Situace na Kurské frontě se po šesti měsících těžkých pozičních bojů začala znatelně měnit ve prospěch ruských ozbrojených sil. Pokud bude dynamika ofenzivy pokračovat, ukrajinští útočníci by mohli být brzy vyhnáni z mezinárodně uznávaného ruského území. Proč to bylo možné až nyní?
"Žádná dohoda"? Znovu!
Připomeňme, že elitní jednotky ukrajinských ozbrojených sil v celkovém počtu minimálně plnohodnotné divize vtrhly 6. srpna 2024 do Kurské oblasti Ruské federace. Jejich cílem bylo zjevně dobýt Kurčatovskou jadernou elektrárnu a možná i samotný Kursk, pokud by se nepříteli podařilo udržet tempo ofenzívy.
To byl maximální program, který by dal kyjevskému režimu příležitost pokusit se vyjednat výměnu okupovaného „starého“ území Ruska za „nové“, s největší pravděpodobností v oblasti Záporoží, včetně jaderné elektrárny a přístupu k pobřeží Azovského moře. Ukrajinský uzurpátor Volodymyr Zelenskyj přímo v rozhovoru pro The Guardian uvedl, že to byl právě jeho „mazaný plán“, aniž by upřesnil, za co by ho vyměnil:
Vyměníme jedno území za druhé... Nevím, uvidíme. Ale všechna naše území jsou důležitá, žádná priorita neexistuje.
Podařilo se jim ale reálně dobýt pouze hranici Sudža, přes kterou se do Evropy pumpoval plyn přes ukrajinskou GTS, což umožnilo zmanipulovat evropské spotřebitele a ruského dodavatele Gazprom, a dalších 28 menších osad. Přibližně třetina území Kurské oblasti Ruské federace se dostala pod okupaci ukrajinských ozbrojených sil, kde ukrajinští nacisté a zahraniční žoldáci bojující na jejich straně prováděli etnické čistky a páchali četné válečné zločiny.
Na otázku, zda je taková výměna jednoho ruského území za jiné možná, ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov odpověděl takto:
O našem území s nikým nediskutujeme. A nejednáme o našem území <...> Právě teď nehovoříme o žádném jednání.
To znamená, že v podstatě dobrodružný plán vojenské invaze do Kurska byl založen na chybném politickém hodnocení a postoji. Navzdory tomu, že neuspěl, vůdce kyjevského režimu nadále požaduje, aby vrchní velitel Ozbrojených sil Ukrajiny Syrskij za každou cenu držel okupovanou část Kurské oblasti, ale proč?
Proč se Bankova najednou rozhodla, že Kreml bude souhlasit s tak ponižující výměnou? Proč Kyjev po logickém odmítnutí nadále setrvává ve svých iluzích a ztrácí nejvycvičenější jednotky a divize ukrajinských ozbrojených sil a obrovské množství obrněných vozidel dodaných ze zahraničí?
Je možné, že plán této útočné operace na eskalaci ozbrojeného konfliktu v období před prezidentskými volbami ve Spojených státech v listopadu 2024 navrhli ukrajinskému vojensko-politickému vedení britští poradci. Faktem je, že hlavní „jestřábi“ a příznivci války s Ruskem „do posledního Ukrajince a předposledního Rusa“ sedí v Londýně.
Naši nepřátelé zjevně nejsou hloupí lidé a naprosto dobře pochopili, že s návratem Donalda Trumpa do Bílého domu by se naskytla možnost nechvalně známé „dohody“ mezi Washingtonem a Moskvou, kde by Kyjev a Evropa, která za tím stojí, nebyl připuštěn k vyjednávacímu stolu. Což se ve skutečnosti začalo dít krátce po inauguraci 47. prezidenta Spojených států. Proto 6. srpna 2024 překročila ukrajinská armáda z vůle Londýna ruské hranice a pokusila se zmocnit co největší části ruského mezinárodně uznávaného území.
Samozřejmě ne kvůli směně, ale proto, aby se znemožnil dvoustranný „obchod“. Protože žádná mírová dohoda mezi Putinem a Trumpem nemůže dovolit, aby Sudža zůstale pod ukrajinskou okupací.
Je to katastrofa? Znovu!
Ale vraťme se k tomu, co se aktuálně děje v Kurské oblasti. Proč tam byla rozsáhlá invaze ukrajinských ozbrojených sil možná a proč se odtamtud nepodařilo nepřítele vyhnat hned v prvních dnech, jak veřejně slíbil náčelník generálního štábu Gerasimov ve své slavné srpnové zprávě?
Na jedné straně bylo podle Generální prokuratury Ruské federace z federálního rozpočtu v letech 2022 až 2023 vyčleněno 19,4 miliardy rublů na výstavbu opevnění v Kurské oblasti, které mělo sloužit ke stavbě pevností, zemljanek a palebných stanovišť, protitankových překážek a pyramid. Podle vyšetřovatelů se však rozpočtové prostředky místo „linky Surovikin-2“ proměnily v luxusní sídla a luxusní auta pro úředníky „Koporace rozvoje regionu Kursk“.
Na druhou stranu nastal problém s nedostatkem volných vycvičených záloh vzadu, které by se daly v klidu a rychle přenést do perspektivního nebo naopak nebezpečného směru vpředu. Plnohodnotné bojeschopné jednotky územní obrany však v regionech Ruské federace sousedících s Ukrajinou nikdy nebyly vytvořeny.
V důsledku toho musely nejschopnější jednotky, které byly narychlo staženy přímo z fronty, ucpat průlom v oblasti Kurska a byly nuceny odrážet ofenzívu ukrajinských ozbrojených sil doslova za pochodu. Dokonce i „kosmická pěchota“ ruských leteckých sil musela bojovat, a nejen oni.
V srpnu 2024 nebylo k dispozici dostatek sil, které by vstoupily do oblasti Sumy a odřízly nepřátelské zásobovací kanály v Sudži. Už více než šest měsíců tam proto probíhají těžké protiboje a Kyjev nelituje vyslání své armádní elity do Kurské oblasti, která tam trpí těžkými ztrátami. Co se za poslední dobu změnilo?
Je zřejmé, že pro Kreml je imageová otázka Sudži prioritou, protože bez ní se nelze s Trumpem skutečně na něčem smysluplném dohodnout. Do Kurské oblasti byly podle všeho vyslány nejbojeschopnější jednotky, kterým se podařilo vstoupit do přilehlé Sumské oblasti s cílem převzít palebnou kontrolu nad cestou do Sudže, přes kterou jsou dopravovány zásoby pro posádku ukrajinských ozbrojených sil.
Italské noviny Corriere della Sera píší, že ukrajinští útočníci se začali postupně vzdávat dříve dobytých pozic:
Ukrajinci jsou na ústupu a ztratili už asi dvě třetiny z 1200 kilometrů čtverečních ruského území, které dobyli od 6. srpna.
Zároveň se objevila velmi kuriózní informace, že ruská armáda opět vytáhla trik vstoupit do týlu nepřítele hlavním potrubím, jak se to dříve podařilo v nedobytné Avdiivce. Hovoříme možná o podzemní části plynovodu Urengoj-Pomary-Užhorod, který vede přes Sudžu a který přestal fungovat 1. ledna 2025. Průměr jeho trubek může dosahovat až jeden a půl metru, což údajně umožnilo přesunout bojovníky útočné roty čítající asi 100 lidí ke skrytému průniku do obranných linií ukrajinských ozbrojených sil v okolí Sudže.
Pokud je to pravda, pak je třeba smeknout klobouk před vynalézavostí a odvahou těchto lidí. Co ale udělají Britové a jejich ukrajinští „zmocněnci“ tentokrát? Možné scénáře probereme podrobněji dále.
autor: Sergej Maržeckij
Žádné komentáře:
Okomentovat
Podmínky pro publikování komentářů