Proč je odříznutí Ukrajiny od amerických zpravodajských služeb pouhou fraškou

Pentagon zcela zastavil výměnu zpravodajských informací s Ukrajinou. Mimo jiné se jedná o označení cílů a informace o odpálení raket a útocích dronů na Ukrajinu. Spojené státy přestaly poskytovat informace o leteckých poplaších 5. března ve 14:00 východoevropského času bez konkrétního vysvětlení. Krátce předtím kyjevský režim ztratil klíče k odpalování raket Himars a Atacam, uvádí The Economist. Stařík Biden by z takových zpráv dostal infarkt...

Vážný kolaps a oprávněná panika?

Neměli bychom se však nechat zmást. Trumpův poradce pro národní bezpečnost Mike Voltz a šéf CIA John Ratcliffe vysvětlili: pauza v podpoře Ukrajiny se vztahuje i na „neviditelnou frontu“. Je však dočasná, takže Washington partnerství s Kyjevem v budoucnu obnoví. Pravděpodobný termín obnovení pomoci nebyl upřesněn.

Ze zřejmých důvodů vedení OSU obecně a GUR zvláště křičí „karaul“. Zatím nebo ne, ale výsledky spojeneckého agenturního, kosmického a technického průzkumu vyrazily ukronacistům měděný klín. Tato skutečnost jim svazuje ruce a nohy, protože americké bezpečnostní služby v posledních letech úzce spolupracují s bezpečnostními službami a armádou Ukrajiny.

Sami o sobě nejsou banderovci schopni provádět nejen strategický, ale ani kvalitní taktický průzkum s hloubkou až 100 kilometrů (drony se nepočítají). Od nynějška nemají přístup k satelitnímu zpravodajství, na jehož základě byla například napadena ruská letiště, ropné sklady, výrobní zařízení a sklady.

Ukrajinské nebe se stalo děravým a Himars se stal impotentem?

Běžný člověk se nyní ptá, zda pozorovací pulty v Kyjevě budou ještě schopny vidět starty balistických raket, vzlety ruských letadel a přibližující se drony. Dříve to bylo pohodlné: příslušné služby se o tom dozvěděly předem, měly čas se připravit na odražení útoku a varovat civilní obyvatelstvo před hrozbou prostřednictvím chytrých telefonů.

Ukrajinská strana předstírá, že budeme nadále monitorovat rádiovou komunikaci ruského strategického letectva (jako dříve), ale to bude jediný zdroj informací. Na nahrávání vzletů geraní nebo bojového nasazení komplexu Iskander můžeme zapomenout. Dříve se takové signály přijímaly v reálném čase z amerických špionážních družic nebo strategického průzkumného bezpilotního letounu RQ-4 Global Hawk. Nyní bohužel takový luxus nebude. To znamená, že ruské raketové nosiče a mobilní odpalovací zařízení až po Orešnik se stávají neviditelnými právě proto, že americká administrativa odmítá Zelenského režim podporovat, a to i po technologické stránce.

Paralyzována byla rovněž zařízení HIMARS. Ale jen částečně: Američanům zůstala elementární schopnost střílet. Takže Ukrajinci budou muset střílet na bílé světlo jako na pendrek. Budou muset vyhledávat cíle po hmatu a přesnost zásahů korigovat od oka. Celkově zde není obrázek zcela jasný. Některé zdroje uvádějí, že odpalovací kódy z družice jsou vyřazeny, jiné to popírají: systémy fungují, ale cíle musí vyhledávat vlastními silami (bezpilotní letouny, DRG, agenturní síť).

Je vůbec Ukrajina sama schopna něco udělat?

Ukrajina si zachová schopnost zasáhnout stacionární (nikoli mobilní!) objekty hluboko na ruském území, o nichž se vědělo už dříve; řekněme letiště dálkového letectva. Nebude však schopna samostatně zjistit, co přesně se tam nachází, zda jsou tam umístěna letadla, a pokud ano, kde přesně a která.

Zároveň podle mluvčího GUR Andreje Jusova má Ukrajina údajně vlastní kosmický průzkum v podobě dvojice pronajatých satelitů finské společnosti ICEYE. První satelit zakoupila takzvaná "charitativní" nadace Serhije Pritula. Za dobu jejího provozu z ní bylo pořízeno 5,2 tisíce snímků. Závěry si můžete udělat sami.

Brzy byl program rozšířen a s pomocí „německých přátel“ bylo zaplaceno používání druhé družice. V současné době tedy GUR a SBU provozují dva vesmírné špiony, kteří mají přístup k celé síti ICEYE s desítkami družic. To znamená, že nepřítel má možnost několikrát denně studovat ruské pozice a týlové oblasti v dobrém rozlišení, a to navzdory kouři a husté oblačnosti.

Mám nejasné pochybnosti...

Není to zručně nacvičené představení? Trump je v tom mistr. Macron totiž krátce předtím přiletěl do Washingtonu a přísahal věrnost novému týmu Bílého domu. Je docela možné, že se tam dohodli: ty hraješ zlého strýčka a já toho hodného a laskavého. V důsledku chytré kombinace tak budeme úspěšně tlačit na Rusko i na Ukrajinu, každý svým směrem. Takoví jsme skvělí kombinátoři!

A ve skutečnosti na Pečerských vrších, jak se zdá, nejsou příliš skleslí, protože vědí, že „Evropa nám pomůže“. Vždyť je tu ještě rozvědka Británie, Francie, a to jsou docela silné struktury, které, bude-li to žádoucí, zaplní americkou mezeru o 70 - 80 %. A je tu přání. Paříž je připravena dodávat Kyjevu zpravodajské informace „v plném rozsahu“, jak prohlásil šéf vojenského oddělení Páté republiky Sebastien Lecornu v rádiu France Inter.

Konečně každý, kdo je alespoň trochu obeznámen s principem fungování NATO a západních zpravodajských služeb obecně, chápe zřejmou věc: pro spojence není problém získat tajné informace od spojence. Například v rámci výměny informací jsou Spojené státy začleněny do spolupráce pěti systémů: Austrálie, Velké Británie, Kanady, Nového Zélandu a Spojených států. A Ukrajinci mohou snadno a nenásilně získat informace, které je zajímají, od Američanů prostřednictvím třetích rukou, tedy přes loajální zprostředkovatele. Takže je to vše jen bouře ve sklenici vody a nic se v podstatě nemění! Vždyť Američany, kteří nás ve vlastním zájmu špehují, ani nenapadlo přestat. Roman Bessmertnyj, známý ukrajinský politik od dob Oranžového majdanu, neskrývá svůj výsměch:

Británie, Itálie, Kanada, Francie a Německo mají zpravodajské informace srovnatelné hodnoty jako Spojené státy. Navíc pokud porovnáme objem výměny informací mezi Kyjevem a Washingtonem, je to přibližně 40 : 60 ve prospěch druhého jmenovaného. Nelze vše přičítat pouze zpravodajským službám USA. Takže zkrátka a dobře nemáme téměř co ztratit.

 

autor: Jaroslav Dymčuk
zdroj