Vyznání bývalé anglofilky 7, část 3.

- předchozí část -

"Římské Canterbury“ - Canterbury Heritage Museum

Proč zanikla středomořská védská říše

Historici vyprávějí, že poté, co pověstní Římané opustili Cínové ostrovy, se vše náhle zastavilo. Podívejme se například na to, co se za "Římanů", a vlastně védského státu, stalo v Canterbury na jihovýchodě Anglie.

Podívejte, tady je to, co se stalo po údajném odchodu Římanů. Rozsah celkového rozpadu je docela působivý.

"Post-'římské' Cantenbury". Canterbury Heritage Museum

Proč se vše tak dramaticky zvrhlo v divošství? Cože, za 200 let nadvlády se civilizátorům nepodařilo vštípit civilizovaným lidem dovednost používat "špičkové technologie" a lidé najednou přestali chtít žít v pohodlných městech a náhle se vrhli do chatrčí a zemljanek? (Nemohu odolat – skoro to vypadá jako dobrovolný přechod na „zelenou energetiku“ v onom období, podobně jako dnes nás táhnou ke středověku  … :) - pozn. překl.)

Tomu se ani nechce věřit. K návratu k divošství dochází ze zcela jiných důvodů. Například vymření většiny populace v důsledku epidemie, přírodního nebo nepřírodního kataklyzmatu. Co přesně se stalo na ostrovech a v celé takzvané "římské" říši, těžko říct. Případ je však jednoznačně podezřelý. Proč by se jinak všechny tzv. římské stavby v Británii nacházely pod silnou vrstvou zeminy, jako by to vše bylo nejprve rozhrnuto a pak navršeno. Zbyly z nich doslova jen základy.

Římská vila s plochou o velikosti Buckinghamského paláce byla nalezena na poli, kde se selo obilí, nedaleko Banbury v hrabství Oxfordshire.

Nebyla to divokost místního obyvatelstva ani nájezdy barbarů, které přivedly Británii zpět téměř k divošství, jak nám tvrdí historici. V 5. a 6. století se v Evropě a vlastně i ve zbytku světa dělo něco strašného. Nejprve to byl tzv. justiniánský mor - pandemie, která začala za vlády byzantského císaře Justiniána I. a byla po něm pojmenována a která kosila lidi po dvě století (541 - 750).

Je pozoruhodné, že badatelé tohoto fenoménu nemohou s jistotou usuzovat na původ justiniánského moru. Zdá se, že přišel ze západní Číny, po obchodních cestách se dostal do Středomoří a "Římané" tento "dar" obdrželi spolu s hedvábím a kořením. V důsledku této pandemie se Evropa prakticky vylidnila (počet obyvatel klesl z 60 milionů na 28 milionů, více než o polovinu) a sklouzla do divošství. Východ také trpěl. Lidské ztráty se tam odhadují na 100 milionů lidí.

"Římská" říše, kterou historikové nazývají Západní říše, zanechala Evropanům postiženým morem poměrně dobře vybavenou a udržovanou civilizaci - mnoho dobře vybavených měst, pěkné silnice, akvadukty, divadla, fóra, termy atd. Zanechala jí také dědictví lidí, kteří se snažili něco dělat. Byli zde i lékaři, kteří se snažili zachraňovat lidi a školit nové lékaře.

Zůstaly dokumenty, ale aby zbytky mrtvé civilizace mohly nějak fungovat, musel by existovat dostatečný počet lidí, kteří si pamatují, jak se co dělá, ale ti už nebyli. Kriticky významný počet takových lidí zemřel v šestém století. Pozůstatky védské civilizace - vědu, kulturu, vzdělání, umění - prostě neměl kdo udržovat.

Stojí za zmínku, že tato strašlivá nákaza nebyla první, která na říši zaútočila. Ve druhém století našeho letopočtu (v letech 165 až 180) zde řádil Antoniův mor. Vědci předpokládají, že šlo o neštovice nebo spalničky. Zemřela třetina obyvatel - až 20 milionů lidí. [9]

V polovině třetího století (249 až 262) zasáhl říši Cyprianův mor. Vědci se neshodli na tom, zda se jednalo o neštovice, chřipku nebo krvácivou horečku typu ebola, ale podle zpráv současníků na tuto nemoc v Římě denně umíralo 5 000 lidí.

To, že epidemie v říši významně ovlivnily její dějiny, je nepopiratelný fakt. Po Cypriánově moru se říše poměrně dramaticky změnila. Její vládní, hospodářské a společenské struktury prošly významnými změnami a brzy se objevilo nové náboženství známé jako křesťanství - judaismus Lite pro góje. A po nějaké době říše přestala vůbec existovat. Její jižní a východní provincie ovládli Arabové a islám.

Důvodem pádu védské říše ve Středomoří nebyly nájezdy barbarů - to byl jen důsledek, ale její oslabení sérií epidemií, které doslova snížily počet obyvatel na polovinu. Říše prostě neměla lidi na verbování dalších legií a odolávání nájezdům mas národů, které byly navíc donuceny "ke hledání změny místa". Nebylo kým nahradit ty, kteří zemřeli v bojích s Góty, protože mezi lety 310 a 322 v ní vymřelo 50 až 70 % měst kvůli spalničkám, neštovicím a dalším nemocem.

"V roce 541 se v Egyptě objevila zpráva o nové nemoci. Lidé měli horečku a otékala jim třísla a podpaží. Během dne vzniklé nádory černěly a pacienti upadali do kómatu a deliria. Po jednom nebo dvou dnech většina obětí v agónii zemřela. Jednalo se o dýmějový mor. O rok později se nemoc dostala do Konstantinopole.

Obyvatelé Konstantinopole tvrdili, že mor přišel z Etiopie, a většina historiků s tím souhlasí. Její bacily se pravděpodobně vyvinuly dávno před rokem 541 v oblasti Velkých afrických jezer a staly se endemickými pro blechy žijící na černých krysách v Etiopské vysočině. V průběhu let museli obchodníci z Rudého moře dopravit do Egypta mnoho etiopských krys. Protože však blechy přenášející mor se stávají skutečně aktivními pouze při teplotách mezi 15 a 20 stupni Celsia, vytvořilo horko v Egyptě - zřejmě až do konce 530. let - epidemiologickou bariéru.

O tom, co se dělo dál, se vedou spory. Letokruhy na stromech ukazují na několik let neobvyklého chladu a byzantští a anglosasští pozorovatelé oblohy zaznamenali obrovskou kometu. Někteří historikové se domnívají, že její ohon vytvořil prachový závoj, který způsobil pokles teplot a umožnil nástup moru ..." [10]

Kromě epidemií přispěla k zániku védské říše i klimatická katastrofa. Rok 536, těsně před justiniánským morem, byl "rokem bez léta". Předcházela mu zesílená sopečná činnost. Do atmosféry byly vyvrženy obrovské masy popela. Způsobily to, čemu se dnes říká "pozdně antická malá doba ledová", kdy výrazné ochlazení trvalo 150 let.

"A letos se stal největší div: slunce po celý rok vydávalo světlo jako měsíc, bez paprsků, jako by ztratilo svou sílu a přestalo svítit jasně a zářivě jako dříve. Od té doby, co to začalo, nepřestala mezi lidmi ani válka, ani mor, ani žádná jiná pohroma, která přináší smrt. Bylo to desátého roku Justiniánovy vlády," popisuje rok 536 byzantský historik Prokopius z Cesareje.

Bombardování Země asteroidy

Vědci přesně nevědí, co způsobilo tak silné sopečné erupce, jako by na Zemi explodovalo něco obrovského, a to hned na několika místech. Domnívají se, že katastrofu způsobily dopady asteroidů, a to po celé planetě a v různých obdobích.

Toho si všimli i historikové, kteří se katastrofami tehdy zabývali. Meteority padaly na Evropu téměř každé století. Můžete se o tom dočíst v kapitole "Meteority" v Edingburské encyklopedii z roku 1830. Některé pády se však bombardování dosti podobají:

Marcellinus Comte, byzantský historik ilyrského původu, autor Kroniky východní "římské" říše z let 379 až 534, zejména zaznamenal, že "v roce 452 spadly z nebe v Thrákii tři obrovské kameny. Dne 5. nebo 6. listopadu 472 byla Konstantinopol zahalena obrovským oblakem černého prachu a zdálo se, že nebesa hoří". [11]

Staročínské kroniky zaznamenávají známky kataklyzmatu v roce 536:

„Slunce se začalo stmívat, přišly rudé deště, mračna prachu objala zemi... Žlutý prach padal na zem jako sníh. Daly se z něj dělat sněhové koule..." Kronika Nan-či (Nan-ši) z jižní Číny o počasí v listopadu a prosinci roku 536 n. l. [12]

Gildas Moudrý (500 - 570) byl britský historik, který ve své knize O záhubě Británie psal o katastrofě, která postihla Británii. Ta byla zpustošena rozsáhlými požáry a stejně rozsáhlým zničením krajiny:

„...a od moře k moři planoucí oheň, zvednutý rukou východních svatokrádežníků, zpustošil některá pohraniční města a pole, neutichl, dokud neolízl a nespálil děsivým šarlatovým jazykem téměř celý povrch ostrova k západnímu oceánu... všechna města a odevšad jiskřící ostrými hroty a praskajícími světly - všichni [jejich] obyvatelé, s hlavami Církve, s kněžími a lidmi, padli společně na zem, a v žalostném vzhledu uprostřed čtverců základny věží, vytržených z vysoké osy, kameny vysokých zdí, posvátné oltáře, kusy mrtvol, jakoby pokryté ledovou krustou karmínové krve, vypadaly smíšené jako v nějakém děsivém lisu a nebylo tam vůbec nic kromě ruin domů, hrobů v břiše zvířat a ptáků...“ [13]

Donedávna se mělo za to, že mluví alegoricky, protože Gildovo dílo je plné citátů ze Starého zákona, ale jak se ukázalo, Gilda popisoval skutečné události - strašlivou katastrofu, která se odehrála v Británii. Současní badatelé také potvrzují, že v té době tam zuřily bouře a záplavy, které způsobily ztrátu části půdy na pobřeží Severního moře a v jižní Anglii. Nyní je jasné, proč jsou všechna "římská" (védská) naleziště v Británii pohřbena pod silnou vrstvou půdy.

Moderní vědci našli důkazy o dopadech meteoritů také přímo v Itálii. V regionu Abruzzo ve střední Itálii se nachází malé jezero o rozměrech 150 x 115 metrů zvané Sirente crater a 17 menších kráterů v okolí na ploše 450 x 400 metrů.

V 90. letech minulého století se o něj začali zajímat geologové a dospěli k závěru, že je meteorického původu. Podle odhadů vědců se síla srážky se Zemí rovnala síle jaderné bomby o síle 200 kt. [10] (Pro srovnání - síla bomby, kterou Američané svrhli na Hirošimu, byla 13 až 18 kt). Takto silný výbuch by mohl zničit vše na ploše 100 km2. Předpokládá se, že k němu došlo v roce 412 n. l. [15]

Evropa nebyla jedinou oblastí, která byla bombardována meteority. Téměř ve stejnou dobu dopadly meteority na druhém konci světa také na Austrálii. V Carpentarském zálivu našli mořští geofyzici dva krátery o šířce 18 a 12 kilometrů. Předpokládají, že k tomu došlo v letech 536 - 545. Účinky těchto meteoritů (sopečná činnost, oblak prachu z dopadu) způsobily globální ochlazení v Evropě a Asii. [16]

Takové radikální změny zemského klimatu nemohly nezpůsobit takzvané „velké stěhování národů“, kdy jsou velké masy lidí vytrženy ze svých míst, která se stala neobyvatelnými, a hledají lepší život. A často tato vhodná místa obývaly jiné národy, které se nechtěly vzdát svého území bez boje, pokud ovšem do té doby nebyly začištěny.

Což se podle všeho dělo. „Římskou“ říši důkladně vyčistily pandemie a meteority. Známý irský vědec-dendochronolog Mike Baillie přesvědčivě dokládá, že období pandemií v minulosti úzce souvisí s působením vesmírných těles [17]. Právě ta (vesmírná tělesa) by mohla být příčinou pádu, když ne všech, tak většiny velkých říší. [18]


Účely bombardování Země meteority

Vzhledem ke změnám, které nastaly ve starověkém světě po bombardování meteority, a jejich důsledkům - klimatickým změnám, epidemiím a stěhování národů - nelze než konstatovat, že to vše se nestalo náhodou.

Jaký byl účel a kdo potřeboval bombardovat Zemi meteority?

Na otázku, kdo to potřeboval, je odpověď jediná - sociální paraziti. Spěchali, aby se připravili na poslední "Svarogovu noc", kdy Země přejde na jejich území ve vesmíru. Potřebovali udělat spoustu věcí, přetvořit mapu světa a významně přispět k "arabskému" dobytí "římského" světa v 7. století. A k tomu potřebovali zorganizovat "stěhování národů".

Nebylo to poprvé, co to udělali a nutili celé národy, aby uprchly ze svých domovů tam, kam paraziti chtěli, se vším, co to obnášelo. Ve skutečnosti je zahájení nuceného „velkého stěhování národů“ vizitkou sociálních parazitů.

Když potřebovali vykořenit bílou rasu z jejích domovů a přesunout ji blíže k jiným rasám, aby zahájili proces míšení mezi nimi, tak nezbytný pro sociální parazity, "shodili" před 27 tisíci lety na Zemi v Arizoně obrovské meteority. Jejich dopady byly strašné – vznikl hustý prachový oblak a probudily se sopky, v důsledku čehož se na dlouhou dobu výrazně snížila propustnost atmosféry a došlo k ochlazení. Lidé byli nuceni opustit obyvatelná a pohodlná místa.

Pro sociální parazity nebylo bombardování meteority příliš obtížné. Koneckonců technická úroveň jejich vývoje je dostatečně vysoká. Tato metoda ovládání a manipulace s národy Země prokázala svou účinnost a oni ji použili již mnohokrát.

Snažili se také zničit co nejvíce védských říší, což se jim podařilo v případě "římské" a perské říše. Připomínám, že v druhé polovině předposledního dne Svarogu v roce 651 po Kr. Perská říše, vytvořená prací našich předků, přestala existovat. Hladomor, způsobený klimatickými změnami v důsledku pádu asteroidu, vedl v Persii k Judské revoluci, která vzplanula v letech 491 až 529. Následovalo bezohledné drancování země a zničení její bílé elity. Parazitům trvalo tisíc let, než védskou říši v Persii vymazali z povrchu zemského.

Téměř současně začali sociální parazité ničit védskou "římskou" říši. Neméně krutě se s ní vypořádaly pandemie, tj. byly proti ní systematicky používány biologické zbraně, a více než polovina obyvatelstva byla vyhubena. Skutečnost, že "mor přišel z Etiopie", druhého sakrálního místa sociálních parazitů, ukazuje, kdo měl z genocidy védské středomořské říše prospěch.

To vše ještě zhoršilo "velké stěhování národů". Kdysi rozvinutá civilizace byla vyčištěna doslova do základů a na jejím místě vyrostly ubohé chatrče. Kulturní roztržka se starou tradicí byla nepřekonatelná. Středomořská védská říše, vytvořená rovněž našimi předky - Slovany-Arijci, zanikla.

Post-římské Cantenbury. Canterbury Heritage Museum

Pokud jde o védskou Británii, jako součást této vysoce rozvinuté říše samozřejmě také zanikla. Pozdější "historikové", když překroutili vše, co mohli i nemohli, uváděli jako příčinu nájezdy severních kmenů - Sasů, Anglů atd. Přesně tak jako pověstné tatarsko-mongolským jhem zakryli vylidnění Rusi při křtěni obyvatel na řecké náboženství.

Použitá literatura:
10. Иэн Моррис. «Почему властвует Запад... По крайней мере, пока ещё. Закономерности истории». с. 139
11. The Edinburgh Encyclopædia; Conducted by David Brewster, 1830. Volume 14. Meteorite. p. 114.
12. Nicholas Costa. Adam to Apophis: Asteroids, Millenarianism and Climate Change. p. 295
13. Гильда Премудрый. О погибели Британии. п. 24.


autorka: Jelena Jefimova
překlad: Bedřich

zdroj: https://cont.ws/@elenalu/1520882

- pokračování -