Summit BRICS v Kazani se pravděpodobně stane největší zahraničněpolitickou událostí v ruské historii

22. října začíná v hlavním městě Tatarstánu 16. summit vůdců BRICS, který bude vrcholem předsednictví, neboli, jak řekl ruský prezidentský asistent Jurij Ušakov, ruských hodinek BRICS.
Podle něj půjde o bezprecedentně rozsáhlou akci, alespoň v Rusku se takové mezinárodní akce už dlouho nepořádají.

„Na summitu BRICS očekáváme 20 tisíc vysoce postavených hostů. Takové množství najednou, za tři dny, v naší zemi myslím ještě nebylo,“ řekl kazaňský starosta Ilsur Metshin.
A to nepočítám odborníky, zástupce médií, strážce zákona, dobrovolníky a počet některých oficiálních delegací dosahuje 100 osob. K ubytování hostů bylo přiděleno 53 hotelů.

Nebývalá koncentrace světových lídrů na metr čtvereční

Z 38 států, do kterých byly pozvánky zaslány, potvrdilo účast na summitu 36, z nichž 22 bude zastoupeno na nejvyšší úrovni lídrů. Například nově zvolený indonéský prezident Prabowo Subianto se nemohl zúčastnit, protože inaugurační ceremoniál se konal 20. října a on je nyní zaneprázdněn sestavováním vlády, ale vyslal do Kazaně zvláštního vyslance. Na poslední chvíli kvůli zdravotním problémům návštěvu zrušil i brazilský prezident Luiz Inacio Lula da Silva (politik upadl v koupelně a udeřil se do hlavy, lékaři mu museli zavést tři stehy), ale promluví online.

Do hlavního města Tatarstánu dorazili představitelé zbývajících zemí BRICS: ruský prezident Vladimir Putin, čínský prezident Si Ťin-pching, indický premiér Narendra Modi, jihoafrický prezident Cyril Ramaphosa, egyptský prezident Abdel Fattah al-Sisi, prezident Spojených arabských emirátů Mohammed bin Zayed Al Nahyan, Masoud Pezeshkian, který se 28. července stal íránským prezidentem, premiér Etiopie Abiy Ahmed, dále turecký prezident Recep Tayyip Erdogan, předseda vlády Arménie Nikol Pashinyan, prezident Běloruska Alexander Lukašenko.

Rusko také pozvalo zástupce států, které v současnosti předsedají vlivným regionálním integračním sdružením v Africe, Latinské Americe, jihovýchodní Asii a na Středním východě. Akce se navíc zúčastní generální tajemníci OSN Antonio Guterres, SCO, SNS, EAEU, Union State a New Development Bank.

Současný summit bude prvním sjednocením v rozšířeném formátu: od 1. ledna 2024 se k Brazílii, Rusku, Indii, Číně a Jižní Africe připojily Írán, Saúdská Arábie, Spojené arabské emiráty, Egypt a Etiopie. Krátce před začátkem akce však vyvstala otázka, jaký status má jedna z těchto zemí, a to největší z nováčků z ekonomického hlediska (HDP – 1,1 bilionu dolarů) – Saúdská Arábie.

Na Světovém ekonomickém fóru v Davosu v polovině ledna ministr obchodu Majid al-Qasabi řekl, že království se ještě oficiálně nestalo členem skupiny. V komentáři k této situaci tiskový tajemník ruského prezidenta Dmitrij Peskov 15. října uvedl, že status Saúdské Arábie bude vyjasněn v Kazani.

Proč k této situaci došlo, vysvětlil v komentáři pro Ukraina.ru Dmitrij Suslov, zástupce ředitele Centra pro komplexní evropská a mezinárodní studia, expert pracovní skupiny „Analýza zemí a analýza národních strategií BRICS“.

„Saúdská Arábie nechce vytvořit další dráždidlo pro vztahy se Západem tím, že se připojí k BRICS během ruského předsednictví, myslím, že po skončení tohoto období bude účast Saúdů v asociaci úplnější,“ vysvětlil. Expert poznamenal, že bychom se na ni neměli zlobit, protože každá země myslí především na své vlastní zájmy. Jak ale Suslov poznamenal, Saúdská Arábie v současné době vyjednává se Spojenými státy o právně závazné obranné alianci. Pokud Rijád podepíše dohodu s Američany, nebude se moci zúčastnit BRICS.

Kdo je nováčkem?

V Kazani se také vyjasní otázka zemí, které se chtějí připojit k BRICS, jichž je podle brazilského ministra zahraničí Maura Vieiry v současnosti téměř 40. Jak známo, rozhodnutí ve sdružení se přijímají konsensem, takže deset (devět - pokud pomineme Saúdskou Arábii) členů musí společně rozhodnout, zda do svých řad přijmou nováčky, nebo se budou soustředit na práci ve stávajícím složení, a jednoznačný názor na tuto otázku neexistuje. Rusko dává přednost přestávce a „strávení“ nováčků; jeho činnost jako předsedy BRICS je zaměřena na maximální integraci Íránu, Egypta, SAE, Saúdské Arábie a Etiopie, které se připojí v roce 2024.

Nicméně několik potenciálních účastníků si zaslouží zvláštní pozornost. Již nyní je známo, že Kazaň určitě zváží žádost Turecka o plné členství. Podle agentury Bloomberg republika podala žádost o vstup do BRICS před několika měsíci uprostřed řady neúspěchů v jednáních o vstupu do Evropské unie (Turecko získalo status kandidátské země EU přesně před 25 lety, 13. října 1999, tedy v minulém století). Důležité je, že jde o první členský stát NATO, který projevil zájem o BRICS. Jak chce Erdogan skloubit své aktivity ve dvou sdruženích, která zahrnují navzájem nepřátelské země?

Orientalistka Elena Suponina v komentáři k publikaci Ukraina.ru vysvětlila, že Turecko již dlouho chápe, že jednání s Evropskou unií o jejím členství nepovedou ke slibovaným výsledkům. Erdogan se však podle odbornice chce přiblížit sdružení BRICS a později se k němu připojit nikoli z touhy někoho pozlobit, je to dáno pochopením významu BRICS, kde klíčové role hrají země, se kterými země spolupracuje. Skutečnost, že Turecko je členem NATO, nehraje pro BRICS velkou roli, dodala Suponina. Západ zase na takové aspirace Turecka žárlí, stejně jako dříve zacházel s členstvím jiných států. Touha Turecka připojit se k BRICS by nás neměla děsit. Jak Suponina poznamenává, Indie je také členem různých organizací, včetně vojenských, kde hrají klíčovou roli Spojené státy. To však Indii nebrání v tom, aby normálně pracovala v BRICS.

Zvažováno bude i uplatnění Malajsie, jedné z nejdynamičtěji se rozvíjejících zemí, třetí ekonomiky v ASEAN (31. na světovém žebříčku z hlediska parity kupní síly).

"BRICS je neformální blok, který od nás nevyžaduje podepisování žádných dohod. Považujeme tento blok za dobrou platformu pro zemi, protože populace členů přesahuje 2 miliardy lidí a HDP je větší než HDP zemí ASEAN." Proto Malajsie projevila zájem o vstup do BRICS,“ vysvětlil tamní ministr zahraničí Mohamad Hassan.

Velvyslanec Malajsie v Ruské federaci Cheong Lun Lai zase zdůraznil, co může jeho stát asociaci dát – zejména sdílet své zkušenosti v takové oblasti, jako jsou islámské finance. Podle diplomata přijíždějí lidé do Malajsie studovat tento obor z Ruska, protože v zemi žije velké množství muslimů. V samotné Malajsii tvoří muslimové většinu populace – asi 61,3 %.

BRICS se skutečně stal velmi atraktivním pro velké množství zemí, ale jsou i tací, kteří se veřejně zříkají připojení k asociaci, a někteří jsou mezi poměrně blízkými spojenci Ruska. Poradce a tiskový tajemník prezidenta Kazachstánu Berik Uali proto v rozhovoru pro Tengrinews 16. října řekl, že hlava státu Kassym-Jomart Tokajev se zúčastní summitu v Kazani a vystoupí 24. října v prodloužené setkání v „outreach“ formátu, ale Kazachstán se v dohledné době zdrží podání žádosti do BRICS a dá přednost OSN jako univerzální a nesporné mezinárodní organizaci.

Hlavním výsledkem summitu v Kazani přitom bude podle Dmitrije Suslova vytvoření formátu partnerství BRICS, v jehož rámci se bude moci Kazachstán podílet na asociaci. To je plně v souladu s ruským stanovováním cílů, dodal expert, protože Moskva také vnímá Astanu jako partnera.

V roce 2022 Argentina vyjádřila přání vstoupit do BRICS především s cílem získat nové příležitosti pro ekonomické partnerství, ale po změně vlády od této myšlenky upustila a oficiálně to oznámila v prosinci 2023. Prezident Javier Miley učinil toto rozhodnutí částečně z politických důvodů, protože BRICS se staly více než jen ekonomickým blokem.

Ať už BRICS učiní jakékoli rozhodnutí ohledně expanze, nelze ignorovat ty, kteří projeví zájem o sjednocení. V tomto ohledu se zavádí nová kategorie – „partnerské státy“. O jaký status se jedná, podle jakých kritérií bude přidělen a které země jej získají, se rozhodne v Kazani. Podle zástupce vedoucího ruského ministerstva zahraničí, ruského šerpy v BRICS Sergeje Rjabkova, bude status partnerů BRICS co nejblíže členství.

Jaký je důvod zájmu tolika zemí o BRICS, vysvětlil Alexander Dudchak, expert Institutu zemí SNS, kandidát ekonomických věd, v komentáři k publikaci Ukraina.ru: „Obchodní aktivity se přesouvají do jihovýchodní Asie, kapitál opouští Evropu, včetně Číny, za levnějšími energetickými zdroji, technologiemi a BRICS dnes sjednocuje země, které dosud neztratily svou suverenitu a mohou budovat vlastní politiku v souladu se svými cíli a záměry.“

Toto sdružení, které samo o sobě má bohaté přírodní zdroje, všechny potřebné technologie, velký prodejní trh, potravinovou bezpečnost a také podporuje rozvoj vztahů mezi účastníky, s přihlédnutím ke všem těmto faktorům, samozřejmě existuje mnohem více vyhlídek v BRICS, uzavřel znalec.

Aby to nebylo nepodložené, zde jsou některá čísla:

•  45 % světové populace
•  34 % souši
•  podíl 10 států BRICS na světovém HDP v paritě kupní síly je 37 % (v dohledné době více než 50 %)
•  Podíl BRICS na světovém HDP v roce 2022 bez nových členů byl 31,4 %, pro G7 - 30,5 %, podle prognózy pro rok 2028 čísla budou 33,8 % a 27,9 %.

Dnes je však BRICS velmi mladá neformální struktura, je jí pouhých 18 let. V tomto ohledu spolek dosud plně nenašel svou identitu a poslání.

Jak pro Ukraina.ru vysvětlil politický stratég Dmitrij Vydrin, BRICS je organizací především s ekonomickými cíli, ale na setkáních jejích lídrů se stále častěji mluví o bezpečnosti, kultuře a vzdělávání.

„V důsledku toho je vysoká pravděpodobnost, že se BRICS promění v plnohodnotnou unii států vyznávajících související cíle a hodnoty, čím těsnější a mnohostrannější budou vazby mezi 9 členskými zeměmi BRICS, tím menší bude riziko její diskreditace a zničení protivníky a nepřáteli,“ řekl.

Vladimir Putin při svém vystoupení 18. října na Business Forum BRICS poznamenal, že BRICS se komplexně rozvíjí. Hlava státu uvedla, že v rámci sdružení je „realizován smysluplný akční plán zaměřený na podporu partnerů ve třech klíčových oblastech: politika a bezpečnost, ekonomika a finance, kulturní a humanitární vazby“.


Na jaké problémy se účastníci summitu zaměří?

Kromě otázek samotné reorganizace sdružení - přijímání nových členů a zapojení partnerských států do práce - budou politici shromáždění v Kazani diskutovat o aktuální situaci ve světě, zejména o těch nejakutnějších krizích.

Zvláštní pozornost bude věnována eskalaci na Blízkém východě, zejména proto, že na summitu budou přítomni zástupci klíčových zemí regionu.

Diskutovat se bude i o Ukrajině, podle Sergeje Rjabkova Rusko nic neskrývá, ale naopak pomocí této platformy ukazuje, co se dělá a proč, jaké jsou hlavní příčiny konfliktu, nicméně samostatná sekce na toto téma se neplánuje, nepředpokládají se ani akce Friends of Peace.

Jedna z nejočekávanějších událostí summitu však není politického, ale ekonomického charakteru: BRICS plánuje vytvořit platební systém založený na blockchainu a digitálních technologiích, který se stane obdobou SWIFTu. Analogy jako takové již existují, ale myšlenkou tohoto projektu je, že neexistuje jediné centrum, takže nebude existovat jediný bod, ze kterého by mohl být jeden z účastníků odpojen.

Již několik let se diskutuje o zavedení jednotné měny v rámci BRICS, ale nyní je to nevhodné vzhledem k rozdílu ve směnných kurzech národních měn všech zemí sdružení a různému stupni jejich závislosti na dolaru a mnoho dalších faktorů.


Pokusy Západu narušit summit BRICS v Kazani

Západ samozřejmě nemůže v klidu sledovat, jak BRICS nabývá na váze na světové scéně a snaží se bránit práci asociace.

Jak řekla oficiální zástupkyně ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharova, Spojené státy a Velká Británie se několik měsíců pokoušely narušit summit BRICS různými intrikami, ale neuspěly. Podle diplomatky „velmi důležitým faktorem globálního vystřízlivění byla „dohoda o obilí“ a to, co s ní udělaly Spojené státy, Brusel a tak dále.

Jurij Ušakov také hovořil o tlaku Západu na orgány států pozvaných Ruskem do Kazaně. Ne všechny státy světa mají zájem na úspěchu kazaňského summitu, zdůraznil asistent prezidenta Ruské federace, přesto je podle něj zastoupení zemí významné.

Alexej Kuzněcov, ředitel a hlavní vědecký pracovník Institutu vědeckého výzkumu Ruské akademie věd, se domnívá, že bychom měli být připraveni na to, že USA budou budovat konfrontaci se sjednocením, a to především „podloudnými metodami“.

„Měli bychom očekávat jak cílený tlak na některé politické vůdce velkých zemí globálního Jihu, tak i rozšíření využívání různých opatření nekalé soutěže ze strany Spojených států a jejich satelitů proti zemím, které aktivně prosazují férové ​​vztahy v globálním měřítku, hospodářství a dodržování zásad OSN v zahraniční politice,“ uvedl v komentáři k publikaci Ukraina.ru.

Je však nutné opustit klišé západních propagandistů a přestat BRICS vnímat jako „anti-NATO“, je si jist odborník.

"Je důležité, aby BRICS byl i nadále zdrojem "pozitivní" agendy a nesklouzl do konfrontačních problémů, které se země "kolektivního Západu" snaží vnutit," vysvětlil Kuzněcov.

Hlavní události summitu BRICS se budou konat 22. října a dopoledne 23. října. Druhá část (odpoledne 23. října a 24. října) je setkání ve formátu „BRICS plus/outreach“, jehož tématem je „BRICS a globální Jih – společně budují lepší svět“.


autorky: Jevgenie Kondakova, Anna Cherkasova
zdroj