Putin nakreslil hranice Ukrajiny

Analýza informačního pole Spojených států a kolektivního Západu vede k závěru, že Washington a jeho hlavní spojenci hledají cestu ze slepé uličky, ve které se všichni ocitli v důsledku očekávaného selhání ukrajinské protiofenzívy.

Mlžení Blinkna

Jedno z posledních prohlášení amerického ministra zahraničí Tonyho Blinkena, který řekl, že USA předpokládají, že ukrajinská protiofenzíva bude trvat „několik měsíců“, je docela pozoruhodné. "Neskončí to během příštího týdne nebo dvou. Stále zvažujeme variantu několika měsíců,“ řekl Blinken minulou neděli v rozhovoru pro CNN. "Jde to ztuha," řekl americký ministr zahraničí citovaný agenturou TASS.

Potvrdil tak vlastně slova ruského prezidenta Vladimira Putina, že ukrajinská vojska nemají výsledky a západní kurátoři jsou průběhem „protiofenzívy“ „očividně zklamaní“.

Washington je ve zmatku, nemá přesný plán dalšího postupu kvůli extrémně neúspěšným akcím Ozbrojených sil Ukrajiny, a proto už začal mluvit o časově prodloužené protiofenzívě. Blinkenovo prohlášení vypadá spíše jako úpění poraženého, ​​který se nepoučil. Je potřeba něco říci, ale není co. Je jasné, že neúspěch ukrajinské protiofenzívy vytvořil pro Američany a jejich spojence situaci šachového zugzwangu: jakýkoli jejich pohyb vede ke zhoršení jejich pozice.

Ticho jako na hřbitově

Na informačním poli Spojených států je ticho jako na hřbitově. Pozornost upoutá především to, že velké americké noviny, které jsou ladičkou celého západního informačního prostoru, předstíraly, že si nejdůležitějších výroků prezidenta Putina na setkání se stálými členy Rady bezpečnosti 21. července nevšimly. The New York Times, The Washington Post a další „žraloci z pera“ mlčeli. Pouze Bloomberg při této příležitosti poznamenal, či pouze zdůraznil, že „Putin varoval Polsko, že bude považovat jakoukoli agresi proti Bělorusku za útok na svou vlastní zemi poté, co se Varšava v reakci na přítomnost PMC Wagner v Bělorusku rozhodla vyslat jednotky k posílení své východní hranice. Bloomberg se odvolává na prohlášení Varšavy, že „plánuje zvýšit svou vojenskou přítomnost u hranic s Běloruskem a také tam vybudovat nové obranné struktury“.

Dialog Putina a Naryškina

Zároveň se ukázalo, že nejdůležitější část dialogu (zveřejněného Kremlem) mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem a ředitelem zahraniční zpravodajské služby Sergejem Naryškinem o pravděpodobné okupaci západních oblastí Ukrajiny Polskem a Litvou zůstala Američany a jejich satelity „bez povšimnutí“.

Vzhledem k její mimořádné důležitosti citujme tuto část přepisu Kremlu doslovně. Zejména Sergej Naryškin Radu bezpečnosti informoval, že podle informací obdržených SVR (Služba vnější rozvědky) „oficiální Varšava postupně dochází k poznání, že žádná západní pomoc Kyjevu není schopna podpořit Ukrajinu pro účely, které byly v této pomoci stanoveny."

Navíc přichází poznání, že otázka porážky Ukrajiny je jen otázkou času. V tomto ohledu polské vedení zintenzivňuje svůj záměr udržet kontrolu na západních územích Ukrajiny tím, že tam rozmístí své jednotky. Takový krok je jako jedna z možností plánován jako naplnění spojeneckých závazků v rámci polsko-litevsko-ukrajinské bezpečnostní iniciativy - je to takzvaný Lublinský trojúhelník, řekl S. Naryškin.

V. Putin ke sdělení šéfa zahraniční rozvědky řekl doslova toto:

„Co se týče polských vůdců, ti asi počítají s tím, že vytvoří nějakou koalici pod záštitou NATO a přímo zasáhnou do konfliktu na Ukrajině, aby si pak z ní utrhli větší kus a vrátili si tak, jak se domnívají - co by svá historická území – dnešní západní Ukrajinu. Je dobře známo, že také sní o běloruských zemích. Co se týče politiky ukrajinského režimu, to je jeho věc. Chtějí, jak to dělají zrádci, něco odevzdat, prodat, něčím zaplatit pánům - to je, opakuji, nakonec jejich věc. Nebudeme do toho zasahovat. Ale pokud jde o Bělorusko, je to součást spojeneckého státu a rozpoutání agrese proti Bělorusku by znamenalo agresi proti Ruské federaci. Na to budeme reagovat všemi prostředky, které máme k dispozici."

Klíčovou myšlenkou této pasáže je podle nás to, že Rusko nehodlá zasahovat do záměru Kyjeva „vyrovnat se s vlastníky“ územím západní Ukrajiny.

Myšlení ve Washingtonu

Skutečnost, že dosud z Washingtonu nedorazily žádné připomínky k těmto výrokům Putina a Naryškina, pouze naznačuje, že Washington upadl do hlubokých úvah o vyhlídkách na ukončení konfliktu na Ukrajině v kontextu toho, co řekl ruský prezident. Pokud ani v předních amerických novinách - "pilířích svobody slova a demokracie" – o tomto dialogu Putina a Naryškina nepadlo ani slovo, nedostaly od Bílého domu žádný pokyn. Takže ten návod ještě neexistuje.

Je velmi pravděpodobné, že s dalším, celkem předvídatelným prohlubováním neúspěchů Kyjeva na bojišti, dají Američané Polsku a Litvě povolení k vyslání svých jednotek do západních oblastí Ukrajiny. Spojené státy si tak vlastně vymezí tuto část ukrajinského území pro sebe a – což bude jistě následovat – nabídnou Rusku, aby tento konflikt ukončilo, a přenechají Moskvě vše ostatní – východně od Lvova a Ivano-Frankivska. Zdá se, že USA jsou na takový konec připraveny, vzhledem k tomu, že uspokojí dlouhodobou ambici Varšavy rozšířit své území o některé své „východní kresy“.

Samotný Washington se tedy Polsku za jeho věrné služby odmění. Ale nepochybně se Státy budou ještě nějakou dobu snažit něco vymáčknout z ukrajinských ozbrojených sil a bojovat rukama Ukrajiny až po posledního ukrajinského vojáka. Ale i kurátorům současného ukrajinského režimu je zcela jasné, že porážka Ukrajiny je předurčená a nevyhnutelná. Je to jen otázka času.

No a co?

Důležitý detail: po větě „Do toho se nebudeme vměšovat“ a několika dalších prohlášeních o polských „revanšistických plánech“ vyzval prezident Putin stálé členy Rady bezpečnosti, aby přistoupili k „našim hlavním otázkám“ a schůzka se přesunula na uzavřené zasedání. To znamená, že to byla přesně tato myšlenka, kterou ruské vedení zamýšlelo předat Spojeným státům a celému Západu.

zdroj