26. 1. 2020

Carské zlato leží na dně Bajkalu

V Burjatsku bylo dokončeno natáčení filmu „Zlato imperie“. Premiéra je naplánována na rok 2020, ke 100. výročí tajemství zmizení části ruských zlatých rezerv. Na přípravě scénáře se však nezúčastnil člověk, který se tímto tématem zabývá už dlouhodobě, historik Alexej Tivaněnko. Pro list Novyje izvěstie s ním připravila rozhovor korespondentka listu, Irina Mišina.


„Kolčakovo zlato“, které zmizelo na Sibiři během občanské války, pronásleduje historiky a lovce pokladů téměř století. Podle scénáře filmu burjatského režiséra Jurije Botojeva je část zlaté rezervy Ruské říše nalezena. A to asi není daleko od pravdy. Burjatský regionalista, archeolog, hydronaut-výzkumník jezera Bajkal a autor knihy „Zlatý poklad admirála“, doktor historických věd Alexej Vasiljevič Tivaněnko, má svou vlastní verzi zmizení zlatého pokladu Ruské říše. Případ studuje už od 60. let minulého století.

22. 1. 2020

Moje první (a doufám, že i poslední) tradiční thajská masáž


O Vánocích jsem v jednom dárku obálkového typu objevil poukaz na 60 minut tradiční thajské masáže. A protože konkrétní masážní salón je celkem vyhlášený, a tudíž hojně navštěvovaný, objednat se dalo nejdříve až za tři týdny. 
Jednadvacet dní uteklo rychleji, než řekneš Krleš, a už jsem stál na recepci. Na nevině vypadající otázku, jak intenzivní masáž si přeju, jsem samozřejmým až světáckým tónem opáčil, že "velmi intenzivní". Vždyť je to za stejnou cenu, tak proč to nevyužít, že? V tu chvíli jsem se totiž ještě domníval, že hojně uváděné zkušenosti zákazníků tvrdících, že tento druh masáží je příjemný, bude v mém případě dle objednaného stupně tedy i velmi příjemný. Pravda, bylo mi krapet podezřelé, že si mě slečna za pultem napůl překvapeně a napůl podezíravě přeměřila okem, ale s drobným cuknutím levého koutku přece jen něco naťukala do počítače v mé objednávce. Pak mě odvedla do místnosti se skříní a dvěma velkými zlatými draky, u kterých se mi zdálo, že se na mě potutelně usmívají, snad až šklebí. No nic, řekl jsem si a začal se převlékat do přiložených šatů. Přitom jsem zjistil, že ponožky, které zcela určitě ještě doma byly v cajku, mají v místech, kde se u primátů na zadních končetinách nachází palec, natolik řídké tkanivo, že se již prakticky o tkanivu vlastně ani hovořit nedá. Dominantní prst o sobě dával jasně vědět. Ještě štěstí, že se masáž provádí bez nich! Po chvilce přišla pravá thajská masérka a usmívajíc se se slovy: "Dobydé" ukázala na zem, kde byla deka s polštáři.

18. 1. 2020

Sobota s Pižlou

Vznáším se nad sluncem zalitou krajinou. Vlažný proud vzduchu mě hladí po tváři a já si prohlížím velikou lípu pod sebou. Zrovna se chystám k ladnému přistání v trávě vedle ní, když tu slyším vzdálené, ale přitom jasné "vrrk, vrrk" hned těsně vedle ucha. Lípa, stejně jako hřejivá krajina kolem mne, se rozpouští. Začínám si čím dál jasněji uvědomovat, že to byl sen. Opět "vrrk, vrrk" u pravého ucha. Tohle ale přece není sen. Mozek, pracující stále maximálně na 0,5% stále neví, co si myslet. Pracně vytahuji ruku z pod peřiny a prsty se pokouším nahmatat své ucho. Auu! V duchu vykřiknu a ucuknu spíše úlekem, než bolestí. A v tu chvíli mi to docvakne. Pižla! Sakra, já večer zapomněl zavřít dveře do ložnice. Ono vrrk, vrrk bylo vlastně "Dobré ráno" po veverkovsku. A aby nedošlo k mýlce, ryze z rozvernosti i radosti nad novým dnem se v opakovaném parakotoulu zakousává do mého prstu. A pak znovu a znovu. Pak za značného rachotu obíhá celou postel, třikrát podběhne pod ní, pětkrát vyskočí na parapet a z něho mě přímo na hlavu. A znovu a znovu. Tak tohle probere víc, než velký hrnek kafe. Ještě ho zkouším, jasně že marně, chytnout tu za letu, tu v běhu, což se mu moc líbí a pobízí ho k ještě větší rychlosti, větším skokům a tím pádem i razantnějším jeho dopadům na moji hlavu. Což o to, dopady jsou sice malým ranním šokem, ale odrazy jsou desetkrát horší. Člověk by nevěřil, jak je po ránu citlivá kůže, když si z ní dělá odrazový můstek energií plně nabitá veverka s drápky špičatějšími jak jehly.

17. 1. 2020

Putin začal revoluci


"Každý z našich kroků, nový zákon a státní program musíme posoudit především z hlediska nejvyšší národní priority - záchrany a zvýšení počtu obyvatel Ruska."

Stal se zázrak. Jelcinův čas problémů končí před našima očima. V Rusku začala revoluce shora. Signál vydal prezident Vladimir Putin, který oznámil zrušení nejdůležitějšího koloniálního principu Jelcinovy ​​ústavy o prioritě mezinárodních smluv nad domácí legislativou Ruské federace, jakož i zásah do svatosti současných vnějších vládců Ruska - mechanismus formování vládních orgánů - slibující odstranění zjevných agentů a osob s majetkem na Západě. 

13. 1. 2020

CO VY NA TO? 3

Fotografie západu slunce v tentýž den (31. prosinec) a z téhož místa ve třech po sobě následujících letech:




8. 1. 2020

NATO, i když jinými prostředky, pokračuje v Hitlerově díle

zdroj 
„Sovětští vojáci osvobodili z nacistických koncentračních táborů 15 amerických, 5 britských, 8 nizozemských a 33 belgických generálů, stejně jako bývalého ministerského předsedu Francie nebo velitele norské armády,“ připomíná čtenářům Realistu kapitán 1. stupně Valerij Novikov. Kdo to ale dnes ví?

4. 1. 2020

Sumerové - historie podvodu

Motto:
Francouzského spisovatele André Mauroise se jednou jeho přítel zeptal, kdo více změnil průběh historie – Caesar, nebo Napoleon? Spisovatel mu na to odpověděl:
Od té doby, co existuje civilizace, nikdo tak nezměnil průběh historie, jako samotní historici.

Po „tajemných Etruscích“ a „keltománii“ se podívejme na další „zázračný“ fenomén světové historie, který, jak to tak vypadá, také asi nebude tím, jak ho oficiální věda stále ještě maluje – sumerskou civilizaci. Jisté pochybnosti jsem naznačila už v článcích Z historie Evropy a velmi pregnantně tuto záležitost objasnil ruský badatel Jurij Abarin ve svém videu Шумеры – история обмана! Pro ty z vás, kteří se ještě nenaučili rusky, přidávám pod jeho videem stručný překlad obsahu.