28. 2. 2020

VELKÁ CESTA TAM A ZASE ZPÁTKY 5


Jezero Hada, záliv Chanchoj a Dračí skála

Den patnáctý:
Po snídani – palačinky, marmeláda, čaj od paní Olgy, která mimo pronajímání chatiček ještě v jedné budově provozuje něco, co jsem nazval minirestaurací – dáváme věci do auta a vyrážíme směr Mys Choboj. Cesta je písčitá a hrbatá, místy se musíme vyhýbat kamenům, místy hlubokému písku, abychom nezapadli. Projíždíme přes několik údolí s prudkými sjezdy a výjezdy. Raději bych seděl v traktoru nebo V3S. 

Tady to ještě jde...

26. 2. 2020

VELKÁ CESTA TAM A ZASE ZPÁTKY 4


Cesta na Olchon

Den čtrnáctý:
Ráno dáváme věci do auta. Oleg nám sděluje, že s námi bohužel už nemůže jet natankovat benzín a nakoupit, protože má nějaký jiný plán. Nicméně mi polopaticky vysvětlí, kudy pojedeme a kde máme nakoupit, abychom pokud možno na Olchonu, kde je kvůli turistům dost draho, nemuseli nic pořizovat. Auto má samozřejmě navigaci, ale v ruštině, tak se spoléhám spíš na klasické mapy, které jsme si prozřetelně pořídili.
Vyrážíme.

22. 2. 2020

VELKÁ CESTA TAM A ZASE ZPÁTKY 3


Irkutsk

Zde žil první irkutský gubernátor
Den desátý:
Vítáme se s Olegovou ženou Olgou. Oleg s Olgou bydlí od jara do podzimu na chatě, v zimě v Irkutsku v paneláku. Nás ubytovali v patře své dači, kde mají dvě místnosti; jedna je pro nás, v druhé má ložnici Oleg s Olgou. V přízemí je kuchyně, chodby a záchod s koupelnou. Vaří se většinou venku; pod obrovskou pergolou je elektřina, plynový vařič i tekoucí voda a kuchyňská linka.
Čeká nás spousta jídla a pití a povídáme si dlouho do noci.

17. 2. 2020

Historie a klimatické změny 2


Hendrick Avercamp, Zimní krajina s větrným mlýnem, 1615

Vrchol ochlazení
Nejdrsnější fáze Malé doby ledové nastala v 17. století. Změny klimatu zaznamenané v této době nás už nutí mluvit o klimatické krizi. Baltské moře bylo pravidelně zcela zamrzlé. V zimě 1620/1621 by dokonce i Bospor pokrytý ledem a několik týdnů lidé přecházeli mezi evropskou a asijskou částí Istanbulu suchou nohou. Čas sklizně ve Francii ve 40. letech 17. století se posunul o měsíc a vinařský průmysl v Evropě procházel těžkými časy. Když bylo tělo Karla I. popraveného v Londýně 30. ledna 1649 dopravováno na člunu po Temži k hrobce, člun téměř uvízl v ledu plovoucím po řece. A i později v 17. století byla Temže v zimě pravidelně pokrytá silným ledem. Jeden čas dokonce zamrzlou řeku v Londýně nazývali Broad Street; na ní byly zřízeny dočasné kiosky, obchodovalo se tu, organizovaly Mrazové jarmarky s karnevalem a fraškami, pořádaly se štvanice psů na býky.

13. 2. 2020

Historie a klimatické změny 1

Lucas van Falkenborch. Zima 1595
Začněme tím, co je jasné: historie lidstva má své místo na planetě Země. A životní podmínky na této planetě určují mnohé z toho, co člověk může nebo nemůže, a stejně tak lidstvo. Jednou z těchto důležitých podmínek je klima Země a jejích regionů. Lidé se pyšní tím, že se naučili přizpůsobit jakémukoli klimatu, od rovníkového po polární. Přiznat, že ​​historie lidstva může záviset i na klimatických výkyvech, se zdálo být po dlouhou dobu téměř ponižující. V 70. a pozdějších letech však tuto otázku nastolila akumulace statistických informací a vývoj přírodních věd ve studiu klimatických procesů. Dnes můžeme tvrdit, že za posledních několik tisíc let se klima planety jako celku a jejích jednotlivých regionů (zejména Evropy) výrazně měnilo. Lidé středověku měli úplně jiné představy o normálním počasí a měnících se ročních obdobích než jejich dědici v 17. a 18. století. To určovalo povahu každodenního života, a tedy i základ pro jakékoli historické procesy. Bylo by příliš odvážné říci, že průběh historie je řízen zimními a letními maximálními a minimálními teplotami, ale skutečnost, že klimatické změny zanechávají své stopy v historii, je zcela zřejmá.

9. 2. 2020

VELKÁ CESTA TAM A ZASE ZPÁTKY 2

Cesta pojezdem


Barabinsk, jedna ze stanic na Transsibiřské magistrále
Den pátý až devátý
Na samotnou Sibiř jsme se z Moskvy přesunovali vlakem, Transsibiřskou magistrálou. Je to nejrychlejší pozemní spojení mezi evropskou částí Ruska a Sibiří. Cestu je potřeba plánovat předem, na poslední chvíli se lístky neseženou. Dráhy otevírají na každý vlak 2 měsíce předem předprodej jízdenek. Většinou je za týden vyprodáno.

4. 2. 2020

VELKÁ CESTA TAM A ZASE ZPÁTKY 1






V diskuzi k článku o Kolčakově zlatě se hned dva čtenáři přiznali, že Bajkal navštívili osobně. Protože byli zároveň ochotni se s námi podělit o své zážitky z míst, kam se nejezdí tak běžně jako do Chorvatska, předkládám vám dnes první část vyprávění z cesty od Jana.

V roce 2013 a 2015 jsem měl to štěstí, podívat se jako turista na Sibiř a na jezero Bajkal. Je to především zásluha mé ženy Mariny, která se tam narodila. První návštěva byla krátká, několikadenní a ta druhá více než měsíční. 
Rusko patří mezi země, do kterých potřebujete vízum. Buď měsíční, turistické nebo tříměsíční, tzv. podnikatelské. O vízum si můžete zažádat na ruské ambasádě, nebo přes nějakou firmu, která se zprostředkováním víza zabývá.
Cestu jsme zvolili letecky a vlakem, chtěl jsem totiž jet Transsibiřskou magistrálou. Letenky z Prahy do Moskvy a zpět stojí klidně 20.000 Kč i více. Pokud ale dlouho hledáte a kupujete půl roku předem, můžete je mít za 5.000. Levnější bývají, když kvůli vytížení letů letíte přes nějaké místo, kde se to aerolinkám zrovna hodí. V našem případě to byl Bělehrad. Nechá se však letět z Prahy přes Moskvu až do Irkutska a zpět za 10.000. Transsibiřská magistrála vás přijde tam a zpět (Moskva – Irkutsk – Moskva) na 10.000 Kč. 
Ruský rubl má dlouhodobě kurz 100 R za 33 - 35 Kč. Tedy ceny dělíte třemi. Platy jsou v Rusku asi poloviční oproti našim, ale ceny většinou také, takže Rusové si finančně žijí asi jako my. Pro Čechy je tedy v Rusku levněji a můžete si leccos přivést, musíte ale letět s aeroliniemi, které mají v ceně letenky i kufr zdarma.