19. 1. 2019

Z HISTORIE EVROPY 5


Minule jsme si řekli pár informací o dvou starověkých evropských civilizacích, v nichž je třeba hledat počátky Slovanů, a to podunajské a středoevropské, a aby byl výčet úplný, nyní zmíníme alespoň pár informací ke třetí, která k nim nerozlučně patří, a to civilizaci východoevropské.

ukázky textilních řemesel a keramiky cucuteni-tripolské kultury, zdroj

Východoevropská civilizace

Osídlení východní Evropy sahá daleko hlouběji do minulosti. O tom jsme hovořili na začátku této série článků. Už před desítkami tisíciletí byla tato rozlehlá území na tu dobu hustě osídlena, navíc byla křižovatkou vln stěhování a odtud také vyrážely do všech směrů obyvatelé hledající nová, dosud pustá území. Nás teď však zajímá období od zhruba 7. tisíciletí př. n. l., kdy se utvářely evropské etnokulturní komplexy.
Východoevropská civilizace je reprezentovaná především tripolskou, přesněji cucuteni-tripolskou kulturou, která se formovala od přelomu 6. a 5. tisíciletí (někdy se uvádějí období 4 750 – 2 100 před naším letopočtem) a jak je patrné z mapky v úvodu minulé části, rozkládala se na východ od Karpat, podél severního pobřeží Černého moře až po řeku Dněstr, tedy především na územích dnešního Rumunska, Moldávie a Ukrajiny. Dále na sever (dnešní Pobaltí) zůstávala území vzhledem k transgesím Baltského moře osídlena jen řídce a nepravidelně.
Východoevropská civilizace dosáhla největšího rozsahu v polovině 4. tisíciletí. Archeologové zde nacházejí pozůstatky nejen jedno-, ale i dvojpodlažních domů – ty největší až s rozlohou 120 čtverečních metrů – stavěných do soustředných kruhů kolem ústředního volného prostranství. Časem se některá sídliště rozrostla až do nebývalých rozměrů 200 – 400 hektarů. V takových agrárních městech žilo i 20 tisíc obyvatel. Podle názoru archeologů se tedy jednalo o největší sídelní aglomerace evropského neolitu. Po Sumerech – „prvních stavitelích měst“, jak je tituluje oficiální historie – přitom tehdy ještě nebylo vidu ani slechu. A ani dlouho po té.
K největším městům (400 ha) patřila například Talianka nacházející se na území dnešní Ukrajiny, archeologická lokalita, která teprve čeká na své otevření. Předběžný průzkum však vyvolává velké naděje.

Talianka, vlevo dnešní situace, vpravo doplněná o radiologický průzkum, zdroj

V městech východoevropské civilizace té doby byly nalezeny pozůstatky různých řemeslnických dílen na výrobu nástrojů, látek a oděvů a také keramiky. Přitom tripolská keramika je pokládána za nejkrásnější té doby:


Rozšířená byla nejen výroba tkaných látek, ale i odlévání měděných výrobků do kamenných forem. Měď se ve velkém těžila na Donbasu, tato surovina se však ve výborné kvalitě těžila i na Slovensku.

Jedním z největších vynálezů v dějinách lidstva je kolo. Prvenství v používání vozů opatřených koly je přičítáno – jak jinak – opět Sumeru. Tento obrázek válečného vozu je ze sumerského města Ur a pochází z doby 2 500 př. n. l.





Jenže tohle kolo bylo nalezeno v Srbsku (Podunajská civilizace) a strom, z jehož dřeva bylo vyrobeno, rostl někdy kolem roku 3 200 př. n. l.





Ještě starší vyobrazení vozu se čtyřmi koly se našlo na zvoncovitém poháru z Bronocic nedaleko Krakova a je z doby kolem 3 400 př. n. l.:


A jak stará je tato malá hliněná hračka z cucuteni-tripolské kultury? Její autor ji vymodeloval někdy v období 3 950 – 3 650 př. n. l.
Takže chudák teta Wiki – která tvrdí, že prvním městem světa byl se svými 100 hektary rozlohy sumerský Uruk a vůz s koly že vynalezli opět jen a jenom Sumerové – je zase vedle...







V souvislosti se starověkými evropskými civilizacemi je nezbytné zmínit ještě jednu důležitou věc. Časově jsme se předchozími údaji ocitli v období, kdy končí neolitické, případně eneolitické období doby kamenné a na obzoru je – doba bronzová. V 5. až 4. tisíciletí se Kavkaz a jeho nejbližší okolí staly jedním z nejvýznamnějších center nového odvětví – metalurgie. V této době, tedy na počátku doby bronzové zde nabyla na významu takzvaná majkopská kultura, která od poloviny 4. tisíciletí do tisíciletí 1. ovládla území nepříliš vzdálené od tripolské kultury – oblast Kubáně, tedy severního Kavkazu, a to od východního pobřeží Azovského moře až k pobřeží moře Kaspického moře, dnešního severozápadního Dagestánu:

fialová - majkopská kultura
Zmiňujeme ji proto, že odtud se šířila znalost práce s kovy na ostatní slovanská území, a tak i když ležela mimo námi zmíněné staroevropské civilizace, přesto významným způsobem zasáhla do vývoje na evropském kontinentu. Kromě nevídaného bohatství objevených nejrůznějších výrobků z bronzu a barevných kovů je pro nás tato oblast důležitá ještě také z jiného důvodu. Když už tu opakovaně zmiňujeme ty geniální Sumery, řekněme si o nich v této souvislosti něco víc. Oficiálně se tvrdí, že tito nositelé všeho "nej" přišli do úrodné Mezopotámie od jihu. Odkud, na tom se historici nemohou dohodnout; sumerština vzdáleně napovídá, že mohli patřit k mořským národům Austrálie, které se v tu dobu začaly objevovat v pobřežních vodách severní polokoule. Jedním dechem se však přitom uvádí, že ryze sumerská pojmenování byla pouze pro oblast námořnictví. V dalších oblastech – jako například zemědělství, řemesla nebo běžný život – jsou to výrazy z jazyka takzvaných „původních obyvatel“ a z jakéhosi důvodu připomínají jazyky, jimiž se mluvilo na sever od Kavkazu. A jsme u toho! Kdo tedy byli ti „původní obyvatelé“? Mnohé nám napoví i jiná podivná skutečnost: jednak zde archeologové nacházejí dva zcela odlišné antropologické typy obyvatel – takzvané dlouholebé a krátkolebé – a další zajímavou skutečností je, že Sumerové neměli jen jeden jazyk: existovaly tu hned dvě varianty sumerštiny a navíc zvláštní dialekty pro ženy, muže, rybáře, pastevce... No nevím, spíš mi to připadá tak, že jedním jazykem mluvili australští mořeplavci a druhým místní „původní obyvatelstvo“. A tady si dovolím citovat V. Timuru:

Odborníci poukazují na některé jazykové paralely obyvatel majkopské kultury se sumerským jazykem. Sumeři [totiž] přišli do Mezopotámie ze severu v období, které odpovídá začátku majkopské kultury. (Odklínanie histórie)

Takže na počátku nebyl Sumer, jak se domníval Vojtěch Zamarovský, ale pro Mezopotámii platí, že to bylo ono neidentifikované „původní obyvatelstvo“, které sem dorazilo z kavkazské oblasti. Případně z Balkánu, jak se o tom zmíníme v příští části.
Každopádně – zas ti protoslovani, paní učitelko!

Tak. A co se zatím dělo na západ od Rýna? Lid severoevropské protogermánské větve (sever Německa, Jutský poloostrov a Skandinávie) sídlil především v nížinných oblastech na pobřeží moře a řek, kde byl dostatek potravy. Nic jej tedy nenutilo svůj způsob života měnit, a to až do období 3550 – 3250 př. n. l., kdy z východu v rámci migračních vln přicházely skupiny lidu ze střední a východní Evropy a přinesly s sebou znalosti pěstování plodin a chovu dobytka. Tehdy také na západě prvně uviděli domestikovaného koně.
Jisté opoždění vývoje v porovnání se střední a východní Evropou je však pochopitelné, uvážíme-li, že v době, kdy se na východě již formovaly protoslovanské civilizace, na západě došlo k obrovské katastrofě při potopení Doggerlandu a odtržení Britských ostrovů (6 700 př. n. l.), kdy byla nejen devastována rozsáhlá území, ale především zahynulo velké množství obyvatel. Dodnes jen tušíme, co všechno by se z té doby našlo na dně průlivu La Manche a podél pobřeží Dánska a Nizozemí...


zdroje:
V. Timura: Dávnoveká Európa, Odklínanie histórie
http://www.ozzsv.sk/domain/ozzsv/files/sv-4-2012.pdf
http://neokoolt.wixsite.com/oldeurope/single-post/2015/07/27/10-Things-You-Probably-Didnt-Know-About-Neolithic-Danubian-Civilization

1 komentář:

  1. Tyto články docela pěkně dokreslují myšlenku pana Antonína Horáka z jeho knihy "O Slovanech úplně jinak", tedy že "jacísi" protoslované stojí za zbudováním většiny historií doložených velkých civilizací. Ovšem ne ze svého popudu, ale jakožto podřízená společnost, viz další články zde na blogu o Atlantské porobě (že by ta civilizace z jihu, co přišla do Mezopotámie?).
    Vlastimil

    OdpovědětVymazat

Žádáme diskutující o slušnou formu při vyjadřování. Odkazy bez krátkého popisu, oč se jedná, budou mazány. Anonymní komentující žádáme o podpis (nick).
Názory v diskuzi se nemusí shodovat s názory redakce blogu.