Sčítání oveček

Tak jak naši milí čtenáři, budete poslušní a podělíte se s vládou o to, kolik záchodů máte doma?  

Protože pokud poslušní nebudete, tak bu bu bu!

Máš zaplacený daně, uhlíři? Nemáš, viď? Ani na příští rok!

Maturita je přece zbytečná

Sleduji měsíc co měsíc se snižující kvalitu písemného projevu českého národa. Ač se nepočítám mezi hnidopichy, až k uzoufání často mě nejenom v neformálních diskuzích, ale čím dál pravidelněji i ve zprávách a článcích psaných profesionály (jsou za to přeci placení) doslova za "oči tahá" projev jejich autorů.

Stát nehájí naše zájmy!

Stát pro nás kromě šikany s postupně gradujícími fašizujícími prvky neudělal naprosto nic! K léčbě covidu nenabídl léky, jako třeba chudá Bolívie, ale naopak účinné léky učinil nedostupnými, jak je patrné z tohoto videa.

Tento trend je celosvětový. Smutné je, že většina lékařů nemocného covidem pošle domů, aniž by mu doporučili alespoň koagulant Acylpyrin. "Pokud se nevyléčíš samovolně, tak tě hospitalizujeme a budeme předstírat léčbu až do tvé smrti! A přitom si pěkně namastíme kapsu!" Není divu že se to musí někde finančně projevit!  

Dr. Peter McCullough – Svědectví před senátní komisí o léčbě covidu-19

Dr. Peter McCullough 10. března 2021 svědčil před senátní komisí, ve kterém poukazuje na zásadní chybu v nedostatečné léčbě covidu-19. Zdůrazňuje, jak je zásadní včasná léčba pomocí dostupných a efektivních léků, které zabrání hospitalizaci. Více ve videu.

Přepis videa:

Peter McCullough: Dobré odpoledne, jsem dr. Peter McCullough. Jsem internista, kardiolog a profesor medicíny na texaské fakultě medicíny. A angažoval jsem se v reakci na covid-19. Názory, které zde uvedu, jsou výhradně moje a ne nezbytně názory mé instituce. Mohu vám říct, že v mém oboru… jsem akademický lékař, pracuji s pacienty, ale zabývám se i výzkumem, jsem redaktor dvou velkých časopisů v mém oboru. V mém oboru zabývajícím se srdcem a ledvinami jsem nejpublikovanější člověk na světě v historii. Když nás zasáhnul covid-19, vnímal jsem to jako náš lékařský Superbowl. Lékaři jako dr. Urso podnikli kroky a tomu viru se postavili.

aneb jak sovětští partyzáni nabíjeli vysílačky z ohně

Dnes je internet doslova zaplaven nejrůznějšími tipy a návrhy ultramoderních zařízení k nabíjení mobilní technologie ve volné přírodě. Lidé se dokonce z dlouhé chvíle naučili získávat elektřinu z citronu. Ale naši ne tak vzdálení předkové, kteří bojovali na frontách (a i za jejich linií) druhé světové války, potřebovali také nabíjet elektronická zařízení, když byli v lese. A nebyly to v žádném případě nenáročné smartphony nebo notebooky, ale daleko větší vysílačky pro komunikaci s centrálou. Jistě vás tedy napadne, kde partyzáni brali uprostřed lesa energii.

Na Ukrajině vypukla „břidlicová genocida“ u pohraniční linie Donbasu

„Břidlicová genocida“ začala v části Luhanské a Doněcké oblasti okupované Ukrajinou. Pokud těžba plynu, která ničí vše živé, neskončí, pak se Donbass za tři desetiletí promění v neobyvatelné území. Přečtěte si více v materiálu Igora Mirtovského.

Nyní jsou „proti“, ale před 10 lety byli „pro“

Přesně před deseti lety lobovali představitelé současné takzvané ukrajinské opozice za plán schválený kabinetem ministrů pro rozsáhlé výběrové řízení na výrobu uhlovodíků v lokalitě Juzovskaja. Zásoby břidlicového plynu na ploše 7 886 tisíc čtverečních km se odhadovalo na 3,6 bilionu kubických metrů. Taková čísla zamotala hlavu mnoha bohatým lidem, ale investovat nakradené peníze do nového projektu jim připadalo škoda.

Quo vadis, střední Evropo? (dokončení)

Všechny varianty přeformátování střední Evropy podle scénářů uvedených v 1. části článku potřebují stabilní ekonomický základ. Ten se odvíjí především od suverenity v klíčových hospodářských odvětvích a ta je dána zejména vlastnickými vztahy uvnitř nich. Kdo vlastní, ten řídí. Podívejme se na několik konkrétních segmentů českého hospodářství, které zásadně ovlivňují náš život. Právě vývoj a změny v nich budou pro úspěšnost naznačených scénářů klíčové.

Quo vadis, střední Evropo? (1.část)

Blíží se 15. březen. 82 let je hodně času, ale na 15. březen 1939 nesmíme zapomínat. V paměti národa musí trvale zůstávat vzpomínky na dny slavné i smutné. Jedny dávají naději a druhé varují. A právě vzpomínka na 15. březen 1939 je zvláště v tomto roce velmi výstražná a varující.

Opět stojíme tváří v tvář pokusům vymazat český a slovenský národ z evropské historie jako národy, které v minulosti něco znamenaly.

Rozděl a panuj?

Tento krátký článek je spíše takové hlasité přemýšlení za pochodu, takže nevím, jakým směrem se bude ubírat, ani k jakým či vůbec nějakým závěrům dospěji.

Již nějakou dobu sleduji diskuze pod různými články na internetu. Bohužel se již ve valné části nejedná o diskuze, ale o hádky, vulgarismy, osočování, a kdyby to bylo jen trochu možné, tak by došlo na věšení, střílení u zdi, nahánění do plynových komor. Oč vlastně jde? Národ český se během krátké doby rozdělil na dva nesmiřitelné tábory. Jedni dostali nálepku "ovce" či "rouškaři" a druzí "odmítači" či "bezohlední". A to jsou jen ta slušná označení.

Rouškaři jsou ti, kteří beze zbytku a s důvěrou ve vládní protiepidemická nařízená opatření jsou schopni celou noc stát ve frontě na spásnou vakcínu poté, co předchozí dvě noci stáli frontu na test. A když by vláda nařídila dýchat jen mezi 22. - 04. hodinou, tak by to udělali.

Odmítači jsou jednoduše všichni ostatní. Především ale ti, co ona vládní nařízení nehodlají plnit, ani když by je to mělo zabít, protože "omezování svobody".

Tlupa orangutanů

...ve vládě by nadělala míň škod jak lidé! Například prvotní příkaz nošení dvou roušek na sobě výrobce nedoporučuje, ale lidé na ministerstvu jsou buď negramotní, anebo důsledně nedůslední, když si nedokázali přečíst návod k použití. Teprve na upozornění veřejnosti tento nesmyslný příkaz ministerstvo zdravotnictví zrušilo.

Část obyvatel si dosud kvůli snadnějšímu dýchání šila roušky ze záclon. Teď, když se mohou nosit pouze respirátory, se dá očekávat že budou vystřihovat vnitřní filtrační vrstvu. Při pohledu zvenku není tato úprava patrná. Proto jsem odeslal technický dotaz ministerstvu zdravotnictví, kterým jsem se ptal, kdo bude kompletnost respirátorů kontrolovat. Odpověď jsem dosud neobdržel. Soudruzi na ministerstvu patrně zapomněli, že čeští soudruzi opět typicky švejkují a snad proto je tento dotaz zaskočil.