V Británii kdysi existovala védská civilizace. Británie byla malou součástí rozsáhlé, vysoce rozvinuté védské říše. Ta byla v takzvaném temném středověku vymazána z povrchu zemského. Společenští parazité na ni použili bakteriologické, klimatické a jiné zbraně ...
Odbočení třetí: Britské ostrovy před invazí parazitů, "Římské" vily
V průběhu psaní o židovském dobytí Británie mě začalo zajímat, co tam bylo před ním. Zjistila jsem podle mého názoru kuriózní skutečnosti, které oficiální historická věda neskrývá, ale ani neinzeruje, aby se vyhnula nepříjemným otázkám. Týká se to některých momentů tzv. římského dobytí Británie.
Oficiální verze je následující. Římané dobyli Británii v polovině 1. století našeho letopočtu. Místní kmeny (Britové, Keltové, Piktové) se útočníkům zoufale bránily a vyvolávaly jedno povstání za druhým, která byla úspěšně (pro Římany – pozn. překl.) potlačena. Během 40 let dobývání Římané zabili 100.000 až 250.000 místních obyvatel, což představovalo 1/12 až 1/4 populace [1]. uvážíme-li, že válka byla vedena chladnými zbraněmi a že počet obyvatel Británie v té době činil přibližně 2 miliony lidí [2] (ponechávám čísla taková jako v originálu, ale pak jsou poměry samozřejmě jiné, než je uvedeno, mohou souhlasit, pokud by to bylo dospělé obyvatelstvo, ale berte tyto poměry s rezervou. Každopádně je to velké číslo a velký poměr a nemění nic na podstatě jevu a berte to také tak, že se jedná o „vycucaná čísla“, dále v textu bude ozřejměno – pozn. překl.), jsou čísla o vybití místního obyvatelstva dobyvateli velmi vysoká.
Podle Wikipedie se poté "římská civilizace rychle rozšířila" po celé Británii. Zdá se však, že od konce 3. století začaly nájezdy saských kmenů, ve 4. století se k nim přidali Piktové a Skotové a na počátku 5. století (419 n. l.) se Římané stáhli ze země, kterou dobyli - nyní již bývalé provincie Římské říše.
Na základě těchto informací měli Římané na "rychlé rozšíření" římské civilizace na Cínových ostrovech jen pár století, ale během této doby se jim podařilo stachanovským tempem Británii od základů přebudovat. Stačí se podívat na mapu Anglie, na níž jsou vidět objekty, které, jak nám bylo řečeno, brutální dobyvatelé vybudovali.
Po příchodu na území dnešní Anglie začali "vetřelci" s nebývalým nadšením budovat nejen obranné objekty, jako byly "římské tábory" a důležitá opevnění, jako byly "Antoninův val" a "Hadriánův val", který mimochodem vybavili celními místy pro obchod se severem, ale také obrovské množství civilních objektů.
Silnice v Británii
Římané prý během své vlády na ostrovech vybudovali impozantní množství občanské vybavenosti, včetně sítě asi 2.000 mil (3.200 km) kvalitních silnic téměř po celé Británii.
Část starověké silniční sítě je dodnes součástí britské státní silniční sítě. Některé z těchto silnic jsou dodnes živé, a dokonce použitelné, a mnohé z nich jsou stále ve slušném stavu bez jakýchkoli oprav. A některé "římské" silnice používají Britové dodnes, s lehkým make-upem v podobě asfaltu. Taková byla kvalita tehdejší výstavby.
Jednalo se o poměrně složité a pracné inženýrské stavby, které vyžadovaly také pečlivé geodetické a měřické práce. Vždyť aby bylo možné vykopat příkop, v němž byl položen základ silnice, musel být nejprve pečlivě vyměřen a poté vytyčen vykopáním dvou rovnoběžných příkopů v dané vzdálenosti od sebe – 2,5 … 4,5 metru. V tomto případě stavitelé dosáhli téměř dokonale rovné cesty z jedné osady do druhé, přičemž tyto osady mohly být od sebe vzdáleny desítky nebo i stovky kilometrů.
Technologie byla následující: stavitelé vyhloubili terén až na skalnaté podloží, případně na tvrdší vrstvu zeminy, a pak do vzniklého výkopu položili vrstvu neotesaných kamenů, následovala vrstva drceného kamene spojená maltou, pak vrstva stmelených ještě menších úlomků lámaného kamene a nakonec byla cesta vydlážděna velkými dlažebními kostkami.
Odbočení třetí: Britské ostrovy před invazí parazitů, "Římské" vily
V průběhu psaní o židovském dobytí Británie mě začalo zajímat, co tam bylo před ním. Zjistila jsem podle mého názoru kuriózní skutečnosti, které oficiální historická věda neskrývá, ale ani neinzeruje, aby se vyhnula nepříjemným otázkám. Týká se to některých momentů tzv. římského dobytí Británie.
Oficiální verze je následující. Římané dobyli Británii v polovině 1. století našeho letopočtu. Místní kmeny (Britové, Keltové, Piktové) se útočníkům zoufale bránily a vyvolávaly jedno povstání za druhým, která byla úspěšně (pro Římany – pozn. překl.) potlačena. Během 40 let dobývání Římané zabili 100.000 až 250.000 místních obyvatel, což představovalo 1/12 až 1/4 populace [1]. uvážíme-li, že válka byla vedena chladnými zbraněmi a že počet obyvatel Británie v té době činil přibližně 2 miliony lidí [2] (ponechávám čísla taková jako v originálu, ale pak jsou poměry samozřejmě jiné, než je uvedeno, mohou souhlasit, pokud by to bylo dospělé obyvatelstvo, ale berte tyto poměry s rezervou. Každopádně je to velké číslo a velký poměr a nemění nic na podstatě jevu a berte to také tak, že se jedná o „vycucaná čísla“, dále v textu bude ozřejměno – pozn. překl.), jsou čísla o vybití místního obyvatelstva dobyvateli velmi vysoká.
Podle Wikipedie se poté "římská civilizace rychle rozšířila" po celé Británii. Zdá se však, že od konce 3. století začaly nájezdy saských kmenů, ve 4. století se k nim přidali Piktové a Skotové a na počátku 5. století (419 n. l.) se Římané stáhli ze země, kterou dobyli - nyní již bývalé provincie Římské říše.
Na základě těchto informací měli Římané na "rychlé rozšíření" římské civilizace na Cínových ostrovech jen pár století, ale během této doby se jim podařilo stachanovským tempem Británii od základů přebudovat. Stačí se podívat na mapu Anglie, na níž jsou vidět objekty, které, jak nám bylo řečeno, brutální dobyvatelé vybudovali.
 |
| Mapa Anglie s římskými objekty |
Po příchodu na území dnešní Anglie začali "vetřelci" s nebývalým nadšením budovat nejen obranné objekty, jako byly "římské tábory" a důležitá opevnění, jako byly "Antoninův val" a "Hadriánův val", který mimochodem vybavili celními místy pro obchod se severem, ale také obrovské množství civilních objektů.
Silnice v Británii
Římané prý během své vlády na ostrovech vybudovali impozantní množství občanské vybavenosti, včetně sítě asi 2.000 mil (3.200 km) kvalitních silnic téměř po celé Británii.
 |
| Síť silnic v Británii vybudovaná Římany |
Část starověké silniční sítě je dodnes součástí britské státní silniční sítě. Některé z těchto silnic jsou dodnes živé, a dokonce použitelné, a mnohé z nich jsou stále ve slušném stavu bez jakýchkoli oprav. A některé "římské" silnice používají Britové dodnes, s lehkým make-upem v podobě asfaltu. Taková byla kvalita tehdejší výstavby.
Jednalo se o poměrně složité a pracné inženýrské stavby, které vyžadovaly také pečlivé geodetické a měřické práce. Vždyť aby bylo možné vykopat příkop, v němž byl položen základ silnice, musel být nejprve pečlivě vyměřen a poté vytyčen vykopáním dvou rovnoběžných příkopů v dané vzdálenosti od sebe – 2,5 … 4,5 metru. V tomto případě stavitelé dosáhli téměř dokonale rovné cesty z jedné osady do druhé, přičemž tyto osady mohly být od sebe vzdáleny desítky nebo i stovky kilometrů.
 |
| Římská cesta u Bainbridge. |
Technologie byla následující: stavitelé vyhloubili terén až na skalnaté podloží, případně na tvrdší vrstvu zeminy, a pak do vzniklého výkopu položili vrstvu neotesaných kamenů, následovala vrstva drceného kamene spojená maltou, pak vrstva stmelených ještě menších úlomků lámaného kamene a nakonec byla cesta vydlážděna velkými dlažebními kostkami.
 |
| Není tedy divu, že silnice postavené touto technologií vydržely tak dlouho. |
 |
| Starobylá silnice mezi Manchesterem a západním Yorkshirem |
Starověké britské silnice jsou nesporně kvalitní a vytvořili je lidé, kteří měli nepochybně odborné znalosti, dovednosti, nástroje a dlouholeté zkušenosti. Nicméně všechny tyto nádherné cesty, jak nám říkají "učenci", postavili římští legionáři za využití místních lidí jako otroků. A oficiální historici toto tvrzení nepovažují za urážku zdravého rozumu.
Podle jejich názoru musel římský voják nejen vykonávat svou přímou práci - válku, ale také být inženýrem, zeměměřičem, architektem, urbanistou a kdoví kým ještě, aby mohl vybudovat to, co je mu připisováno. Jak se říká, "i švec, i žnec, i houslista". To je poněkud fantastické tvrzení, které může existovat jen na papíře a ve fantaziích kabinetních "vědců", kteří zřejmě nikdy nic nepostavili a nikdy nikoho nevedli.
Samozřejmě, že v každé armádě jakékoliv doby muselo existovat něco jako stavební prapory a vojenští inženýři, ale ti se zabývali výstavbou vojenských objektů, mezi které zřejmě mohou patřit i silnice. Církevní a veřejné stavby, soukromé domy i městskou infrastrukturu, kterou vždy údajně budují civilní specialisté, však podle historiků údajně stavěli "vojáci a otroci".
Kromě těchto úvah vyvstává pro historiky několik nepříjemných otázek.
- Kde vzali "Římané" tolik otroků, když vyvraždili čtvrtinu (osminu – viz výše poznámka překl.) původního obyvatelstva, a to toho nejzdatnějšího?
- Kdo hlídal otroky, jestliže vojáci byli zaměstnáni prací na rozsáhlém staveništi? No, a další "drobnosti".
- Kde vzali peníze na tak velkolepou výstavbu a vydržování pracovních sil v okupované zemi, která zjevně neoplývala bohatstvím? A vzhledem k tomu, že se takovými "nehoráznostmi" zabývali v celé takzvané "Římské říši", budovali všude podél pobřeží Středozemního moře a nejen to, v jednotném architektonickém stylu, vyvstává otázka financování a organizace takových megaprojektů na plné obrátky.
I když se má za to, že otrocká práce je téměř zadarmo. Otroky je však třeba něčím živit, k čemuž se musí jídlo vzít a někam ho dovézt. Otroci musí být někde umístěni a bedlivě střeženi. A to jsou nemalé náklady, na které kabinetní historici, na jejichž příkaz byly "tisíce otroků nahnány na staveniště", nemyslí (Naopak, dokonce se vyskytují „akademické názory, že otroctví není, nebylo až tak špatné, že zbavovalo otroky „zbytečných“ starostí, dávalo jim stravu, oblečení atd. … - pozn. překl.). Nemluvě o nákladech, které s sebou nese každý stavební projekt.
A "Římané" toho postavili hodně nejen v Británii, ale v celé své rozsáhlé říši. A nestavěli laciné „paneláky“, ale kvalitní, krásné a často velkolepé civilní objekty, jako jsou fóra, chrámy, divadla, lázně atd. A území říše bylo obrovské - na svém vrcholu ve 2. století n. l. mělo rozlohu 5.631.900 km2 a žilo na něm 65 milionů lidí.
Kromě toho, uvážíme-li, že celkový počet římského vojska v Británii činil od poloviny 1. století 40 tisíc lidí, maximálně 55 tisíc ve druhé polovině 2. století [3], a také celkem malý počet obyvatel ostrova, nebylo možné stavět, jak se podle oficiálních historiků stavělo na ostrovech, takovými silami, za takovou dobu a také ručně, jak se nám říká.
Podle jejich názoru musel římský voják nejen vykonávat svou přímou práci - válku, ale také být inženýrem, zeměměřičem, architektem, urbanistou a kdoví kým ještě, aby mohl vybudovat to, co je mu připisováno. Jak se říká, "i švec, i žnec, i houslista". To je poněkud fantastické tvrzení, které může existovat jen na papíře a ve fantaziích kabinetních "vědců", kteří zřejmě nikdy nic nepostavili a nikdy nikoho nevedli.
Samozřejmě, že v každé armádě jakékoliv doby muselo existovat něco jako stavební prapory a vojenští inženýři, ale ti se zabývali výstavbou vojenských objektů, mezi které zřejmě mohou patřit i silnice. Církevní a veřejné stavby, soukromé domy i městskou infrastrukturu, kterou vždy údajně budují civilní specialisté, však podle historiků údajně stavěli "vojáci a otroci".
Kromě těchto úvah vyvstává pro historiky několik nepříjemných otázek.
- Kde vzali "Římané" tolik otroků, když vyvraždili čtvrtinu (osminu – viz výše poznámka překl.) původního obyvatelstva, a to toho nejzdatnějšího?
- Kdo hlídal otroky, jestliže vojáci byli zaměstnáni prací na rozsáhlém staveništi? No, a další "drobnosti".
- Kde vzali peníze na tak velkolepou výstavbu a vydržování pracovních sil v okupované zemi, která zjevně neoplývala bohatstvím? A vzhledem k tomu, že se takovými "nehoráznostmi" zabývali v celé takzvané "Římské říši", budovali všude podél pobřeží Středozemního moře a nejen to, v jednotném architektonickém stylu, vyvstává otázka financování a organizace takových megaprojektů na plné obrátky.
I když se má za to, že otrocká práce je téměř zadarmo. Otroky je však třeba něčím živit, k čemuž se musí jídlo vzít a někam ho dovézt. Otroci musí být někde umístěni a bedlivě střeženi. A to jsou nemalé náklady, na které kabinetní historici, na jejichž příkaz byly "tisíce otroků nahnány na staveniště", nemyslí (Naopak, dokonce se vyskytují „akademické názory, že otroctví není, nebylo až tak špatné, že zbavovalo otroky „zbytečných“ starostí, dávalo jim stravu, oblečení atd. … - pozn. překl.). Nemluvě o nákladech, které s sebou nese každý stavební projekt.
A "Římané" toho postavili hodně nejen v Británii, ale v celé své rozsáhlé říši. A nestavěli laciné „paneláky“, ale kvalitní, krásné a často velkolepé civilní objekty, jako jsou fóra, chrámy, divadla, lázně atd. A území říše bylo obrovské - na svém vrcholu ve 2. století n. l. mělo rozlohu 5.631.900 km2 a žilo na něm 65 milionů lidí.
Kromě toho, uvážíme-li, že celkový počet římského vojska v Británii činil od poloviny 1. století 40 tisíc lidí, maximálně 55 tisíc ve druhé polovině 2. století [3], a také celkem malý počet obyvatel ostrova, nebylo možné stavět, jak se podle oficiálních historiků stavělo na ostrovech, takovými silami, za takovou dobu a také ručně, jak se nám říká.
Seznam použité literatury a zdrojů:
1. Nicholas Crane. The Making of the British Landscape: From the Ice Age to the Present. Part 12.
2. D. Mattingly. An imperial possession: Britain in the Roman Empire, 54 BC-AD 409. 2006. Part 2. The iron fist.
3. Евгений Габович. Что там еще за римляне?
1. Nicholas Crane. The Making of the British Landscape: From the Ice Age to the Present. Part 12.
2. D. Mattingly. An imperial possession: Britain in the Roman Empire, 54 BC-AD 409. 2006. Part 2. The iron fist.
3. Евгений Габович. Что там еще за римляне?
- pokračování -
autorka: Jelena Jefimova
překlad: Bedřich
Rimane prinutili tamejsi kmeny k civilizaci jejich nucenou pacifikaci zbranemi.
OdpovědětVymazatZahynula pri bojich s Rimany spousta domodcu i rimskych vojaku. Rimane jim pak poskytovali ochranu proti jinym nepratelum.
Bylo to dobre, nebo spatne?
Jejich silnice a stavby pouzivaji Anglani dodnes.
Co prinesli Sasove, kteri Rimany vytlacili? Vazalstvi a nove dane.
Tak se zamysleme, jaka by byla Anglie dnes bez rimske nadvlady a poradku.