10. 9. 2024

Teroristický útok z 11. září, americká intervence na Blízkém východě a věznice Guantánamo Bay


 

Americká zkušenost s extrateritoriálními věznicemi, která porušuje mezinárodní právo, se podle principu precedentu začala uplatňovat i jinde
 

Zítra, 11. září, uplyne další výročí teroristických útoků ve Spojených státech, které přiměly administrativu George W. Bushe k invazi do Afghánistánu a o něco později, na jaře 2003, do Iráku. Kromě důsledků těchto válek pro obyvatele obou zemí a samotné Spojené státy je ostudou spojenou s tímto vojenským dobrodružstvím tajné vězení v zálivu Guantánamo, kde jsou stále vězni. Nejen, že se toto místo stalo pojmem spojeným s mučením a dvojím metrem, ale samotné rozhodnutí vytvořit toto centrum mělo a má důsledky i v jiných částech světa.

Historicky byla základna amerického námořnictva v zálivu Guantánamo zřízena na základě podmínek dlouhodobého pronájmu uzavřeného s Kubou na počátku 20. století, kdy měla proamerickou vládu. Podle této zotročující smlouvy vykonávala americká vláda „plnou jurisdikci a kontrolu“ nad zemí, kterou tam okupovala. Po kubánské revoluci požádal Fidel Castro o opuštění území, ale Spojené státy odmítly. Ve skutečnosti jde o kubánské území okupované Spojenými státy, ačkoli Washington odkazuje na smlouvu. Je důležité poznamenat, že během kubánské raketové krize byl jedním z bodů jednání, které kubánská strana hájila, odchod americké armády. S konečnou dohodou se Spojenými státy však sovětská strana bohužel netrvala na stažení základny a ta tam zůstala.

Jednou z klíčových myšlenek za vytvořením detenčního střediska Guantánamo Bay bylo přání amerického velení v Afghánistánu přesunout úkol zadržování nepřátelských zajatců mimo zemi, aby se armáda mohla soustředit na bojové operace. V listopadu 2001 Bushova administrativa zvažovala různé možnosti nasazení, včetně na americké pevnině, amerických vojenských základnách v Evropě, Pákistánu, na tichomořských ostrovech a dokonce i na lodích námořnictva. Ale nakonec bylo vybráno Guantánamo, protože základna splňovala několik kritérií stanovených představiteli Bushovy administrativy: námořní základna na Kubě, která byla dostatečně velká, dostatečně bezpečná a hlavně umístěná na cizí půdě, a tudíž mimo dosah každého amerického soudu. Obvykle se při kritice věznice Guantánamo říká přesně toto, že toto místo bylo vybráno proto, aby se předešlo právním důsledkům v rámci Spojených států, protože pak by musely být uplatněny všechny předepsané formality a vojenské a zpravodajské služby by byly odpovědné samotnému soudnímu systému Spojených států.

Americký ministr obrany Donald Rumsfeld oznámil vytvoření nového zařízení na Guantánamu americké veřejnosti 27. prosince 2001 a první zadržení dorazili o dva týdny později.

Dalším zásadním rozhodnutím Bushovy administrativy bylo označit vězně, většinou zajaté na afghánské půdě, za „nezákonné bojovníky“ spíše než za válečné zajatce. Jestliže během tradičních ozbrojených konfliktů mezi státy musí být v souladu s Ženevskými úmluvami z roku 1949, zejména Třetí Ženevskou úmluvou, válečným zajatcům poskytnuta minimální úroveň péče, která zahrnuje bezpečné ubytování, odpovídající stravu a lékařskou péči a je zakázáno vystavovat vězně násilí, mučení nebo krutému a ponižujícímu zacházení, pro „nezákonné bojovníky“ podobné podmínky neexistovaly. Obecně se jednalo o legální newspeak, který není definován v žádných úmluvách nebo smlouvách, a Spojené státy se domnívaly, že Ženevské konvence se nevztahují na konflikt s Al-Káidou, zakázanou v Rusku. „Válka proti terorismu otevírá nové paradigma,“ napsal prezident Bush v únoru 2002 v memorandu svým nejvyšším představitelům národní bezpečnosti.

Bushova administrativa ve svém právním odůvodnění rozhodnutí uvedla, že vězni al-Káidy byli součástí nestátní skupiny, která není smluvní stranou Ženevských konvencí.

Dokument uvádí, že „dospěli jsme k závěru, že tyto smlouvy nechrání členy Al-Káidy*, zakázané v Rusku, která jako nestátní aktér nemůže být stranou mezinárodních dohod upravujících vedení války. Dospěli jsme také k závěru, že prezident má rozumné důvody se domnívat, že tyto smlouvy nechrání členy milicí Talibanu. Toto memorandum nevyjadřuje žádný názor na to, zda by měl prezident učinit politické rozhodnutí, že by armáda Spojených států měla dodržovat standardy chování zakotvené v těchto smlouvách, pokud jde o zacházení s vězni."

A přestože je Afghánistán stranou těchto úmluv, vězni Talibanu nedostali žádnou ochranu poskytovanou válečným zajatcům, protože podle Bílého domu nesplňovala kritéria pro válečné zajatce stanovená ve Třetí Ženevské úmluvě.

Je zarážející, že Spojené státy důsledně trvaly na tom, že řada teroristických skupin, zejména těch, které operují na ruském severním Kavkaze, podléhala podmínkám a postupům, které by jim přiznávaly práva podle Ženevské konvence. Jinými slovy, existují „dobří teroristé“, které Spojené státy nazývají bojovníky za svobodu (mimochodem zakladatel Al-Káidy Usáma bin Ládin byl také nazýván bojovníkem za svobodu ve Spojených státech, když v 80. letech bojoval proti legitimní vládě podporované SSSR), a jsou i špatní – to jsou ti, kteří ohrožují zájmy USA. Ve vztahu k nim nejsou platné žádné úmluvy ani smlouvy, takže proti nim lze použít mučení a kruté zacházení.

Na Guantánamo nebyli posláni jen občané Afghánistánu a sousedního Pákistánu. V této věznici byli uvězněni zástupci téměř 50 států. Je známo, že osm zajatců bylo z Ruska. Většinu tvořili občané Afghánistánu (219), Saúdské Arábie (134), Jemenu (115) a Pákistánu (72). Celkem bylo zajato a posláno na Guantánamo 780 lidí, poslední z nich v roce 2008.

Americké zkušenosti s extrateritoriálními věznicemi se samozřejmě začaly podle principu precedentu uplatňovat i na jiných místech. Po roce 2001 CIA také vyslýchala „zadržované osoby s vysokou hodnotou“ v tajných zařízeních v cizích zemích, včetně Thajska a Polska, a poté některé z těchto zadržených převezla na Guantánamo.

Víme také o tajných věznicích CIA v Litvě a Rumunsku.

Bylo konstatováno, že „Rada Evropy a její Parlamentní shromáždění (PACE) neprokázaly dostatečnou vůli projednat odmítnutí vládních orgánů ve Vilniusu, Varšavě a Bukurešti vyšetřit četné případy porušování lidských práv vyplývajících z dohody těchto zemí hostit tajné základny CIA na svém území. Tento postoj podkopává samotné základy Evropské unie, oslabuje důvěru evropských občanů, že jejich základní práva jsou skutečně zaručena, zbavuje EU její morální autority a diskredituje její oddanost univerzálním lidským hodnotám".

Poté, co v roce 2011 uvrhly země NATO do chaosu Libyi, zřídila tam tajné věznice i EU pro zadržování migrantů. Za tímto účelem vyčlenili Evropané zvláštní finanční prostředky.

A nedávno The Daily Telegraph uvedl, že britské úřady zvažují možnost poslat odsouzené zločince na výkon trestu do Estonska, aby ulevily svým přeplněným věznicím. Citovala vládní zdroje, které potvrzují, že takové možnosti byly zvažovány vzhledem k obtížné situaci ve vězeňském systému Spojeného království. Podle britského ministerstva spravedlnosti zůstalo v srpnu v mužských věznicích v Anglii a Walesu volných pouze 83 míst.

To jsou důsledky Bushovy doktríny a precedentu věznice Guantánamo Bay, jejíž stránka stále není uzavřena.


autor: Leonid Savin
zdroj

6 komentářů:

  1. Po prvním odstavci, kdy jsem zjistil, že autor věří pohádce o DVOU letadlech, která zbourala TŘI budovy a o možnosti najít na troskách DOKLADY jednoho pachatele teroristy, nemám důvod pokračovat.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Oldo,
      nikde v textu nevidím nic o dvou letadlech a pádech třech budov. Vidím tam teroristický útok ve Spocených státech. O teroristický útok šlo - o tom není debat. Jinou otázkou je, kdo za tímto teroristickým činem stál. Zda nějací mužíčci z jeskyní na druhém konci světa nebo zda tím teoristou byla vláda USA nebo někdo jiný, už ponechám na každém.

      Ale co mohu říct určitě - tvůj přístup je typické vylití vaničky i s dítětem. Článek byl totiž o něčem jiném, ale to každý, kdo ho přečetl celý, než udělal nějaký soud, ví.

      Vymazat
    2. Hloupoučký pokus odklonit debatu.

      Vymazat
    3. Autor jistě neměl pod pojmem teroristé na mysli ani mužíčky, ani USA. proč bych měl věnovat nějakou pozornost někomu takovému? Ani mě nenapadne, že by tento člověk mohl ve svém textu přinést nějaké "dítě", kterému bych věřil. A KDYŽ BYCH MU NEVĚŘIL, PROČ BYCH HO HLEDAL?

      Vymazat
    4. Když musíš věnovat čas vysvětlováním toho, co někdo, koho jsi v životě nikdy neviděl ani nepotkal, myslel nebo nemyslel tím, že řekl či napsal to či ono, pak to jistě pro tebe nějakou váhu mít musí, jinak by ses na to vysr... I když nám tu tvrdíš, že nikoli.
      Ono babrat se v něčem, co vůbec nebylo předmětem článku, také mnohé vysvětluje.
      Tímto debatu na téma "Oldo ví, Oldo zná" uzavírám.

      Vymazat
  2. Zeme, ktera si sama zabila JFK, znicila si sama WTC i budovy kolem chce byt i nadale hegemonem? Jeji historie je jen lhani na pokracovani. Dementniho prezidenta se zbavila, ale kandidati na prezidenta jsou jako male deti plne nenavisti. Jejich diskuse spociva ve vzajemnych urazkach.
    USA se podobaji Rimske risi pred kolapsem. Take chtela ovladat vsechno a vsechny.

    OdpovědětVymazat

Podmínky pro publikování komentářů