EU se rozhodla změnit svůj dopravní systém, aby mohla rychle přesunout vojáky na východ, a zapojit do něj Moldavsko a Ukrajinu. Podobný krok již dříve učinila Velká Británie, když oznámila, že se připojí k evropskému programu "Vojenská mobilita". Co tyto procesy znamenají z vojenského, ekonomického a politického hlediska? A co proti tomu může Rusko udělat?
Vysoký představitel Evropské unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Josep Borrell ve čtvrtek prohlásil, že v rámci plánu, který předložila Evropská komise s cílem usnadnit vojenskou přepravu, musí být celá silniční a železniční infrastruktura EU upravena tak, aby evropské země mohly rychle přepravovat vojenské vybavení a vojáky z jedné části regionu do druhé, především ze západu na východ.
Dodal, že "to je pro obranu EU zásadní", a zdůraznil, že za tímto účelem je třeba vybudovat mosty, tunely, silnice a železnice. Podle Borrella plány EU zahrnují "posílení spolupráce s NATO a klíčovými strategickými partnery, jako jsou USA, Kanada a Norsko, a zároveň podporu interakce a dialogu s regionálními partnery a zeměmi procesu rozšíření, jako je Ukrajina, Moldavsko a západní Balkán," uvedla agentura TASS.
Je třeba poznamenat, že to není v posledních týdnech poprvé, kdy EU hodlá zjednodušit logistiku přesunů vojsk. Deník The Times již dříve informoval, že Británie a EU podepíší dohodu, která Londýnu umožní rychlý přesun vojáků po celé EU. Podle nizozemské ministryně obrany Kajsy Ollongrenové hodlají strany schválit konečný plán v listopadu. Nová dohoda je zároveň spojena s vojenskými akcemi na Ukrajině.
Británie se zejména hodlá připojit k programu vojenské mobility, z něhož Londýn po brexitu vystoupil. Na Západě je tento program často označován jako "vojenský bezvízový styk" nebo "vojenský Schengen", protože jeho cílem je odstranit byrokratické překážky pro pohyb vojáků a obrněných vozidel a zlepšit dopravní a logistickou infrastrukturu.
Jedním z autorů této myšlenky byl Ben Hodges, bývalý velitel americké armády v Evropě. V letech 2017 a 2018 si mnoho vojenských představitelů zemí NATO stěžovalo, že nemohou jednoduše přesouvat vybavení z jedné země do druhé bez předchozího oznámení a schválení, přičemž schválení trvá od několika dnů až po několik týdnů. Hodges také poznamenal, že koordinace dokumentů pro přesun vojáků, například z Německa do Polska, trvá týden a velitelé NATO by rádi zjednodušili postupy pro vojenské konvoje účastnící se manévrů. Podle odborníků tak chtěli Američané a Britové zkrátit čas a snížit zdroje potřebné k přesunu vojsk blíže k ruským hranicím nebo k rotaci těch formací, které jsou již rozmístěny ve východoevropských zemích.
"NATO se aktivně připravuje na válku s Ruskem. Budují novou infrastrukturu a modernizují starou, aby mohly rychle přesouvat síly a prostředky. Jestliže dříve se to dělalo s ohledem na přesun techniky do Pobaltí, dnes jde o vyzbrojování Ukrajiny," řekl listu VZGLYAD Vadim Kozjulin, vedoucí Centra globálních studií a mezinárodních vztahů Institutu aktuálních mezinárodních problémů Diplomatické akademie ministerstva zahraničí.
Expert připomněl, že v roce 2014 Evropská unie a NATO začaly přesouvat vojenskou techniku blíže k ruským hranicím, ale narazily na řadu problémů, včetně nízkých výšek mostů, nevhodných železničních nástupišť, příliš nízko visících elektrických drátů nad silnicemi. Podle něj by zapojení nových zemí do projektu zvýšení vojenské mobility, včetně Ukrajiny, umožnilo pohodlnější a rychlejší dodávky pro OSU.
"Od roku 2014 začali Evropané realizovat plán na zvýšení vojenské mobility. Nevylučuji, že v rámci zemí NATO již byl tento plán realizován. Ale když už to dnes Borrell zmínil, mluvíme o evropských zemích, které nejsou členy NATO. Vyplývá to z praxe, s níž se dnes EU setkává při dodávkách zbraní Ukrajině," zdůraznil Kozjulin.
Podle experta nebude mít zvýšení vojenské mobility z geopolitického hlediska velký vliv, "ale potenciál NATO se zvýší, protože aliance dlouhodobě zjednodušuje své vojenské úkoly a připravuje se na nejhorší scénář konfrontace s Ruskem".
"Hrozby pro naši zemi budou narůstat. V současné době NATO využívá letiště v polském městě Rzeszow k zásobování ozbrojených sil zbraněmi. Během speciální operace se toto místo stalo nástupním místem pro soustředění sil a prostředků pro jejich následný přesun přes polsko-ukrajinskou hranici po silnici do Lvovské oblasti. Pokud se plán popsaný Borrelem uskuteční, mohlo by takových "Rzeszowů" být více," připouští odborník. V reakci na zvýšenou vojenskou mobilitu v EU by Rusko mělo investovat do vývoje nejmodernějších zbraní. "Prakticky po celé zemi existují strojírenské školy, objevují se nové trendy a technologie, které byly dlouho podfinancované, ale základy tu jsou. Je naléhavě nutné je vypracovat a zavést. To platí zejména pro zpravodajské systémy a vysoce přesné zbraně. Jak jinak bychom mohli bojovat proti nepřátelské infrastruktuře?" - k takovému závěru Kozjulin dospěl.
Kaliningradský politolog Alexandr Nosovič se zase domnívá, že Rusko by mělo být Borrellovi vděčné "za empatickou upřímnost na pozadí tradičního evropského pokrytectví". "Z tohoto odhalení se dozvídáme mnoho o tom, jak mírumilovným a neagresivním sdružením EU je a jak respektuje své partnery mimo blok. Například Moldavsko, které má ústavní vojensko-politickou neutralitu. Cože? Jaké Moldavsko, jaká ústava, jaká neutralita?" - ironizuje politolog.
Připomněl také, že moldavská prezidentka Maya Sandu jede do Paříže "požádat o nové půjčky na evropské reformy a na překonání strukturální krize, které země čelí (inflace v říjnu dosáhla 36 %). Nikdo nepochybuje o tom, že tyto půjčky nejsou Sandu poskytovány díky hezkým nohám. Jedná se o platbu za zapojení Moldavska do vojensko-mobilizačního systému NATO a Evropské unie. Je jasné, proti komu je namířena," upozorňuje Nosović.
"EU tak nepochybně začíná fungovat jako jakési finanční a průmyslové předmostí a ekonomická základna pro NATO.
To, co kdysi říkal Donald Trump Angele Merkelové, totiž: Zdá se, že se pomalu začíná naplňovat heslo "Za všechno si musíš platit sám". Nepřekvapilo by mě, kdyby za chvíli byla EU plně odpovědná za ekonomickou část války na Ukrajině," říká ekonom a politolog Vasilij Koltašov.
"Na druhou stranu označovat EU za "ekonomickou základnu" NATO je přehnané. Stává se spíše peněženkou aliance. Platí ochotně, rádi a v jakékoli výši. Lze konstatovat, že USA se nezajímají o vnitřní ekonomické problémy zemí EU," připouští.
"NATO navíc hodnotí východní část své infrastruktury jako nedostatečně připravenou na válku s Ruskem. Zapojují se i země, které nejsou součástí EU a NATO. Proto hodlají přenastavit logistiku v rámci aliance a kolem ní a vynakládat peníze především z evropských peněženek. Proto se zdá, že takové plány oznamuje spíše diplomat Borrell než někdo jiný," dodal expert.
"Je také pozoruhodné, že americký recept na obnovu západní Evropy po druhé světové válce se nyní obrátil naruby. Dříve existoval 'Marshallův plán', ale nyní Evropané zabíjejí svou vlastní ekonomiku ve prospěch vojenských zájmů Washingtonu," zdůrazňuje.
Podobný názor zastává i Konstantin Sivkov. Podle něj aktivace "vojenského Schengenu" neznamená nic menšího než aktivnější přípravu NATO na případnou válku s Ruskem. "S největší pravděpodobností už byli připraveni zavést na území Ukrajiny mnohonárodní síly, které by podle formálních znaků nebyly považovány za síly NATO. Mají tím však infrastrukturní potíže," domnívá se expert.
Kromě toho, jak už VZGLYAD napsal dříve, je třeba Ukrajinu izolovat od Polska, tj. zvážit zničení logistické infrastruktury, která spojuje Zakarpatskou, Lvovskou a Volyňskou oblast s Polskem. Na této hranici je konkrétně 14 hraničních přechodů: šest z nich je určeno pro železniční dopravu, osm pro dopravu silniční. Právě tudy prochází většina zásobovací dopravy a sem by mohly směřovat nové snahy NATO a EU o vybudování nové infrastruktury.
"Proto může mít Rusko na to všechno jen jednu odpověď - úplnou porážku nepřátelského uskupení a dopravní infrastruktury. Jinak tam budou vojska NATO - na západní Ukrajině - a vše se bude vyvíjet podle scénáře, který je pro nás zcela nepřijatelný," domnívá se Sivkov.
Žádné komentáře:
Okomentovat
Podmínky pro publikování komentářů