Křižník "Moskva" se potopil

„Bouře“ - ano, to je nejlepší definice toho, co se děje kolem gardového raketového křižníku Moskva.

„Když byl křižník Moskva odtahován do přístavu kvůli poškozením trupu způsobeným detonací munice při požáru, ztratil stabilitu. Loď se pak v rozbouřeném moři potopila.“

Detonace munice buď v dělostřeleckém sklepě nebo munice pro systémy protivzdušné obrany vedla k deformacím trupu, kvůli kterým se Moskva při vlečení potopila. Černomořská flotila tak přišla o svou vlajkovou loď. Následky, řekněme hned, budou velmi nepříjemné. O tom, co mohlo incident způsobit, již bylo řečeno mnoho a jedna verze je krásnější než druhá.

verze 1. Mina

Ano, v poslední době Ukrajinci do Černého moře hodili min více než dost, což způsobilo mnoho problémů flotilám Turecka a Rumunska, které jsou zaneprázdněny plnou neutralizací.

V noci přehlédnout minu, která byla utržena z minrepu a která vybuchla pod bokem? Možná. A mohla by způsobit požár a zaháknout sklepy. Vzhledem k tomu, jaké bylo finále, jsem nejprve vrátil vyřazenou verzi s minou na své místo. "Moskva" den odolávala, ale výsledek byl tristní.

verze 2. Fantastická

Některá oficiální média a svobodní blogeři uvedli téma, že Moskvu zasáhla protilodní střela Penguin nebo modernější NSM norské výroby, tajně dodaná na Ukrajinu na palubě letadla v podmínkách masivního rušení... a tak dále.

Letový dosah Penguina 60 km přitom nikoho netrápí, stejně jako otázky párování západních raket s ukrajinskými (uvažujme sovětskými) naváděcími radary.

Navíc mnoho lidí tam poblíž "Moskvy" pozorovalo americké letadlo typu "Poseidon".

Zkrátka - fantazii se meze nekladou. Vzhledem k obvyklému úplnému mlčení Ministerstva obrany je možné vyvracet jakékoli spekulace, jen by to nemělo překročit hranice.

verze 3. Ukrajinská protilodní střela "Neptun"

Poslouchal jsem videorozhovor s kolegou Maximem Klimovem, který tuto verzi velmi podporuje. Musím říct, že má zdravou složku. Skupina lodí vedená „Moskvou“ se skutečně nacházela v oblasti pokrytí protilodními střelami Neptun a Ukrajinci mohli bez problému na Moskvu střílet. Ukrajinská střela, což je mírně upravená verze sovětské střely Kh-35 ze 70. let minulého století, se zvýšeným doletem až 280 km, hlavicí o hmotnosti 150 kg a aktivním hledačem. A Ozbrojené síly Ukrajiny mají k dispozici několik komplexů připravených k práci. Proč, je jiná otázka. Použití Neptunů však příliš nepřekvapí, stále tu máme přirozenou proxy válku, v jejímž důsledku docházelo a stále (bohužel) bude docházet k překvapením jako útok na sklady RAV a PHM, a to dokonce na území Ruska.

Ještě překvapivější – čím se zabývaly výpočty protivzdušné obrany na "Moskvě" a doprovodných lodích? Ze skrovných řádků zpráv z ministerstva obrany bylo jasné, že křižník nejel sám. Takže tam byly i jiné lodě. Na místě je otázka ohledně kvalifikace a řádného školení osob, které by měly být zodpovědné konkrétně za bezpečnost lodi ze vzduchu.

Je prostě nepříjemné pochopit, že loď, která prošla modernizací, vybavenou systémem protivzdušné obrany krátkého dosahu Osa a S-300F dlouhého dosahu, dostaly dvě protilodní střely jen tak. To je trochu divné. Jestliže smějí posádky protivzdušné obrany sestřelit letící cíl pouze při cvičeních, tak proč vozit křižník k nepřátelským břehům, kde může přiletět raketa skutečná? Nebo že by naše systémy protivzdušné obrany nebyly tak skvělé? A je nejvyšší čas vyměnit Osu za Thor a S-300 za S-400? Mnoho lidí o tom mluví nahlas už dlouho a dává to velký smysl.

verze 4. Jen oheň

Ano - oheň. Příčinou detonace mohl být obyčejný požár zkratovaného elektrického vedení. Nebo z jiných důvodů, ale nejzákladnější je požár. Internet je plný příběhů lidí, kteří sloužili na „Moskvě“ a „Varjagu“. A recenze o lodích nejsou jen příznivé.

Ze tří (nyní dvou) křižníků projektu 1164, které zůstaly na hladině, pouze jeden, maršál Ustinov, obdržel během modernizace hasicí systém Krab-M. Tento systém, vyvinutý v závodě Krizo v Gatčině, lze považovat za splňující moderní požadavky.

Říkají, že moskevský NPO „Požární automatický servis“ nabízel ještě pokročilejší řídicí a hasicí systémy, ale... peníze, jako obvykle, nebyly ve správné výši. A protože se „Moskva“ dočkala pouze plánovaných oprav, křižník nemodernizovali.

Totéž se stalo s „Varjagem“. V rámci ruského námořnictva tedy operovaly dvě vlajkové lodě dvou flotil, jejichž hasicí systém odpovídá úrovni minulého století. Samozřejmě je skvělé, že alespoň Ustinov dostal systém, který si poradí s požárem. Protože "Varjag" by v podobné situaci zřejmě šel za "Moskvou".

Mimochodem evakuace posádky 14. dubna odpoledne jen potvrzuje, že uhasit požár se nepodařilo. Většinou totiž posádka loď opustí pouze tehdy, když není šance se s poškozením vyrovnat.

Předpokládá se, že křižníky projektu 1164 jsou co se týče požárů poměrně nebezpečné. Problémy zdědily po svých předchůdcích, křižnících projektu 1134B, které měly také špatné hasičské vybavení. A ze sedmi lodí tři hořely: „Nikolajev“, „Očakov“ a „Kerč“. Křižníky projektu 1164 se staly důstojnými nástupci Berkutů, které zdědily jak nebezpečí požáru, tak slabé hasicí systémy.

Navíc je tu ještě jedna věc, která hrála důležitou roli v osudu „Moskvy“: jedná se o sovětskou školu vybavování lodí, kdy byly zbraně instalovány na maximum. Zde je schéma „Moskvy“:

Výzbroj a munice jsou rozmístěny po celé lodi. Pokud to dobře odhadnete, tak kdekoli hypotetická střela zasáhne, najde buď některou ze zbraní, nebo muniční sklad. Nebo se požár vzniklý na lodi velmi rychle rozšíří na něco z tohoto sortimentu.

Nejtěžší otázka

Co tedy způsobilo zánik křižníku „Moskva“ - protilodní střely, mina nebo požár? I když teď už je to vlastně jedno. Křižník se potopil, ať už byla příčina jakákoli. Vyzvednutí lodi se pravděpodobně nepodaří, takže se pravdu s jistotou asi nedozvíme.

A je to vůbec nutné? Je jasné, že stará loď (za šest měsíců by dosáhla čtyřicátého výročí služby), s problémy v konstrukci, byla odsouzena k záhubě. A námořnictvo o tom vědělo, jinak by posádku neevakuovalo, čímž boj o přežití skončil. Třetí možnost tedy není z principu nejhorší - válečná loď se potopila v důsledku boje - taková smrt je dokonce čestná. Lepší než to, že posádka nedokázala uhasit požár.

I když v této verzi vyvstává otázka, proč by gardová posádka nedokázala odrazit útok ne zrovna nejmodernějších protilodních střel, pokud by k němu došlo? A v důsledku čehož křižník, který byl tři roky v opravě a který jej opustil před rokem, nenávratně ztracen.

Zničených 6 člunů tzv. ukrajinského námořnictva samozřejmě vypadá jako kompenzace. Ale přes slzy.

A chci skončit velmi smutnou poznámkou

My (já, Klimov, Timochin a další autoři) neustále mluvíme o tom, že flotile je třeba věnovat pozornost. Že potřebuje nové, moderní lodě. Že stav hladinové flotily, pro kterou může Rusko postavit pouze fregaty o výtlaku 5000 tun a méně, je deprimující. Že velké lodě oceánské zóny jsou beznadějně zastaralé harampádí stejně jako „Moskva“ a zcela neschopné skutečných bojových operací.

Vezmeme-li statistiky růstu ruské povrchové flotily, pokud jde o lodě I. a II. úrovně, pak za posledních 20 let to vypadá takto:

- 2 fregaty projektu 22350 s výtlakem 4500 tun, každá stojí 450 milionů $;

- 3 fregaty projektu 11356, výtlak 4000 tun, každá stála 430 milionů $;

- 7 korvet projektu 20380/20385, výtlak 1800 tun, cena každé 250 milionů $;

- 2 BDK projektu 11711, výtlak 5000 tun, cena každého 160 milionů dolarů.

Málo - jak v tunách, tak i v penězích. Ale tohle je naše realita.

Zároveň za týchž 20 let vybudovali naši „úspěšní podnikatelé“ vlastní vozový park. Pravda, z jachet, ale pojďme srovnávat:

- "Dilbar", Usmanovova jachta, výtlak 15.000 tun, délka 156 m ("Moskva" 186,5 m), 800 milionů $;

- Eclipse, Abramovičova jachta, výtlak 13.000 tun, stála 430 milionů $;

- Sailing Yacht A, Melničenkova jachta, výtlak 12.700 tun, stála 425 milionů $;

- "Motor Yacht A", druhá Melničenkova jachta, 8.800 tun, stála 255 milionů $;

- "Ocean Victory", Rašnikovova jachta, 10.800 tun, stála 400 milionů $;

- "Ona", první Usmanovova jachta, výtlak 10.360 tun, prodaná Usmanovem za 250 milionů $;

- "Palladium" Prochorova, výtlak 7.900 tun, cena 200 milionů dolarů;

- Barbara (125 milionů dolarů), Nirvana (100 milionů dolarů) a Anastasia (prodána za 75 milionů dolarů) - flotila jachet pana Potanina.

A seznam pokračuje. Galitského Quantum Blue (225 milionů $), Burlakovova Black Pearl (220 milionů $), Vekselbergovo Tango (110 milionů $), Skoča Madame Gu (135 milionů $) a tak dále.

„Levné“ méně než 100 milionů dolarů, ani nebudu zmiňovat. Ale pár desítek by se našlo snadno.

Velmi úspěšní miliardáři Ruska, kteří vůbec nejsou oligarchové, mají takovou flotilu, že kdybyste ji osadili Kalibry, můžeme dát celému světu za uši.

Zvláštní situace, že? Oligarchové mají peníze na jachty, ale ne na hasicí systém pro válečnou loď. Vy však chápete proč: kdepak je Usmanov a kde je flotila... Je přece samozřejmé, že páni miliardáři si musí zachovat svou míru pohodlí. Tyto miliardy dolarů, které utratí za svou flotilu, přece vydělali potem a krví.

Máme válečné lodě staré 40 let a více. Jednou se potopí, nedá se nic dělat. Nejsou peníze, tak se musí zatím nějak udržet na vlnách.

Takže to, co se stalo „Moskvě“, je vlastně zákonitost, ne náhoda. Spolu s křižníkem utonula víra, že flotila je víceméně v pořádku, jak o tom vysílá naše ministerstvo obrany.

Je nejvyšší čas, aby se naši státní představitelé zamysleli nad tím, zda „úspěšní podnikatelé“ neutrácejí za své hračky příliš mnoho peněz.

autor: Roman Skomorochov

zdroj: https://topwar.ru/194963-krejser-moskva-zatonul.html

překlad: Vlabi