23. 3. 2019

Všichni lžete!

aneb proč ignorujeme fakta a odmítáme změnit svůj názor

Z. Mézl - V nebezpečí
Neustále zkreslujeme realitu v náš prospěch. Velmi zřídka si toho všimneme a ještě méně často přiznáváme, že jsme se mýlili. Tyto nedostatky v lidském myšlení umožňují pracovat propagandě a reklamě a je na nich založena manipulace veřejného mínění v sociálních sítích. Obzvlášť špatně se nám daří rozumně diskutovat o tom, co je spojeno s naším přesvědčením a vírou. Jak „nachytat" sám sebe při omylu?
„Jakmile lidská mysl přijme nějaký názor, začne si k sobě přitahovat vše, co jej upevňuje a potvrzuje. Dokonce i tehdy, když daný názor více příkladů vyvrací, než potvrzuje; rozum je buď nebere na vědomí, nebo je považuje za zanedbatelné,“ napsal anglický filozof Francis Bacon. Každý, kdo se někdy zúčastnil online diskuse, ví, co tím myslel.
Psychologové se již dlouho snaží vysvětlit, proč tak neradi měníme svůj názor. Domněnka Bacona, vyslovená téměř před čtyřmi sty lety, je i dnes potvrzována stovkami vědeckých studií. Čím lépe pochopíme naši mentální deformace, tím větší je šance, že se jim budeme učit bránit.

Neuvidím, dokud neuvěřím
O hranicích lidské iracionality se lze jen dohadovat. Každý student psychologie s pomocí několika jednoduchých testů může dokázat, že jste zaujatý a neobjektivní. A to není řeč o ideologiích a předsudcích, ale o nejzákladnějších mechanismech našeho myšlení.
V roce 2018 ukázali vědci z univerzitního centra Hamburg-Eppendorf účastníkům experimentu několik videí. Účastníci měli určit, kterým směrem se pohybují bílé tečky na černé obrazovce. Vzhledem k tomu, že mnoho bodů se pohybovalo chaoticky, nebylo to tak snadné.
Vědci si všimli, že prvního rozhodnutí se účastníci podvědomě drželi i v budoucnosti. „Naše rozhodnutí se stávají podnětem k tomu, aby byly vzaty v úvahu pouze ty informace, které s nimi souhlasí,“ uzavírají vědci.
Toto je známé kognitivní zkreslení, které se nazývá předpojatost potvrzení. Nacházíme ta data, která náš názor potvrzují, a ignorujeme vše, co je s ním v rozporu. V psychologii je tento efekt názorně dokumentován na velmi rozličných materiálech.
Tak například v roce 1979 byli studenti na University of Texas požádáni, aby si prostudovali dvě vědecké práce o trestu smrti. V jedné z nich se tvrdilo, že trest smrti pomáhá snižovat kriminalitu, zatímco druhý tento názor odmítá. Před začátkem experimentu byli účastníci dotázáni, jaký mají vztah k otázce trestu smrti, a pak měli zhodnotit důvěryhodnost každé studie.
Namísto toho, že by zvážili argumenty oponentů, účastníci pouze posílili své původní stanovisko. Ti, kdo podporovali trest smrti, se stali jeho horlivými příznivci a ti, kdo se stavěli proti — dokonce ještě horlivějšími oponenty.
V klasickém experimentu z roku 1975 studentům na Stanfordově univerzitě ukázali několik dvojic dopisů sebevrahů na rozloučenou. Vždy jeden z nich byl smyšlený a druhý napsal skutečný sebevrah. Studenti měli rozlišit skutečný dopis od falešného.
Vědci jim pak při hodnocení oznámili, že někteří účastníci se ukázali jako vynikající detektivové — úspěšně zvládli 24 dvojic z 25 — zatímco jiní byli zcela beznadějní a správně identifikovali pouze deset dopisů. Ve skutečnosti však vědci účastníky klamali: obě skupiny totiž úkol splnily přibližně stejně.
Ve druhé etapě pak bylo účastníkům přiznáno, že výsledky byly zmanipulované, a bylo jim navrženo, aby odhadli, kolik dopisů skutečně identifikovali správně. A tehdy to začalo být zajímavé. Studenti ze skupiny s „dobrými výsledky“ si byli jisti, že práci zvládli dobře, mnohem lépe než průměrný student. Studenti se „špatným výsledkem“ i nadále věřili, že neuspěli.
Přesně jak vědci tvrdí — „jednou vytvořené názory zůstávají překvapivě stabilní." Odmítáme změnit svůj názor, dokonce i když se ukáže, že pro něj není žádný důvod.

Realita je nepříjemná
Lidé mívají problém s neutrálním hodnocením faktů a zvážením argumentů. Dokonce i ty nejrozumnější úsudky ve skutečnosti vznikají pod vlivem nevědomých tužeb, potřeb a preferencí. Výzkumníci to nazývají „motivovaným myšlením“. Snažíme se ze všech sil vyhnout kognitivní disonanci — konfliktu mezi ustálenými názory a novou informací.
V polovině padesátých let studoval americký psycholog Leon Festinger malou sektu, jejíž členové věřili v blízký konec světa. Datum apokalypsy bylo předpovězeno na přesný den - 21. prosince 1954. V tento den však apokalypsa nepřišla. Někteří členové sekty začali pochybovat o pravdě predikce. Brzy však obdrželi od Boha zprávu, která zněla: vaše skupina vyzařovala tolik víry a dobroty, že jste svět zachránili před zkázou.
Po této události se chování členů sekty dramaticky změnilo. Pokud se dříve nesnažili přitáhnout pozornost zvenčí, nyní začali svou víru aktivně šířit. Podle Festingera se pro ně proselytismus stal způsobem, jak odstranit kognitivní disonanci. Bylo to nevědomým, ale svým vlastním způsobem logickým rozhodnutím: čím více lidí může sdílet naše přesvědčení, tím více to dokazuje, že máme pravdu.

Když vidíme informaci, která je v souladu s naším přesvědčením, pociťujeme upřímné uspokojení. Když vidíme informaci, která našemu přesvědčení odporuje, vnímáme to jako hrozbu. Mechanismy fyziologické obrany jsou aktivovány, schopnost racionálního myšlení je potlačena.
A to je nepříjemné. Jsme dokonce připraveni zaplatit, jen abychom se nesetkali s argumenty, které nespadají do našeho systému názorů.
V roce 2017 se vědci z winnipegské univerzity zeptali dvou set Američanů, jaký je jejich vztah k manželství stejného pohlaví. Těm, kteří tuto myšlenku podporovali, předložili následující návrh: odpovědět na 8 argumentů proti manželství stejného pohlaví a získat za to 10 dolarů, anebo odpovědět na 8 argumentů na podporu manželství stejného pohlaví, ale za to dostanou jen 7 dolarů. Odpůrcům manželství stejného pohlaví nabídli stejné řešení, pouze za opačných podmínek.
V obou skupinách se téměř dvě třetiny účastníků shodly na tom, že raději dostanou méně peněz, jen aby se nesetkali s opačným postojem. Zdá se, že tři dolary nestačí k překonání hluboké neochoty naslouchat těm, kteří s námi nesouhlasí.

Samozřejmě se ne vždy chováme tak tvrdohlavě. Někdy jsme připraveni rychle a bezbolestně svůj názor na problém změnit - ale platí to pouze v případě, že je nám dostatečně lhostejný.
V experimentu v roce 2016 vědci z University of Southern California nabídli účastníkům několik neutrálních prohlášení — například „Thomas Edison vynalezl žárovku“. Téměř každý s tím souhlasil s odkazem na školní znalosti. Pak jim však byly předloženy důkazy, které prvnímu prohlášení odporovaly — například, že před Edisonem byli ještě jiní vynálezci elektrického osvětlení (tyto skutečnosti byly falešné). Tváří v tvář novým informacím téměř všichni svůj původní názor změnili.
V druhé části experimentu vědci účastníkům navrhli politická prohlášení: například „Spojené státy by měly omezit své vojenské výdaje“. Tentokrát byla reakce naprosto odlišná: účastníci posílili své počáteční přesvědčení a nepochybovali o něm.

„V politické části studie jsme pozorovali spoustu aktivity v amygdale a ostrovní kůře. Jsou to části mozku, které jsou silně spojeny s emocemi, pocity a egem. Identičnost je pojem záměrně politický, a proto, když se lidem zdá, že jejich identita je napadena nebo zpochybňována, zaseknou se,“ shrnují výzkumníci.

Názory, které se staly součástí našeho „já“, je velmi těžké změnit nebo vyvrátit. Vše, co jim odporuje, ignorujeme nebo popíráme. Popření je základním mechanismem psychologické obrany ve stresujících a rušivých situacích, které zpochybňují naši identitu. To je poměrně jednoduchý mechanismus: Freud ho připisoval dětem. Ale někdy dělá skutečné divy.
V roce 1974 se nadporučík japonské armády Hiró Onoda vzdal filipínským úřadům. Skoro 30 let se schovával v džungli na ostrově Lubang a odmítal uvěřit, že druhá světová válka skončila a Japonci byli poraženi. Věřil, že vede partyzánskou válku v týlu nepřítele - ačkoli ve skutečnosti bojoval jen s filipínskou policií a místními rolníky.
Hiró slyšel v rozhlasových zprávách o kapitulaci japonské vlády, o olympijských hrách v Tokiu a o hospodářském zázraku, ale všechno to považoval za propagandu nepřítele. Svůj omyl přiznal až tehdy, když na ostrov dorazila delegace vedená bývalým velitelem, který mu před třiceti lety nařídil, „aby se nevzdali a nespáchali sebevraždu“. Po zrušení rozkazu se Hiró vrátil do Japonska, kde ho přivítali téměř jako národního hrdinu.

Podat lidem informaci, která je v rozporu s jejich přesvědčením, zejména emocionálně nabitým, je dost neefektivní. Odmítači očkování věří, že vakcíny způsobují autismus, nikoli jen z nedostatku vzdělání. Víra v to, že znají příčinu nemoci, jim poskytuje značný podíl psychologického komfortu: pokud jsou vším vinny chamtivé farmaceutické společnosti, pak je alespoň jasné, na koho se naštvat. Vědecká fakta takové odpovědi nenabízejí.
To samozřejmě neznamená, že musíme omluvit neopodstatněné a nebezpečné předsudky. Avšak metody, které používáme v boji proti nim, často přinášejí opačné výsledky.
Pokud nepomohou fakta, co tedy může pomoci?

Jak přesvědčit bez pomoci faktů
V knize „Tajemství mysli“ se kognitivní psychologové Hugo Mercier a Dan Sperber pokoušeli odpovědět na otázku příčiny naší iracionality. Podle nich je hlavním úkolem, který se naše mysl naučila řešit v průběhu evoluce, život v sociální skupině. Nepotřebujeme hledat pravdu, nýbrž jak neztratit tvář před svými soukmenovci. Více nás zajímá názor skupiny, ke které patříme, než objektivní znalosti.
Má-li člověk pocit, že jeho osobnost je ohrožena, málokdy je schopen vzít v úvahu názor někoho jiného. To je jedna z příčin, proč diskuse s politickými oponenty obvykle nemají smysl.
„Lidé, kteří se snaží něco dokázat, nemohou ocenit argumenty jiné osoby, protože je předem považují za útok proti svému obrazu světa,“ říkají vědci.
Ale i když jsme biologicky naprogramováni být úzkoprsými konformisty, neznamená to, že jsme odsouzeni k zániku.

„Je možné, že lidé nemusí zrovna dychtit po vlastní změně, ale schopnost změnit se máme a fakt, že mnohé z našich obranných omylů a „slepých zón“ jsou zabudovány do mechanismů mozku, neospravedlňuje odmítnutí pokusu změnit se. Je náš mozek navržen tak, aby chránil naše přesvědčení a názory? Fajn – jenže mozek nás také nutí jíst hodně cukru, ale většina z nás se s chutí naučila jíst i zeleninu, nejen koláče. Je mozek navržen tak, abychom pocítili hněv, když jsme napadeni? Skvělé, ale většina z nás se naučila počítat do deseti, a pak najít alternativu k primitivnímu rozhodnutí vrhnout se na druhého s palicí.“
- z knihy Carol Tevrisové a Elliota Aronsona „Chyby, které byly provedeny (ale ne mnou)"

Internet nám umožnil přístup k obrovskému množství informací — ale zároveň nám umožnil si tyto informace vybírat tak, aby potvrdily náš názor. Sociální sítě propojily lidi po celém světě — ale zároveň vytvořily „bubliny filtrů“, které nás opatrně chrání před názory, které nepřijímáme.
Namísto hromadění argumentů a tvrdohlavého hájení svého názoru je lepší pokusit se pochopit, jak jsme k tomuto závěru dospěli. Možná bychom se všichni měli naučit vést dialogy podle metody Sokrata. Úkolem sokratovského dialogu totiž není vyhrát spor, nýbrž přemýšlet o spolehlivosti metod, které používáme při vytváření našeho obrazu reality.

Je nepravděpodobné, že kognitivní chyby, které psychologové zjistili, se týkají pouze stanfordských studentů. Všichni jsme iracionální a máme pro to některé důvody. Snažíme se vyhnout kognitivní disonanci, předvádíme předpojatost tvrzení, popíráme vlastní chyby, ale jsme velmi kritičtí vůči chybám druhých. V éře „alternativních faktů“ a informačních válek je velmi důležité si to pamatovat.
Možná se pravdu můžeme dozvědět v dialogu, ale nejprve tento dialog musíme zahájit. Znalost mechanismů, které narušují naše myšlení, by měla být aplikována nejen na oponenty, ale i na sebe. Pokud jste posedlí myšlenkou „aha, všechno je v souladu s mými názory, proto je to pravda,“ je lepší se neradovat, ale hledat informaci, která váš závěr zpochybňuje.


autor: Oleg Matfatov
překlad: Vlabi

33 komentářů:

  1. i prostá lidská blbost se dá vědecky vysvětlit, předpojatostí..........

    OdpovědětVymazat
  2. Všimli ste si ako sa v článku nenápadne vysmiali tým "hlúpim odmietačom očkovania"? Nebude to tak trochu - zo strany Olega Matfatova - kognitívna disonancia v článku o kognitívnej disonancii? To je predsa známa a často používaná metóda propagandy: ak článok odsudzuje určitý neduh, automaticky usudzujeme, že autor ním určite netrpí, lebo inak by o ňom nepísal..

    s0lar

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. ano vsimla jsem si toho, prekvapilo me ze nekdo , kdo mluvi o nejistote sve pravdy, podsunuje jako pravdu spravnost ockovani, tedy nespravnost odporovani ockovani, divne Dagmar

      Vymazat
    2. Vážení, ale autor v odseku, kde sa spomínajú "odmietači očkokvania", nijako nevyjadruje svoj názor, ani preferenciu, ani presvedčenie. Takisto mohol spomenúť "rusofilov" alebo "pro-američanov", či iné skupiny hlboko presvedčených. Myslím, že odmietači očkovania sú tam preto, aby najmarkantnejšie vystihli podstatu toho, čo je povedané vo vete predošlej - "v rozporu s jejich přesvědčením, zejména emocionálně nabitým". Pri očkovaní predsa ide o naše deti - k čomu / komu človek cíti väčší emocionálny náboj? Nedomýšľajme si tvrdenia tam, kde nie sú :)

      Vymazat
    3. Autor určitě vůbec nezná odbornou problematiku problému očkování a autismu a nikdy nečetl vědeckou kritiku těch metaanalýz, které dostaly předem za úkol tuto pochybnost maximálně rozptýlit, to je evidentní. Sám odstavec by mi technicky nevadil, ale to že byl zvýrazněný TUČNĚ, to je zajímavé a opravdu podezřelé.

      Vymazat
    4. Unknown, skús si prečítať ten tendenčný odstavec ešte raz:

      Odmítači očkování věří, že vakcíny způsobují autismus, nikoli jen z nedostatku vzdělání. Víra v to, že znají příčinu nemoci, jim poskytuje značný podíl psychologického komfortu: pokud jsou vším vinny chamtivé farmaceutické společnosti, pak je alespoň jasné, na koho se naštvat. Vědecká fakta takové odpovědi nenabízejí.
      To samozřejmě neznamená, že musíme omluvit neopodstatněné a nebezpečné předsudky. Avšak metody, které používáme v boji proti nim, často přinášejí opačné výsledky.
      Pokud nepomohou fakta, co tedy může pomoci?

      ---
      A klikni aj na ten odkaz. Je to odkaz na knihu, ktorá "rozbíja zlý mýtus o škodlivosti očkovania".

      Takže o nestrannosti / nezaujatosti autora nemôže byť ani reč.

      s0lar

      Vymazat
    5. sOlare, zkusím trochu navézt z textu článku:-)
      "Snažíme se vyhnout kognitivní disonanci, předvádíme předpojatost tvrzení, popíráme vlastní chyby."
      Pokud bych to měl aplikovat na podle mne Tvé předpojatosti, tak i v tom odkazu "odmítači očkování" je velmi pěkně vysvětlena teorie vakcín. TEORIE
      Problém je ten, že Svět není černobílý a bílá teorie neznamená jen a jen bílou praxi. Praxe totiž skončí na šedé výrobě a aplikaci, možná i tmavě šedé, která může spočívat totální "špinavosti" výrobku, ať už záměrně nebo omylem, nebo aplikaci nevhodnému jedinci s odlišnou biologií nebo se skrytým jiným onemocněním. Pak se z dokonalé bílé teorie stává dokonale temná praxe a tudíž dvě strany barikád.
      Stejně tak by se dala kognitivní disonance naprosto stejně aplikovat i např. na teorii dárcovství krve, kdy si nadšenec pomoci pro dobrou věc odnese nejen díru s modřinou v ruce, ale i žloutenku. Jediný rozdíl je v tom, že darovat krev můžeš dobrovolně, ale většina vakcinace je nedobrovolná. Což je ten základní důvod černobílého boje odpůrců obojího, i když názorů je celá barevná paleta.
      nenimito

      Vymazat
  3. Dobrý večer, nejhorší je se v tom takhle patlat a poslouchat kdejakého chytrolína, pardon vědce. Vždyt je to všechno tak lehké, pěkné. Máme srdce,to duchovní. Tam to vždy bezpečně ucítíme, to chvění, když je něco špatně, nebo ten krásný pocit, když je to dobře. Všechno si můžeme řídit sami a taky to děláme. Já teda jo. Hezký večer iva P.S.

    OdpovědětVymazat
  4. Njn. Halt jsme všichni na alternativě chudáčci zmanipulovaní. Vždyť přece ,,pravdu a lásku" nám vštěpují masmédia každý den. Jen my jsme bohužel tak zmanipulovaní, že to nejsme schopni pochopit. Já chudáček si asi pujdu hodit mašli. Jsem jen ubohá pleva ve vleku těch hnusných alternativních webů. Jojo. Jsem tak ubohej.......Jakub Janda je přece tak skvělej člověk a co on říká by se dalo tesat do kamene.... Margon

    OdpovědětVymazat
  5. Festinger objevil ameriku, úplně stejně jako Einstein. Nebožeby emerický oligarchové objevili oba dva? Ještěže nemaj schopnost objevit intuici a inteligenci, jinak by nefungovalo už ani to, o čem píše Iva.
    VlaBi děkuji:-)
    nenimito

    OdpovědětVymazat
  6. Kto na taketo vyskumy dava peniaze? Povedal by som im to aj zadarmo. Vola sa to diverzita alebo inak povedane, pes bude psom, aj keby mnaukal. Smutne je, ze takto sa rozhadzuju tvrdo vydrete peniaze pracujucich. Vo svete je stale viac povalacov a darmozracov.
    Milan

    OdpovědětVymazat
  7. Já si myslím, že tohle byla od VlaBi, taková sonda do alternativních příznivců tohoto webu, jak se po takovém plácnutí do vody rozvlní ... KMnO4

    OdpovědětVymazat
  8. Vážení diskutující!
    Neberte, prosím, následujících pár vět jako kritiku, nýbrž jako osobní názor používající právě vaše komentáře.
    Sám jsem si článek od Vlabi pochopitelně přečetl a jeho obsah, tak jak jsem ho pochopil já, je zcela o něčem jiném, než o prospěšnosti očkováním či kompetentnosti vědy a vědců. Komentáře napsané přede mnou, jsou pro mě osobně jasným důkazem platnosti tématu, pro který byl článek napsán a to ve všech ohledech.
    Na zcela identické téma jsem na základě vlastních poznatků napsal již dříve článek: https://myslenkyocemkoli.blogspot.com/2017/08/tvorba-osobniho-vnimani-sveta.html
    kde na základě nezaujatého pozorování sebe sama, jsem došel ke stejným závěrům, jaké byly prezentovány v článku od Vlabi.

    PS1: Před časem, coby nekompromisní konspirátor, bych se ještě bil za to, že očkování je podvod obrovského kalibru. Dnes si myslím, že samotný princip očkování je vpořádku a má lidstvu co nabídnout. Ale díky tomu, že očkování lze aplikovat značné části celé lidské populace, si některá individua a skupiny neodpustily zneužít této příležitosti a zásahem do složení vakcín využít očkování jako takové ke svým cílům, které jsou na hony vzdálené původnímu účelu.

    PS2: V celém spektru tzv. alternativních webů i literatury si všímám až jakési agrese ke všemu, co má něco společného s vědci i vědou. Osobně toto vnímám jako iracionální a vlastně jako další osobní důkaz toho, co je napsáno v článku od Vlabi.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Michale, není vědec jako vědec. Úplně stejně jako není Čech jako Čech, stačí se podívat na původ většiny našich politiků:-)
      Vždy záleží kvůli čemu a proč ten daný vědátor něco tvoří, zda proto, že to je na zakázku, nebo proto, že má skutečně zájem lidstvu nějak pomoci. Nesedí někde zavřený na záchodě univerzity a zkouší teorie pár věcí na pár lidech, ale procestuje celý svět od západu na východ.
      Pokud bych měl alespoň trochu někomu v tomhle tématu důvěřovat, tak by to byl třeba Gustave Le Bon nebo někdo podobný, kdo procestoval mnoho zemí světa.
      Podle mne tahle stvořená na zakázku rozpitvaná kognitivní teorie je jen nesmyslně vymyšlená argumentace někoho, kdo nechce mít a ani neumí najít smyslné argumentace k nějakému tématu. Také se tomu říká řečská rétorika:-)
      Nemáš smysluplnou argumentaci? Použij teorii "věhlasného" aškenázského "vědátora", co proseděl díru v židli vymýšlením nesmyslů o něčem, co je vlastně naprosto normální, jen to "správně" pojmenoval(a tudíž už se toho nebojí).
      Takže si myslím, že pro Tebe jsou komentáře jasným důkazem platnosti tématu, je prostě jen ta řečská rétorika.(vidíš? taky nesmyslný argument proti někým vymyšlenému divnému argumentu kognitivity:-))
      Ano, je logické, že má každý nějaký světonázor a "toho se drží", byl tak vychován rodinou, svými sociálními skupinami i aktuální módou. Ale to je přeci naprosto jasné a chválabohu, že to tak je:-) Není přeci důležité kvůli tomu poslouchat nějaký podplacený vědátory zmedializovaný do věhlasu, a jak psala Iva, patlat se v něčem naprosto jasném - že každý jsme jiný, každý prolínáme jiné sociální skupiny, jiné rodiny, jiný kout světa.
      Co se týká očkování, myslím, že každý trochu inteligentní i rozumný člověk by si zjistil mnohem víc názorů, třeba někoho, kdo se tím trochu intezivněji zabýval. Přesně jak píšeš o jeho principu:-)
      https://www.slobodavockovani.sk/news/ockovani-poruchy-vyvoje-a-imunity-u-deti-1-cast/
      nenimito

      Vymazat
    2. Michal, nejde o pointu článku. Myslím že pre väčšinu z nás to nie je žiadna novinka. A ani ju tu nikto nespochybňoval. Človek si proste stojí za názorom niekedy až iracionálne. Radi máme vo veciach jasno a akési informačné medzistavy nemá rád počítač a zdá sa že ani mozog. A preto dochádza k určitej aproximácii, zjednodušovaniu a zaplňovaniu medzier.

      Ide skôr o to akým hnusným spôsobom autor článok zneužil.

      s0lar

      Vymazat
    3. Solare,
      možná to pro tebe není žádná novinka, nicméně sis z článku očividně nic nevzal, respektive v duchu článku jsi se jen utvrdil (ještě více přepojal?) vůči některým věcem. Já jsem se už dávno rozhodl, že se nechci třískat od zdi ke zdi, takže jasno si dělám ve věcech jen výjimečně a to jen na základě osobní zkušenosti. Takže ony informační mezistavy (zavádějící termín vycházející z nepochopení) naopak pro sebe vnímám jako obrovské plus. O nějaké zaplňování mezer za každou cenu nemám zájem, protože nemusím mít na vše vyhraněný, jednoznačný názor.
      Že šlo o zneužití, je tvůj pohled na věc, vůbec nemusí jít o nevyvratitelný fakt. A to je fakt.

      Je pro mě až zarážející, jak někdo (nemluvím o nikom konkrétním), kdo za celý život dvakrát koukal do mikroskopu na základní škole, kde zíral na obarvené buňky cibule, kdo maximálně tak jednou pitval žížalu, kdo celý život byl přesvědčen, že eukaryota a prokaryota byly sestřenice Šeherezády, vědí mnohem více a přesněji, jak funguje nebo nefunguje vakcína, než ti přiblblí vědci.
      Pak pro utvrzování se ve svém "rozumném a inteligentním názoru" vyhledávají články těch "správných" lidí, co "se tím intenzivněji zabývají" a píší v nich to, co s jejich názorem koreluje. Naopak články, kde se píše něco jiného, jsou už při čtení prvních vět šmahem spláchnuty do škatulky "hnusné zneužití". A to je právě ta předpojatost, o které byl původní článek. Jenže tu není vidět až do doby, dokud člověk nestojí mimo ní.


      Vymazat
    4. Michale, nemyslím, že jde o mikroskop, ale o zaznamenané zkušenosti. A myslím, že to z toho odkazu, co jsem sem dal, celkem jednoznačně vyplývá.
      "Kdo straší epidemiemi jako v dobách před očkováním, zjevně není dobře informován. Kdybychom pro účely této diskuze připustili, že očkování sníží výskyt nemocí řádově o procenta, je třeba si položit otázku, jestli není cena příliš vysoká. Dětské zdraví není jen vyhnout se spalničkám a černému kašli, ale jde o celkové zdraví, nepřítomnost alergií, poruch imunity, poruch učení, nemluvě o závažnějších postiženích. Jak uvidíte dále, dnešní volba je hlavně o tom, jaké riziko si vybrat. Protože ani jedno rozhodnutí – očkovat nebo neočkovat není bez rizika. Nejde jen o kvantitativní riziko, ale i kvalitativní. Pro některé rodiče a děti může ta volba vypadat i takto: riskovat spalničky nebo autismus? Je paradoxní, že některé vakcíny i podle oficiálních údajů způsobují více problémů než původní nemoc. Typickou nemocí je hepatitis B. V USA jsou ročně řádově desítky případů nemoci u kojenců a batolat, ale tisíce hlášených reakcí na vakcínu. Takže vakcína poškodí řádově stokrát více dětí, než kolik jich teoreticky ochrání. Rozum zůstává stát."...

      Druhou věcí je ona argumentace strašáku "vymýcení nákaz".
      "U tvrzení, že očkování vymýtilo infekční nemoci a že by se po jeho omezení nebo zastavení znovu vrátily velké epidemie, obvykle skončí každá debata. Je to hlavní strašák oficiální medicíny, malují nám katastrofické scénáře epidemií, zástupy umírajících nemluvňat atd. Co je na tom pravdy? Podívejte se na https://www.genesgreenbook.com/content/proof-vaccines-didnt-save-us.
      Obrázek vydá za tisíc slov. Grafy názorně ukazují, že přes 90% snížení výskytu a úmrtnosti na infekční nemoci připadá na vrub jiných faktorů než je očkování. Těmi faktory jsou zejména:
      výživa - zajímavé jsou zejména grafy ukazující současný pokles výskytu kurdějí (tj.nedostatku vitamínu C; kurděje = skorbut - pozn. red.) a nemocí
      hygiena
      kanalizace, kvalitní pitná voda
      lepší bydlení (slunce)
      zkrácení pracovní doby (zase slunce a vitamín D – dostali se ven z fabriky ještě za světla a mohli si odpočinout. Velkou zásluhu na snížení výskytu infekcí je proto třeba připsat odborům.
      důležité bylo pravděpodobně i zvýšení všeobecné vzdělanosti a gramotnosti."

      A další věcí je, že se teoreticky může díky umělé vakcinaci(tedy vyvolání reakcí na danou nemoc) snížit každou generaci přirozená reakce tvorby těch reakcí, a tedy přirozeného imunitního systému u lidí. A za pár generací - třeba za 100let - díky tomu mohou klidně nemluvňata umírat i na lehkou rýmu, pokud proti ní nebudou očkována hned po narození. Podle mne tohle vytloukání klínu klínem lepším klínem není efektivní.
      Tím netvrdím, že teorie vakcinace je špatná, jen si myslím, že je k tomu potřeba více těch zkušeností, které ale mohou stát v budoucnu mnoho a mnoho životů malý dětí, ale i dospělých.

      Osobně si pamatuji, že jako malému na škole ve třídě nám před plošným očkováním píchly malou dávku do předloktí, pokud někdo neměl reakci v podobě zvětšujícího se červeného flíčku, dostal automaticky vakcínu, ten komu se udělal červený flek jak pětikačka s boulí, tak nic nedostal. To si myslím, že by měla být ta cesta. Nikoliv jen odsuzování jedné nebo druhé strany, ale individuální přístup k jednotlivcům a jejich imunitnímu systému. Ne jen vyhrožování se všichni něco musí, jinak všichni zemřou nebo je jako v Itálii nevezmou do školy.
      nenimito

      Vymazat
    5. A ještě něco aktuálního v podstatě nejen u nás, ale i všude ve světě.
      "Statistika je neúprosná: očkování vyrobilo a vyrábí rostoucí počet neimunních dospělých, spalničkami ohrožených v rizikovějším věku, než kdyby je měli šanci prodělat přirozeně v dětství. Každý rok stoupne počet neimunních nejméně o 90.000 — další ročník. Každý rok kvůli v minulosti provedenému očkování stoupne počet vnímavých jedinců desetkrát víc, než kolik jich vznikne mezi dětmi, jejichž matky je nechtějí dát očkovat.
      Kolektivní imunita naší populace proti spalničkám byla zcela nepochybně zničena právě a výhradně plošným očkováním proti nim. Již téměř 30 ročníků není právě kvůli očkování proti této nemoci imunních. Jsou jich asi 3 milióny a každý rok jich nejméně 90.000 přibude. Právě tito očkovaní spoluobčané narušili kolektivní imunitu. Mezi nimi se šíří nemoc."
      nenimito

      Vymazat
    6. Michale, snažím se tím aktuálně naznačit, že náš ročník (a i ty pod námi) mají poměrně velký problém, díky jedno nebo dvoufázovému očkování proti spalničkám, které jsme díky očkování neprodělali a dnes je můžeme celkem jednoduše chytit. A v našem věku je to sázka do loterie asi tak 1:4, že to nemusí dopadnout dobře. Kdyby nás za totáče neočkovali a ve školním věku by jsme je prodělali, máme dnes klid.
      Takhle naše a starší generace se dnes stává epidemií dospělích. A myslím, že každý, kdo bohužel v mládí prodělal jedno, ale i dvoufázovové očkování proti spalničkám, by si měl dnes co nejdříve zajít na test protilátek, zda je skutečně stále má. Proplácí to pojišťovna...
      nenimito

      Vymazat
    7. Nenimito,
      promiň, ale k dalšímu pokračování diskuze nevidím důvod, protože já i autor článku meleme o voze a ty i další diskutující o koze. Sice jsem použil téma očkování, ale mohl jsem jakékoli jiné z miliónů - zda amíci byli na měsíci nebo ne, existenci chemtrails, škodlivost 5G, nezávadnost mikrovlné trouby, politiku, náboženství, potraviny, globální oteplení, energie z centra galaxie, reptiliány, atd., atd.
      Jediným slůvkem jsem se nevyjadřoval (stejně tak i autor článku) k osobnímu postoji na zmíněná témata, pouze je namátkou vybral jako ukázku k pochopení, k čemuž bohužel nedošlo. Proč nedošlo k pochopení, je ale právě samotným obsahem článku.

      Vymazat
    8. Michale, nevšiml jsem si, že by zde někdo z diskutujících zpochybnil obsah článku, ani jeho následné shrnutí VlaBi:-) Pouze zde k obsahu bylo v podstatě všemi konstatován souhlas s ním - použiji text s0lára:"že pre väčšinu z nás to nie je žiadna novinka". Jen to každý řekl po svém, někdo se snažil rozvést zmínku(asi nejspíše v článku jen použit pro představu, i když tučně) o odmítačích očkování a někdo rozvinul obecné pochyby o podplacených vědeckých vědátorech. A pak se jen rozvinula diskuse o očkování a vědátorech, která bohužel s obsahem článku nesouvisí.
      Chápu, omlouvám se.... příště jen k obsahu článku;-)
      nenimito

      Vymazat
    9. Michal, ja som tiež nepísal o nikom konkrétne. Písal som nás ľudoch, o väčšine. A u väčšiny hlava funguje tak ako popisuje článok (ak si výnimkou tak super, ja ti to prajem). Od prírody lenivý mozog si bráni svoj pohodlný a teplý názorový brloh.

      A práve mejnstrímové lži sú na tomto založené. Majorita je príliš lenivá aby použila vlastnú hlavu. Ale autorovi (skupine ktorá ho sponzoruje) nevadí tá majorita, tú už majú v suchu. Im vadia práve alternativci. Takže pravdivé fakty šikovne otočia a použijú proti nim. Takto sa robí propaganda. Edward Bernays by si pochvalne mľaskal..

      s0lar

      Vymazat
  9. "ševče, drž se kopyta" , zo mňa vedec nebude, kašlem na štatistiky a štatistov...Bed
    tá averzia voči vedcom je pochopiteľná ...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Bed,
      bez nich bys své názory maximálně tak kreslila klacíkem do písku :-)

      Je sice pravda, že není vědec jako vědec (což ale platí úplně pro každou profesi), ale je třeba si uvědomit, že oni jsou svým způsobem pouze nástrojem těch, kteří financují a vůbec umožňují jejich výzkum, z čehož je jen krůček k tomu, si domyslet návaznosti. Často u výrobků a systémů, které (údajně - nemám osobně ověřeno) nějakým způsobem škodí člověku či přírodě (někdy prý i celému Vesmíru!), většinou nikdo z oněch zlých vědců nemá přehled o celkovém rámci a pracují specializovaně ve svém oboru a na výsledku se pouze spolupodílejí, aniž by nutně museli znát všechny informace - což je i záměrem zadavatelů jejich práce. Je to totéž jako třeba s politiky. Jen velmi, velmi malá hrstka má přehled o celkovém dění (i když si každý namyšleně namlouvá opak). Každá profese, každý jedinec, kteří mají potenciál zasahovat do života větší části populace, je většinou pouhým nevědomým nástrojem těch, kteří jsou skutečně u moci.

      Kritizovat práci druhých, bylo je a vždy bude pohodlnější, než tu práci dělat sám. Ne nadarmo se říká - kdo chce, hledá způsob, kdo nechce, hledá důvod.

      Vymazat
    2. Ano, budem trebárs kresliť klackom, ... ale keď to tak chcem ... ??? keď som prišla do takej doby, no problem, tak čo ??? Už vyšlo napr. teraz hodnotenie globálneho otepľovania - HOAX, i tak sa budeš vetcov zastávať, že nevedeli ? Ale čo, vedeli, vedia, lež "za peníze v Praze dúm" A kritika je len názor , prečo nekritizovať ??? Bo

      Vymazat
  10. Když shrnu obsah článku do svých formulací, tak říká asi toto:

    - máme problém uznat vlastní chybu, vůči druhým jsme však velmi kritičtí
    - neumíme kultivovaně diskutovat, nenasloucháme opačným argumentům,
    - těžko měníme jednou ukotvený názor,
    - v nejistotě máme tendenci přiklánět se k názoru většiny,
    - nepřemýšlíme o původu přijatých názorů

    Je v tom snad něco, co není pravda? Myslím, že k zamyšlení je tu něco jiného, a to zjištění, jak jsme čitelní a jak někdo, kdo je jen trochu chytrý, s námi může libovolně manipulovat, pokud si výše zmíněné skutečnosti uvědomí a dovede modelovat situace tak, aby naše "očekávatelné" způsoby chování podpořily jeho cíle.
    Vezměte si například aktuální předvolební situaci na Slovensku. Proč kandidátka získala tolik hlasů? Protože většina (televize, rozhlas, reklamy, bilbordy,...) tvrdily, že je ta pravá. Ti, co pro ni hlasovali, nepřemýšleli o důvodech, proč někdo tolik chce, aby v čele země stanula právě ona. Nepochybovali. Šli s očekávaným davem.
    Nebo z jiného soudku: proč náš vzdělávací systém vyrábí "bezmozky", kteří si pak vezmou duhový transparent a jdou demonstrovat proti klimatickým změnám? Protože je třeba jim včas správně namodelovat potřebné názory, které později nebudou ochotní měnit. A co třeba takzvané "diskuzní pořady" v TV? Účastníci tam nejsou proto, aby zodpovědně zvážili různorodé argumenty, ale aby nabudili emoce, vyhráli spor, aby ukázali, jak je soupeř nemožný, a - samotný problém, který měli řešit, potichu zmizí někde za oponou.
    Zkrátka já bych do výčtu nahoře přidala ještě jeden, který je zastřešuje:
    - chybí nám schopnost kultivovaně pochybovat.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Vlabi, presne tak. A to je to o čom som pred chvíľou písal ako reakciu na Michala. Takto funguje väčšina a systém to vie a využíva to.

      A od začiatku sa tu snažím naznačiť, že autor (skupina okolo autora) ako príklady v článku nevybrali tie majoritné názory, ktoré stádo uznáva bez rozmyslu, ale obrátili hlaveň do radov alternativcov. Pretože práve oni sú hrozbou pre mejnstrím. Práve my sme hrozbou pre systém založený na kognitívnej disonancii!

      s0lar

      Vymazat
    2. s0lare,
      obávám se, že hrozbou je hlavně představa o vlastní neomylnosti.

      Vymazat
    3. Vla Bi, predstava o vlastnej neomylnosti je hrozbou pre nás samých, pre náš duchovný vývoj. Pre súčasný systém je práveže prospešná.

      s0lar

      Vymazat
  11. Děkuji Vla Bi za vložený článek, i bez shrnutí jsem ho tak pochopila a při četbě diskuse jsem si užila i "praktickou ukázku". Takže jen dodávám, že až budu příště diskutovat, pokusím se být..."vědomější" a možná se obohatím o nějakou informaci a ne o energii uloupenou tomu druhému. Hezký den Světlana

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. :-)
      Světlano, ne náhodou jsem do úvodu článku vložila půvabný a všeříkající obrázek Zdeňka Mézla. Pochopilas :-)

      Vymazat
  12. Jo to ockovani byla trochu bota, ale rozumim tomu,co vysvetluje Michal.......

    OdpovědětVymazat
  13. Ahoj,

    dle mého je článek dobrý. Co se týče očkování, souhlasím s Michalem B, vystihl podstatné.
    Všem hezký den

    OdpovědětVymazat

Žádáme diskutující o slušnou formu při vyjadřování. Odkazy bez krátkého popisu, oč se jedná, budou mazány. Anonymní komentující žádáme o podpis (nick).
Názory v diskuzi se nemusí shodovat s názory redakce blogu.