2. 3. 2019

Katastrofa na Marsu



Od chvíle, kdy se objevily první vesmírné programy a kosmické aparáty, probudil se velký zájem o Mars. V současné době je dokonce větší než o našeho souseda - Měsíc. Tento zájem je částečně způsoben možnou přítomností vody pod povrchem Marsu a přítomností primitivních forem života. A tak by se v tomto případě mohlo jednat o potenciální místo pro kolonizaci.
Nebudu se zabývat hypotézami, že všechno, co se nám ukazuje, se snímá v neobydlených oblastech arktických pustin, retušuje se, mění se tomu barvy atd. Je jistě velmi pravděpodobné, že se nám ukazuje něco, co se od skutečnosti dost liší. V tom případě by se jednalo o samostatné konspirační téma. Ale v tomto článku navrhuji stavět na dostupných oficiálních informacích a předpokládejme, že prakticky všechno, co je nám v této oblasti ukázáno v jakékoli formě, je pravdivé. Co vidíme? Vidíme planetu, která byla zničena globální katastrofou - kolizí s velkým asteroidem nebo planetoidem. Všechno o tom nepřímo svědčí. Pojďme si to tedy zanalyzovat.

Pokud se na Mars podíváme z ptačí perspektivy, uvidíme několik nápadných vrcholů: Olympus Mons (nejvyšší známá hora naší sluneční soustavy, výška 22 km nad povrchem planety), Arsia Mons (19 km), Pavonis Mons (14 km) a Ascraeus Mons (18 km). O zajímavé vzájemné pozici těchto nejvyšších marsovských vulkánů vypráví toto video.



Existuje zde však mnoho dalších sopek. Seznam těch nejvýznamnějších je zde a je pravděpodobně, že jsou to sopky bahenní. Koryta vymletá proudící hmotou z kaldery jsou zřetelně viditelná.

Ceraunius Tholus a Uran
Tyrrhena Patera

Na povrchu Marsu je nápadná obrovská proláklina (Údolí Mariner), přesněji zlom - ležící na jedné polokouli planety, na opačné straně pak je další velká, tentokrát kruhová propadlina (na výškovém modelu se nachází vpravo):


Je vysoce pravděpodobné, že takový obraz je důsledkem kolize Marsu s obrovským asteroidem nebo planetoidem někdy v minulosti:


Sopky na Marsu jsou s touto obrovskou kolizí spojeny. Když do Marsu narazil velký objekt, náraz byl tak velký, že toto obrovské těleso proniklo do velké hloubky, do samotného nitra planety. Nárazová vlna pak vedla ke vzniku trhliny dlouhé tisíce kilometrů na opačné straně planety Mars (Údolí Mariner). Zbytkový tlak objektu, který pronikl hluboko do planety, způsobil v prasklině řadu erupcí. (zdroj)

Údolí Mariner
Údolí Mariner je dlouhé 4500 km (čtvrtina obvodu planety, celý obvod = 21 344 km), široké 200 km a hluboké až 11 km. Zde je naleznete ve vysokém rozlišení.

Sopky v Údolí Mariner

------------------------------

O tom, že na Mars padaly meteority, bolity a velmi velké objekty, svědčí i nové zprávy: Další objevený meteorit nalezený na Marsu:


Natavený velký meteorit
------------------------------

Marsovskou krajinu tvořila vroucí voda
Vědci vymodelovali ve speciální experimentální komoře podmínky rudé planety: vytvořili zde "marsovskou" teplotu a tlak. Do sedimentárních hornin imitujících marsovskou půdu pak bylo přidáno trochu tekuté vody. Voda samozřejmě vzkypěla. Výzkumníci zjistili, že půda smíšená s vroucí vodou a párou se stala neobvykle plastickou. Částice půdy se vznášely na proudu vodní páry jako na vzduchovém polštáři a to devítinásobně zvýšilo jejich pohyblivost.
Navíc bylo vypočítáno, že na Marsu s malou gravitací bude účinek takového „parního polštáře" trvat téměř 50x déle než v podmínkách experimentu na Zemi.
Vědci proto dospěli k závěru, že při tvorbě velkých mas půdy, vytváření roklin, teras a dalších „vodních“ podob reliéfu nebylo třeba mohutných řek a jarních záplav. Stačilo k tomu docela malé množství tekuté vody. (zdroj)

Další možností průběhu událostí je, že po pádu asteroidu Mars ztratil většinu atmosféry a voda začala vřít z tohoto důvodu.
Více informací o tom, že dříve na Marsu byla voda, naleznete zde: Stopy megatsunami na Marsu

------------------------------

Mars Express vyfotografoval „pás kouře" nad marsovským supervulkánem:


Pára vystupující z vulkánu na Marsu



V průběhu půldruhého měsíce stanice Mars Express pozorovala neobvyklý mrak podobající se kouři při erupci, který se táhl od vrcholu sopky Arsia Mons. Jeho maximální délka dosáhla 1500 km. Pro srovnání je průměr základny hory Arsia 430 km a výška téměř 20 km. (zdroj)
Možná to tedy není klasická sopka a ve skutečnosti se jedná o proces degazace - uvolnění vodní páry (nebo plynů s parou)? I na Zemi jsou bahenní sopky. Jejich erupce je doprovázena nejen výstupy bahnitých hmot, ale také paralelně s plyny, které se vznítí. Ale protože v atmosféře Marsu je velmi málo kyslíku, plyny se nezapálí. Pouze kondenzuje vodní pára. Neexistuje jiný způsob, jak tyto mraky vysvětlit.
Během katastrofy na Marsu vznikly obrovské propadliny a krátery, jaké vznikají během degazace:


zdroj
------------------------------

„Rozteklý“ kráter Marsu


Na svazích vulkánu zřetelně vidíme tekoucí masy, pravděpodobně se tedy jednalo o bahenní sopku. Přesto tento druh vulkanické aktivity na Marsu není vědci rozpoznán.

zdroj
------------------------------

Voda na Marsu
Zpráva má titulek "Marsovská ložiska ledu obsahují tolik vody, kolik je jí v Horním jezeře." Myslí se tím jedno z amerických velkých jezer rozkládajících se v USA a Kanadě.


Kvůli hledání vody byla prozkoumána planina Utopia nacházející se na severní polokouli Marsu. Hledání vody (ledu) bylo prováděno speciálním radarem SHARAD na palubě MRO. Tento radar dokáže rozpoznat povrchové vrstvy horniny a byl vyvinut v italské kosmické agentuře.
Analýza dat z více než šesti set sond prokázala, že ložiska ledu se rozkládají na ploše větší než oblast Nové Mexiko. Tloušťka vrstev ledu se pohybuje od 80 do 170 metrů. Obsah vody v tomto případě se pohybuje od 50 do 85 % ve směsi s jemnými zrnky hornin. To znamená zmrzlé bahno nebo suť. A nachází se pod vrstvou vyschlé půdy o tloušťce od jednoho do deseti metrů.

------------------------------

Organika na Marsu
Vědci konečně prokázali v půdě marsovského kráteru Gale přítomnost organických molekul. Organické látky byly objeveny pomocí zařízení SAM (Sample Analysis on Mars) nainstalovaného na palubě vozítka Curiosity. Uvnitř tohoto přístroje se vzorek půdy ohřeje a vyvíjí plyny, které procházejí chromatografem, rozdělují se do frakcí a pak se vloží do hmotnostního spektrometru: zařízení umožňuje určit poměr hmotností iontů s jejich nábojem.

Ale jak bylo určeno stáří 3,5 milionů roků? Má Curiosity takové zařízení? Podle jakých radioizotopů? A pokud je určili, kde NASA vzala údaj, že koncentrace radionuklidů v půdě Marsu a Země jsou stejné? Vždyť všechny metody radiodatace se počítají pouze pro pozemské horniny a podmínky. Takže – stáří hornin bylo stanoveno od oka.

------------------------------
Existuje dokonce názor, že ke katastrofě na Marsu došlo v naší době, doslova před 100 lety.

mapa Nicolase Flammariona a Eugène Antoniadiho, okolo 1910

V roce 1926 byly poprvé na Mounts-Wilsonově observatoři vyfotografovány dvojité kanály na Marsu a na soudobých snímcích je jich vidět mnoho. Obzvlášť úspěšně byl Mars fotografován ve velké opozici roku 1939.
Na snímcích pořízených Slipherem vyšlo více než pět set kanálů a právě v těch místech, kde je předtím rozeznávali pouhým okem. Navíc fotografická deska zaznamenala sezónní změny v kanálech v plném souladu se zjištěními Lovella.
V posledních letech jsou kanály Marsu sledovány na všech hlavních observatořích světa. Postupně jedna za druhou všechny tyto laboratoře kanály „rozpoznaly“ všude tam, kde byly dříve pokládány za „neexistující“.


Pamatuji si ještě knihy o astronomii, kde uváděli tyto obrázky jako možný původní reliéf z rychle se měnícího vzhledu planety. Přinášeli i další údaje. Například to, že na počátku jara a po roztátí polárních čepiček Marsu byly tyto kanály jasně viditelné.


Ale není vyloučené, že se tyto zlomy naplnily vodou a byly v dalekohledech počátkem 20. století viditelné.


------------------------------

Na internetu je také velké množství fotografií z povrchu Marsu, které zachycují různé artefakty: kostry, lebky, nářadí,...

Kmen stromu na Marsu
Tohle může být chápáno různě...


Je možné, že Mars měl ještě další měsíc podobné velikosti jako Phobos a Deimos. Byl tím, co padlo na Mars. O možném pádu Fobosu pojednává toto video. Nebo se s Marsem srazil asteroid z pásu asteroidů (mezi oběžnou dráhou Marsu a Jupitera)?


------------------------------

Mohla být podobně bombardována i Země? Možná i zde došlo k podobným kolizím. Ale objekty explodovaly v atmosféře a zanechaly po sobě "jen" stopu tlakové vlny:

Oko Sahary


Země na rozdíl od Marsu tuto katastrofu přežila.


autor: sibved
zdroj: https://sibved.livejournal.com/285357.html
překlad: Vlabi


1 komentář:

  1. VlaBi, děkuji. Poměrně dost odkazů:-)
    Oko Sahary možná souvisí s blízkostí cizího tělesa, ale podle mne je spíše dílem elektrostatického výboje mezi nimi, než tlakovou vlnou.
    nenimito

    OdpovědětVymazat

Žádáme diskutující o slušnou formu při vyjadřování. Odkazy bez krátkého popisu, oč se jedná, budou mazány. Anonymní komentující žádáme o podpis (nick).
Názory v diskuzi se nemusí shodovat s názory redakce blogu.