6. 10. 2018

Schizofrenní vyšší JÁ :-)

Dnes se podělím o svůj další osobní poznatek, který je v rozporu s tím, co jsem měl načteno.

Začnu zcela hypotetickou situací. Mám tu člověka, který si je vědom (díky otevřeným vzpomínkám), že v jedné někdejší inkarnaci byl konkrétní postavou, pro naše lépe pochopitelnějí účely obecně známou. Třeba Kleopatrou, římským císařem Nerem, Napoleonem, Karlem IV. nebo kýmkoliv jiným, na koho si vzpomeneš. A ty budeš chtít položit otázku oné historické osobnosti. A teď pozor! Nikoli člověku, který onou postavou byl, ale přímo té osobnosti. Pojem "osobnost" teď pro jistotu vysvětlím, i když doufám, že ti to je jasné. Osobností je v tomto textu myšlen soubor charakterových vlastností člověka. Tento soubor ovlivňuje, jak myslíme, jak se chováme, jak vnímáme vlastní vzpomínky. Zkrátka jací jsme. Zaměřím se nyní na ty vzpomínky. Každá vzpomínka prochází přes filtr aktuální mysli, přes filtr našeho charakteru. Kupříkladu vzpomínka na vypadnutí z kočárku. Jinak si takovou vzpomínku vybaví takto vypadnuté dítko druhý den po karambolu a jinak (pokud si jí vůbec vybaví) dospělý člověk. Ten si vzpomíná, že "vypadl z kočárku na obrubník". Jenže ono dítko neví, co je to kočárek, co je to obrubník, peřina, gravitace apod. Pojme onu vzpomínku ve zcela jiné rovině. Přitom jde o "tutéž" vzpomínku.
Teď se vrátím k našemu člověku z hypotetické situace. I když si vzpomíná na konkrétní události, lidi, okolí, příčiny i důsledky daného okamžiku, na nějž vzpomíná, tak je tato vzpomínka interpretována jeho současnou osobností. Nikoli tak, jak na ni vzpomínal, když tou postavou byl v minulosti.
Vím, asi to vykládám dost zmateně, proto zkusím něco lépe představitelného. Porucha rozdvojené (či vícečetné) osobnosti. Jeden člověk může mít více osobností, které mohou být natolik charakterově rozdílné, že si v podstatě nejsou vůbec podobné. Doslova Jekyll a Hyde. Tyto osobnosti však o sobě neví.
Položím-li tedy naší historické osobnosti otázku, nemohu odpověď očekávat od osobnosti člověka, který stojí přede mnou jen tak. Ten by musel "přepnout" své vědomí na onu historickou osobnost. Jenže narozdíl od poruchy rozdvojené osobnosti je třeba, aby byly přítomny obě osobnosti zároveň kvůli předání odpovědi. A samozřejmě, aby současná osobnost odpověď předala v "původním znění" a nepřešla přes filtr, o němž jsem psal výše.
Aby to nebylo psáno nesrozumitelnou "michalovštinou", uvedu zcela konkrétní hypotetický příklad. Stojím před člověkem, který si je vědom, že v minulosti byl kupříkladu J. A. Komenským. A já položím otázku, zda by J. A. Komenský chtěl něco vzkázat současným Čechům. Onen člověk by se v podstatě musel napojit na osobnost Komenského a komunikovali by tak v jednom vědomí spolu dvě osobnosti - člověk, co stojí přede mnou, a Komenský. Přitom tyto dvě osobnosti by se navzájem mohly lišit tak, jak by to nikdo nečekal. Takže odpověď samotného J. A. Komenského by mohla překvapit i člověka, který tu stojí přede mnou a který Komenským v minulosti sám byl.
Naše celkové JÁ (často nazývané vyšší JÁ) se tedy skládá z mnoha a mnoha osobností a každou inkarnací se v něm vytváří osobnost nová.


27 komentářů:

  1. Všechno je v pytli. Těšil jsem se, že si se svými minulými já pokecám o mé budoucnosti a mišo do toho hází vidle. Jak tohle dilema vyřešili tři geniové lidstva (Sokrates, Leonardo, Tesla), když evidentně čerpali z mimolidských zdrojů své doby. Asi šli se svými reinkarnáty na pívo.
    Ďuro Trulo alias Somárik Sprostučký
    P.S: Výčet geniú lidsva jsem uvedl úplný, ti ostatní byli jenom podvodníci.

    OdpovědětVymazat
  2. Michale, deš na to správně, nicméně mi unikla pointa :-)
    Mam důvod se domnívat, že v minulym životě sem byl nájemnej vrah (takovej ten co dělá jenom poctivý zakázky, žádný ženský, žádný děti, jen šmejdy co si to zasloužej). V současnym životě se snažim pokud možno lidi nezabíjet. Ani za prachy ani zadarmo. Svědomí mi tak nějak našeptává, že to neni úplně správný. To zabíjení. Nicméně zcela na rovinu sem schopnej spíš podat ruku profesionálnímu nájemnýmu vrahovi, nebo řezníkovi, který svou práci dělaj prostě jako práci, jako povolání, za prachy, protože někdo to dělat musí, než nějakýmu úchylnýmu sadistovi nebo myslivcovi, který to dělaj pro uspokojení svejch zvrácenejch choutek zcela zdarma...
    Tim sem chtěl říct, že si uvědomuju svý bejvalý já, nějak se s nim dokážu popasovat, kdybych s nim šel na pivo jak navrhuje Ďuro, asi bych s nim v lecčems byl zajedno. Ale nevidim důvod proč bych nemoch interpretovat jeho votpovědi na votásky někoho třetího?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Chorche (aspoň tedy předpokládám)
      já neříkal, že nemůžeš interpretovat případné odpovědi, nýbrž to, že pokud chceš odpověď PŘÍMO od oné osobnosti, pak to není tak jednoduché a jednoznačné.

      Už jen jak jsi psal "Mam důvod se domnívat, že v minulym životě sem..." je pro mě osobně náznakem, že můj text je patrně hůře pochopitelný, což je má chyba.
      Ten, kdo má otevřené vzpomínky na minulý život, se nedomnívá, nýbrž ví. Ví to stejně, jako Ty víš, že jsi byl na výpravě v Rusku, o níž jinde u nás píšeš. Taky nenapíšeš "Domnívám se, že jsem byl v Rusku", že? :-)

      Nemám zatím v plánu se rozepisovat s tím, jak to podle mne funguje. Snad jen to, že celkové tzv. vyšší JÁ (každý ať si dosadí termín dle svého slovníku. Já sám pro něj nemám žádný termín, nýbrž představu, soubor pocitů) si lze pro lepší pochopení vizuálně představit jako kouli s mnoha výběžky (paprsky, výčnělky apod.), kdy každý představuje jednu osobnost z jedné konkrétní inkarnace. Tyto jednotlivé osobnosti jsou zjednodušeně řečeno samostatné jednotky oddělené od těch ostatních. Komunikace mezi nimi je možná pouze prostřednictvím vyššího JÁ (koule), jež je spojena s každou jednotlivou osobností. A jenom a pouze vyšší JÁ rozhoduje co, jak, kdy a zda vůbec bude z jedné jednotky (osobnosti) do druhé téci za informace (či-li vzpomínky nebo zkušenosti).
      Čím více výčnělků (inkarnací) v čím větší rozmanitosti jejich charakterů, tím více zkušenostmi vyšší JÁ oplývá a je to podle mne jeho hlavním zájmem.

      Představ si, že každý výběžek má nějaké jedinečné zabarvení, které se liší od všech ostatních právě díky charakteru osobnosti. Vzpomínky a zkušenosti konkrétního výběžku jsou vždy podbarveny touto specifickou barvou. Pokud se tedy budeš ptát z pozice jiného výběžku (jiná osobnost = jiné zabarvení) a pokud vyšší JÁ umožní přenos informací mezi těmito dvěma osobnostmi, pak pokud informace projde filtrem, o němž jsem psal v textu, podbarví se barvou, kterou má její příjemce.
      Právě proto, pokud chceš dostat informaci v původním podbarvení, musíš vyloučit její průchod přes filtr, což obnáší situaci, která se mi velmi těžko popisuje. Jde o ono připodobnění k poruše rozdvojené osobnosti, avšak s tím rozdílem, že obě osobnosti jsou přitomny zároveň a komunikují spolu jako dvě samostatné osobnosti v rámci jednoho vědomí.
      Pointa v textu doufám je. Jen jí nemohu předat jako, když servírka přinese objednané jídlo zákazníkovi na stůl :-) (o žádné tajnůstkaření nejde)

      Vymazat
  3. Mně je ta pointa jasná. Otázka je, jestli taková osobnost skutečně existuje. Jedna inkarnace může prostě jen představovat soubor zkušeností, který se někam uloží a při vhodné konstelaci si do něj může člověk v jiné inkarnaci sáhnout. Tudíž nedochází ke komunikaci, ale jen k "osvěžení" dříve nabytých zkušeností. Komunikace by byla možná, kdybych se skutečně neustále "množili" na nekonečné množství osobností, což se mi jeví jako nesmysl.
    Podobně by měl člověk svoji osobnost jako dítě, jako mládežník, jako dospělý, jako stařec, což nedává smysl. Pořád je to jedna osobnost, ovšem se zkušenostmi dítěte, mládežníka, dospělého a starce. Nabyté zkušenosti bude s nějvětší pravděpodobností vždy vykládat podle aktuálního stupně svého vývoje.

    Vašek

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Vašku a právě v tom jde u mě osobně nikoli o názor či spekulaci, nýbrž o poznání. Za sebe mohu zodpovědně říci "Ano, taková osobnost skutečně existuje". A to je přesně jeden z dvou hlavních důvodů, proč jsem článek psal.
      Zároveň potvrzuji Tebou psané "...soubor zkušeností, který se někam uloží a při vhodné konstelaci si do něj může člověk v jiné inkarnaci sáhnout"

      Ona vhodná konstelace je právě ten případ, kdy vyšší JÁ umožní (případně přímo tak učiní) tuto "meziosobnostní" komunikaci.

      Z mého pohledu "nekonečné množení osobností" je naopak žádoucí, protože tutéž životní situaci, tutéž zkušenost každá osobnost pojme jedinečně (jiné zabarvení souboru emocí, pocitů, vjemů díky jinému charakteru osobnosti). Proto tentýž prožitek v podobě různých inkarnací znamená pro vyšší JÁ různé zkušenosti.

      Vymazat
  4. Michale, ten příspěvek sem psal opravdu já, dokonce sem si jistej, že sem se podepsal, ba že tam kus textu ještě chybí. Nevim proč se to neuveřejnilo, nebo posléze ubylo. Nicméně ještě pokud de o ty osobnosti, za sebe můžu říct, že jako mladý dítě sem neměl osobnost na kterou bych dneska byl hrdej (denně si nadávám jakej sem byl arogantní pitomec...). Jasně může jít o vývoj v rámci jedný osobnosti, ale mě spíš příde, že se osobnost v průběhu let mění. Něco zůstane a něco je novýho.
    No a pokud de o ten vejlet na Kolu, jestli sem si jistej že sem tam opravdu byl? S čim si sakra může bejt člověk neska jistej? :-D V tomle šílenym kvantovym bordelu...
    Chorche

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Chorche
      ano i já souhlasím s tím, že se osobnost během života mění. Jen nejsem hrdej ani na tu svojí současnou. Koneckonců i pár článků i povídek díky tomu tady vzniklo :-)
      Nicméně pod pojem osobnost zahrnuji i tu část, která není dána výchovou ani zásahy naší mysli (vědomé snahy práce na sobě samém). Tím myslím část, která je dána funkcemi fyzického těla. Nejvíce bude asi patrná nervová soustava, kde se dá uvést třeba - cholerik, melancholik aj. Domnívám se tedy, že i výběr těla pro konkrétní inkarnaci není od vyššího JÁ náhodný.
      Odtud by se daly odvíjet mé další úvahy či poznání, proč ti, co měli možnost nahlédnout do svých různých inkarnací, zjišťují, že spolu nikterak geneticky nesouvisejí (alespoň nikoli ve světle obecně známých oblastí genetiky). Jednou Čech, jednou černoch, jindy zase anglosas atd.

      Osobně na nějakou kvantovou teorii či fyziku už dlabu. Z mého pohledu jde o pomyslnou digitalizaci něčeho ryze analogového. Viz. například "simulace vesmíru", kdy realitu nevnímám jako možnost hologramu, počítačové či jiné technické simulace nebo jakýchsi kvantových dělení na nekonečno navzájem propojených možností nýbrž jako sen, myšlenku či představu vědomí, jehož podstata i forma přesahuje naší představivost i chápání :-) Kdo někdy vycestoval z těla (oobe) a (většinou nevědomky) si vytvořil celý prostor (obecně se tomu říká astrál), v kterém se pohyboval, už takové představě, kdy celý náš vesmír by mohl být právě podobné podstaty snu někoho/něčeho jiného, je mnohem uchopitelnější a nevyhledává mnohdy až krkolomná vysvětlení skze kvantovou fyziku :-)

      Vymazat
  5. Moc jsem nepochopila, co jsi tím chtěl, Michale, říct. To je přeci jasné, ne? Kdyby tomu tak nebylo, tak není žádný vývoj. Myslím, že tím příkladem pádu batolete z kočárku z pohledu něho a z pohledu dospělého, jsi to vysvětlil jasně.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Alexandrie
      na to nemám co říci. Nevidím Ti do hlavy, takže netuším, zda jsi nepochopila, co jsem tím chtěl říci nebo Ti to je naopak jasné :-)
      Nicméně onen příklad s vypadnutím z kočárku nebyl osvětlením podstaty tématu článku, pouze jedním z aspektů k němu vedoucím.

      Vymazat
    2. Právě proto jsem psala, že jsem nepochopila, co jsi tím chtěl říct. Komunikovat s nějakou bytostí, ať z minulosti nebo budoucnosti, by muselo být pouze na základě dnešní češtiny, jinak je právě pravděpodobné, až jisté, že to bude zkreslené přes "přijímač".
      S tím kočárkem jsi to vysvětlil trefně. Nevím, co víc bych k tomu řekla.
      Snad jen, že já se ani o takovouto komunikaci nesnažím, stejně jako nemám potřebu opouštět tělo, protože astrál není žádné svaté místo, a bez průvodce, kterému bych 100%věřila, bych se tam nehrnula. Také ignoruju channelingy, protože astrál je plný bytostí, a to všelijakých. V podstatě můžu k sobě jen přitáhnout "někoho" sympatizujícího (stejné přitahuje stejné - vrána k vráně) a tudíž budu dostávat zprávy, které se mi budou hooodně líbit. Nebo naopak se napojím na škodolibou "bytost", která si ze mě bude dělat prču. V obou případech mě budou odvádět od vývoje se svobodnou vůli, od pozornosti....

      Mluvit s nějakou významnou bytostí z minulosti bych brala jen jako zajímavou, případně inspirující zábavu.

      Vymazat
    3. Alexandrie,
      jestli si mohu dovolit radu, zapomeň vše, co máš o astrálu načtené :-)

      Na Tvém komentáři je vidět jeden z hlavních problémů tzv. ezoteriky. Na jedné straně lze z komentáře usuzovat (možná se pletu), že s astrálem nemáš osobní zkušenost a na druhé hned dodáváš, že to není žádné svaté místo, protože tohle a tamto.
      O tom totiž současná ezoterika a tzv. "duchovno" je. Jde o milionkrát předžvýkané a přežvýkané většinou výmysly, představy či touhy, případně o zkomolení skutečnosti lépe odpovídající podobě osobním představám a touhám těch, kteří sice nevědí, ale musí o tom něco napsat (i já mezi ně přece patřím :-) ).
      Jedno mám už mockrát ověřené. Ti, co opravdu vědí (a díky své práci jich pár znám), se od ezoteriky většinou distancují a své poznatky si nechávají pro sebe a nikterak na sebe neupozorňují.

      Kupříkladu včera jsem byl v místě resortu sv. Kateřiny na Pelhřimovsku, kde je vystaven novodobý kamenný kruh druidů. Moc mě toto místo zajímalo a měl jsem to štěstí, že mě k němu dovedl zrovna někdo, kdo "vidí" a ledasco ví. Bohužel bylo velmi pěkné sobotní počasí a pro svojí vyhlášenost se toto místo jen hemžilo kde kým. Na jedné straně nenápadným chlapíkem, který si tam jako jediný jen tak uvolněně seděl a kochal se krajinou (než přišlo vícero návštěvníků) a který "věděl". Až po s odpuštěním ezoblázny, co po kruhu lítali jak splašený koně s virgulema a dalšími ezoudělátky v pazourech nebo na hlavě. Případně objímači kamenů a znalečtí ohmatávači kamenů (asi nějací guru), páč měli s sebou doprovody důležitě a obřadně se tvářících přikyvovačů (ti samozřejmě po vzoru svých guru pak stejným způsobem obředna objímali a ohmatávali či zvirgulovávali kde co). Byl tam i jeden, co si obřadně lehnul na kamenný oltář uprostřed a něco si mumlal (asi Óm). Zkrátka jak z nějaké komedie.
      Když mi bylo v rámci mého chápání vysvětleno, o čem toto místo (skutečně silné) opravdu je, už jsem věc viděl spíše jako tragikomedii.

      Celá tato scéna názorně reprezentovala současnou ezoterickou scénu. Bohužel.

      Vymazat
    4. Já vůbec nevím, co ezoterika je či není (před více jak 20ti lety jsem četla Lobsanga Rampu, před ním Moodyho - je to ezoterika? Právě Moody je ta idylická podoba astrálu, se kterou já se nespokojuju). Takže ezoterice se straním, a to nejen pro to Tebou popsané "bláznoství", které sice vypadá směšně, ale je to spíše k pláči. Stejný názor mám ale i na současné slovanské boom, kdy se tvoří různé spolky a organizace a pořádají výlety do přírody na "původní slovanské obřady".

      Tu podobu astralu, o které jsem psala, mám z výpovědí těch, které tělo opustili, ale i z jednak podstaty kvantové fyziky (od které se tedy Ty už distancuješ), druhak ale z podstaty, že podobné energie se budou shlukovat. Nevím, jak to lépe popsat.
      Rozhodně věřím tomu, že našim posmrtným cílem není přijít to astrálu, ale naopak ho projít dál.

      Vymazat
    5. To slovanské (ale i další) boom vnímám obdobně.
      Možná následující řádky vyzní tvrdě, ale jsem v tomto realista.
      Když se na to podívám s odstupem (nikoli jen časovým), tak nevidím důvod, proč se vracet k něčemu, co z dlouhodobého hlediska nebylo (od určitého stavu civilizace) životaschopné a proto to zaniklo (případně zakrnělo).
      Ano, někdo by mohl argumentovat zlým predátorským systémem. Na druhou stranu v přírodě je toto klíčovou až základní záležitostí. Co se přestane vyvíjet nebo se vyvíjí pomalu, případně nevhodně ve vztahu k vlivům okolí, dříve či později zanikne.
      Dále si říkám, že pokud (a doufám, že ano) někdy slovanství fungovalo tak, jak skupiny prezentující "slovasnký boom" předkládají, pak fungovalo v době, v které fungovalo. Od těch čas šla ale celá lidská civilizace dál (nebudu hodnotit jak) a tomu by měly odpovídat i novodobé praktiky, zvyky, tradice, které se také zákonitě vyvíjí. To, zda správným směrem či nikoli, nechám též bez hodnocení.
      Tudíž, mohu-li spekulovat, slovanství se svými tradicemi se nestačilo nebo odmítlo přizpůsobovat tempu a směru vývoje vesměs nepřátelského okolí (což je jinak v přírodě stimul vývoje) a proto zaniklo. Má-li dojít k jeho novuzrození nebo obrodě, jistě to nebude v původní podobě - "v dobových oblecích skákání přes oheň a uctívání slovanských bohů" (nebrat prosím ironicky, nýbrž ilustračně). Jinak by to vypadalo funkčně zcela identicky, jako výše popisovaná situace od druidského kamenného kruhu.

      Vymazat
    6. Michale,
      to co ty chápeš jako "slovanství", je karikatura, je to příklad toho, jak lze svést lidi na jinou cestu, zneužít jejich upřímné snahy napravovat chod věcí. Zesměšnit, znehodnotit, odklidit z cesty něco, co by mohlo překážet. A ono by tu něco opravdu překážet mohlo: proč například východní Evropa chápe migraci tak velmi odlišně od západní? Třeba je to tím, že už na genetické úrovni je v nás něco, čemu se příčí parazitizmus. Když se podrobněji probereš dějinami, zjistíš, že západní mocnosti využívaly každé možné jiskřičky k rozpoutání války, v níž se likvidovalo právě slovanské obyvatelstvo? Čím vadilo? Svou nezlomností, vrozenou touhou po svobodě a spravedlnosti? Tvořivostí? Pospolitostí? Já vím, že to ani zdaleka neplatí pro všechny, ale když se sám nad sebou zamyslíš, necítíš to v sobě taky?

      Vymazat
    7. Michale, nejde o to, že se Slovanství nechtělo vyvíjet nebo se vyvíjelo pomalu. Všichni víme, v jakém měřítku se vyvražďovalo. Když už pak bylo málo pamětníků - starých, kteří postupně vymřeli, a mladí už byli přeučeny na poslušné Křesťany, nebyl nikdo, kdo by to předával dále, kdo by se vyvíjel.
      Proto si myslím, že se udržely jen ty rituály, ale celá filozofie (způsob myšlení, žití, vedení rodu...) šla do háje.

      A právě tyto rituály se teď vytahují, obnovují, ale mně přijde, že je to zase jen odbočka do slepé uličky.

      Vymazat
    8. Souhlasím s Vla Bi. A právě to vše vypsané, které je podstatnější než křepčení kolem ohně, mi vadí, k čemu to sklouzává. Místo toho, jak zušlechtit ducha, najít sám sebe, poznat se.... se zaměřujeme na to, v který den se dělá jaký rituál a proč. Což nás zase odvádí od nás samotných a práci na sobě.

      Možná je to celé záměr, jak nás v tom probouzení se zpomalit.

      Vymazat
    9. Vlabi,
      pokud se dá věřit dějinám, pak Slované nebyli ani zdaleka jediní, kdo byl cíleně likvidován. Myslím, že by se dalo vyjmenovávat na každém z kontinentů. Stejně tak, jak se my Slované, někdy (často) cítíme v něčem lepší, tak to samé, alespoň podle mne cítí každá rasa či národ či jakákoli skupina lidí. Osobně nevidím žádný důvod, v čem by měli být Slované vyzdvihováni více, než jiní.
      Všechny klady, které jsi vyjmenovala, bych si troufl přisoudit i dalším - původním obyvatelům obou kontientů Ameriky, dost možná Austrálie, Asie atd. Samozřejmě všude nutno zakomponovat odlišnou kulturu, jiný stupeň tzv. civilizovanosti.
      Každopádně rozumím tvému pohledu na věc, stejně tak Alexandrie. Já se však na věc nedívám jako Slovan, nýbrž částečně jako člověk, ale spíše se na to snažím nahlížet ještě z větší "výšky". Tam, kde jiní vidí zákeřného anglosasa či krvežíznivého muslima, snažím se pochopit a vidět důvod jejich existence z vyšší perspektivy. Proč "Bůh" nejenom dovolil jejich vznik, ale dle mého názoru je i stvořil včetně charakteristik, stejně tak jejich možností páchat a napáchat to, co páchají i napáchali. Osobně v tom vidím důvod, ale nemám již sil se snažit o vysvětlení onoho důvodu, protože dokud na vše budeme nahlížet jen z pohledu jednotlivců, z pohledu ublížených a utiskovaných, ale i těch co vyhrávají, nelze vidět za tyto mantinely.
      Na druhou stranu i když to celé beru jako velkolepou "hru" (v nedávném článku jsem to označil představou či snem Vědomí, které většina nazývá Bůh), hru v které jsem hrající postavičkou (ale zároveň i hlavním hráčem), byť si toto uvědomuji, tak onou postavičkou budu až do konce - sladkého i hořkého. Rozhodně nejsem založením nějaký sluníčkář a kdo mě zná, ten ví, že se s ničím a s nikým s odpuštěním neseru.

      Vymazat
    10. Já naopak věřím, že každá rasa má něco typicky svého. A Slovani se opravdu vyznačují tím soucitem, srdečností.

      A krvežíznivý muslimové jsou v podstatě taky jakoby zneužiti k tomu, aby daná část Evropy splatila svou karmu. (oni si ji zase budou muset splatit v budoucnu).
      Nahlížet na to můžu jak chci, ale pokud mi hrozí bezprostřední nebezpečí, musím se rozhodnout, na jakou stranu se dám. Takže chápu, proč se to děje, chápu, že k tomu byl vychovaný, ale nechápu, proč když jich údajně !!! tolik s tím islámem vnitřně bojuje, proč se tomu nepostaví.

      To jsme zase odbočili :-)

      Vymazat
  6. Musel jsem si přečíst úvodní článek dvakrát přečíst abych se dostal k jádru pudla.
    Chtěl bych se také podělit se svým pohledem na obsah článku.
    Vzpomínky se nám uchovávají jako obrazy, které se nám při pohledu zpět do minulosti zobrazují s emocemi s určitým zabarvením a nábojem, které pak intepretujeme v daném čase různým způsobem , odpovídající věku, úrovni vzdělání a poznání charakteru člověka.,konkrétní situaci atd.
    To se týče obrazů jak ze současného života tak i z minulých životů.Je však otázkou, zda z minulých životů se nám přenáší i příslušný "softvér" na popis daného obrazu.Obrazy jsou obrazy - bezjazyčné.

    OdpovědětVymazat
  7. Já si myslím, že to je ještě poněkud rozvinutější:-)
    Jen pro představu to připodobním k počítačové síti - internetu. Představ si, že ta koule s výčnělky je jen část nějaké propojené podsítě k páteřní síti mnoha a mnoha koulí. Duše jednotlivého člověka si představ jako IP adresu, ze které se stahují data osobnosti - duchovnosti jednotlivého člověka. A stejně tak každá osobnost může nebo má možnost, pokud ví jak, se "napíchnout" na data kterékoliv osobnosti, tedy ducha v celé té páteřní síti těhle koulí:-) Čili podle mne se každý může napojit na data kohokoliv, a to jak z minulích životů, tak i v reálném čase na osobnost kohokoliv, kdo je vědomě napojen přes tu božskou jiskru duše - empatie.
    Takže to "napojení minulých životů" je v podstatě vyhledávání v téhle síti známých nebo výrazných osobností - duchů. Nemusí to být jen ze stejné IP adresy nebo té podsítě koule. Jde o to, že tím napojením vyhledáváte něco, co je známé z osobnosti, co vyhledáváte. Ať už veřejně popsány vlastnosti nějaké osobnosti nebo tomu danému člověku blízká, podobná osobnost - tedy duch.
    Podle mne všechny tyhle IP adresy i osobnosti jsou zapsány v DNA. A jsou rozvětveny jako rodokmen, jen tenhle rodokmen není jen pro nějaký kousek rodu, ale až k onomu prvotnímu, ze kterého máme tu DNA všichni naprosto stejnou.
    Ta "inkarnující" duše je podle mne "jen" IP adresa, nemastná, neslaná, nenaštvaná, neplusová, nemínusová. On samotná nenese žádnou informaci z minulých životů, tu si každý najde až v podvědomém nebo i vědomém připojení na kouli nebo páteř.
    Ano osobnost, tedy duchovnost daného člověka se vyvíjí. Koneckonců kvůli tomu to tak je. Naučená osobnost z knih nebo výchovy mravů může být schizofrenní, jelikož potlačuje sama sebe a hraje mravní divadlo nastudovaných a vychovaných mravů, což ji určitě nijak nerozvíjí, spíše naopak - je neMocná. Člověk musí přijít sám na to, že něco udělal špatně. Mělo by se mu vysvětlit proč je to špatné, nikoliv jen mu vtlouct do hlavy, že se to nedělá a nesmí....
    nenimito

    OdpovědětVymazat
  8. Kdysi v nějaké knize asi známý budhista lama Ole Nydahl uváděl, že různých týpků co o sobě tvrdili že byli Napoleonem, faraonem, římskými vladaři apod. je hodně, ale že se nesetkal s nikým, kdo by tvrdil, že si vzpomněl třeba na to, že byl Napoleonovým koněm nebo nějakým pořádným joudou :-).

    Tudíž byla-li by pravdivá tvrzení těch všelijakých týpků, tak i ten Komenský by musel být složen z minimálně několika desítek různých "JÁ" od všelijakých různých lidí a bylo by to tedy z hlediska "toho jak to funguje" skutečně hodně zamotané :-).

    O Budhovi se traduje, že se mu promítli úplně všechny minulé životy a to ze všech "říší". Myslíš Michale, že něco z těch životů si přenesl do osvíceného stavu? Já myslím že ani puňtík :-).

    Mohl bys prosím sdělit, co ti vysvětleno o tom, k čemu ten novodobý kruh druidů skutečně je :-)? Skutečně Tě nechci nijak urazit, ale cítím superzajímavý blábol :-). Podobně jako třeba v politice vláda a opozice -> jedni jedou nějakou ofiko propagandu a ti druzí se vůči nim vymezují a tvrdí, že to je ve skutečnosti jinak -> ale obé jsou špíny a podrazáci. Nebo jako příklad s mincí, virguláři a guruové s nohsledy tvrdí "pannu" a někdo ti podle mě akorát "nakecal orla" a přitom je to jedna a ta samá mince a bludy nad bludy :-).
    Kamil Landa

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Kamile,
      Očividně víte lépe nežli já, co vím nebo nevím. Stejně tak to, proč mi kdo a co sdělil nebo ukázal. Byla by ztráta času pro nás oba o tom debatovat.

      Vymazat
    2. Michale skutečně jsem to nemyslel nijak výrazně zle jízlivě, byť z psaného textu to tak na vás nepůsobí a dá se to přečíst i hodně jízlivě :-). Já si sice z těchto věcí docela dělám srandu a podle mě se skutečné duchovno projevuje velmi jemným humorem, jehož absencí se vyznačují čím dál více snad všichni, kdo o sobě tvrdí, že jsou jaxi spirituální :-). Ale uznávám, že ten můj "humor" může mít k jemnosti i hodně daleko :-(.

      Co víte/nevíte/myslíte skutečně nevím a nevím ani co vám kdo sdělil/ukázal. Já jsem jako vy taky určitým "vlkem", byť u mě striktně "vlkem samotářem" a vaše články čtu docela rád - právě kvůli "vlčímu" stylu či "mentalitě".
      Jinak ještě jiného "vlka" na internetu znám akorát Petra Vlka - http://vlkovobloguje.wordpress.com.
      Byť s mnoha věcmi u vás i u něj nesouhlasím a nečtu všechno, některé články psané "vlky" pro mě jsou zajímavé i přínosné, ta mentalita a formulace je prostě jasně daná a to mi jako "vlkovi" prostě sedí :-).

      Ohledně toho novodobého kruhu druidů jsem si přečetl akorát:
      http://www.katerinaresort.cz/resort/kamenny-kruh-druidu.html
      https://pelhrimovsky.denik.cz/zpravy_region/u-svate-kateriny-to-diky-kamenum-v-kruhu-vypada-jako-u-stonehenge-pe15.html
      a když pominu všeobecné bláboly o tom jak to "jaxi zázračně působí", tak tam nic "zaručeného" ale není.

      Citace z vašeho příspěvku:
      "Když mi bylo v rámci mého chápání vysvětleno, o čem toto místo (skutečně silné) opravdu je, už jsem věc viděl spíše jako tragikomedii."

      Ona větička pro mě byla nakonec důvod, proč jsem sem příspěvek vůbec poprvé vložil. Myslím si, že vám onen jakýsi "zasvěcenec" sdělil prostě jen další "obecný blábol" či něco možná trochu jakoby-mystičtějšího ale stále na styl těch uvedených dvou odkazů. Ale kdybyste napsal něco konkrétnějšího z toho sděleného než jen neurčitou informaci, byl bych rád - myslel jsem že vzhledem k užitému slovu "tragikomedie" se dozvím něco alespoň zčásti vtipného :-).

      Samotné téma: "mluvit ze své předchozí inkarnace bez interpretace" je rozhodně originální a setkal jsem se s ním poprvé a bylo pro mě obohacením - byť si myslím, že nemá cenu se do něčeho takového pouštět ani to vlastně nějak "zkoumat". Co si vzpomínám, tak ten budhista Ole Nydahl psal, že ti předchozí Napoleonové, faraóni atd. jsou ponejvíce pacienti na psychiatriích :-).

      Tak je to na vás Michale, jinak přeji úspěšnou další tvorbu :-). Jestli jsem vás nějak zranil či urazil, tak se omlouvám a přijměte prosím mou omluvu, skutečně není mým cílem 'navážet se do' či zraňovat "jiného vlka".
      Kamil Landa

      Vymazat
    3. Já jsem zase četla názor, že člověk, leč hodně omezeně, umí i tak tvořit pomocí myšlenky. V astrálu už je to snazší. Ale i v běžném životě síla myšlenky stačí k vytvoření bytosti třeba archanděla Gabriela. Kolik lidí se ani k němu modlí, že. Takže prý není žádný problém, aby existovalo sto tisíc těchto archandělů, dvě stě tisíc Michaelů....Podle toho, kolik lidí a jak silně modlitbou a vírou tvoří. No a pak při chanellingu nás navštíví archanděl Michael... Ale rozhodně ne ten pravý (který, pokud existuje jako světlá bytost, je určitě někde hodně daleko a ne v astrálu). My k sobě samozřejmě přitáhneme toho, který je nám z těch 200 000 nejbližší.
      Docela i věřím, že půlka ze všech bláznů za Zemi má pravdu, pokud tvrdí, že s někým takovým mluvila nebo mluví pravidelně :-)

      Vymazat
  9. Samotný název tohoto článku mě inspiroval k této úvaze. Před časem jsem byla opravena či vyvedena ze zažitého omylu, že schizofrenie nemá nic společného s mnohačetnou poruchou osobnosti - "schizofrenie neimplikuje rozštěpenou mysl a není totožná s disociativní poruchou identity" - WIKIPEDIE (o tom to tu není, vím...). Z obsahu článku usuzuji, že jsi měl na mysli spíše tu mnohačetnost a rozmanitost našich možných JÁ. Z perspektivy mravence zírajícího na slona jsem smířená s tím, že se jen tak nedozvím. Momentálně mi připadá, že žádná ze zde uvedených myšlenek nevylučuje možnost, že všechna ta já jsou jedna velká "věc". Dost často to tu takhle zaznívá. Vše jedno jest - to né jako, že je to fuk. Dobro i zlo potřebuje očividně nějaké souřadnice v této "věci". Můžeme uvěřit, že zažíváme svoji minulou inkarnaci a přitom zažít určitou část té "věci", kterou nežijeme v aktuálním životě.
    A ještě si myslím, že na duchovno nemáme nikdo patent a pokouším se respektovat všechny zvědavce i když hledají někde, kde je to pro mě úplně mimo,vždyť, co my víme, jaké kytky kvetou na jejich cestě :-). Hezký den Světlana

    OdpovědětVymazat
  10. Já bych s dovolením přidal jinou, ale s tématem článku úzce související ambivalentní zkušenost. Když jsem se pokoušel získat informace od nějaké dávno ve hmotě pominulé osobnosti, obvykle se to do jisté míry podařilo, ale obvykle to nebyla žádná z mých vlastních dřívějších osobností (To mne teprve asi čeká.) Když jsem se ale jednou pokoušel získat informaci od jistého dávného, nešlo to. Nešlo to proto (jak jsem byl poučen), že byl právě v procesu nové inkarnace. Je tu dnes mezi lidmi světa někde narozený nebo se na to tehdá právě nějak už už chystal. A proto už nekomunikoval (ještě nějaký čas předtím byl jinak moc vstřícný). Měl jsem ale druhý podobný případ s jinou historickou osobností. Taktéž byla dnes inkarnovaná a taktéž proto už sama nekomunikovala. Přesto jsem od ní určité informace nakonec získal. A domnívám se, že tato osobnost nebo spíše lidé kolem ní v době jejího života i po něm, vytvořili něco jako egregor této známé a dodnes široce uznávané osobnosti samotné. Egregor, který je zde přístupný pořád. Něco jako částečná kopie této osobnosti na nějaké CD. Reagovalo to zkrátka jinak, respektive to spíše dobře nereagovalo, jen sdělovalo věci, které to mělo v sobě nějak zapsané. Takové "tužší" to bylo, než když se člověk napojí na nějakou historickou osobnost obvyklým způsobem.

    A chtěl jsem se zeptat - jaké své zkušenosti a komentáře k tomu kdo případně máte? Chybu svého pozorování samozřejmě nemohu v tomto ohledu nijak vyloučit. Děkuji.

    OdpovědětVymazat
  11. ... nechcem sa tu topiť, tak len krátko podľa R.Steinera, používa výraz "strážca prahu" , rozštiepenie osobnosti pri postupe do vyšších svetov je zásadné pre žiaka, adepta.. Bed

    OdpovědětVymazat

Moderovaná diskuze. Po schválení budou zveřejněny pouze podepsané komentáře.