Osud, svobodná volba a karma po x-té

Na tato témata jsem tu už vypotil nejeden článek a tento bude patrně poslední, protože s odstupem zjišťuji, že je třeba řešit mnohem důležitější a pro život zásadnější věci než to, co se za slova jako osud a karma člověk naučil považovat nebo spíše, co se dočetl a doslechl. Se svobodnou volbou se to však má přímočařeji. Vše, jako vždy, berte jen jako můj osobní názor, moje poznání a nikoli jako nějaká dogmata a zaručené pravdy.

Karma

Existuje? Vrátí se k nám vesmírným bumerangem naše vlastní skutky? Myslím si, že pokud ano, pak jen v případě naší naprosté pasivity. Vše, co učiníme, lze našimi následnými skutky buďto zvrátit nebo naopak umocnit. Pouze když dojde k přílišnému vychýlení, dostaneme upozornění, že máme resty vůči sobě samým nebo někomu jinému. Budeme-li v takovém případě hluší a slepí anebo jen nevěřícím Tomášem, zaplatíme vesmírem vystavenou směnku (ale opět jde jen o nápovědu, upozornění). 

BOSENSKÉ PYRAMIDY 1

Cože ?!

Pyramidy v Evropě? Co to je za nesmysl? Každý žáček základní školy vám přece odříká, že jediné správné pyramidy jsou v Egyptě a stavěli je pro své faraony jako takový větší hrobeček otroci, kterých bylo moc a moc a trvalo jim to moc a moc dlouho.

No... možná je ještě něco málo kdesi ve střední Americe, ale je to nějak nedokonalé - asi tam neuměli změřit světové strany. A to je všechno!

Cože!? Čína? Ale prosím vás, kdo ví, co to tam vlastně je. Vždyť vás tam k tomu ani nepustí - nejspíš mají strach, že by na ně ten podvod praskl. Vždyť je znáte - Číňany...

Ale to už je opravdu úplně všechno a nějaká Bosna vůbec nepřipadá v úvahu. Ne ne!

A kdeže to tam jako má vlastně být? Tedy jen tak, čistě teoreticky...

43.976785, 18.176107

HIV-AIDS je podvod světového rozsahu - zbraň genocidy lidstva

(výňatek z rozhovoru s I. M. Sozonovou)

Irina Michailovna Sazonova je lékařka s třicetiletými zkušenostmi, autorka knih "HIV-AIDS: virtuální virus nebo provokace století" a "AIDS: rozsudek zrušen", autorka překladů knih Dr. Petera H. Duesberga "Vymyšlený virus" (Inventing the AIDS virus, Regnery Publishing, Inc., Washington, D. C.) a "Nakažlivý AIDS: všichni jsme byli uvedeni v omyl?" (Have We Been Misled?", North Atlantic Books, Berkeley, California). 
Dr. Sazonová nashromáždila obrovské množství materiálů týkajících se této problematiky, včetně vědecké informace vyvracející teorii "moru XX. století", kterou jí poskytl maďarský vědec Antal Makk)

- Irino Michailovno, je známo, že první informace o HIV-AIDS, která pronikla do SSSR, přišla nejdříve z Elisty a potom z Rostova a Volgogradu. Za uplynulé čtvrtstoletí nám hrozili celosvětovou pandemií a slibovali údajně širokou vakcinaci. A najednou tu je vaše kniha... Ta vyvrací všechny představy o AIDS. Opravdu se v případě AIDS jedná o podvod světového měřítka?

Proč nestačí vyjmout baterii z mobilu?

(Poznámka: V tomto příspěvku se dle všeho jedná o tzv. NFC čip, jenž je následovníkem RFID čipů, které měly jednosměrnou komunikaci mezi elektronickými zařízeními (se čtečkou čipu). NFC čip je plně programovatelný s obousměrnou komunikací a používá se na krátkou vzdálenost (milimetry až centimetry), což známe např. z bezkontaktního placení kartami v obchodech. Čili autor článku neobjevil žádné tajné zařízení. Co ale rozhodně stojí za zvážení, je jeho zjištění, že obvody reagují na akustické vlny. Jelikož NFC čip (baterie mající NFC čip má 4 kontakty namísto běžných 3) komunikuje se software telefonu, není těžké si představit, že určité množství dat (audionahrávka?) lze uložit na samotnou baterii a ty pak, až je vložena zpět do mobilu, předat přes GSM komukoli, kdo má přístup k software mobilu. A jak je to s dálkovým přístupem (nejen) do mobilu, již odhalil bývalý pracovník NSA Edward Snowden. Další otázkou je, proč se výrobce rozhodl k nepraktickému a nelogickému kroku a NFC čip umístil na baterii a nikoli do telefonu.)

V Samsungu s4 mi odešla baterie. Koupil jsem si novou, ale stará se nějak vzdula a velmi zřetelně na ní vystoupila silueta kontur antény, podobné jako na vysačkách zboží v obchodech, aby nemohlo být ukradeno. Zaujalo mě to a chtěl jsem vědět, co je to za vymyšlenost - stejně jsem to chtěl vyhodit.

A... čekalo mě překvapení. Zdánlivě obyčejná baterie. Jemně odlepuji pásku - a co nevidím! Anténa! Opravdu anténa! Přitom to je uděláno tak, že se musíš smát - odtrhává se při pokusu o otevření. Což se také stalo.

Mezikontinentální podzemní tunely 2

-první část-

Než budeme pokračovat, trochu si zrekapitulujme, která místa mající pravděpodobně vztah k síti starých mezikontinentálních podzemních tunelů jsme zatím zmínili:

Krym - dutinu pod masívem Aj-Petri - pravděpodobně součást tunelu spojujícího Krym s Kavkazem;

Kavkaz - vertikální šachtu v rokli pod Gelendžikem; hřeben Uvarova naproti hoře Arus; od něj spojnice směr Krasnodar, Ejsk, Rostov na Donu;

Povolží - Medvědický hřbet; a dále Tatarský průliv;

A abychom se neztratili, zanesme si to raději hned do mapy:

žlutá - zjištěné tunely, modrá - pravděpodobné směry pokračování

Nyní si doplňme ještě další místa na asijském kontinentu. Podle údajů badatelů z Kosmopoisku je Medvědický hřbet významnou světovou křižovatkou těchto mezikontinentálních tunelů. Kromě lokálních tras odtud vybíhají tři hlavní směry:

- do Rostova na Donu;

- na sever přes ostrov Nová země pod severní pól;

- a třetí míří na východ k Tatarskému průlivu;

Dalším významný podzemní uzel se nachází v prostoru Krasnodaru, odkud se lze dostat jednak:

Pravý důvod akcí Malleus maleficarum (Kladivo na čarodějnice)

Už v dobách zasazených velmi hluboko do minulosti před 15. stoletím, kdy došlo v Evropě církví k masivnímu upalování lidí soudem usvědčených z čarodějnictví, vládnoucí establisment v různých koutech Země se zbavoval nepohodlných osob pod rouškou všelijakých vykonstruovaných obvinění, povětšinou založených právě na čarodějnictví.

Konkrétně v případě katolické církve v Evropě byl bílými kněžími (prozatím nevím, co toto označení znamená, zda nějakou oficiální funkci v rámci církve nebo v jiné skryté organizaci ovládající církev nebo jen prostě barvu roucha, v němž vystupovali) sestaven a pak po staletí průběžně doplňován speciální seznam nepohodlných osob. Šlo o lidi, kteří ať vědomě či nevědomě měli (a stále mají!) velký potenciál přistupovat k datům z informačních polí (UIP - univerzální informační pole, akáša aj.) a tím získávat relevantní informace o historii, současnosti (z tehdejšího pohledu), zákonitostech fungování přírody i vesmíru a vůbec celkově měli přístup k datům, jež by při masivnějším rozšíření mezi lidi měly pro vládnoucí struktury (snad všech myslitelných i nemyslitelných vrstev) fatální důsledky - ztrátu moci nad Zemí a jejími obyvateli.

Mezikontinentální podzemní tunely 1

V roce 2003 došlo poblíž Moskvy (u města Solněčnogorsk) k podivné události. V jezeře Bězdonnoje byla řidičem Věrešenské venkovské správy Vladimirem Sajčenko objevena záchranná vesta. To by nebylo zas až tak zvláštní, podivné však bylo, že na sobě měla nápis "US NAVY" a identifikační označení potvrzující, že patřila námořníkovi Samu Belowski z amerického torpédoborce Cole, zničeného teroristy 12. října 2000 v Adenském přístavu. Tehdy zahynulo 7 námořníků a 10 jich zmizelo. Mezi nimi byl i - Sam Belowski. Na základě dotazu položeného přímým svědkům události bylo potvrzeno, že záchranná vesta skutečně patřila uvedenému námořníkovi. 
Jak se ale mohla dostat z Indického oceánu do jezera v centrálním Rusku?
Jak mohla překonat vzdálenost čítající vzdušnou čarou téměř 5.000 km? A jakou cestou? 
Že by snad skutečně existovaly ony nám neznámé podzemní cesty, tunely, které údajně spojují části kontinentů Země? A pokud ano, kým a kdy byly vytvořeny?
A jen tak mimochodem: jezero Bězdonnoje (56.241944, 36.973475) má pro tuto oblast velmi nezvyklý, přesně kruhový tvar a v překladu jeho název zní - "Bezedné"...

Jak slepý s bezrukým zasadili les

Kdesi na Sibiři, na rusko-čínském pomezí, stojí vesnička, každoročně sužovaná záplavami. Hráze nepomáhaly, prudký jarní příval je vždy odnesl spolu s vrstvou té trochy úrodné hlíny z chudých políček.

V té vesničce žijí Chaisa a Venči. Třiapadesátiletý Chaisa se narodil slepý na jedno oko a v roce 2000 v důsledku pracovního úrazu ztratil zrak úplně. Jeho kamarád Venči přišel o obě ruce, když mu byly tři roky. Je jasné, že pro jednoho i druhého bylo velmi obtížné najít si práci, kterou by byl schopen vykonávat. A nejen to... Přesto oběma je vlastní obrovská touha zůstat užitečnými a ta jim nedovolila vzdát se. 

Co nezvládla celá vesnice, rozhodli se vyřešit oni: když spojí dohromady své oči, ruce a chuť být užiteční, jejich přátelství a optimismus jim pomohou ochránit sebe i sousedy před každoročními záplavami, které by je časem z rodného kraje jistojistě vyhnaly. A tak Chaisa a Venči začali měnit 8 akrů pustiny mezi vsí a řekou v zelený háj.

HYPERBOREA 9

- předchozí část - 

Tajemná setkání a nevysvětlitelné smrti
V současnosti na poloostrov Kola každoročně přijíždějí desítky senzacechtivých lidí s cílem blíže se seznámit se zdejšími záhadami, protože Lovozero se řadí mezi nejvýznamnější anomální zóny Ruska. Co je tu pozorováno? Zkreslení času a prostoru, kolísání gravitačního pozadí, ale i léčebný účinek na lidské tělo... a kromě toho se tu dokonce můžete setkat – se sněžným mužem!

Lovozero

HYPERBOREA 8

- předchozí část - 

A co bylo po válce?
Na konci 40. let v Chibinách téměř současně zahynuly hned dvě geologické expedice: jednu zavalily kameny v soutěsce, další utonuli v jezeře. Zájem opadl a až do 70. let bylo ticho. A když se pak ozvali nový zájemci o expedice na Kolský poloostrov, byla oblast Seidozera vyhlášena za posvátnou oblast národa Loparů a volný přístup byl znemožněn. Později byla uskutečněna nová, tentokrát státní "vědecká" expedice, v jejíž sestavě byli čtyři odborníci: voják, technik, biolog a geolog. Žádný archeolog ani odborník na staré jazyky nebo starověké kultury. A výsledek? Hyperborea se nenašla.
A zase bylo nějaký rok ticho.

Chibiny