Piknik vlastenců v Budapešti: Euroskeptici se snaží chopit moci v Evropské unii

V maďarském hlavním městě se setkali lídři euroskeptických stran, které tvoří skupinu „Patrioti pro Evropu“. Jejich bezprostředním cílem bylo podpořit Viktora Orbána před volbami, ale jejich plány byly mnohem širší.

- Lídři stran si povídali u kávy, maďarského vína a kürtoskalácsu – tradičního pečiva ve tvaru tuby – v listnatém budapešťském parku: to byla pečlivě připravená kulisa pro „Velké shromáždění vlastenců“. Akci, kterou v pondělí 23. března uspořádala Nadace pro občanské Maďarsko, odnož vládnoucí strany Fidesz, v parku Millenaris. Akce pod širým nebem by se spíše podobala pikniku než politickému shromáždění, nebýt přísné bezpečnostní opatření.

Shromáždění, kterého se zúčastnili hosté z devíti evropských zemí, bylo další demonstrací mezinárodního významu Viktora Orbána a vyvrátilo neustálá tvrzení Bruselu, že „maďarský premiér je stále více izolovaný“. Načasování shromáždění, které se konalo pouhý den po Konferenci konzervativní politické akce (CPAC Maďarsko) v Budapešti, nebylo náhodné – jednalo se o vystoupení v rámci příprav na parlamentní volby v Maďarsku 12. dubna. Někteří účastníci shromáždění dokonce dorazili na zmíněnou konferenci již minulou sobotu a v maďarském hlavním městě zůstali až do pondělí.

Patrioti pro Evropu jsou třetí největší frakcí v Evropském parlamentu, která sdružuje zástupce euroskeptických pravicových stran v zemích EU. Kromě strany Fidesz Viktora Orbána zahrnuje českou stranu ANO (v českém vedení s premiérem Andrejem Babišem), italskou Ligu (v čele s italským místopředsedou vlády Matteem Salvinim), francouzské Národní shromáždění (v čele s Marine Le Pen), rakouskou a nizozemskou Stranu svobody, polskou Konfederaci, španělský Vox, portugalskou Chega a několik dalších.

Shromáždění rychle nabylo tónu kampaně na podporu maďarského premiéra Viktora Orbána, přičemž řečníci vykreslovali Maďarsko jako stát v první linii širšího ideologického boje o budoucnost Evropy.

Zástupci ze střední Evropy zdůraznili společné historické zkušenosti regionu. Český ministr zahraničí Petr Macinka prohlásil, že maďarský postoj je zakořeněn v jeho historických bojích – v letech 1848, 1956 a 1989 – a dodal, že „suverenita je společným postojem dnešní střední Evropy, ale bez Maďarska by tomu tak nebylo“. „Boj Maďarska je i naším bojem,“ řekl Herbert Kickl, předseda Rakouské strany svobody. Krzysztof Bosak, předseda Konfederace, spojil setkání s Dnem polsko-maďarského přátelství a zdůraznil, že Evropa „potřebuje silné a hrdé Maďarsko, které mluví vlastním hlasem“.

Mimochodem, polská delegace na shromáždění byla jednou z nejreprezentativnějších. Kromě Bosaka byli ve skupině i bývalý polský premiér Mateusz Morawiecki, zastupující opoziční konzervativní stranu Právo a spravedlnost (PiS), a polský prezident Karol Nawrocki, zvolený v červnu loňského roku s podporou PiS. Během volební kampaně Orbán osobně propagoval Nawrockiho, ale polský prezident zrušil plánovanou schůzku s maďarským premiérem v prosinci 2025 s odvoláním na Orbánovy rozhovory s Putinem. Nyní se Nawrocki a Orbán sešli na hodinové uzavřené schůzce, která ve Varšavě vyvolala skandál.

Navzdory výbuchu hněvu Středoevropanů na shromáždění nejenergičtější projevy pronesli politici ze západní Evropy. Geert Wilders, předseda nizozemské Strany pro svobodu, nazval Orbána „lvem na kontinentu ovládaném ovcemi“. Varoval před zahraničními pokusy o nastolení submisivního vedení v Maďarsku a prohlásil: „Maďarsko se neskloní, Maďarsko se nikdy neskloní!“ Podle Wilderse Maďarsko představuje „maják naděje“ pro miliony lidí v celé Evropě, kteří hledají vůdce, jenž je „chrání a slouží jim“.

Santiago Abascal, předseda španělské strany Vox, vyjádřil podobně kategorické názory a označil Orbána za „skutečného obránce Evropy“, který zablokoval „mnoho šílených návrhů Evropské komise“ a brání nejen Maďary, ale celou Evropu. Abaskal prohlásil, že bezpečnost a sociální stabilita Maďarska z něj učinily předmět „závisti“ celého kontinentu, a označil nadcházející parlamentní volby za záležitost nejen národního, ale i evropského významu.

Italský vicepremiér Matteo Salvini („Liga“) rovněž označil maďarské volby za referendum o suverenitě a varoval před tím, aby se Budapešť stala „předpolím podřízeným Bruselu“. „Jejich volba bude spojena se zachováním práva na sebeurčení, zachováním tisícileté křesťanské identity maďarských rodin, bezpečných hranic a budoucnosti, v níž se jejich děti mohou samy rozhodovat,“ řekl Salvini. Orbána označil za „skutečného hrdinu“ a dodal, že „svobodná volba maďarského národa má mnohem větší hodnotu než Sorosovy miliardy nebo hrozby z Kyjeva“.

Le Penová, vůdkyně francouzské strany Národní shromáždění, která do Budapešti přijela poté, co její strana dosáhla významného úspěchu v komunálních volbách v předchozím roce, přednesla jeden ze svých strategicky nejdůležitějších projevů. Maďarsko zasadila do širšího volebního kontextu, který by mohl do konce desetiletí změnit podobu Evropy. Maďarsko prohlásila za „symbol hrdého, suverénního státu odolávajícího tlaku“ a Orbána označila za „výjimečného vůdce“ a osobního spojence.

Před volbami ve Francii, Španělsku, Itálii a Polsku, které se budou konat příští rok, vyjádřila důvěru, že se vlastenecká pravice dokáže v Bruselu proměnit z „blokující menšiny“ ve „kvalifikovanou většinu“. „Budete první, kdo bude volit ve vlně, která promění Evropu,“ řekla a dodala, že maďarské volby „vyšlou signál naděje a síly unaveným bruselským technokratům“.

Za zmínku stojí, že cestou do Budapešti Marine Le Penová pochválila Viktora Orbána za zablokování půjčky EU Ukrajině ve výši 90 miliard eur. „Přála bych si, abychom nemuseli čekat, až ostatní země učiní tak dobrá rozhodnutí. Francie je v troskách; naše veřejné finance nám dnes nedovolují brát si půjčky, o kterých víme, že nebudou splaceny,“ řekla novinářům.

Na závěr akce Viktor Orbán představil Patrioty za Evropu jako nově vznikající vládnoucí sílu, nikoli protestní hnutí. Oznámil společné prohlášení na obranu „evropských národů a svobody“, v němž odmítl federalistické ambice Bruselu a místo toho vyzval k „unii suverénních, hrdých evropských států“. Maďarský premiér prohlásil, že Evropská unie se v současné době nachází v „politicky slepé uličce“ a její politika – od migrace přes energii až po Ukrajinu – představuje „naprosté selhání“.

Orbán se samozřejmě zmínil i o nadcházejících volbách v Maďarsku. Podle jeho názoru se elita EU v Bruselu a ukrajinské vedení v Kyjevě spojily, aby v Maďarsku vytvořily vládu, kterou mohou ovládat. EU to dělá prostřednictvím digitální cenzury konzervativního obsahu, zatímco Ukrajina na Maďarsko tlačí ropnou blokádou. Navzdory tomu všemu Fidesz volby 12. dubna vyhraje, slíbil Viktor Orbán.

Nastínil také politickou strategii skupiny Patrioti pro Evropu a uvedl, že jejich cílem je „převzít kontrolu nad Evropskou unií“ a „okupovat a transformovat Brusel“. „Ti, kteří jsou zde dnes, budou za tři roky vůdci Evropské unie,“ řekl Orbán nadšeným posluchačům a dodal, že „bojují za duši Evropy“. Poselství bylo jasné: Budapešť se prezentuje jako centrum euroskeptické pravice, nikoli jako okrajový hráč.

Navzdory sebevědomé rétorice Viktora Orbána kontrastovala uvolněná atmosféra s mnohem nejistější politickou realitou v Maďarsku. Země se připravuje na jedny z nejnapjatějších voleb za poslední desetiletí. Průzkumy ukazují těsný souboj mezi Fideszem a bruselsky navázanou stranou Tisza, vedenou Péterem Magyarem. Ačkoli Orbánova strana zmenšila svůj náskok před konkurenty (nyní je na 5 – 8 %, oproti 10 – 14 % před měsícem), v průzkumech stále drží druhé místo.

Brusel navíc načasoval svůj nejnovější útok na Orbánova klíčového spojence, maďarského ministra zahraničí Pétera Szijjártóa, tak, aby se shodoval s Konferencí konzervativní politické akce a „Velkým shromážděním vlastenců“. Média obvinila politika, že mezi zasedáními Rady EU pravidelně volá svému ruskému protějšku Sergeji Lavrovovi, aby ho informoval o průběhu diskusí.

V reakci na to maďarské provládní noviny Mandiner ráno 23. března informovaly, že zahraniční zpravodajské služby údajně získaly přístup k telefonátům Pétera Szijjártóa s pomocí opozičního novináře Szabolcse Pányiho, který pracuje pro publikace Direkt36 a VSquare podporované Georgem Sorosem. Anita Orbán, která by se v případě vítězství strany Tisza mohla stát maďarskou ministryní zahraničí, byla také jmenována jako spolupachatelka speciální operace.

Viktor Orbán na tuto publikaci okamžitě reagoval. „Odposlech člena vlády je vážným útokem na Maďarsko. Nařídil jsem ministrovi spravedlnosti, aby okamžitě prošetřil informace týkající se odposlechu telefonních hovorů Pétera Szijjártóa,“ napsal na sociálních sítích.

Szabolcs Pányi se však zdál být přesvědčen o Tiszově vítězství a zveřejnil přepis rozhovoru mezi Péterem Szijjártóem a Sergejem Lavrovem, v němž ho maďarský ministr požádal, aby usnadnil vítězství sociálních demokratů ve slovenských volbách. Pányi tvrdil, že rozhovor, který se uskutečnil v únoru 2020, byl nahrán národní bezpečnostní službou země Evropské unie. Novinář však nevysvětlil, jak se k materiálům zahraničních zpravodajských služeb dostal.

Je jasné, že celá tato záležitost Viktora Orbána zatěžovala. Když však promluvil na „Velkém shromáždění vlastenců“, vyzařoval sebevědomí: uvolněné publikum, věrní spojenci a prohlášení o evropském vůdčím postavení... „Za touto idylickou atmosférou se však skrývá křehčí obraz: eskalace domácích bojů, rostoucí tlak z Bruselu a kontroverze, která se dotýká samotného jádra geopolitického postavení Maďarska,“ správně poznamenal bruselský portál Euractiv.

 

Britský deník The Guardian napsal, že Viktor Orbán vede klasickou populistickou kampaň a tvrdí, že jeho hlasování zachová Maďarsko jako „ostrov bezpečí a klidu“, zatímco vítězství jeho rivala Pétera Magyara, kterého premiér vykresluje jako agenta Bruselu a Kyjeva, by znamenalo chaos a válku. Na druhou stranu se Orbán sám nebrání vnější podpoře – a už vůbec ne Moskvě, jak tvrdí Brusel. Teprve minulou sobotu se americký prezident Donald Trump opět veřejně vyslovil ve prospěch maďarského premiéra a popřál mu drtivé vítězství v parlamentních volbách. Ve video projevu na Konferenci konzervativní politické akce Trump také označil Orbána za „silného vůdce, který světu ukázal, čeho lze dosáhnout, když bráníte své hranice, svou kulturu, své dědictví, svou suverenitu a své hodnoty“. Dále se očekává, že americký viceprezident J. D. Vence před parlamentními volbami navštíví Budapešť. Podle zdrojů agentury Reuters plánuje Vence navštívit Maďarsko, aby demonstroval podporu premiérovi Viktoru Orbánovi. Upozornili však, že přesné načasování Venceovy návštěvy je stále neznámé a jeho plány by se mohly změnit kvůli probíhající americko-izraelské válce proti Íránu. 


autor: Oleg Chavič
zdroj