2. 5. 2021

Římské záplavy

Už mnohokrát jsme v různých článcích na tomto blogu narazili na skutečnosti naznačující, že v poměrně nedávné minulosti došlo v různých částech světa (či dokonce globálně) k rozsáhlým katastrofám, o nichž však oficiální historie záhadně mlčí. A tohle samozřejmě musí správného konspirátora řádně nabudit, aby hledal další informace. V následujícím textu vám o jednom takovém svém pátrání povím.

1700, Caspar van Wittel (1653 - 1736)

Jako milovník výtvarného umění občas internetem brouzdám po světových galériích i po sbírkách soukromých. Když nedávno jeden takový můj výlet dorazil do Říma a prohlížela jsem si malby, kresby i grafické listy, na nichž jsou zachyceny ty nejznámější architektonické památky „věčného“ města, zaujalo mě, že v různých časových obdobích tyto objekty vypadaly odlišně. A ty změny se nezdály být výsledkem lidské činnosti: takhle by se na těchto památkách podepsala spíše přírodní katastrofa! 
Díky tomu, že každý správný malíř vždy putoval na zkušenou prvně do Říma a svůj pobyt tam doložil zobrazeními notoricky známých objektů, máme tu dostupný časosběr toho, jak se městu v průběhu věků dařilo.
O čem tedy mlčky svědčí výtvarná díla?
Automaticky se vychází z toho, že to, v čem jsou pohřbeny antické památky Říma, jsou naplaveniny z nesčetných povodní, které sužovaly Řím od samotného počátku. Vezměme to tedy zatím za prokázaný fakt a nebudeme brát v úvahu jinou variantu, například "zasypání".
Není známo, kolikrát vůbec Tibera město potrápila. Rovněž není přesně známa ani většina dat povodní a kam až se kdy hladina řeky dostala. Spolehlivé údaje se objevují až od 13. století, ale co bylo předtím, je možné jen hádat. Uvádí se však alespoň, že nejničivější z těchto povodní, které trvaly i několik dní a způsobily městu nedozírné škody, byly ty z let 555 a 590, 725 a 778 a dále pak série těch největších - v letech 1476, 1530, 1557, 1589, 1598 a 1606. Příznačné je, že posledních šest patří do období takzvané "malé doby ledové" (klimatické anomálie, která znamenala nejchladnější období za posledních 2000 let) a povodněmi a extrémními dešti byly tehdy sužovány i další země Evropy, včetně té naší.
Pamětní tabulky umístěné na stěně jedné ze starobylých římských staveb v blízkosti řeky (bohužel se mi nepodařilo zjistit které) ve výšce, kam až vystoupala voda, přinášejí o jednotlivých povodních tyto údaje:

zdroj

Z tabulek se dozvídáme, že při těch největších záplavách hladina řeky Tibery stoupala až o téměř 20 m nad normál! Je pochopitelné, že v důsledku toho byly budovy v blízkosti vodního toku opakovaně zaplavovány obrovským množstvím bahna. Jejich obyvatelé – pokud vůbec přežili – nakonec vzdali boj se živlem a nekonečný úklid svých sídel od všudypřítomného bahna a odpadků a stěhovali se dál od břehu. Bývalé domy, ale i paláce tak nezadržitelně mizely v naplaveninách a do současnosti tak jsou při zemních pracích stále nacházeny pozůstatky dosud neznámých staveb.

Odklízecí práce na počátku 20. stol.

Dnes máme k dispozici mapy, které ukazují, kam se až při některých povodních voda nesoucí bahno dostala. Jednou z nich je například tato, která ukazuje rozsah dvou z největších povodní za posledních tisíc let:

zdroj 

Mapa bohužel zachycuje jen část centra města. Mě však zajímaly stavby, často zobrazované na obrazech z období renesance, baroka i klasicismu: Koloseum, Konstantinova brána, brána Septima Severa, Kapitol,…) a ty už jsou mimo tento výřez. Nevadí, máme přece letecké mapy! Překrytím této mapky snímky z Google Earth a správným nastavením podle světových stran si můžeme tyto objekty doplnit a zároveň z mapy strýčka Gůgla doplnit i nadmořskou výšku několika nejčastěji zobrazovaných objektů, abychom si udělali představu o reliéfu oblasti:


Co se tak hned zkraje dozvíme?
Že za posledních tisíc let nemohl být ani jeden z těchto objektů při žádné povodni minimálně v období 1180 – 1870 zasažen, a to ani "tisíciletou vodou" z roku 1598!
Jenže výtvarná díla hovoří o něčem jiném.
...

Koloseum
Například anonymní autoři následujících výtvarných děl zachytili v 16. století Koloseum, stojící na úpatí Palatia, s přízemními oblouky (vysokými 5 m) do značné míry zavalenými zeminou:

1509, Jan Gossaert (1478 – 1521)

1544, Anonym

1575, Antonio Lafreri (1512–1577)

?, Giovanni Battista Naldini (1535 – 1591)

?, Willem van Nieulandt mladší (1584 – 1635)

1747, Giovanni Paolo Panini (1691 – 1765)

1760, Charles-Louis Clerisseau (1721 – 1820)

polovina 18. stol. Giovanni Battista Piranesi (1720 – 1778)

?, Abraham Louis Rudolph Ducros (1748 - 1810)

?, Charles-Louis Clerisseau (1721-1820)

1802, John Warwick Smith (1749 – 1831)

1803, John Warwick Smith (1749 – 1831)

Ve všech případech vidíme v okolí Kolosea vrstvu něčeho, co by samozřejmě mohl být spadlý stavební materiál, protože Koloseum bylo značně poškozeno zemětřesením v roce 1349. Jenže víme, že ten byl ihned pilně odvážen a používán k nové výstavbě jinde ve městě – jak to například dokumentuje i tento obraz:

začátek 17. stol., Willem van Nieulandt (1584 - 1635)

Takže spíš se bude jednat o časem zarostlé naplaveniny, v nichž si obyvatelé vyhloubili cesty. 
Ale odkud se to bahno vzalo? Hladina Tibery je za normálního stavu v centru města v nadmořské výšce kolem 4 m, (u vtoku do města, asi 10 km od Kolosea, 9 m), a přitom nejvyšší stav hladiny vody byl zaznamenán v roce 1598 téměř 20 metrů. V takové situaci by povodeň sotva olízla patu Kolosea, což se však podle výše uvedené mapy zaplavení nestalo. Něco nám tu nehraje... Jak se tu tedy tyto velké naplaveniny objevily?
Nezbývá, než přijmout myšlenku, že se tak stalo buď ještě před rokem 1180, tedy v době, z níž nemáme obrazový materiál (ale stejně, dovedete si představit povodeň, při níž hladina řeky stoupne na rozlehlém území o 30 a více metrů?!). Anebo... Co že to napsal Nikolaj Andrejev v článku Krymský most a série katastrof na konci 15. stol.?

...Pokud jde o povahu největších nedávných katastrof, tyto průzkumy mi naznačily, že se jedná o významné zvýšení hladiny moře. Ale nedošlo k tomu naráz, tato událost trvala od roku 1476 do 1481...
...Při pozdější kontrole svých cestovních poznámek jsem si všiml, že předchozí průzkum v Kerči na hoře Mitridat mi ukázal rok 1481 jako datum vzniku velmi podivných sedimentů půdy s neobvyklým množstvím pro takovou výšku hrnčířských střepů. A nyní mi k tomuto datu vycházel i maximální vzestup hladiny moře. Tato náhoda samozřejmě vzbudila mou pozornost, ale nevysvětlovalo to, jak byly tyto předměty vyneseny do výšky několika desítek metrů, pokud dnešní hladina moře byla na tomto maximu. Kromě možnosti obrovské tsunami mi v té chvíli na mysl nepřišly žádné další nápady...

Z výše uvedených historických záznamů o datu a výšce zaplavení v centru Říma vyplývá, že s příchodem malé doby ledové přicházely ničivé povodně do Říma daleko častěji, a to především v období zhruba mezi lety 1476 - 1530 a potom opět v letech 1589 - 1606. Což docela zajímavě koresponduje i s údaji zjištěnými N. Andrejevem metodou dowsingu pro oblast Krymu. Zajímavé.

Výkopové práce na počátku 20. století

počátek 20. století

...

Je však zajímavé i to, že nánosy nebyly všude stejné, o čemž si můžeme udělat obrázek prozkoumáním stavby stojící v těsné blízkosti Kolosea – Konstantinova vítězného oblouku. Dnes vypadá takto:



Oblouk je vysoký 21 metrů. Na sklonku 16. století jej zachytil Perele Veues. Nás zajímají především sokly sloupů, o jejichž výšce si můžete udělat představu z vedlejší fotografie. A zjistíte, že Veues je nejspíš neviděl celé a tak trochu si vymýšlel:



Sledujme, jak hodně se ztrácejí v zemi i na dalších obrázcích. V polovině 17. století byly nánosy jen minimální. Odhaduji tak půl druhého metru:

1645, Herman Van Swanevelt (1603 – 1655)

O sto let později však z nich z půdy vykukovala sotva třetina (další obrovská povodeň?):

1736, Giovanni Paolo Panini (1691 – 1765)

1740, Antonio Joli (1700 – 1777)

1756, Giovanni Battista Piranesi (1720 - 1778)

? Giovanni Battista Piranesi (1720 – 1778)

? Giovanni Battista Piranesi (1720 – 1778)

V 19. stol. začaly organizované výkopové práce. Konstantinův vítězný oblouk, stejně jako nedaleká brána Septima Severa byly nejdříve odkopány u základů, čímž se ozřejmila skutečná výška naplavenin (porovnejte s výškou postav):

1822, Luigi Rossini (1790 - 1857)

Později byly nánosy odstraněny zcela a sokly obou staveb se po staletích znova ocitly na světle božím i se zbytky bohatých basreliéfů:

1842

Následující obrázek zařazuji jen pro názornost: původní nánosy dosahovaly až k patkám samotných sloupů a byly tedy tak vysoké, že by se v nich bez problémů ztratil i povoz s vozkou:

1848, Thorald Laessoe

Takže pokud to shrneme, tak před koncem 17. století (starší vyobrazení jsem nenašla) v nejbližším okolí vítězného oblouku byly jen zanedbatelné naplaveniny, ale o tři čtyři desetiletí už zakrývají dvě třetiny soklů brány. A to v místech, kam se údajně povodně nedostaly, anebo jen nevýznamně.

...

Popojděme ještě o pár set metrů dál, kde na Foru Romanu stojí jiná pamětihodnost – brána Septima Severa.

dnešní stav

Zdá se, že ještě na přelomu 16. - 17. století měli Římané v tom, jak téměř celá brána vypadá, poměrně jasno, protože na rytině G. Pittoniho jsou ještě vidět alespoň patky sloupů:

1582, Giovanni Battista Pittoni, st. (1520 - 1583)

1583, Anonym

Brána Septima Severa je sice o 7 metrů nadmořské výšky níž než Konstantinův oblouk, ale ani ona by podle výše uvedené mapy záplav neměla být pod vodou. Jenže obrázky z dalších století nám opět říkají něco jiného a tentokrát už je ta vrstva naplavenin masívní:

1636, Claude Lorrain (1600 – 1682), brána je vlevo

kolem 1700, Caspar van Wittel (1653 – 1736)

1742, Giovanni Antonio Canaletto (1697 – 1768)

1748, Giovanni Battista Piranesi (1720 – 1778)

1752, Giuseppe Vasi (1710 – 1782)

1759, Giovanni Battista Piranesi (1720 – 1778)

1760, neznámý autor


?, John Warwick Smith (1749 – 1831)

?, Giovanni Battista Piranesi, Forum Romanum (1720 – 1778), brána je vlevo

Porovnáním se současným stavem se výška zanesení odhaduje na 7 metrů:



V 19. století byla brána Septima Severa stejně jako Konstantinův oblouk postupně vykopávána:

1825, Pietro Barboni (1700 – 1800)

dnešní stav


A ještě alespoň v krátkosti dvě památky.
Nedaleko a o 2 metry nad mořem výše je Forum di Narva. Dnes je sice v této podobě už nenajdete, ale z následujících obrázků je jasné, že i tam muselo být bahna dost a dost:

1495, Anonym

1555, Anonym

1566, Cornelis Cort (1533 - 1578)


Kapitolské náměstí je ve výšce 37 metrů nad mořem a tedy více jak třicet metrů nad normální hladinou nejbližšího břehu Tibery. Přesto je neznámý autor v první polovině 16. století zachytil pod výraznými nánosy naplavenin:

1538, Anonym

Dnešní podoba náměstí odpovídá Michelangelově návrhu, jehož realizaci na místě najdeme dodnes:

1567, Étienne Dupérac, podle návrhu Michelangela


Závěr
Žádná z pamětihodností, o nichž jsme tu hovořili, by podle propočtů neměla být zasažena povodněmi v posledních tisíci letech. Muselo by se tak stát jedině buď před rokem 1180 (z té doby však bohužel nemáme žádný obrazový materiál), anebo naplaveniny přinesly "povodně", při nichž hladina stoupla o více než 30 metrů (a to nemluvím o zaplavených antických památkách na sousedním Palatinu, které jsou výše než Koloseum). Ale o takových se v oficiální historii nemluví. Přitom zde viditelné stopy nánosů jsou.
Můj scénář? Nejpozději na sklonku 15. století (ale klidně předtím) došlo ke katastrofě, při níž byly oblasti centrálního Říma zaneseny obrovským množstvím bahna. Nebylo v silách tehdejších obyvatel oblast vyklidit, a tak byly zprůjezdněny pouze komunikace - viz např. Konstantinův oblouk, pod nímž kolem Kolosea vedla jedna z hlavních ulic města. Brána Septima Severa stojí o 7 metrů níž, proto zde patrně nánosy zůstaly a při příštích povodních se jen hromadily. Obrovské záplavy však v dalších 200 letech přicházely stále častěji, už mezi nimi neuplynuly desítky let, ale na přelomu 16. a 17. století to bylo jen 9 a 8 roků. A v roce 1598 přišla ta největší. Zůstává tu nezodpovězená otázka: je možné, aby to byla jen obvyklá povodeň, co způsobilo pohromu, jejíž následky jsou viditelné na obrazech současníků? A na základě čeho vůbec vznikla poněkud morbidní móda takzvaných ruinistů?
Sama za sebe si myslím, že buď nám o nějaké velké katastrofě historici zapomněli napsat, anebo se malíři dohodli a kreslili a malovali to, co neviděli. 
Anebo?...


38 komentářů:

  1. Při kopání studny v údolní naplavenině na Valašsku jsem si všiml asi 8 cm silné vrstvy černého bahna. Také při bagrování sklepa na jiném místě, ve svahu, byla vrstva viditelně tmavší zeminy o síle kolem 6 cm. Na svahu v nadmořské výšce 370m, 20 m nad hladinou potoka nehlubokého údolí asi bahnotok nebyl. Napadl mne spad ze sopek. Ze svahu mohl být částečně splaven a proto tato vrstva nebyla tak výrazně černá, jak v případě studny. V té údolní naplavenině mohla být vrstva způsobena lokální záplavou, jen si říkám čím by mohla být zabarvena zemina, když na Valašsku je všude všude bledozem. Na Valašsku je černá jedině kočka, ale půda nikdy. Takže ta černá vrstva musela spadnou z nebe.

    MUDrland Wenca

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Valašsko je vůbec celkem zvláštní kus Moravy. Už jsem tu myslím psal, že valaši pochází od волосаты - valasaty neboli Valaši. A dlouhovlasí(волосаты) s copy byly ti, co přišli r.1240(v židovském r.5000?!) od východu, aby vyhnali šiřitele s nepravou Vírou(v Ukřižovanýho). Dnes tvrdí, že to byli mongolové, ale u nás tu po nich zůstali Valaši - a že by Valaši byli mrňavý a měli šikmé oči, jsem fakt nevšiml. Pak jim ti, co se sem vrátili šířit Ukřižovanýho, říkali zbojníci. Dneska by to byli teroristi.
      Ono vůbec to splétání do mužských copů s nikdy nestříhanými vlasy se zvláštními čepicemi sem i na Slovač s sebou přinesli "divocí mongolové".

      Další zvláštností - tedy k naplaveninám? nebo spíše "vyvřelinám", možná i jiným klimakatastrofám - jsou Moravské pouště. Jedna z prvních poměrně velikých je doložena v nějakých perských textech obchodníků z jihovýchodu v době Velké Moravy. Další někdy před 150-200lety...
      http://www.e-stredovek.cz/view.php?nazevclanku=moravska-sahara-a-vyrobni-areal&cisloclanku=2006021701

      Je pravdou, že nedávno jsem někde četl, že se tam objevují kousky pouště znovu. Ale jen proto, že vysychají ty zalesněné. Jde jen o to, odkud se tam vzalo takové množství písku, a hlavně kdy... A tvrzení o bývalých mořích mi fakt neuspokojuje, ta v podstatě byla všude:-)

      Vlabi, děkuji za postřehy:-)
      nenimito

      Smazat
    2. Wenco,
      v jaké hloubce se ta vrstva tmavé hlíny nachází?

      Smazat
    3. nenimito

      Někde jsem četl, že název Morava vznikl z názvu "Mokrava". Údajně byla jižní část Moravy, Slovenska a většina Maďarska obrovským jezerem a snad proto jsou bývalé břehy rozemlety v písek.

      Valaši mají úzké, šikmé oči, ale až po požití flašky slivovice!

      Wenca

      Smazat
    4. 11:16

      Morava je název vyjadřující její podstatu, jak už to u názvů vždy bývá, protože jinak by byl nesmyslný. Mor je nemoc a Avar je národ. Mora = staroslovansky můra. Například "padla na mne noční můra", tedy děs, strašný sen. To bylo logické, tehdy, tehdy, kdy tzv. Velká Morava vznikla. Nikde a nikdy tam nic a najednou nějaká a dokonce VELKÁ Morava. Jak se to mohlo stát, sakra, nedává to smysl. No, jednoduše. Po vyvrácení, tedy po zničení mocné Avarské říše na území dnešního Maďarska, se tito kočovní Avaři alespoň z části přesunuli na území tehdejší Moravy, protože Češi byli sousedním samostatným územním celkem a naprosto nezávislí. Vedli samostatně obrovské války a vítězně, zrovna v té době několik takových a nutně potřebovali doplnit početní stav. Proto platili Velké Moravě desátky, což byla v tehdejší době naprosto běžná diplomacie, zaručující nenapadení tímto nepřátelským vojskem. Potom, to i pro příspěvek 11:11, potom Češi vymazali Velkou Moravu z historie a její hlavní město, které dodnes historici nenašli, tak důkladně, protože byli vždy válečně silnější. Ten popel 1,5 metru pod zemí, to může být zrovna to místo, kde se to hlavní město nalézalo, nebo někde poblíž, tehdy se stavělo jen ze dřeva a navíc podle historických zmínek, tam byly ropné laguny a ropa fakt dobře hoří a čmoudí.

      Nechci se tím dotknout Moravanů, ale historie byla evidentně zfalšována, mimochodem byli to právě Češi, kteří porazili tu Avarskou říši, byli to oni, kdo vlastní statečností rozhodli o vítězství Západu nad ní a ten Západ jim to oficiálně plně uznal, je to v dobových análech. Představte si navíc, že to Západ uzná nějakým neznabohům, v tehdejší nábožensky fanatické době, "barbarům" tedy a ještě navíc s nimi ve společném vojsku bojuje beze zrady. Češi vyznávali křesťanství dávno před nějakou Velkou Moravou a existují o tom důkazy. Ale politika lži se dost vyplatila, protože koho dnes v Česku zajímá, kdo je Čech a kdo Moravan. Splynuli. A tomu lze jen blahopřát, protože mezi těmito dvěma národy není žádný rozdíl, jen vzpomínky na jejich vlastní existenci a jen a jen tím získaly.

      IQ.

      Smazat
    5. Tak tady jsem nakloněn spíše tetě Wiki:
      "Mojmír je považován za velmože, jenž sjednotil slovanské kmeny na Moravě... Někteří historici odvozují jeho původ od Sámova syna Moravana. Jiní historici podporují teorii, že Mojmír byl potomek perských bojovníků, kteří odešli do Asie a Střední Evropy (pro tuto teorii by svědčila podobnost perských a velkomoravských šperků a oděvů). V 9. století byli Moravané nazýváni Margi – stejně se označovali obyvatelé Turkménie a Íránu."
      Sámo byl Frank a "peršané" byli potomci Trojánských, když je vyhnali řečští. A Frankové(vladaři) byli rodově také spřízněni s Trojánskými i s Thráky a Uhorci(z Uher). Takže obě teorie tety Wiki jdou k sobě, myslím...
      A všichni tihle odvozovali svůj původ od Venuše, tedy Morgany, Marie....

      Šikmé oči znám, asi proto odtamtud pochází "Jedna sklenka na zdraví, druhá sklenka pro krásu", tu do třetí nohy si dovymysleli až návštěvy z Brna;-)
      Sklenka je tam 1dcl, stejně jako všude na východě...
      nenimito

      Smazat
    6. IQ,
      "Venetské pokolení Dardanů rozkládalo se z Trojanska frygického neb Dardanie maloasiatské přes ostrov Samotrácii, též Dardania zvaný, přes Tessalii, Epir, Albanii, Dalmacii, Illyrsko, až do Dardanie evropské, a tato poslední krajina jest původištěm Moravanův. Tu jsou tři řeky jména Morava, východní, střední a západní. Tyto, spojivše se, působují tak zvanou Velkou Moravu (velkou řeku), která východně od Belegradu (Velehradu) do Dunaje vpadá. Západní Morava zove se nyní srbskou maje zřídlo své v podkřídlí pověstného pohoří Šaru nedaleko pramene Driny u starého Vyšehradu; východní, která se nyní bulharskou nazývá, prýští se nedaleko města Moravy.
      Krajina na řekách těchto zvala se dle nich též Morava. Římanům slula provždy Dardania, co svědectvím jest, že původní obyvatelsto její z maloasijské Dardanie a z pokolení Dardanova pošlo, že tedy Moravané pokrevenci, ba potomkové Dardanův trojanských jsou.
      Krajina tato jest, jak díno, kolébkou starých a nynějších Moravanů; ji osadili, zalidnili a v ní žili předkové naši. Ruský Nestor vyvádí Moravany a Čechy též z tohoto kouta.
      (F. P. Moravičanský)

      Smazat
    7. 12:51

      To je zajímavé, stejně jako asi i vše, co ještě neznáme, ale přece to nic nedokazuje, je to jen další nějaký zdroj informace.

      Skvělou ukázkou falšování dějin je Kosmas, který je přetvářel pro potřeby tehdy vládnoucího rodu Přemyslovců a to i tak "dokonale", že si vymyslel i celý rodokmen prvních Přemyslovců: Krok, Kazi, Teta, Libuše, Přemysl, Nezamysl, Mnata, Vojen, Vnislav, Křesomysl, Neklan, Hostivit. Přitom je to naprosto průkazně absolutní nesmysl.

      Napsal jsem něco o Velké Moravě ale ne o Moravanech. Chraň Bůh, aby ano a v tom smyslu. Moravané byli Slované a bratři Čechů. Část "Moravanů" skončila v Polsku, přičemž možná netušíte, že založili hlavní město Polska Krakov a asi mu tedy i tedy vládli. Ostatně, Krakov = vlastně Krakor ("Nový Krakor"), hrad, tajný podzemní, kde měli a cvičili Češi své vojko, propojený podzemními chodbami s většinou českého území, jeho povrchem byly dvě hory, Velký a Malý Blaníky, vůbec se nenacházející někde u Benešova, samozřejmě a průkazně. Tam také leží pohřbený svatý Václav spolu se svým synem Radslavem, v mohyle, na povrchu tohoto hradu Krakor, protože jeho lidé ho nevydali, stejně jako třeba i hrob následníka rakousko-uherského trůnu Františka Ferdinanda d'Este -je v Rakousku prázdný, protože měl za manželku Češku, vévodkyni Žofii ze starého českého šlechtického rodu Chotků a měl prokazatelně Čechy rád a Češi se ho také nevzdali. Dlouho jejich těla v rakvích ležela v malé kapli nad břehem řeky Vltavy severně od zámku Orlík nad Vltavou. Češi nikdy nebyli slabí!

      IQ.

      Smazat
    8. První část
      A jak pak s takovou historií o původu Slovanů a jejich "jednotlivých" "kmenech", "rodech", když bychom vzali v potaz, že i holandský jazyk je "zpotvořený" staroslovanský jazyk?
      ---------
      Pokud ale Slované žili v Holandsku, tak proč potom samotní Holanďané pocházejí z některých Batavianů? Kdo jsou tito Bataviané?

      Po přečtení děl Caesara, Tacita a dalších starověkých autorů v originále (přeloženo) jsem dospěla k úžasnému závěru - takoví lidé „Bataviané“ nikdy neexistovali! „Batavové“ nejsou kmen ani lid, jsou vojenskou jednotkou římské armády, rekrutují ji z místních obyvatel „barbarů“ a věrně slouží majitelům otroků. Batávové dostali své jméno podle názvu ostrova Bat, Bata nebo Batava, který se nachází poblíž ústí řeky Rýn. Pouze! (Zdroj: Olga Semyonova-Rotterdam „Odkud pocházejí Batavianové?“).
      Batavové nemohli být předky Holanďanů, protože to nebyli lidé, ale byli vojenskou jednotkou v římské armádě.
      Velmi, velmi důležité!!! De Beckeova chronografie nezmíní Bataviance jediným slovem. Nikdo z nich není! Vůbec (!) se v kronice z 14. století neobjevují!!!
      Mnich začíná své historické vyprávění objevením Římanů u Rýna. Nepíše nic o městě Slavenbürg u ústí Meuse, založeného ve starověku Slovany, což znovu hovoří o jeho nízké úrovni kompetencí (více o Slavenbürgu dále). Ale Slované-Viltové v Holandsku jsou historickým faktem, protože na jejich počest bylo pojmenováno město Wiltenburg, které existovalo přinejmenším do začátku 8. století. Mnich si je toho vědom. Jak se ale viltští Slované objevili v Holandsku? A tady je velmi zvědavé sledovat, jak se církevní úředník z této situace dostane.
      A tito Slované, kteří se usadili v Holandsku, zmocní se jejich pevnosti Antonina od Římanů, nazývají ji svým vlastním jménem a po krátké době, ve spojení s Frísami, kráčejí podél Rýna a honí Římany, dokud v roce 409 nepotkají poslední vážný odpor v osobě císaře Valentiniana.

      Smazat
    9. Druhá část

      Důležitý detail, o kterém ví jen málo lidí! Oficiální západní a nizozemská historiografie uznávají, že římští legionáři opustili Holandsko (zejména) a většinu západní Evropy (obecně) do druhé poloviny 4. století. To znamená, že do konce 300. let nezůstal na území Holandska ani jeden legionář! Ani jeden římský voják! Nejsou tady! Slované zde nadále žijí (částečně se vracejí)! Ale! Ale historie Slovanů v Evropě v těchto stoletích není popsána v žádné učebnici. Tato století v historické vědě nijak nefigurují. Říkali jim „temný středověk raného středověku“ a byli vymazáni z historie. Ale začíná "balada" o „velké“ migraci národů.
      To jsou jen narychlo přeložené ukázky:
      https://www.tart-aria.info/vycherknutaja-istorija-slavjan/
      -------------
      Když se "kopne" hlouběji do historických pramenů, či do země, je jasné a očividné, že dějiny (to, co se doopravdy stalo, na rozdíl od historie, která vypráví názory jednotlivých "historiků" i historiků:):) ) nejen naše vlastní, ale celé Evropy jsou prostě jiné.
      Například náš jazyk je jeden z nejpropracovanějších a přesných jazyků. Nehledě na několikeré zásadní úpravy, které se však týkali především písemné podoby jazyka!! Argument o vlivu cizích jazyků neobstojí, protože např. angličtina je v tomto "smutně" proslulá mnohem více. Náš jazyk dokáže vyjádřit jak přesný popis, tak i stavy duše jako málokterý. A přitom obojí přesně, jak to jde. Není tak "humpolácký" jako mnoho jiných jazyků (např. angličtina, němčina atd - to jsou jazyky spíše válečné, obchodnické krátké, přesnější v celku), které mají často potíže vyjádřit mnohé z toho, co my považujeme za samozřejmé. Stačí si zkusit zpětné převody, kdy se mění občas i smysl vyjádření. Připomenu jen Werichovo proslulé - červeňoučké jablíčko. My tohle chápeme, ale jinde se z toho stává nanejvýše - v překladu - hodně červené malé jablko ... a to ztrácí tu informační výjimečnost tohoto spojení. Takže jak se mohl tak vyvinout, když tu prý nebyly školy, atd. atd. ... ? To měli vyvinout "jen nějací" lovci a zemědělci nebo vojáci?

      Takže já jsem dosti skeptický prakticky ke všem předpokládaným teoriím o původu jak Čechů, tak i Moravanů. Natož pak k těm, které se "hodí" do krámu právě teď "někomu".
      Pak si není složité představit, že v historii jsou události, které jsou zaplněny jinou vatou. Stačí si připomenout jen to, jak se přepisuje realita o Druhé světové válce (Velké vlastenecké), či jak se píše dnes poválečná historie ČSSR a ČSR (o První republice ani nemluvě), nebo z těch posledních - historie covidu-19. A to tehdy neměli takové vymoženosti, co máme dnes!

      Bedřich

      Smazat
    10. Ještě dodatek, všiml jsem si toho až teď, teda uvědomil jsem si to.
      Citát: Ruský Nestor vyvádí Moravany a Čechy též z tohoto kouta.

      Nestor je brán částí Rusů, asi tak na úrovni toho, jako kdyby dali napsat dějiny dvacátého století Ruska nějakému dnešnímu "nezaležnému" Ukrajinci, čili zrovna tak plně důvěryhodně. Nebo jak se někdy hodnotí práce německých najatých historiků v době, kdy jednomu z nich Lomonosov, jak se vyjádřil onen "šťastný Němec" - Lomonosov mu zlomil nos. :) Tady je vidět, že často jména určují osudy nejen nositelů, ale i jejich okolí. :)

      Bedřich

      Smazat
    11. Před 2 roky jsem byla v Řecku na svadbě dcery sestřenice a bratranec jiného sourozence mého otce (bylo jich hodně) měl světlovlasou manželku s modrýma očima. Říkal, že patří mezi Vlochy a že ti přišli z Rumunska.
      Naši Valaši měli také být původem odněkud z Rumunska, aspoň to tvrdí wiki a nejen ona.
      Eva

      Smazat
  2. K Římu - pod hladinou současného povrchu se nachází i bývalá obrovská stavba Pompeova divadla - Theatro di Pompeo Magno. Není možné, aby se celá tak jednoduše propadla do hlubin. Nejvyšší část jedné ze zdí divadla je ve stěně hotelu, jinak lze zbytky divadla vidět jen tak, že si člověk zajde na jídlo to podzemní restaurace, která nad divadlem dnes stojí.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. A co se týče samotné postavy Pompea Magna, jeho původ byl "neitalský" tj.ne-římský po matce, která byla nejspíše původu et(o)ruského. Plutarchos i jiní ho popisují jako velmi pohledného muže, existují rekonstrukce jeho busty, které rozhodně nevypadají na římské DNA - výrazně kulatá tvář, vystouplé lícní kosti, údajně měl světlé vlasy a modré oči. Kupodivu ho tak vypodobnily i některé 3D rekonstrukce jeho tváře. Vzniká otázka, kdo žil vůbec na území Itálie před "Římany" a ještě i s nimi...je to čtvrtý obrázek v druhé řadě zleva. Obrázky – Pompey the Great
      bing.com/images

      Smazat
  3. Vlabi, už si přesně nepamatuju, ale ta tmavá vrstva byla asi 1,5 metru hluboko. Nevím jestli se jedná o sopečný popel, nebo popel z lesních požárů. Každopádně se z ní uvolňují jemné částečky a splavují do spodní vody. Následně zanášejí vodní filtr černým blatíčkem a za 4-6 měsíců je úplně ucpaný.

    V potoce jsme našli žulové koule, jedna o průměru 9, druhá 13 cm. U nás, ani v blízkém okolí se žula nevyskytuje, pouze pískovec a opuka. Existuje teorie, že kamenné koule vznikly při potopě kvůli vychýlení zemské osy a následným obrušováním hornin, podobně jak vznikají ve škrabce z oválných brambor kulaté. Proto si myslím že ty žulové koule mohla přinést obrovská potopa. Na to aby se obrousily v korytě je tok potoka příliš krátký, maximálně 15 km.
    Wenca

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Rámcově se uvádí, že kulturní sloj narůstá asi jeden metr za tisíc let. To ale samozřejmě platí pro místo, kde nedošlo k nějakým zásahům, třeba k orbě, výstavbě atd. Takže nějaký velký požár před půldruhým tisíciletím - bych řekla já. :-)
      A co se týče těch kuliček, mohly by to být konkrece. Něco o tom je zde: https://myslenkyocemkoli.blogspot.com/2017/08/kamenne-koule-2.html

      Smazat
    2. Vlabi, mohl to být požár, ale i sopečný popel. Když k nám může vítr donést písek ze Sahary, může přinést cokoliv.

      Koule mohou být konkrece, ale řezat je nebudu, protože je máme pouze dvě. Používáme je jako netradiční těžítka.
      Wenca

      Smazat
    3. Taky mám takové netradiční těžítko. Akorát že je z pískovce a poli, kde jsem ho našla, se tu čistě náhodou říká Bojiště. :-)

      Smazat
  4. Vlabi, jestli jsem to celé o Moravě pochopil správně, tak "naše" Morava se podle F. P. Moravičanského jmenuje po území "Velká Morava", které se nacházelo mezi řekou Drina(+Sáva -dnešní Bosna a Hercegovina), řekou Velká Morava (dnešní střed Srbska) a někde v Bulharsku, tam jsem našel jediné město Морава tady: https://mapy.cz/s/cosamolepe, a řeka poblíž je řeka Осъм, tady: https://mapy.cz/s/merogakobu, je na ní i město Tроян:-)
    Což by teoreticky znamenalo, že by Перемышль Oráč mohl přijít s těmihle Мораваны po odchodu Langobardů na sever Itálie. A Krok i Libuše patřili k Langobardům(Bohemianům, Boiovarům). No, a kde jsou tscheschi? žeby v Olomóci:-)
    Nebyl by někde celý ten text F. P. Moravičanského? Děkuji...
    nenimito

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. nenimito,
      Moravičanský, a není sám, vidí původ Moravanů i Čechů v Dardánii, což je dnešní Balkán, odkud si přinesli i názvy jako Morava, Velehrad, Vyšehrad
      (slovo "Morava" je znosované původní "rava" či "rjava" - rivus; kořen je "rja" = rjeka, řeka)
      Celou knihu najdeš zde:
      https://archive.org/details/DejeriseVelkomoravske/mode/2up
      A je to úžasné čtení!

      Smazat
    2. Už jsem někde narazil na vysvětlení, že marjava jsou mokřiny, i bažiny. Jen, že by v souvislosti s Moravou, tedy tou Srbskou nebo Bulharskou. I když tedy povodí Velké Moravy vypadá na meandry v rovině i s bažinami.
      A Amudarja je název řeky v Turkmenii, co maj ty stejný kroje.
      Děkuji, už tahám:-)
      nenimito

      Smazat
    3. Ono stačí i písmenko H zaměnit za G a máme Velegrad, Vysegrad. Eva

      Smazat
  5. V principe nie je dolezite, odkial Slovania pochadzaju, ale to, co Slovania historicky prestavuju. To je zakotvene v nasich jazykoch. Su to najdokonalejsie jazyky vobec. Su postavene na slovesach, co je znakom pokrokovych a tvorivych ludi. Napriklad slovo kov je odvodene od slovesa kovat a ten, kto kuje je kovac. V anglictine je kov metal, kovat forge a kovac smith, ak sa nemylim. Tri uplne rozdielne slova. Teda jedno nemohlo vzniknut z druheho, i ked ich spaja ucel. To naznacuje, ze kovat zacali Slovania, tak ako zacali s mnozstvom inych cinnosti. Anglictina, tak ako spanielcina maju povod v semitskych jazykoch. To su semitske jazyky, teda jazyky priselcov, koristnikov, ktori prisli do Europy asi pred 3000-2800 rokmi. Prisli este v dobe, ked sa Europa nenazyvala Europou. Zili tu Slovania, ktorych neustale otravovali rozni najazdnici, rozni nemakacenkovia, tak ako ich otravuju aj dnes. Prisli sem od mora a z vychodu, tak ako sem chodia aj dnes.
    Pokial ide o naplaveniny v Rime, treba pocitat aj s opakovanymi castejsimi zaplavami, kde sa este nestacilo upratat po jednej a uz prisla druha a voda tak vystupila este vyssie. Tiez treba brat do uvahy aj sopecnu pemzu, ci zosuvy pody a bahnotoky z vytazenych lesov. Samotny Rim vyrubal, co sa dalo,preto sa tlacil az do Hercinskeho lesa. Semiti maju bezhlave rubanie lesov v krvi, preto uz ziju zvacsa len v pusti. Ale za to vymysleli ekologiu. Tomu sa povie ironia.
    Milan

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Milan: Asi tak. No a preto dnes rúbu u nás, lebo u nich už nezostalo nič.
      K článku: A nemohol by to byť usadený prach, padajúci z oblohy voľne a z dažďov. Ak teda platia tie katastrofy/jadrové vojny či čo to bolo, na konci 15. a na konci 17. storočia, tak hromady prachu v zemskej atmosfére a s tým súvisiaca mala doba ľadová nie su až také pritiahnuté za vlasy. Ďalej spájanie súvislostí ako v zemi zanorené paláce a domy v Rusku, letné sídla tam kde je večná zima, mapy Čukotky so zemami kde kreslili ťavy a slony, so zemami ktoré dnes neexistujú, mapy Afriky z 15. - 17. storočia, kde boli početné rieky a mestá, kde dnes je len púšť, početné krátery pretiahnutého tvaru všetky v tom istom smere v okolí Altaja...

      s0lar

      Smazat
    2. "Prisli sem od mora a z vychodu..." Ale k moři a na východ se dostali z jihu Afriky, stejně jako indové, číňané a japonci přišli z Indonésie, nebo mechikáni z Jižní Ameriky. A jde o to, kdo jim vládne a na základě čeho. Kdo jim říká, co mají dělat, kam mají jít, ať dnes nebo i před těmi 3tis. lety:-)
      Tohle Semité i ti ostatní křováci nemají z vlastní hlavy. Tenhle plán se rodí v jiných hlavách, a semitské rozhodně nejsou. Jsou úplně jiných potomků a "bílých" kříženců se semity. Semité, křováci, indiáni nebo indové jim jen slouží od věky věků. Také proto dnes existují "bílí židé" nebo "afroameričané", kteří ale v podstatě s těmi původními nemají mnoho společného, tedy krom služebnic. On i ten Exodus podle mne úplně vypadal jinak, než jak je všem předhazován z "dávných" Knih...
      nenimito

      Smazat
    3. "Ľudia sú dnes v pohybe, za lepším životom. Chcú sa len dobre mať, hneď teraz a nie potom. Keď sa chceš dobre mať, tak musíš utekať..."
      To je uryvok zo skladby od kapely Zona A "Ludia v pohybe".Text je nielen nadcasovy, ale dokonale vystihuje pricinu migracie tak dnes, ako aj v minulosti. Teda ziadny rozum z inej hlavy, ale osobna prirodzena tuzba po lepsom zivote.
      Milan

      Smazat
  6. Co se týká katastrof, zkusím jednu s jednou teorií...
    Pokud se dnes podíváte na mapu oceánských proudů, tak si všimnete jednoho, který obíhá okolo Antarktidy. Ten proud funguje na základě rotace "pevné" planety okolo osy, a jelikož voda není pevná, tak je v určitém skluzu rotace vůči pevné planetě.
    (Na stejném principu v podstatě vznikají i vzdušné proudy mezi ionosférou a oceány se zemí. A tím, že vzduch je izolant, tak tou rychlejší rotací pevného a kapalného vzniká statická energie. Tedy rozdílný potenciál statické elektřiny mezi ionosférou a zemí z ní dělá "zem", tedy mínus - a kladně nabitý pól ionosféry, tedy plus. V podstatě stejně jako v atomu protony - zem, eletrony - ionosféra, jen v atomu jsou ty póly opačně, protože jsou energetickém poli země. Stejně jako je Země v ener. poli Slunka. A pokud se vzduch mezi ionosférou a zemí nasytí něčím vodivým mračny nebo vysokou vlhkostí vzduchu, tak vzniká zkrat - blesk. V podstatě stejný jen mnohem větší blesk vznikne i mezi planetami, pokud se přiblíží k sobě na základě různých "rotačněobjemových" potenciálů. A podle mne rozdílný rotační potenciál s různou velikostí i objemem hmoty vytváří i rozdílné přitahování, tedy gravitaci)

    Teď si představte, že tomu "izolačnímu" proudu, co izoluje zimu okolo Antarktidy stála kdysi v cestě pevnina, i když tedy podle mapy Piriho Reise(1470-1554) to zase až tak dávno asi nebylo.
    Zbytky té pevniny jsou i dnes viditelné https://mapy.cz/s/galucukuge
    Pokud by tento izolační oceánský proud neexistoval, jak by to ovlivnilo podnebí na Zemi? Velmi:-) Mnohem více by se díky severojižním a jihoseverním silnějším oceánským proudům přes celou Zemi nahorudolunahoru rozprostřely dnešní extrémy teploty pevnin mezi rovníkem a póly. Což by znamenalo i více srážek i nižší teploty v Africe na Sahaře, a i silnější a teplejší Golfský proud sahající až na Sibiř i dále k Americe. A stejně tak by podle mne bylo obyvatelné pobřeží Antarktidy i Grónska.
    Čili otázka zní, jak se mohla vytvořit v Pacifiku tak obrovská vlna, která strhla pevninu mezi Amerikou a Antarktidou, převalila se přes Panamu, a dostala se i asi dál až k Evropě a následně od severu se nejspíše převalila přes Sibiř až k Himaláji? Vychýlením z rotace? Přiblížením velkého tělesa k Zemi?
    A tedy, kdy skutečně naposledy pršelo na Sfingu?
    nenimito

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Zdravím nenimito, možná znáte knihu od Donalda E. Scotta, Ph.D.
      "Elektrický vesmír". Skvělým způsobem zde popisuje své dlouholeté výzkumy z oblasti fyziky plazmatu.Pokud ne, mohu jedině doporučit.
      Jirka

      Smazat
    2. Jirka. Ano ono je těch knih a YouTube o elektrickém vesmíru hodně. Vynikající plazmových fyzik Anthony peratt mě otevřel oči co se týče např. Petroglyfu. Naši předci malovali to co viděli na obloze -plazmaticke obrazce. Je to velmi zajímavá oblast poznání a otvírá mi to oči. Kamila

      Smazat
    3. Jirko, na to abych pochopil, jak co funguje okolo mne, nepotřebuji se snažit pochopit dlouholeté výzkumy vědátorů:-) Stačí se dobře dívat, chápat spojitosti a ono to tak nějak přijde samo z pohybu mechaniky nebo nějakých schémat. Koneckonců se pochopením toho jak co má nebo mělo v podstatě celkem úspěšně živím.
      Už myslím v páté třídě jsem soudružce učitelce před celou třídou vysvětloval na otázku někoho jiného, jak vznikají blesky, a další, jak je tedy možné nebo jak vznikne rozdílný náboj v ionosféře než na zemi, že prostě vznikne statikou třením různých rotací planety vytvářením vzdušných proudů. A to mi stačilo jen koukat na roztočený model sluneční soustavy. Soudružka sice koukala divně, ale jelikož byla mladá a učila i fyziku, chemii a matiku, tak to v podstatě odsouhlasila jako teoreticky možné. Ono, všude se dočtete, že při bouřce jsou rozdílné náboje, ale nikde se nedočtete JAK vzniknou, prostě zničehožnic:-) To, že ty rozdílné náboje tam jsou stále, jen rozděleny izolantem suchého vzduchu, a v případě nasycení vlhkostí se izolant změní na vodič, už nikdo neřekne.
      Myslím, že první se o tom snad veřejně snažil přesvědčit Velikovski, ale moc ho nebrali vážně, protože on k těm teoriím vytváření statiky planet, které převzal od někoho jiného, ještě přidal něco i o jejich kolizích a přemisťování. (Zase opět, jak "zničit" před veřejností zajímavé teorie - přidat k nim nějakou hovadinu o uctívání SaturnoSatana, stejně jako Sitchin nebo Einstein)
      Ale určitě si přečtu... děkuji
      nenimito

      Smazat
  7. Zajímavá mapa. A Grónsko bylo tedy zelené, jak dokládá jeho podivný název v angličtině. Vikingové tam prokazatelně pásli ovce a pěstovali ječmen. V minulém týdnu panovaly uvnitř Grónska velmi silné mrazy, okolo -28°C a chladno bylo na celé severní polokouli. A chlad je stále. V květnu jsem zimní bundu nenosila co si pamatuji.

    Další zatopená pevnina je okolo Thajska, mezi Čínou a Koreou. Austrálie byla také mnohem větší, stejně jako Nový Zéland. Eva

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Lidé by si měli uvědomovat, že pojem Vikingové se dnes ujal pro tak nějak lidi ze severu, což není úplně pravda. Skuteční Vikingové(tedy dobytci v plné zbroji, co sebrali a vyvraždili na co narazili) přišli od jihu - jako Varjagové z Novgorodu, a tam se dostali jako Богатырские z Kyjeva, a do Kyjeva se dostali z Řecka, a do Řecka z Aegypta, a do Aegypta z Viktoriininova jezera po Nilu.... stále po řekách a pobřežích moří (byli to špatní mořeplavci, na rozdíl třeba od Féničanů)
      Původní Seveřané, co se dostali do Grónska a do Kanady, byl někdo úplně jíný:-)
      nenimito

      Smazat
  8. Aj ja sa pridám k tým, ktorí tvrdia že história je účelovo zfalšovaná. Myslím, že AE písal, že Napoleon vošiel do opustenej Moskvy a potom nastal atómový výbuch (dve slnká na oblohe). Nasledovali blatové dažde a deťom nenarástli dospelácke zuby. Preto vznikli "nové, huhňavé jazyky". Človek bielej pleti bol SLOVAN a bol po celom svete, aj v Amerike. Ale ako odporca otrokárstva nebol "vhodný" a preto ho vraždili (alebo) krížili nosatí a na ten účel používali aj umelú migráciu. Napr.naši kamoši Maďari majú najviac slovanských génov,sú typickým produktom nosatých, ktorí použili Turkov-okupantov ako lektorov maĎarského jazyka. K rozšíreniu obzoru o Morave si zožente zakázanú knihu "Veľkoslovenská ríša" od Tomáša Vetešku(zakazaná po 89). Alebo "Tajné dejiny Slovenska, Slovákov.... od Cvengroša. S pozravom Záhorák.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. K tomu vzniku "huhňavých jazyků":
      Národní jazyky se začínají formovat zhruba od 16. století, i když v některých zemích k tomu začalo docházet i daleko dříve (např. v Čechách). Impulzem k rozvrstvení společného evropského jazyka však nebyl jen pád Konstantinopole, jak se všeobecně tvrdí, ale došlo k tomu daleko dříve: prvotní a nejzávažnější příčinou byla výrazná změna klimatu a morové epidemie ve 14. století. Prudké ochlazení mělo za následek katastrofální dlouhotrvající neúrody v severozápadních oblastech kontinentu a obyvatelstvo postižených oblastí trpělo chronickým nedostatkem vitamínu C; v důsledku toho byly celé obrovské skupiny obyvatel postiženy kurdějemi. Děti, jejichž zuby vypadaly dříve, než stačily dorůst, nedokázaly vyslovit zvuky, na jejichž tvorbě se zuby podílejí, a jejich řečový aparát byl nucen se přestavět pro alespoň trochu srozumitelnou výslovnost nejjednodušších slov. To je skutečná příčina výrazných fonetických změn v oblastech, kde kurděje řádily! Zvuky odpovídající d, t, th, s, z "vypadaly" společně se zuby a od kurdějí oteklé dásně a jazyk nemohly vyslovit spojení dvou souhlásek. O tom mlčky svědčí francouzské circonflexes nad samohláskami. Hlásky tvořené špičkou jazyka, například r, byly nuceně imitovány hrdelními.
      Kromě území Francie byla silně postižena výslovnost také na britských ostrovech, v Německu a částečně i v Polsku. Tam, kde kurděje nebyly - v Rusku, Pobaltí, Ukrajině, Slovensku, Čechách, Jugoslávii, Rumunsku, Itálii a dále na jih - fonetika neutrpěla.
      https://myslenkyocemkoli.blogspot.com/2016/01/jakym-jazykem-se-mluvilo-v-zapadni.html

      Smazat
    2. Záhorák, slovami píšu výťazi históriu a slovo nie je pravdou... hunter

      Smazat
  9. Správná odpověď je samozřejmě za C) doboví malíři jsou prapraprapra...konspirátoři, co se nenechali navakcinovat, a tak neviděli ty krásné císařovi nové šaty, a proto malovali svoje vystrašené nedemokratické konspirace.

    OdpovědětSmazat
  10. Dočetla jsem i diskuzi a děkuji jak za ní, tak hlavně za článek.
    Vlabi, jak dlouho Ti trvalo, než jsi toto vše sesbírala?
    A sestavil už někdo přehled těchto událostí celosvětově - datum, dobové malby?

    OdpovědětSmazat

Žádáme diskutující o slušnou formu při vyjadřování. Odkazy bez krátkého popisu, oč se jedná, budou mazány. Anonymní komentující žádáme o podpis (nick).
Názory v diskuzi se nemusí shodovat s názory redakce blogu.