Záhady archeologie 10

Domnívám se, že deset souborů Záhad archeologie, které během pár let vznikly, postačuje. Postačuje k tomu, aby nezaujatého čtenáře přesvědčily, že v současném popisu historie je skutečně něco jinak, že tady něco nehraje.

Pokud se tedy nestane něco nečekaného, je tato část poslední.

Duch vs člověk

Žij tady a teď...

Buď pevně ukotven...

Neulétej v myšlenkách...

Vychutnávej přítomný okamžik...

Stůj nohama na zemi...

Další a další rady podobného rázu lze najít snad v každé ezoterikou šmrncnuté knize, na každém duchovně zaměřeném semináři, kde v každém rohu stojí minimálně metrový krystal. Lze o ně škobrtnout na každém nesmrtelností či nehmotnými sférami se zaobírajícím webu. Jak se znám, tak jsem něco z toho v minulosti zde, tváříc se moudře, utrousil nepochybně i já.

Myslím si, že vím, co tím autoři těchto rad a určitě i zkušeností, myslí. Co je k tomu vedlo i proč to dál šíří. S trpělivostí mi ale prosím dovolte kraťoulinké michalovsky rebelské zamyšlení, možná i pokus o popsání reálné možnosti, ale rozhodně ještě ne zcela osobní poznání. I když třeba přihořívá. A nebo naopak - samá voda :-)

Všichni lžete!

aneb proč ignorujeme fakta a odmítáme změnit svůj názor

Z. Mézl - V nebezpečí

Neustále zkreslujeme realitu v náš prospěch. Velmi zřídka si toho všimneme a ještě méně často přiznáváme, že jsme se mýlili. Tyto nedostatky v lidském myšlení umožňují pracovat propagandě a reklamě a je na nich založena manipulace veřejného mínění v sociálních sítích. Obzvlášť špatně se nám daří rozumně diskutovat o tom, co je spojeno s naším přesvědčením a vírou. Jak „nachytat" sám sebe při omylu?

„Jakmile lidská mysl přijme nějaký názor, začne si k sobě přitahovat vše, co jej upevňuje a potvrzuje. Dokonce i tehdy, když daný názor více příkladů vyvrací, než potvrzuje; rozum je buď nebere na vědomí, nebo je považuje za zanedbatelné,“ napsal anglický filozof Francis Bacon. Každý, kdo se někdy zúčastnil online diskuse, ví, co tím myslel.

Psychologové se již dlouho snaží vysvětlit, proč tak neradi měníme svůj názor. Domněnka Bacona, vyslovená téměř před čtyřmi sty lety, je i dnes potvrzována stovkami vědeckých studií. Čím lépe pochopíme naši mentální deformace, tím větší je šance, že se jim budeme učit bránit.

PETER RUNZEL, 8. kapitola

- předchozí část -

Helfaistos se v pyramidě nenudil. Se zalíbením se zahleděl na krásnou Maru, kterou kdysi dávno vroucně miloval a byl odmítnut. Probuzené city jej na chvíli vyvedly z rovnováhy a Mara něco ucítila. Podívala se směrem k Perunovi, který zřejmě taky disponoval rozvinutější intuicí, protože se pátravě rozhlédl kolem sebe. Helfaistos raději rychle z místnosti zmizel. Prohlédl si nudné okolí a pak se vydal prozkoumat dolní část pyramidy.

V temném sklepení náhle ucítil přítomnost člověka. Kdo to tady může být? Nesmrtelný prozkoumával cizí duši. Hrabal se ve vzpomínkách meditujícího, až pochopil, o koho se jedná. Semargla poznal osobně, utkali se kdysi dávno v boji. Elův syn tenkrát prohrál. Teď jej ale měl na lopatě. Co s ním? Když jej zabije, vyplaší předčasně ostatní.

Semargl zoufale polohlasně zavzdychal: „Jak se mám soustředit na nic, když se mi v hlavě objevují tak přiblblé vzpomínky na minulé životy. Čas utíká, nevím ani, jak dlouho tady dřepím a je to čím dál horší. Já se z toho snad zblázním!"

Helfaistos se usmál: „Dík za nápad. Trochu ti to v té hlavě pomotám. Pak budeš pro ostatní jen přítěží." Začal mu do myšlenek implantovat ty nejděsivější obrazy z temných světů navi. Semargl začal křičet, vyskočil a zoufale kolem sebe mlátil pěstmi, aby tu hrůzu odehnal. Rozbil si o skálu pěstní klouby až do krve. Běhal dokola, až sklouzl do vodního kanálu. Začal se topit. Ty obrazy v hlavě byly tak strašné, že už se i utopit chtěl. Upadal do milosrdných mrákot.

Elův syn byl teď trochu zmaten. S utonutím oběti nepočítal a pomoct by mohl jen v případě, že by se zhmotnil. Ale nechtěl se prozradit, než se dozví, co potřebuje, a unese Peruna. No tak co, tak se zkrátka zbláznil a utopil, to se stává. Uslyšel dusot kroků běžících po schodech. Raději zmizel.

Malý kaz na kráse

Tak předpověď vlastně vyšla na chlup:

"Počasí dnes večer (17-22): Skoro jasno až polojasno. Od západu přibývání oblačnosti, v Čechách a na západě Moravy postupně místy déšť nebo přeháňky, později v polohách nad 800 m sněžení." (chmi.cz)

aktualizace:

Na hraně války

... jak sovětský rozvědčík a americký novinář zachránili svět

Sérii operací sovětské rozvědky na získání tajemství americké atomové zbraně je na Západě obvyklé nazývat „atomová špionáž“. Všichni, kdo se nějak do tohoto grandiózního dění zapojili, už vešli do historie. Jako například - Alexandr Semjonovič Feklisov a John Alfred Scali:

Rozvědčík Alexandr Semjonovič Feklisov se narodil 9. března 1914. Do historie vstoupil hned dvakrát: když se stal součástí „atomové špionáže“ a také při záchraně světa kvůli jejím následkům.

Sopky jsou viníky globálních ochlazení

výbuch sopky St. Helens, zdroj

Tým výzkumných pracovníků dendroklimatologů z Ruska, Švédska, Finska, Rakouska a Velké Británie a také dánští vědci zkoumající ledová jádra z Grónska a Antarktidy objevili příčinu zvláštního přírodního jevu známého z historických dokumentů. Jedná se o takzvaný "záhadný mrak" / "mystický oblak" z roku 536, který způsobil významné několikaleté snížení teploty v Eurasii. Diskuse k této problematice probíhala již několik desetiletí. O podrobnostech zjištěných v rámci výše uvedeného výzkumu hovoří jeden z ruských členů týmu, vedoucí vědecký pracovník laboratoře dendrochronologie Ústavu ekologie rostlin a zvířat RAV Rašita Chantěmirov.

Zánik Minojské civilizace

V sérii článků Z historie Evropy jsem letmo zmínila významnou starověkou civilizaci, která ve 2. - 3. tisíciletí př. n. l. ovládla nejen oblast Egejského moře, ale celé Středomoří. Její centrum se nacházelo na nepříliš velkém ostrově Kréta, ale protože leželo mezi třemi kontinenty, a tedy na křižovatce významných obchodních cest, její dosah byl daleko větší. Bylo by proto škoda se jí dotknout jen jedinou větou. Navíc je to moje srdeční záležitost; od chvíle, kdy jsem si ještě jako teeneger přečetla Sinuheta a později pak Fulghuma, mě to tam táhlo, a tak následující text berte nejen jako malé rozšíření série Z historie Evropy, ale také jako pár drobných „zápisků z cest“.

Freska se třemi ženami zdroj

PETER RUNZEL 7. kapitola

- předchozí část -

V obrovské posteli s nebesy spí hlubokým spánkem osamělý muž. Pokojně a pravidelně dýchá, nepronásledují jej žádné zlé sny. Najednou se prudce vzpřímí a začne vyvíjet horečnou aktivitu. Rychlému probuzení nepředcházel nějaký podezřelý zvuk či zvonění budíku. A přesto se muž začíná rychle oblékat, aby mohl co nejrychleji odejít. Příčinou takové aktivity byl velmi zřetelný autoritativní hlas uvnitř mužovy hlavy. Ale v žádném případě se nejedná o nějakého pomatence zralého na psychiatrickou léčebnu. Jeho disciplinované, úsporné a promyšlené pohyby prozrazují spíše vojenský výcvik. A zdá se, že nepůjde ani do koupelny, což u Hefaista, jak se muž jmenuje, je normálně nemyslitelné. Ranní rituály miluje. Ale v uších mu stále zní Elův hlas: „Helfaiste! Musíš okamžitě do Mongolska. Právě jsme tam přišli o elitní jednotku a dva vycvičené mágy. Zahynuli při pronásledování dvou uprchlých nedávno probuzených bohů. Jediný, kdo to mohl dokázat, jsou ti zatracení slovanští šašci, kterým tam říkají bohové. Ihned se tam vydáš, zjistíš, co se stalo i co se chystá. Zabij si tam kohokoliv, jen Peruna chci živého. Jejich pokus o navrácení starých pořádků musí být překažen.“

Katastrofa na Marsu

Od chvíle, kdy se objevily první vesmírné programy a kosmické aparáty, probudil se velký zájem o Mars. V současné době je dokonce větší než o našeho souseda - Měsíc. Tento zájem je částečně způsoben možnou přítomností vody pod povrchem Marsu a přítomností primitivních forem života. A tak by se v tomto případě mohlo jednat o potenciální místo pro kolonizaci.

Nebudu se zabývat hypotézami, že všechno, co se nám ukazuje, se snímá v neobydlených oblastech arktických pustin, retušuje se, mění se tomu barvy atd. Je jistě velmi pravděpodobné, že se nám ukazuje něco, co se od skutečnosti dost liší. V tom případě by se jednalo o samostatné konspirační téma. Ale v tomto článku navrhuji stavět na dostupných oficiálních informacích a předpokládejme, že prakticky všechno, co je nám v této oblasti ukázáno v jakékoli formě, je pravdivé. Co vidíme? Vidíme planetu, která byla zničena globální katastrofou - kolizí s velkým asteroidem nebo planetoidem. Všechno o tom nepřímo svědčí. Pojďme si to tedy zanalyzovat.