Zvuky Vesmíru podruhé

Nedávno tu byl článek o zvucích černých děr. Že nejde o zvuky jako takové, jsem vysvětloval, ale i tak to pro jistotu vypíchnu znovu. Zvuky a někdy i celé harmonické melodie jsou výsledkem počítačem zpracovaného programu, který na zvukové sluchem zachytitelné frekvence převádí interakce slunečního větru s například magnetosférou či ionosférou dané planety, objektu nebo prostoru ve vesmíru.

"Sluneční vítr je proud částic, který vychází ze Slunce. Má obvykle rychlost asi 450 km/s (1,5 ‰ rychlosti světla). Pochází-li z jiných hvězd než z našeho Slunce, je nazýván hvězdný vítr."

Umím si ale představit, že může jít i o interakce jiných hmot či energií. Možná si říkáte, proč to jako píši. Přivedla mě k tomu jedna velmi neobvyklá situace - zkušenost mé manželky. Té jsem jen čistě ze zajímavosti poslal mailem několik nahrávek planet z našeho solárního systému. Během několika minut přišla celá zelená ke mně, kecla na zem a s rozklepanými koleny mi položila otázku, kterou bych od ní nečekal. Manželka, i když má mnohé neobvyklé schopnosti vnímat energie předmětů i živých bytostí, ví o desítkách svých minulých životů, vidí věci, které by vidět neměla, a další neobyčejnosti, se o tyto schopnosti nikterak nezajímá a vlastně i pochybuje o jejich skutečnosti a reálnosti. Neví, co jsou to dimenze, pojmy jako paralelní reality, astrální, duchovní, Vědomí zná jenom z náhodných doslechů a nemá ponětí, co znamenají.

Její otázka zněla - Co je to pátý rozměr? V tu chvíli jsem ještě nevěděl souvislosti, tak jsem začal s oficiálními definicemi od 1D, 2D, 3D atd., kdy každá následují osa svírá 90° se všemi předchozími. Nechápavě kroutila hlavou, tak jsem se zeptal, proč to potřebuje vědět. Nejprve se zdráhala z důvodu, abych si prý nemyslel, že je blázen, ale pak začala:

"Poslouchala jsem ty zvuky planet a stalo se něco divného, čemu nerozumím. Při první nahrávce jsem po pár okamžicích začala mít velice živý pocit, že už nesedím na židli vedle v pokoji, ale že se pohybuji konkrétním směrem, konkrétní částí Vesmíru. Pohyb se zrychloval, a když už jsem měla pocit, že se blížím k cíli, nahrávka skončila. Teď už mi to tak nepřijde, ale v tu chvíli jsem si myslela, že to ani nemůže být pocit, že je to skutečné.

Při další nahrávce se mi stalo něco ještě podivnějšího, co ti nedokážu přesně popsat, protože šlo o pocity, které snad nemají pojmenování. Uslyšela jsem v hlavě cizí myšlenku. Šlo a přitom nešlo o sluchový dojem. Byla to cizí slova a zároveň myšlenka, která nebyla moje, ale přitom byla v mé hlavě. Ta myšlenka, její obsah, zněl takto:

"Abys toto slyšela doopravdy, musela bys být v pátém rozměru". 

"Bylo to tak nečekané, monstrózní a pro mě děsivé zároveň, že jsem zahodila sluchátka a šla se tě zeptat, co je to pátý rozměr."

V tu chvíli mě docvaklo, že jsem fyzikálními poučkami o rozměrech mluvil o něčem zcela s tímto nesouvisejícím. Docvaklo mi i to, Kdo ji oslovil, proč ji oslovil i proč zvolil právě tato konkrétní slova.

Kdo to byl, asi vy pravidelní čtenáři tohoto blogu tušíte. Proč si necháme s manželkou pro sebe. A proč zrovna tato konkrétní slova? Protože ten "Někdo" věděl, že manželka půjde pro radu ke mně, nikoliv za šmírákem googlem, a proto byla zvolena právě taková slova i forma, abych já pochopil, kdo a proč a pokusil se poskytnout vysvětlení.

Jelikož zcela čistě "náhodou" jsem ten den byl v kontaktu s jinou osobou, která zvuky Vesmíru je schopná slyšet "na vlastní uši", měl jsem jasno, co bylo pro moji ženu obsahem slov "pátý rozměr". Nešlo o fyzikální popsání prostoru, nýbrž o specifický stav jejího Vědomí s prostoročasy i časoprostory svým způsobem související.

Pokud jste to stejně jako já nevěděli, pak vězte, že tyto nahrávky "zvuků" planet a Vesmíru se používají například k léčení nejenom těla, ale i ducha. Ovšem v dnešním zamořeném světě internetu plném dat a informací, není nouze o speciálně a záměrně "nakažené" nahrávky, proto v případě, že některé budete pravidelně poslouchat, dejte na své pocity=intuici, a pokud byť jen na vteřinku budete mít pocit, že vám něčím nesedí, pak věřte, že je to pravda a vyhledejte nahrávku jinou.

Jelikož každý člověk bude či nebude reagovat na různé zvuky různých objektů jinak, nemá smysl sem dávat konkrétní odkazy. Intuice by vás měla při hledání dovést k těm vašim správným.

To jsem tomu dal. Úplně jsem zapomněl na to nejpodstatnější! Pod pojmem interakce zmíněným na začátku článku se podle mne skrývá komunikace, výměna informací, chcete-li. Takovýto tok informací je totiž zodpovědný za vše, co a čím vnímáme. Od zrakových vjemů přes chuť, sluch, hmat, čich a nakonec i tu mršku intuici nazývanou šestým smyslem, byť se pod ní skrývá mnohem více dalších nám neznámých smyslů. Vše je totiž interakce - tření, akce vs. reakce, komunikace mezi dvěma objekty, energiemi, čímkoliv. Vidíme jen proto, že dochází k interakci světla s viděným předmětem. Slyšíme, protože dochází k interakcím mezi jednotlivými molekulami hmoty, kterou původce zvuku rozvibroval a pak se zvuk jimi přenáší atd. Každá interakce je komunikací, rozhovorem min. dvou "vypravěčů" a jedno, co si za to dosadíme. My jako lidské bytosti proto na ony "zvuky" planet, což lze z jistého úhlu pohledu chápat jako rozmluvu planety se svým okolím (rozuměj celým Vesmírem), můžeme reagovat nečekaným způsobem. V oněch zvucích, je totiž obsaženo mnoho informací jak o planetě samotné, tak o jejím okolí - je tam jejich vzájemná komunikace. 
Je to proto, že této "řeči" nerozumíme rozumem, nýbrž svým Vědomím. Jako celek nevědomě rozumíme sdělením, byť jsou počítačovým algoritmem přeorganizována do podoby slyšitelného zvuku a právě skrze sluch pak k nám takto mohou promlouvat stejně jako Mozart, pták, velryba, listy stromu ad. a vyvolávat v nás konkrétní pocity, reakce. A naše Vědomí nám může, ale také nemusí, tento rozhovor převést do námi pochopitelné formy - třeba jako "cizí" myšlenku nebo "vidiny" a "halucinace" (související články - Na koho to mluvíš sne?, Protichůdné pravdy, Jak asi Vědomí vidí?).

Nyní je již na vás, zda budete zastávat názor, zda jde o "rozhovory" (interakce) zcela náhodné ve smyslu mechanického pojetí Vesmíru nebo v tom je něco víc, třeba něčí Vědomý Záměr, a tím pádem jsou informace předávány vědomě = cíleně.