21. 7. 2013

Nikolaj Levašov - Podstata a rozum

V jednom článku i komentářích se tu rozebíraly blesky. Zrovna čtu zde na blogu již párkrát zmiňovanou publikaci N. Levašova a tam v krátkosti o blescích zmínka je. Je mi jasné, že takto vyňatý úryvek z odborného textu bude skrze některé pojmy těžko pochopitelný, ale třeba to bude pro někoho impulz si text publikace přečíst celý. I mě na první čtení před dvěma roky byla publikace téměř nepochopitelná, ale nyní ve spojitosti s k dnešku získanými informacemi, tam nacházím pro mne mnoho cenného - různá potvrzení pro mé názory a hypotézy.
Snad jen na vysvětlenou - často používané slovo měrnost (je na ní postavena celá teorie autora vysvětlující vše od vzniku vesmírů, planet, počasí, života až k rozumu) je něco jako velikost tlaku/podtlaku nebo hustota - mými neodbornými slovy.



Začneme od atmosférických elektrických výbojů. Jaká je jejich podstata, proč vznikají? Jejich přítomnost je další nezbytnou podmínkou vzniku života. Bez atmosférické elektřiny by jednoduše život na naší planetě nevznikl. Proto porozumění jeho podstatě je klíčem k porozumění zákonitosti vzniku života jak na naší planetě, tak i na miliardách jiných planet ve vesmíru. Jak bylo zmíněno dříve, volné hmoty různě reagují na změnu měrnosti. Na Sluncem osvíceném povrchu planety dochází k pohlcení slunečního záření molekulami atmosféry a povrchové vrstvy. Přitom se zvětšuje vlastní úroveň měrnosti těchto molekul. To vede k tomu, že se změní celková (kumulativní) měrnost osvětlené plochy o hodnotu ΔL. V důsledku toho se mění tloušťka kvalitativní bariéry mezi fyzickou a éterickou sférou. Na úrovni této bariéry se začínají hromadit volné hmoty. To probíhá proto, že při mocnější kvalitativní bariéře mezi úrovněmi se propustná schopnost bariéry pro volné hmoty zmenšuje. Nadbytečná koncentrace volných hmot roste, dokud existuje změněná úroveň měrnosti na osvětleném území.
Souběžně s tímto procesem probíhá další, neméně důležitý. Na osvětleném území se zvyšuje vlastní úroveň měrnosti v tu dobu, kdy se na neosvětleném území udržuje předchozí vyvážená úroveň měrnosti. Mezi osvětlenou i neosvětlenou oblastí vzniká gradient úrovně měrnosti. Tento gradient měrnosti směřuje podél povrchu planety, což způsobí pohyb volných hmot paralelně s jejím povrchem od zóny s vysokou úrovní měrnosti (osvětlený povrch) k zóně s menší úrovní měrnosti (neosvětlený povrch). Ve výsledku objevení se druhého směru pohybu volných hmot rovnoběžně s povrchem vzniká spád atmosférického tlaku (obr.15) a zmenšuje se síla přitažlivosti. Protože molekuly atmosféry nejsou mezi sebou spojeny v pevné (tuhé skupenství látky) nebo polotuhé systémy (kapalné skupenství látky), gradient měrnosti prostoru podél povrchu vede k tomu, že proud volných hmot za sebou táhne molekuly utvářející atmosféru. Vzdušné masy jsou v pohybu, vzniká vítr.
Při tomto „zahřáté“ molekuly (molekuly, které absorbovaly sluneční záření) se přemísťují na neosvětlenou oblast, kde u nich dochází ke spontánnímu (samovolnému) vyzařování vln. Jinými slovy, vlastní úroveň měrnosti těchto molekul je vyšší než vlastní úroveň atmosféry neosvěleného povrchu, a právě tento rozdíl vyvolává spontánní vyzařování vln. „Chladné“ molekuly zase mají úroveň vlastní měrnosti nižší než vlastní úroveň měrnosti osvětlené oblasti, což vyvolává masové absorbování slunečního záření a tepelného záření osvětleného povrchu. Postupně probíhá vyrovnávání mezi vlastní úrovní měrnosti osvětleného povrchu a vlastní úrovní měrnosti molekul. Přitom, pokud se vlastní úroveň měrnosti „chladných“ molekul významně odlišuje od vlastní úrovně měrnosti osvětlené oblasti, probíhá snížení druhého zmíněného. Jestliže vlastní úroveň měrnosti osvětlené oblasti klesá na úroveň takzvaného „rosného“ bodu, molekuly vody z plynného skupenství přecházejí na kapalné. Padá rosa. Pokud to probíhá na úrovni oblačnosti, proces tvorby kapek dostává řetězový charakter a prší. Při tomto stavu se kvalitativní bariéry mezi éterickou a fyzickou úrovní vracejí k normě. Jestliže tento proces probíhá rychle a prudce, volné hmoty nahromaděné na úrovni kvalitativní bariéry lavinovitě stékají. A vznikají atmosférické elektrické jevy – blesky. Analogií tomuto procesu může posloužit přehrada na řece, u které otevřeli všechna stavidla, a všechna voda shromážděná v přehradě se naráz osvobodí. Pravidelné střídání dne a noci probíhá logicky a přirozeně, jak je popsáno výše. Jinými slovy, vznik života je přirozenou a logickou etapou v postupu evoluce planet, které mají atmosféru, vodu a periodické střídaní dne a noci.
Velmi důležitý parametr – délka trvání planetárních dnů, určená velikostí planety a rychlostí rotace planety kolem vlastní osy. Optimální pro vznik života jsou planety s délkou trvání planetárních dnů v rozmezí 18-48 pozemských hodin. Při menší délce trvání planetárních dnů nedosahují výše popsané procesy úrovně, ve kterých probíhá aktivní pohyb atmosférických mas a výboje atmosférické elektřiny, bez čehož je vznik organického života nemožný. Větší délka trvání planetárních dnů (více než 48 pozemských hodin) vede k trvalému stavu bouřlivé atmosféry planety, což vytváří složité podmínky pro vznik a rozvoj života. Na takových planetách může vzniknout život pouze v případě, pokud intenzita záření hvězdy dopadajícího na povrch planety klesne na určitou úroveň. Jen při úrovni vyzařování hvězdy, pokud se osvětlený povrch planety nepřehřívá, vznikají podmínky pro vznik života. Obvykle se na takových planetách tyto podmínky objevují v poslední fázi života hvězdy, ale i když vzniká život, nemá čas se rozvinout do složitých forem předtím, než hvězda zemře. To znamená, že vznik života na planetách je logickým a přirozeným krokem ve vývoji hvězdných systémů. Život na naší planetě Zemi NEmohl Nevzniknout... 



Obr. 15 – při pohlcení vln atomy se jejich úroveň měrnosti zvyšuje. Sluneční svit je pohlcován povrchem planety. Každý atom se po pohlcení fotonu světla určitý čas nachází ve vybuzeném stavu (jeho úroveň vlastní měrnosti je vyšší než úroveň měrnosti sousedních atomů, tvořících krystalickou mřížku), načež vlnu zase vyzáří. Atom pohltí jednu vlnu a vyzáří jinou. Je to proto, že část energie pohlcené vlny se ztratí. Výsledkem toho „rozehřátý povrch“ začíná během slunečného dne sám vyzařovat vlny, hlavně tepelné. Tepelné vlny vyzařované ohřátým povrchem začínají být absorbovány molekulami atmosféry. Tím dochází ke zvyšování úrovně vlastní měrnosti u atomů atmosféry nad rozehřátým povrchem planety. A nakonec, vlastní úroveň měrnosti atmosféry nad rozehřátým povrchem se zvyšuje, zatímco úroveň vlastní měrnosti atmosféry nad neosvíceným povrchem se zmenšuje. Ke zmenšování úrovně vlastní měrnosti atmosféry nad neosvíceným (nočním) nebo částečně osvíceným povrchem planety dochází kvůli tomu, že atomy atmosféry také vyzařují vlny, což vede ke zmenšování úrovně vlastní měrnosti vyzařujících molekul. Výsledkem vzniká mezi osvícenou a neosvícenou částí planety horizontální gradient měrnosti. Proto se molekuly nesvázáné v pevném skupenství začínají pohybovat podél tohoto gradientu měrnosti, což je příčinou pohybu vrstev atmosféry – větru.
1. povrchová vrstva planety s atmosférou
2. kvalitativní bariéra mezi fyzickou a éterickou úrovní
3. kvalitativní bariéra mezi éterickou a astrální úrovní
4. vertikální gradient měrnosti uvnitř nestejnorodosti
5. podélný (horizontální) gradient měrnost, vznikající mezi osvícenou a neosvícenou částí
povrchu planety
6. zvětšení (zmohutnění) kvalitativní bariéry nad osvícenou částí povrchu
7. hromadění prvotních hmot na éterické úrovni nad osvícenou částí povrchu
 

30 komentářů:

  1. ... Ťažký level , vím, že nic nevím.
    ale myslím - teda som. B :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Bed:
      Jen to tak vypadá díky složitému textu. Ve skutečnosti je to převelice jednoduchý princip založený na změnách v tlacích (nebrat jako fyzikální jednotku) a následné přirozené snaze Univerza o nastolení rovnováhy prostředí (hmotného i energetického).
      Když to vezmu názorně, představte si pouťový balónek. Pokud nebude žádná bariéra, bude tlak vně i uvnitř balónku stejný - bude otevřený a nenafouknutý a tvar a velikost bude dána materiálem balónku. Pokud balónek nafouknete a vytvoříte bariéru mezi dvěma prostředími (gumové tělo balónku plus zavážete otvor balónku), pak se vytvoří automaticky rovnováha, která bude na jedné straně reprezentována tlakem vzduchu vně balónku a rozdíl uvnitř bude kompenzován vlastnostmi bariéry (či-li pružného materiálu balónku). Celková velikost nafouknutého balónku se tedy bude měnit v závislosti vnějšího tlaku prostředí (nadmořská výška, případně hloubka pod vodou), vnitřního tlaku (třeba zahřátím nebo zchlazením) automaticky tak, aby byla rovnováha. Pokud by nebylo této automatické rovnováhy Univerza (obecně se tomu říká fyzikální zákony), pak by se balónek buď nekontrolovatelně zvětšoval při stejném množství vzduchu nebo by se naopak zhroutil do sebe.
      Stejné principy platí jak na hmotné, tak energetické úrovni (myšleno z fyzikálního hlediska), ale i "myšlenkové". Prostě v celém Univerzu. Jen tu "hustotu" či "tlak/podtlak" je potřeba chápat v širších souvislostech. Pak každému mohou docvaknout souvislosti v každém dění včetně vědomého tvoření kvality svých vlastních životů (v míře dané Záměrem).

      Vymazat
  2. Takže,
    když tohle převedu na bytost člověk, tak jsme opravdu v okamžiku toho, čemu říkáš rovnováha, schopni fakt a skutečně realizovat myšlenku a to na jakékoli úrovní. Tedy v první řadě, či řádu na úrovni hmoty? Takže je zřejmě faktem, co nám sdělujou mýty, mudrci a mágové, žejo? Matěj

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Matěji,
      zase až tak horký to asi nebude. To by byla vesmírná anarchie, která s rovnováhou nemá nic společného :-)
      Jako že by sis před barákem zmaterializoval svojí zettrojku od Schnitzera? Vše tady ber jen jako moje úvahy-teorie, takže i jako odpověď pro tebe platí poslední čtyři slova v závorce, která jsem napsal o tři komenty výše pro Bed. Protože právě Záměr určuje rovnováhu danou pro každou konkrétní bytost. Když si vysníš něco, co jde proti Záměru určenému pro tebe, nemůže být přeci o rovnováze ani řeč. Takže z mého pohledu to buď možné není (pojistka) nebo je, ale můžeš naopak nerovnováhu vytvořit a pak se ti to vrátí jako bumerang, který rovnováhu navrátí. Tak jako tak z toho vyplývá, že základem bude rozhodnutí uvážené do všech důsledků.

      Vymazat
    2. Myslím že myšlienky realizujeme neustále - takže v první řadě, či řádu na úrovni myšlienky a na úrovni fyzickej, čiže hmoty, je to v poslednej rade

      Vymazat
  3. Pene učiteli MichaleB
    ľow teraz mi dochádza, že tiež máte B v označení. ?
    Nuže, keby nám učiteľ vysvetloval fyziku takto, nedriemala by som a nechodila "za školu". Máte absolútnu pravdu a tu stvrdzujem v inom komente o bytíku, v súlade so Zámerom . Keď čítam takýto technický text, čo ako sa snažím detailne tomu rozumieť, rozumiem zčasti. Ako náhle prestanem urputne hnať a prikazovať mysli - pochopí to sama.
    Ak Vám to nevadí začnite mi tykať, som mladá len 60 :-).
    som zvyknutá od Anglicka, majú len jedno you.

    Ku Vesmíru, vraj sa rozpína, tzn. je prítomna nerovnovážnosť ? Určite je, čo sa hlúpo pýtam. A i keď sa posunieme do 5d bude, lebo ZEM je zrnko vo Vesmíre, ale ostatné zrnká sú na nás napojené, takže vesmír ako ten balónek dozreje svojho času a skončí.
    B.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Bed,
      předně Tě chci poprosit, abys mě neuváděla do rozpaků tituly jako pan učitel aj. Prostě Michal.
      Zda mám pravdu nebo ne, nemohu posoudit, neboť jde jen o náplň blogu, která je v jeho názvu - Myšlenky o ...
      Zda se Vesmír rozpíná nebo ne, je těžké se vyjádřit už z důvodu, že nevím, co, si pod pojmem Vesmír představuješ. Zkus nějak popsat a já, pokud budu mít na to nějakou hypotézu, zkusím napsat.
      K pojmům jako je 5D a jejich významu se zatím nebudu vyjadřovat. Snad jen bych odkázal na související článek: http://energieupramene.blogspot.cz/2013/01/duse-vztahy.html
      Prozatím musím mizet - na zmrzlinu :-)

      Vymazat
    2. Tak jsem zchlazen :-)
      K tomu rozpínání Vesmíru/ů:
      Moje představa je, že Univerzum (beru jako souhrn všech Vesmírů) je konstantní, i když si nejsem jist, zda se vůbec dá mluvit o velikosti. Jelikož vycházím z předpokladu, že struktura Univerza je fraktální, pak lze do jisté míry principy jednoho systému aplikovat na systémy řádově vyšší i nižší.
      V mém pojetí jsou černé díry, ale zároveň hvězdy společným pojítkem/spojnicí různých prostorů (Vesmírů, kdo chce - dimenzí). Podle toho z jakého vesmíru je na dané pojítko pohlíženo, jde buď o hvězdu nebo černou díru. Z hustšího (čistě obrazně) Vesmíru je černou dírou převáděna hmota, což je jen jiná forma energie, do prostoru/Vesmíru řidšího do okolí skrze hvězdy. Tato výměna je snahou o dosahování rovnováhy mezi Vesmíry/prostory.
      Nemám ještě jasno v samotném principu, ale představuji si to tak, že černá díra nasává hmotu z hustšího vesmíru, rozkládá jí na základní stavební kameny a skrze hvězdu se dostává do prostoru/vesmíru řidšího. Tyto základní stavební kameny hmot/y není nic jiného než profáknutá temná hmoty. Ta při vhodných podmínkách (výbuch hvězdy?) reaguje na deformace kolem explodované hvězdy a vzniká (při jaderných reakcích?) nová hmota v daném vesmíru. A to tak dlouho, než dojde k vyrovnání "hustoty" obou vesmírů. Ale i poté dochází k výbuchům hvězd a vzniku nové hmoty a tím k nerovnováze vesmírů a proces vyrovnání začne znovu a znovu. Pokud se na tento koloběh podívám graficky, lze říci, že jde o princip torusu, kde místo mezi černou dírou v jednom Vesmíru a Hvězdou v jiném Vesmíru je pomyslným středem dvou trychtýřů, kdy jeden hmotu vesmíru odčerpává a druhý jí přivádí do jiného a ta se potom po vyrovnání a následném vytvoření nerovnováhy vrací do původního Vesmíru nebo přeskupuje do dalšího.
      Takže z tohoto je snad možné pochopit, co si o případném rozpínání/smršťování našeho Vesmíru myslím.

      Co jsem zjistil, tak v začátcích jaderné fyziky docházelo v některých jaderných procesem ke zmizení hmoty, kterou si nedovedli vědci vysvětlit a připsali to na vrub teoretické částici neutrínu, které ale žádný přístroj ještě překvapivě nedokázal. Podle mne šlo o rozklad hmoty právě na ony základní částice - temnou hmotu. Tento proces je obousměrný. Pokud do mizení a vznikání hmoty zahrneme tzv. temnou hmotu, není porušen první zákon o zachování hmoty. Jen je potřeba na hmotu pohlížet z poněkud jiného pohledu, než který známe. Či-li temná hmota existuje, ale nejde o hmotu, nýbrž o základní stavební kameny, z kterých hmota a prostor za příhodných podmínek vznikají. A to v různých Vesmírech. Jde o obrovský koloběh, dílčí vyrovnávání a vznikání nerovnováh při zachování celkové globální rovnováhy Univerza.
      Fyzikálně řečeno - jde o princip spojených nádob, kdy celkový objem je neměnný a vše je se vším propojeno a navzájem se ovlivňuje.
      Uf a je to venku. :-)

      Vymazat
  4. No,
    možná to opět bude vypadat, že kráčím mimo téma, ale myslím si, že bytost v rovnováze může znamenat pouze a jenom to, že v tom už je zahrnut záměr-zadání s kterým na planetu přišla. A to už pak nelze chápat pouze jako abstrakci zá-kon, ale KON duchovní a vzhledem k naší bytnosti rovněž i zákon veskrze fyzikální, ne? Tedy univerzální! A pak se nemůže jednat o žádnou tvůrčí anarchii. Vesmírná anarchie by se odehrávala, pouze pokud by Popleta realizoval takovou fatální pitomost, jakou by z hlediska univerzálních možností člověka v ROVNOVÁZE ... byla ona uváděná, naprosto zbytečná technologie Z3. Ale mám dojem, že cokoliv už je v rovnováze, nemůže současně bejt v jejím opaku. Tak o jakou anarchii tu jde, když je řeč o ROVNOVÁZE a tedy o UNIVERZU? Matěj

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Matěji,
      ve svém komentu jsem stál nohama na zemi. Tudíž jsem jasně před očima viděl, jak by to dopadlo, když by dnes všichni začali materializovat své myšlenky (přání). Uznej sám, to by byl masakr, že i slovo vesmírná anarchie by bylo dětským čajíčkem.
      Proto jsem zdůraznil ono uvážené rozhodování. Pokud budeš dostatečně do hloubky přemýšlet nad oním uvážlivým rozhodováním, možná dojdeš ke stejnému závěru jako já - neomezené uvádění myšlenek do reality nechci - je proti tomu, proč jsme tady. Pokud jsi se kouknul na video s Tomem, které jsem uveřejnil včera, zjistíš, co mám na mysli.

      Vymazat
  5. Jo,
    ale zapoměl jsi, že Matěj je pitomec a toho bílo-modrýho Schnitzera si fakt mimo rámec univerza troufl doma na dvorku, tedy v "templářovi" a na truc všemožnej zákonům ... sešmodrchat. M

    OdpovědětVymazat
  6. Michale,
    ty říkáš ... kdyby "každej" začal materializovat svý myšlenky ...! Ale já nemluvím o každým, nebo dokonce o všech lidech, protože ti to díky zmiňovaný nerovnováze a absenci vztahu k univerzu dělat nedokážou a taky nemohou. Basta-fidli! Takže tady se naprosto nemůže jednat a nejedná o jakoukoli možnost zneužití toho jevu. Protože ho mohou provádět jenom lidský bytosti nejvyšší úrovně. A to pouze ku prospěchu bližních. Ovšem materializace negativna je jiný kafe a šlichta naprosto běžná, přízemní to záležitost, jíž může činit kdykoliv, kdykoliv a bez jakýkoliv kvalifikace. Tedy úplně každej a ve škále od ilumináta až k nerudnýmu sousedovi. Takže se tohoto jevu v oné první podobě, která nemůže přinést zlo a třeba technologický nesmysly, neděste. Protože přesně tímhle nás strašej a balamutěj o n i ! Tedy ti, však víte, ne? M

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ano, s tím souhlasím.
      Jen bych možná dodal, že co se té negativní materializace týče (myšleno v globálním měřítku), se využívá všech, protože ta hrstka, které nazýváš "oni" by neměla potřebnou "razanci" to provést - realitu tvoří většina. Proto je nutná manipulace většiny, která byť nevědomě onu negativní materializaci tvoří sama, bohužel proti sobě. Univerzum totiž nerozlišuje pozitivní a negativní pohnutky.
      I zde platí efekt sté opice a na tom se staví, ale stejně tak to můžeme zkoušet i my.
      Třeba já jsem dvacátá sedmá a ty dvacátá šestá opice. Přidaj se i další? Zn. bereme i opičáky :-)

      Vymazat
  7. Tak jo, Michale, už nebudu ...
    Som tu nejaká stratená, medzi vami chlapi. No nič :
    stanu se pozorovatelem :-)), a jasné, že sa od vás učím a som tomu rada.
    I když jak jeden Moravák říká : " Nejsou žáci a nejsou učitelé".
    B

    OdpovědětVymazat
  8. Jo,
    říká se, že univerzum nerozlišuje pozitiv a negativ. Ovšem nejsem si jist, nečiní-li rozdíl mezi uskutečněným dobrem a uskutečněným zlem?!? M

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. .. ano to se říká o Univerzu. Ale je to tak ? Nie je to len interpretácia ?

      B

      Vymazat
    2. Osobně si myslím, že to tak je. Aby byl pohyb = život (ve všech nám známých i neznámých podobách), je nutná nerovnováha a přirozená snaha o její vyrovnání. Aby byla nerovnováha, což je rozdíl/spád/potenciál/gradient, je třeba polarit(jakýchkoliv). Slovo negativum je negativně vnímáno jen námi - člověkem. Co je označeno jako negativní, máme tendenci automaticky považovat za špatné. I když něco vnímáme jako špatné, zdaleka ne vždy to špatné opravdu je. Jenže ke správnému porozumění-pochopení je třeba nadhled, který ale my jako lidská bytost mít nemůžeme už jen z důvodu, že jeden aspekt nadhledu se týká času, ale též našeho bytí zde, v této realitě. Že něco, se nám dnes stalo, není špatné, i když to tak vnímáme, můžeme zjistit až klidně za mnoho let, případně nám souvislosti v budoucnu i uniknou a my pravou podstatu udané situace nikdy správně nepochopíme. Psal jsem o konkrétním příkladu v článku Rozhovory s průvodcem. Tam to jistě pochopíte.
      Univerzum jako celek složený z negativních i pozitivních energií je v součtu neutrální (představte si to jako magnet - se dvěma protipóly). V případě "zvýhodnění" té či oné by to prostě nemohlo fungovat do nekonečna, protože jednou by převažující část způsobila změnu veškeré druhé polarity a nakonec by zůstala jen jedna. Přestal by být spád/gradient/potenciál/nerovnováha a tudíž by ustal veškerý pohyb. Ustalo by vše.
      Tím pochopitelně netvrdím, že proto, abychom mohli konat správné skutky, je třeba, aby jiní konali nesprávné (všimněte si neříkám pozitivní a negativní, nýbrž správné a nesprávné).
      Toť můj ničím nepodložený názor.

      Vymazat
    3. Tak to univerzum ako celok je zložený z energie (dajme tomu jeden Absolútny Nestvorený zdroj) a energia neni pozítívna a negatívna ale je to len zámer na ktorý je použitá pozitívny alebo negatívny, ano sú kladne alebo záporne nabité častice - ale je to iba náboj ako veličina aby v stave mohol pôsobiť proces. Čo sa týka rozpínania, resp.opaku - rozpína sa táto zóna ak je potreba,aj to len na čas a po vyčerpaní možností bytia negatívneho stavu sa to tu zavre a nebude sa mať už viac prečo rozpínať, nebude ju treba. Ak sa bavíme o multivesmíre ako takom,nepoznám presnú odpoveď a myslím že ľudský mozog je natoľko geneticky upravený aby nedokázal si predstaviť alebo nedajbože pochopiť tieto veci ako je nekonečno alebo od večnosti do večnosti rovnako ako nečas a nepriestor. Ale ak bude treba priestor k dispozícii, a nielen dimenzionálne, bude vytvorený

      Vymazat
    4. Chvalabohu.. B

      Vymazat
  9. Jo,
    nikdy mě nenapadlo počítat opičáky. Miluju totiž opice. M

    OdpovědětVymazat
  10. Bed,
    na každý interpretaci je zajímavý už jenom to, že existuje a vše existující má jistá práva. Tedy i na chloupek pravdy, bláznovství, srandy a emocí. Ona je totiž, stejně jako já, posedlá divadlem. Matěj

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milý Matěji, ale jo. :-)
      Neviem však kto je ONA posedlá divadlem... ? Opica ?
      A tanec ?? tanec je interpretácia ? Keď tancuješ sám, interpretuješ seba, či hudbu ? Ja som posedlá práve týmto.
      B

      Vymazat
  11. Bed,
    ONA - je slečna interpretace a to čehokoli. Tance, hudby, divadla, světa, zákonů a rovněž i třeba pojmu opice. Ale já jsem takhle /možná hloupě/ reagoval na Vaše ... nie je to len interpretácia? Jasně, tady na blogu, jsou to pouze a jenom interpretácie, protože díky vědě poslaný na slepou kolej do podstaty jevů nevidíme a dlouho vidět nebudeme. Tedy můžem zde směle používat i slovo spekulácia. Ale já si budu furt opakovat tou Vaší nádhernou a ohebnou řečí napsanou frázi ... nie je to len interpretácia. A přestože to je pouze jenom napsaný, tak vnímám a slyším krásnej, melodickej zvuk slovenskejch slov. A promiňte, že to vyjadřuju pouze kostrbatou řečí nás Čechů. Matěj

    OdpovědětVymazat
  12. Krásny deň Mateji prajem - nám všetkým. :-)
    Napísali ste to mäkkúčko, pohladeniu od Opice rozumiem. Srdečná vďaka za Vaše slová. Byť "len" hodené cez médium.
    Napokon či sa nás dotknú či nie, je v nás.
    Toto sú živé slová, Vaše. Veľmi si cením komenty . Tak trochu menej rada čítam prebrané práce.. myslím tým knihy, články. Škaredo tomu hovorím seccondhand. Ale i v normáľnom sekáči nájdete často perly.
    Zvolila som si na pár rokov Pustovníka. Toto obdobie sa chýli ku koncu, dostala som novú šancu, druhý dych. Možno v ňom bude i divadlo, tanec určite. Ide mi o to - robiť TO, nie dívať sa ako to robí druhý. Ku všetkému tak pristupovať, je toho bohatstva tak veľa v nás.
    Ak si to vrúcne prajeme, hodíme rámcový plánik - príde potrebná situácia, univerzum prihodí. Keď ju zachytíme je to nádhera. Vášeň pre vec a radosť z veci, deja, sebavyjadrenia, samouznanie, voľnosť, sú stavebné kamene, páky a para plnšieho života.

    Slovenčina - áno je pekná. Bývam na Slovensku 35 rokov, i nárečia som pochytila. Ako dieťa som čítala veľa kníh v slovenčine. Som českej národnosti, to je môj native jazyk. Často som ani nevnímala že čítam iný jazyk, tak splývam. napokon život mi prihrál Slovensko, tu som aj maturovala zo slovenčiny. Smiali sme sa, lebo postrach všetkých, diktáty, som si vychutnávala a boli na jednotku. Podobne mám s poľštinou a keby som nebola lenivá i angličtina by mohla byť. Moje veľké decká to "vytiahli" za mamu.
    Je to nádherné keď si ľudia rozumejú, že...
    Ku hudbe, ta ma schváti vždy, a desne rada som keď muzikanti uletia, jamesession, juj.

    Kostrbatosť češtiny ? - priznám sa, akoby som ju cítila. Lež nie je to v jazyku skôr v podaní. Smršť náhlenia v tejto realite cítim..

    Nosím v sebe knihy, básne v češtine a sú tak nádherné. Živia ma - ako napr toto :

    Září

    Září,
    jak je modré nebe nad těmi vrchy kde se barvy rodí.
    Jdu zmaten vzduchem jenž je plný tebe a chtěl bych plouti povětrnou lodí.
    Tak zcela nízko nad lesy
    jež mění svou barvu zeleni na barvu žluti
    a v duchu tiše oddati se snění
    o novém Jaru, novém Zahynutí.

    Ďakujem Matěji za peknú rannú chviľku.
    B


    FUHA - sme daleko od tématu Podstata a rozum..
    snáď ani nie :-))))

    OdpovědětVymazat
  13. Když už se tu oháníme rovnováhou, a co znamená její narušení, zkoukněte až do konce toto video:
    http://www.youtube.com/embed/dnDeo0yhIws

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Paráda, to maličké, to NIČ, je nosné ..., videla som , syn poslal a keď už on niečo pošle tak je to nosné.
      B

      Vymazat
  14. Jo,
    daleko od tématu, ale blízko sebe, Bed. Matěj

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Naopak,
      je to přesně v tématu - Podstata a rozum :-)

      Vymazat
  15. Ponúkam kuk do :
    http://www.pentablue.net/temata/07003.html
    Dobré ráno , modravý nebe nad hlavou, radosť v srdci, Vám dnes prajem B

    OdpovědětVymazat

Podmínky pro publikování komentářů