Chrámy stojí na křížích 2

- předchozí část -

Během své krátké návštěvy Petrohradu v roce 2016 jsem si potvrdil, že i zde staré chrámy a mnoho dalších struktur byly postaveny minulou civilizací na křižovatkách úzkých lineárních biogeofyzikálních (BHF) anomálií, které se tvoří nad tektonickými poruchami ve skalní základně pod nimi. A tyto budovy jsou striktně orientovány podle směru těchto linií.

Chrámy stojí na křížích 1

Četná postupně odhalovaná fakta naznačují, že skutečná historie vůbec nebyla taková, jak nám ji kreslí v učebnicích. Vše nasvědčuje tomu, že k některým katastrofám s povodněmi došlo nejen v dávné minulosti, odhadované v tisíciletích, ale také relativně nedávno, jen před stovkami let. A příčinu jedné z těchto katastrof hledají alternativní historici v posunu pólů Země. Jedním z důkazů této teorie má být skutečnost, že mnoho starobylých budov není směrováno na dnešní severní pól, ale na jedno z jeho údajných míst v minulosti. A podle tohoto názoru, dnes již široce uznávaného, se tento dřívější severní pól nacházel v Grónsku.

Tunguský, ale ne meteorit?

Vážení čtenáři, dovolte mi pokračovat ve své sérii sci-fi geologických a historických příběhů. Ti, kdo mají oči a uši - nechť vidí a slyší jejich podstatu! A skeptici ať to klidně berou jen jako zábavné čtení na dobrou noc. Ale pokud čtenáři vydrží až do konce, povím i něco zajímavého o naší nečekané minulosti a o úžasné úloze geologie v ní.

„Lidé byli mučeni k smrti“

Americký spisovatel Stephen Kinzer hovoří o tajném programu kontroly mysli CIA

CIA strávila celé roky studiem, jak ovládat lidské vědomí. Americké zpravodajské agentury používaly metody vyvinuté v nacistických koncentračních táborech a také celý arzenál jedů. Tajný program však selhal - experimentátoři pouze zničili mysl, ale nedokázali ji podřídit sobě. Mnoho získaných poznatků bylo použito ve věznici Guantanamo a také ve vojenských kampaních ve Vietnamu a na Středním východě. O tom všem redaktoru RT America Chrisi Hughesovi vyprávěl americký novinář a spisovatel Stephen Kinzer, který činnosti tajných služeb věnoval svou knihu „The Main Poisone. Sidney Gottlieb a CIA při hlédání způsobů ovládání mysli.“

© Charles Ommanney/Getty Images

Domek pro maminku

Tento neuvěřitelný příběh se odehrál v malé vesničce Zarytki ve Rjazaňské oblasti RF. Slepý muž tam sám vlastnoručně postavil pro svou 86letou maminku opravdový dřevěný domek, protože její stávající obydlí se začalo hroutit.

Nevidíte na tom nic výjimečného? Ale zkuste si představit, jak může člověk pracovat jen na základě hmatu s hoblíkem, sekerou, pilou, vrtákem a dokonce i kotoučovou pilou, nemluvě o hřebících a samořezných šroubech, lezení po střeše či instalaci rozvodu elektřiny. Přesto se mu to podařilo a matka si nyní může užívat nového domova. Však je také na svého syna patřičně hrdá!

Tento venkovský domek postavil pro svoji maminku vlastnoručně slepý Vladimír Krysanov

Krymský most a série katastrof z konce 15. století

Autor článku, Nikolaj Andrejev, je geolog a geofyzik, absolvent Leningradského těžebního institutu. Tento profesionální vrtař je jedním ze šťastlivců, kteří úspěšně propojují svoji ryze praktickou profesi se schopnostmi senzibila, protože ve své práci využívá nejen moderní technologie patřící k jeho oboru, ale také dowsing, česky proutkařství. Kombinace těchto dvou naprosto odlišných směrů mu přináší nevídané možnosti jak pro jeho obor, tak i pro zkoumání alternativní historie.

Z řady jeho článku na tart-aria.info vybírám příběh jeho pátrání po snahách o přemostění Kerčského průlivu.

Rozprava nad očkováním

Skotský lékař, autor, řečník a skeptik nedávno zveřejnil na svém blogu drmalcolmkendrick.org následující „zakázané“ otázky o očkování.

Mé pocity ohledně diskuse o očkovacích látkách

Jak čtenáři mého blogu jistě budou vědět, hlavní oblastí mého zájmu jsou kardiovaskulární choroby, což je velké a složité téma, v jehož rámci bývá každý, kdo zpochybňuje „konvenční“ myšlenky, nemilosrdně napaden. Ve srovnání s oblastí očkování se však bitvy okolo kardiovaskulárních chorob zdají naprosto bezvýznamnými. Pouhé hašteření v mateřské škole. Jsem členem online komunity lékařů, která se ve Velké Británii jmenuje „Doctors Net", a není přístupná veřejnosti. Kdykoli se tam objeví jakýkoliv příběh o očkování, je docela děsivé pozorovat, nakolik vzteklé a nenávistné rekce vyvolá. Pokaždé, když se „Doctors Net" dotkne tématu MMR (measles, mumps, rubella – trojvakcína proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám), lékaři prohlašují, že by Andrew Wakefield měl být uvržen do vězení a už nikdy se mu nesmí dovolit vydělat žádné další peníze, že je to podvodník a zločinec – a to jsou ty příjemnější komentáře.

Co je za „výjimečností“ USA

- v čem spočívá nebezpečí hlavního aspektu americké ideologie

„Hříchy ostatních odsuzujete horlivě až do roztrhání, raději však začněte se svými vlastními a k cizím se ani nedostanete,“ tato slova napsal William Shakespeare před více než 400 lety, ale ani dnes nenajdete lepší, která by co možná nejpřesněji popisovala rysy anglosaské zahraniční politiky. Obzvláště hluboce je ve Spojených státech zakořeněný zvyk stavět se nad všechny ostatní a poučovat je, a protože unipolární svět dnes zažívá řadu problémů, syndrom americké výjimečnosti (SAV) opět slibuje problémy.

SAV je nebezpečná nemoc postihující nejen americké, ale i anglická instituce, ale vzhledem k velikosti a vojenské síle Spojených států, jejich ideologii a ekonomickému potenciálu mohou následky tohoto problému ohrozit celé lidstvo.

Tisulská princezna – konec příběhu?

- předchozí část -

Anonymní svědectví z internetu

Na jednom internetovém fóru se objevila od nějakého Alexeje zpráva tohoto znění: 

„V roce 1974 jsem byl ve 4. ročníku na osmileté škole N76 v Kemerově a ředitelka školy Jekatěrina Ivanovna nám o tomto nálezu vyprávěla. Nepamatuji si údaje o genetické expertýze a ani informaci o stáří. Pouze přibližný věk ženy, její stav, oblečení a že byla v nějaké kamenné schránce s víkem naplněné barevnou tekutinou. Čekalo se tehdy na podrobnější článek v regionálních novinách, ale žádné články nebyly nikdy zveřejněny.“

Tisulská princezna – pokračování příběhu

Před několika lety vyšel na tomto blogu překlad velkého příběhu z malé sibiřské vesničky Ržavčik. Během času se rozběhl po českém internetu a od té doby se mě čtenáři ptají: Je to pravda, nebo nás zas někdo tahá za nos?

Odpovím upřímně – nevím. Ale nic mi nebránilo po věci zapátrat. Letos od této události totiž uplynulo 50 let a na ruské internetové scéně se opět zvedla vlna zájmu o tento polozapomenutý případ. V tomto materiálu vám tedy nabízím, co dalšího se mi podařilo objevit. Předem však upozorňuji, že se v drtivé většině jen stále opakuje už známý příběh a nových informací je jak šafránu. Obzvlášť ze strany těch, kdo by mohli něco opravdu seriozního říci, je ticho. Někdo by řekl, že podezřelé.