Za co byl Lomonosov odsouzen k smrti?

Málokdo ví, že Michail Lomonosov byl odsouzen k trestu smrti oběšením a rok čekal ve vězení na vykonání rozsudku, dokud nepřišla carská milosti. Kdo měl zájem na štvanici na velkého Rusa, zabavení jeho vědecké knihovny a jejím ukrytí a především na zničení jeho mnohých rukopisů, na nichž pracoval v průběhu celého svého života?

M. V. Lomonosov byl pronásledován kvůli svému nesouhlasu s německými vědci, kteří v 18. století byli páteří Akademie věd. 
Za vlády carevny Anny Ivanovny z Evropy do Ruska směřoval proud cizinců. Těmito "dobrodinci" ruského národa, kteří přicházeli od roku 1725, kdy byla založena Ruská akademie, až do roku 1841, byly zrekonstruovány základy ruské historie. Rusky sice mluvili velmi špatně, ale zato se velmi rychle stali odborníky na ruské dějiny a zcela zaplnili historické oddělení ruské akademie. Byli to:

Egregor sexu

Nedávno tu Vlabi s B. K. Ratnikovem nakousli podstatu egregoru. A i když na toto téma jsem tu už několik amatérských článků vypotil a jelikož už skoro rok přemýšlím, zda své poznání mám hodit do placu či nikoli, byl to takový malý impuls pro variantu a). Nechci se s tím rozepisovat, jak za svých mladých blogerských let, takže se svoje postřehy pokusím zhutnit do pár vět. Abych neomílal ryze stejné téma, otázku egregoru zamířím na jeden konkrétní. A tím je egregor sexu.

Určitě se mnou hodně lidí nebude souhlasit, a já jim tuto výsadu nikterak nezazlívám, ale pro mě to, že sex je opravdu produktem egregoru, je v podstatě poznáním. Když však říkám sex, nemyslím tím přímo fyzický akt, i když i ten též ve značné míře ano, pokud je následkem mysli ovládané egregorem, nýbrž sex, který mnozí mívají v hlavě - v mysli. Abych nepaušalizoval, podotýkám, že stejně tak, jako jsou lidé, kteří za dobu, kterou jsou vzhůru, i několik hodin denně myslí v nějaké formě na sex, jsou i lidé, kteří si takovým virtuálním harašením nevyplní ani minutu. To však neznamená, že by měli něco proti fyzickému sexu.

Megality hovoří 1

Rovnováha mezi progresivním myšlením a konzervativismem je velmi křehká a nestabilní. Hledání "zlaté střední cesty" mezi nimi není snadné, ale je životně důležité. Vrhat se jedním nebo druhým směrem hrozí nezvratnými důsledky. Konzervativismus vede ke stagnaci, zatímco hledání pravdy falešným způsobem a nadměrnou horlivostí pro zdůraznění podstaty jevů pomocí kontroverzních úsudků vede ke zpátečnictví stejně jako onen přehnaný konzervatismus - svádí badatele ze správné cesty.

Egregor

O vlivu energetického pole hovoří vedoucí katedry energoinformačních technologií Akademie NAST (Národní asociace osobních strážců) Ruska a autor knih ze série „Kroniky reálného světa“ generál-major Federální služby ochrany RF v záloze Boris K. Ratnikov.

Člověk žije v energetickém prostoru a zažívá na sobě vliv rozličných struktur energetického pole, kterými je okolní svět naplněn. Do okolního prostoru přispívá objektivními narušeními i lidská myšlenka, která má energetickou povahu a různé energetické struktury nebo energoinformační subjekty ji absorbují. Určité energetické vibrace jemnohmotného plánu různé frekvence vyvolávají i běžné lidské pocity. Pokud tyto vibrace v sobě nesou agresi, závist, zlobu, násilí a podobně, jsou nízkofrekvenční. Vysokofrekvenční vibrace přinášejí naopak dobro, láska, soucit, úcta a podněcují člověka k pozitivnímu chování. A tyto vibrace vstupují do rezonance s podobnými energetickými subjekty v okolním prostoru. Efektu rezonance je dosaženo díky intenzitě přání a důvěry v dosažení požadovaného. Tyto interakce na úrovni energetiky umožňují vytvářet kolem člověka příznivé podmínky pro realizaci plánovaného.

Kurz tartarologie (Základy vědy o Tartárii) 6

- předchozí část -

Dobytí Buchárie

V létě roku 615 (1218) vyrazil Čingis-chán na pochod s obrovskou armádou do Velké Bucharie. Na cestě se k němu připojili Arslan-chán Karlikský, Idikut-chán Ujgurský, který žil v zemi Bišbalkské, a Saknak, vrchní vládce země Amalykské. Došli ke městu Otrar. Čingis si byl vědom, že sultán Mohamed rozdělil svou armádu po silných městech, a tak poslal své syny Ugadaje a Čakotaje do Otraru a syna Čuči do Nadžan. Dále poslal dva generály Alan-Najana a Suktu-Buka s 50.000 vojáky do Farnakantu a Chodžanu.

A sám se synem Taulajem a celou armádou vkročil do Bucharie. Zde je třeba poznamenat, že slovo „buchar“ v mogullském jazyce znamená „učený člověk“. To proto, že každý, kdo chtěl studovat různé vědy, jel do Bucharie.

mapa v plném rozlišení zde

Katastrofu Titaniku naplánovali Rothshildi, aby mohl vzniknout FED?

Jsou to celkem známé informace, ale nikdy není na škodu je opakovat…

Kurz tartarologie (Základy vědy o Tartárii) 5

- předchozí část -

Život Čingis-chána

Čingis-chán se narodil v zemi Blun-Julduk v létě 559 podle mogullského kalendáře, v roce prasete (mogullsky Tongus), což odpovídá létu roku 1162 od vtělení Boha Slova.

Když Čingis vyšel z matčina těla, držel v ručičce sraženinu krve, o čemž řekla porodní bába jeho otci. Ten svolal své důstojníky a jeden z nich řekl, že to je znamení, že chlapeček se jednou má stát velkým vojevůdcem a pokoří mnohé země. Otec nazval malého Tamučin, ale když byl později prohlášen za chána, přejmenoval se na Čingise, což v mogulském jazyce znamená “moře“.

Památník Čingischána, Mongolsko

Záhady archeologie - část šestá

Kurz tartarologie (Základy vědy o Tartárii) 4

- předchozí část -

Začátek bojů

Naši předkové měli takové rčení: když příliš dobře krmíš psa, nakonec ho tak rozmazlíš, že pokouše i vlastního pána. A přesně to se stalo s poddanými Alanča-chána. Opustili Boha a začali se klanět modlám. Přinášeli mu oběti – nejprve tajně, a poté i zjevně.

Palác Velkého Chána

Kurz tartarologie (Základy vědy o Tartárii) 3

- předchozí část -

Zrod Tartárie

Pokračovat ve čtení dalšího vyprávění by nemělo smysl, pokud by čtenář dostatečně pevně nestrávil vše, co bylo uvedeno v předchozích částech. Níže totiž předložím text jednoho velmi zajímavého dokumentu, který je zastoupen v mnoha knihovnách a nikdy se neskrýval před očima historiků ani širšího okruhu čtenářů. Zcela podle moudrého pravidla: "Chceš-li něco bezpečně schovat – polož to na nejviditelnější místo". A právě v tomto případě jsme svědky účinnosti této metody. Nevzhledný dvoudílný svazek s nic neříkajícím, nudným názvem (volně přeloženo - Genealogická historie o Tatarech) prostě přitáhne pozornost opravdu málokoho. Ale pokud víte, jak správně interpretovat to, o čem se v něm píše, pak se oči otevřou a dostaví se jasné pochopení, že tento text je neocenitelným pramenem znalostí o historii východní části Velké Tartárie.