Přitahovat, odpuzovat, plus, mínus, vlevo, vpravo - tak jak to teda je?

Pravděpodobně teď napíšu něco, co většině, možná všem, bylo a je jasné, ale já se v tom prostě plácal jak ryba na suchu. Snad i proto, že ryba jsem :-)

Ale třeba je tu ještě někdo, kdo stejně jako já tápe, a právě proto se pokusím díky přečteným knihám shrnout pár informací.

Znáte jistě pořekadla vrána k vráně, podobné se přitahuje, jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá a další podobné větičky. Stejně tak ale víte, že třeba u magnetu se plus s plusem odpuzuje a naopak záporný pól s kladným přitahují. Čili přesný opak. Mátlo mě to, protože jsem si říkal, jak je sakra možné, že jednou se něco shodné přitahuje a jindy zase odpuzuje. 
Není to zase až tak složité.

Pokud přijmete jako fakt (netvrdím, že to fakt je, ale také že není), že hmota se projevuje energetickými poli, jako je třeba elektromagnetické, a vědomí zase poli torzními (jde o informační pole "zakřivené" torzí - kroucením), pak je skoro vyhráno.

Ale aby to nebylo tak úplně jednoduché a nešlo jen o nějaký hokuspokus termikus, pak to v krátkosti svými slovy (dost možná zkomoleně) vysvětlím.

Budu k tomu potřebovat strašidelně znějící termín torzní pole a fyzikální vakuum.

Ruský vědec A. J. Akimov o vakuu napsal:

"Termínem fyzikální vakuum dnes označujeme to, co zůstane v prostoru, když z něj odstraníme veškeré elementární částice až do té poslední. Nezbude tam však prázdné prázdno, nýbrž zvláštní hmota - prapůvodce všeho vesmíru. Tato látka umožňuje vznik elementárních částic, ze kterých se následně tvoří atomy a molekuly."

Torzní pole je pole, které vzniká otáčením - torzí. Otáčivý pohyb najdeme všude. Od planet, které rotují kolem sluncí, až po jádro atomu, které rotuje kolem své osy a kolem něho krouží zase elektrony. Narozdíl od polí elektromagnetického a gravitačního, která jsou osově symetrická, je osa pole torze jiná (na obrázku oranžové kužele), neboť pole se od zdroje (rotující předmět) šíří ve tvaru dvou kuželů.

Ruský fyzik Gennadij Ivanovič Šipov dokázal, že právě z torzního pole vzniká fyzikální vakuum, jež dává vznik elementárním částicím. Z nich pak vznikají atomy, molekuly a vytvářejí všechna možná skupenství. Pole torze označil jako páté skupenství hmoty.

Narozdíl od elektromagnetismu, kde se shodné náboje odpuzují a protikladné přitahují, náboje torze jednoho znaménka (rotačního směru zdroje - čili spinu) se přitahují. Odtud patrně pochází ona rčení (vrána k vráně aj.) Prostředí, v němž dochází k šíření torzních nábojů, je právě fyzikální vakuum, které se ve vztahu k torzním vlnám chová jako zcela pevné těleso.

Rychlost světla je jak známo C (300 000km/s ve vakuu), ale rychlost šíření torzních vln je minimálně 10 na devátou C (to jest rychlost světla krát 1 000 000 000). Prakticky to znamená možnost okamžitého přesunu z jednoho konce vesmíru na druhý.

Abych vysvětlil zdůraznění toho, že se fyzikální vakuum (tedy většina prostoru - vše mezi atomy i jejich elementárními částicemi) ve vztahu k torzním vlnám chová jako zcela pevné těleso, dám jeden názorný příklad.

Představte si ocelovou, absolutně rovnou dlouhou tyč ("pevné" vakuum), která se jedním koncem opírá o Zemi a druhým třeba o hvězdu Proxima Centauri (vzdálená 4,22 světelného roku od nás) za podmínky, že tato tyč je absolutně pevná (nulová pružnost). Pokud klepneme kladívkem (torzní vlna) do jednoho konce, pak v tentýž okamžik se o stejnou vzdálenost, o kterou se posune jeden konec na Zemi, posune i druhý konec na Proxima Centauri. Na tomto principu dochází k nadsvětelným rychlostem přenosů informací díky torzním polím.

Takže shrnuto podtrhnuto mi vychází, že v případě hmoty platí přitahování opačných nábojů, protože převládá působení polí elektromagnetických či gravitačních, i když platí, že každá elementární částice zároveň má své torzní pole díky rotačnímu pohybu. Jde tedy o působení hmoty na hmotu. Ale v případě charakterů, nálad, myšlenek platí ona rčení o přitahování se podobných. Myšlenky a vědomí - jsou totiž charakteru torzních vln a polí - informačních polí. Není si pak těžké i z úhlu fyzikálně uvažujícího člověka představit, jak je možné, že telepatie, přesun vědomí v prostoru i času a mnohé z dalších mystických schopností člověka, probíhá v okamžiku.

Koukám, že jsem se dostal dál, než jsem na začátku článku pomýšlel :-)

zdroj informací: kniha Fyzika víry plus pár výškrabků z vlastní hlavy