Generál KGB o PSI-zbraních 3

- předchozí část -

- Velmi nám pomáhali výjimečně silní extrasenzorici z řad důstojníků státní bezpečnosti. Ano, takoví tam opravdu sloužili. V roce 1991 jsem jich dal několik dohromady, těch nejnadanějších, a vytvořil malou jednotku. Leželi na pohovkách a nalaďovali se na mozek nějakého politika, i když ten se nacházel třeba i tisíce kilometrů daleko. Uvedli tento "objekt" do stavu měkké hypnózy a "vyslýchali" ho. Dotazovaní měli pocit, že hovoří v duchu sami se sebou, ale ve skutečnosti podávali informace našim tajným službám. Pokud některý politik nechtěl sám se sebou mluvit, použil se jiný program. Do mozku byl zaslán hlas jeho oponenta nebo kolegy nebo přítele (přítelkyně), s kým už ochotně zapředl živou debatu. A naši operátoři tuto debatu snímali. Díky těmto dialogům se nám podařilo zabránit nemálo pohromám na státní úrovni.

Generál KGB o PSI-zbraních 2

- předchozí část -

_______________________________________________________________________________________

Trochu historie (Ze svazku zvláštních služeb SSSR, 1991) 
V roce 1853 slavný chemik Alexandr Butlerov jako první na světě vytvořil vědeckou hypotézu k objasnění fenoménu mentálního přenosu projevujícího se v hypnóze mezi hypnotizérem a pacientem. Butlerov navrhl zkoumat jako zdroj záření mozek a nervový systém člověka, předpokládaje, že pohyby "nervových proudů těla" shodně spolupracují s elektrickými toky ve vodičích. Právě elektroindukční efekt objasňuje podle Butlerovova názoru fyzikální podstatu signálů z mozku jednoho člověka do mozku druhého.
S hypotézou Butlerova souhlasil fyziolog Ivan Sečenov a zároveň upozornil na fakt, že emoce a blízké příbuzenské vztahy, zejména mezi dvojčaty, významně zesilují efekt myšlenkové silové spolupráce.
Nejznámější byla série prací na elektromagnetické zdůvodnění mechanismů myšlenkové sugesce/mentálního přenosu ve zkušenostech se zvířaty a lidmi, uskutečněných koncem 19. století a začátkem 20. akademikem Vladimírem Bechtěrevem, který vytvořil první Ústav pro studium mozku a mentální aktivity na světě.

Generál KGB o PSI-zbraních 1

PSI (психотронное) - působení může probíhat skrze technické prostředky - televizi, rádio, hudbu, určité rytmy a stejně tak čistě prostřednictvím PSI-pole jednoho člověka nebo skupiny na všechny ostatní z mozku do mozku. Speciální služby všech zemí na tom úporně pracují, ale všem ostatním sugerují myšlenku, že se jedná o pseudovědecká tvrzení. 

Zvláštní výraz "psychotronní zbraně" se v médiích objevil před 20 lety. Ale hovořili o nich tehdy jako obvykle vojáci ve výslužbě nebo vědci neuznávaní Akademií věd. V podstatě tehdy mluvili o jakýchsi generátorech, které, přestože se nacházejí i stovky kilometrů od "objektu", mohou prý způsobit zmatek v jeho mozku, měnit jeho chování, rozhodit psychiku, a dokonce způsobit smrt. Po těchto oznámeních se jako obvykle přihlásily oběti působení PSI-zbraní. Atakovaly redakce žalobami na to, že nějaké hlasy jim šeptají příkazy. Novináři je zdvořile vyslechli a na konci rozhovoru jim poradili, aby se obrátili na psychiatry.

Atlantská historie otroctví současné civilizace 3

- předchozí část -

Globální řízení
 
Uvedené tvrzení o civilizátorské misi a prostředcích jejího uskutečňování může mnohým připadat absurdní, přesto pokud se obrátíme k publikacím na téma záhad minulosti, k monografiím typu "Světové dějiny", školním i vysokoškolským učebnicím napsaným bez jakýchkoli "hloupých úletů" - jen na základě interpretace skutečných poznatků archeologů a dochovaných kronik, pak je možné uvidět velmi specifický obraz.
Prakticky všechny mýty regionálních civilizací starověku a mnohých "necivilizovaných" národů a kmenů hovoří o tom, že jejich vznik byl dílem přistěhovalců ze zámoří (nebo z kosmu), osvícenců, kteří přišli, aby učili divochy, sběrače a lovce základům zemědělství, řemesel a státního řízení. Poté civilizátoři buď zemřeli, nebo byli zabiti, anebo své svěřence prostě opustili; v některých případech však odstranění těchto civilizátorů měli na svědomí zlí "bohové", kteří se rovněž snažili uskutečnit svou civilizátorskou misi, a pak se stali pokračovateli práce dobrých "bohů", kteří ji začali.
V průběhu celé historie mnozí myslitelé globální nadnárodní řízení odhalovali, a to na základě všeobecně známých faktů, které však pracně vystavěný historický mýtus (oficiální historie) představuje jen jako vzájemně spolu nesouvisejících zvláštností nebo shody náhod nemajících v žádném případě vliv na život většiny.

Bankovní účet zadarmo? No fakt, že jo!

Jsem sice i přes svůj ne příliš pokročilý věk poněkud konzervativní a opravdový peníz je pro mě jen ten, který držím v ruce, a i na bankovnictví jako takové mám svůj nelichotivý názor, tak přesto jsem letos zažil něco, čemu jsem nevěřil ani přes televizní a další reklamy (možná právě proto). Pro mnohé budou následující řádky jen nošením dříví do lesa či objevováním Ameriky, ale třeba budou i takoví Tomášové, jako jsem byl já. Třeba jim to pomůže v rozhodování, což by udělalo radost i mé škodolibosti, protože by bankovní vyžírkové utrpěli další, byť kapičkovou prohru. Ale kapka ke kapce....

Atlantská historie otroctví současné civilizace 2

- předchozí část -

Společnost nelásky

Z toho, co známe z historie současné civilizace, je zřejmé, že předchozí civilizace nebyla společností lidí sobě rovných na základě důstojnosti a všeobecné Lásky. Byla to civilizace geneticky odlišných ras. A přinejmenším v té její části, na jejíchž rozvalinách vznikl současný Západ, platilo rozdělení na rasu "pánů" a rasu jim sloužících "mluvících nástrojů".
To všechno našlo své různorodé pokračování v historii současné globální civilizaci a mnohé skutečnosti to v ní také vysvětluje, hlavně - v historii regionálních civilizací nyní nazývaných Západem (ale nejen tam), v raných etapách jeho rozvoje.
Kastovní rozdělení v dávných dobách v některých regionech vyjadřovalo snahu potomků "pánů", uskutečňujících civilizační misi, zachránit v následnosti generací geneticky čisté linie a vyloučit svou "degeneraci" při křížení s potomky bývalých "mluvících nástrojů".
Manželství mezi bratry a sestrami, rodiči a dětmi v kněžských a královských rodinách v jiných regionech měly tentýž cíl - uchránit geneticky čistou linii "pánů" v posloupnosti generací před přimísením genetického materiálu "mluvících nástrojů".
Na druhé straně právo první noci a mužská promiskuita "pánů" ve vztahu k samicím "mluvících nástrojů" měly rozšířit možnosti civilizátorů díky určitému "vylepšení plemene" civilizovaných. To se mělo projevit při spolupůsobení přírodního i umělého výběru v následujících pokoleních.

Atlantská historie otroctví současné civilizace 1

Oficiální zdroje tvrdí, že otrokářský řád nahradil prvobytně pospolnou společnost a stal se první společensko-ekonomickou formací v historii lidstva založenou na vykořisťování člověka člověkem.
Je to však pravda? 

Existuje velké množství nejrůznějších svědectví archeologie, geologie i historie, a také legend a pověstí o tom, že současná civilizace není první, ale před ní, například před 13 tisíci lety, existovala jiná civilizace, kterou mnohé zdroje spojují s Atlantidou.
Obraz života této předchozí globální civilizace můžeme sestavit jen podle mýtů a tajných učení, která záměrně nejsou určena davu a předávají se z dávných dob do současné civilizace jen mezi vyvolené a zainteresované osoby, i když v některých dobách tuto specifickou informaci prezentují i davu, ovšem jen jako svého druhu kuriozitu. To všechno v kombinaci s nyní dominujícím historickým mýtem znamená, že doba kamenná, jak to ukazuje archeologie, sice byla, ale ne všichni, kdo přežili jí předcházející globální katastrofu, upadli na zcela primitivní úroveň. 

A kromě toho podle jedné z rekonstrukcí obrazu života předchozí globální civilizace, vytvořeného na základě mýtů, lidé tehdy nežili tak, jako my... 

Imigranti a já

Často teď slýchávám, a u vás to bude asi podobně, jak se při setkáních a hovorech ptají lidé svých protějšků, někdy i s velkou dávkou nejistoty, na to, co si myslí k dnešní "imigrační" situaci, jaký k tomu mají postoj.
Dostat já takovou otázku, né že by se tak již stalo (asi proto, že se téměř výhradně potkávám s lidmi plynoucími na stejné vlně), moje odpověď by patrně nebyla jednotná ani s jedním z dvou hlavních proudů, jež je možno sledovat ve všech typech médií.
Začal bych asi tím, že pomoci druhému člověku v nouzi pokládám za natolik samozřejmou věc, že více než 99,99 % z celé populace by podle mne určitě řekla to samé. Tudíž v tomto ohledu je jasno. Ovšem od tohoto místa to tak jasné již není. Lze si položit řadu otázek, na které už není jednoznačná odpověď, protože ta se bude odvíjet od osobních žebříčků hodnot každého jednotlivého člověka. A hodnotit, který takový žebříček je více lidský nebo žebříčkovatější, si opravdu netroufám, a kdo by tak snad chtěl činit, ten musí mít o sobě hodně vysoké mínění.

A pak že prej hlavou zeď neprorazíš!

(povídka)

To byl zase dneska den! 
Moje unavené tělo se z posledních sil snaží vydrápat z vany, utřít se, udělat pár kroků ke gauči a podlehnout gravitaci. Snad už jen silou vůle přes sebe přehazuji deku a zavírám oči. Několik minut si v hlavě organizuju dnešní dění. Určuji, co si zapamatovat, co je nepotřebné a co snad raději zapomenu. Co jsem zvoral a s čím jsem spokojen. 
Po chvíli si uvědomuji, že jsem již na hranici říše snů, a možná už kousek za, což mě vrhá zpět do gaučové reality. Následuje pár bdělých myšlenek, které se s přibývajícími vteřinami opět stávají snově pokroucenými. Jsem již asi potřetí jednou nohou v jednom a druhou v jiném světě, když si vzpomenu na svůj první a doposud i poslední úspěšný vědomý výstup z těla před několika měsíci. Stále ještě vzdáleně vnímám svoje ruce a nohy, které mají snad tunu, a trochu mě svědí obličej, ale nemám již vůli pohnout ani jazykem. Je to ideální stav pro zopakování onoho mystického prožitku.
Po okraji zorného pole, byť se zavřenýma očima, se mi v tomto týdnu už  potisící mihne slunečně zářivá koule, o které nevím, co si myslet. Nyní ležím na zádech. Pokouším se tedy ze svého těla odvalit bokem, protože zvednout se jsem líný i ve virtuálním světě. Jde to velmi, velmi těžko. Rotujícím ramenem s sebou beru i deku a.... padám na hranu skleněného stolku vedle gauče. 
Tak to se tedy nepovedlo. Vrátím se tedy zpět a po pár vteřinách se opět cítím jako vězeň ve svém supertěžkém těle, a proto zkouším úhybný manévr znovu. Se stejným výsledkem. Vleže na zemi pod stolkem vnímám deku, do které jsem se půlobratem vlevo již docela zamotal. Tohle nemá cenu. Ještě se zmrzačím a rozbiju nábytek. 
Ale počkat! Něco tu nehraje, jenže co?

Američané zjišťují, že jejich školáci jsou stále hloupější

aneb 

Zamyšlení ruského bloggera nad výsledky jednoho amerického výzkumu

Známý americký spisovatel, právník a blogger Michael Snyder komentuje výsledky výzkumu, které proběhly v americkém tisku. Hovoří se v nich o značném a neustávajícím snižování intelektuální úrovně amerických školáků a studentů. Jsou citovány seriozní časopisy i zpravodajská média a také vystoupení akademických vědců.
Na grafu sestaveném výzkumníky z University of Hartford (Connecticut) je křivka zachycující snižování úrovně IQ obyvatelstva planety v průběhu let. Graf byl sestaven na základě výsledků sledování obyvatel Velké Británie, Dánska a Austrálie.