10. 9. 2015

Američané zjišťují, že jejich školáci jsou stále hloupější

aneb 
Zamyšlení ruského bloggera nad výsledky jednoho amerického výzkumu


Známý americký spisovatel, právník a blogger Michael Snyder komentuje výsledky výzkumu, které proběhly v americkém tisku. Hovoří se v nich o značném a neustávajícím snižování intelektuální úrovně amerických školáků a studentů. Jsou citovány seriozní časopisy i zpravodajská média a také vystoupení akademických vědců.
Na grafu sestaveném výzkumníky z University of Hartford (Connecticut) je křivka zachycující snižování úrovně IQ obyvatelstva planety v průběhu let. Graf byl sestaven na základě výsledků sledování obyvatel Velké Británie, Dánska a Austrálie.



Čtyři body za 60 let - od roku 1950 do současnosti - to je zarážející. A to nemluvíme o tom, že ani počátečních 91,7 bodů nevzbuzuje zrovna nadšení. Navíc holandský vědec Nijenhuis z Amsterodamské univerzity spočítal, že od roku 1884 do roku 2004 se výše IQ obyvatel Západu snížila o celých 14 bodů!

Nu což, i Boloňský systém svou misi na ohlupování lidstva plní velmi dobře...
To, co proběhlo při hodnocení výsledků jednotné státní zkoušky, je pro Ameriku vskutku charakteristické. Jejich test se nazývá „Reasoning Test (nebo také SAT - Scholastic Aptitude Test či Scholastic Assessment Test, což je doslova Akademický hodnotící test) a je to standardizovaný test pro přijetí na vysoké školy v USA. Za 6 let v období 2006 - 2012 se počet bodů získaných uchazeči při této přijímací zkoušce snížil z maximálně možných 2.400 o 20 (z 1518 na 1498). Na následujícím grafu je zachycena hodnota průměrného získu bodů v kategorii "Čtení - mateřský jazyk".


A jedna zajímavost: v kategorii "Matematika" získali z 800 možných bodů Američané asijského původu průměrně 595 bodů, Američané latinskoamerického původu 485 a krajané Obamy jen 428 bodů. O "bílých" Američanech je jen řečeno, že za sledované období (2006 - 2012) se jejich celkový výsledek snížil o 4 body, u ostatních národností se snížil o 22 bodů. Avšak kromě Asiatů, ti nepřestávají udivovat: jejich průměrný zisk se totiž zvýšil o 41 bodů! Tady je máte!

Materiál předložený Michaelem Snyderem je přesvědčující. Tím spíš, že autor má s čím srovnávat. Nabízí totiž svým čtenářům vyplnit si úkoly přijímací zkoušky pro přechod do vyššího ročníku (13 - 14 let) z roku... 1912. A připojuje i kopii výsledkové listiny zkoušky.
Jenom mě, upřímně řečeno, poněkud překvapil Michaelův dovětek. Napsal totiž: "Můžete se sami přesvědčit o tom, že tato zadání byla daleko těžší, než jsou dnes". Tento vysoce vzdělaný autor pak ještě dodává, že by "zkouškou v roce 1912 sotva prošel".
Zajímavé...
Pro ruského člověka (pro českého určitě také - pozn. překl.) však může být prohlédnutí těchto "obtížných" zkoušek z roku 1912 důvodem k optimismu. Myslím, že by to dokonce u něj vyvolalo i shovívavý úsměv. Pokud by totiž v sovětské škole byla takováto úroveň, je nepravděpodobné, že bychom mohli sestrojit atomovou bombu, vypouštět do kosmu rakety a postavit Dněprogres!
Zde je pro ilustraci několik příkladů oněch "obtížných" úkolů, před nimiž váhá autoritativní a po-americku vzdělaný spisovatel:

I. Výslovnost
Vyslov 40 zadaných slov.

II. Čtení
Přečti úryvek zadaný učitelem.

III. Aritmetika

Je předloženo deset úkolů.
1. Napsat slovy 5 zadaných čísel. Pozor, u čtyř z nich se jedná o desetinné číslo!
2. Spočítat: 35,7 + 4; 5,8 + 5,14; 59 + 112
3. Je dána cena metru tapety, rozměry stěn, dveří a dvou oken. Kolik bude tapeta stát?
4. Kdosi koupil farmu za 2.400 dolarů a prodal ji za 2.700 dolarů. Kolik procent byl zisk?

... A dále to pokračuje v podobném duchu. Ještě snad poslední úkol:
10. Je dána cena kubíku dřeva. Spočítej, kolik zaplatíš za nákup dřeva na stavbu boudy, jejíž šířka a výška jsou dány.
(Vzpomínám si, že když jsem byl učitelem matematiky, tak v 5. třídě střední školy (12 let) byly děti obeznámeny nejen s pojmy "objem" nebo "desetinné číslo", ale uměly i samostatně operovat s běžnými zlomky. V americkém zadání je jediná nedesetinná část - zlomek 1/2. A připomínám, že tato zkouška je určena dětem ve věku 13 - 14 let!)

IV. Gramatika
Osm zadání typu "Jaké vlastnosti má sloveso" nebo "Rozdělte na části větu: John běží po mostě".


Existuje ještě kapitola Geografie s 10 otázkami (typu "Vyjmenujte v sestupném pořadí tři největší státy Ameriky"), 10 otázek z historie ("Vůči kterému prezidentovi byl uplatněn impeachment?") a 10 otázek týkajících se administrativního uspořádání USA ("Pojmenujte a vysvětlete tři druhy moci v USA).

A pak je tu ještě jedna kapitola - Fyziologie - s takovýmito otázkami:
Proč je třeba se učit fyziologii? Popiště uspořádání srdce. Jaký je rozdíl mezi žílami a tepnami?
Atd.


Nemám představu, s jakou epochou Ruska můžeme srovnávat tyto úkoly určené pro Američany ve věku 13 - 14 let. Je však jasné, že zcela určitě ne se sovětským obdobím, neboť například v učebnici algebry pro 6. ročník nacházíme takovéto úlohy:
překlad prvních dvou úloh:

1005. a) Může dvojice přirozených čísel vyhovovat zápisu 6x - 5y = 102 ?
b) Může dvojice čísel, kdy každé z nich je dělitelné 3, vyhovovat rovnici 37x + 41y = 107 ?

1006. Najděte pět řešení těchto rovnic:
0 . x + 2y = -7
3x + 0 . y = -21
x . (y + 5) = 0
(x - 3) (y + 4) = 0




překlad první úlohy:

1021. Dokažte sestrojením, že grafy rovnic y = -x + 5, 2x - y = 16 a x + 2y - 3 = 0 se protínají v jednom bodě. Najděte souřadnice tohoto bodu.




 





překlad zadání prvního cvičení:

896. Vyjádřete tyto výrazy jako součet nebo rozdíl třetích mocnin a rozložte je na činitele:

 
















Ale mohli bychom porovnat třeba s úlohami pro naše školáky ze 2. ročníku I. stupně, kterým je 8 let:

překlad dvou úloh:

1. Na severní stranu školního pozemku děti nasadily po 45 kusech lip a akácií. Za několik dní nasázely ještě 15 lipek a 25 akácií. Kolik celkem nasadily lipek a kolik akácií?
2. Žáci vysázeli sazenice malin. V srpnu vysadili 35 kusů, v září 25 a v říjnu 15. Dobře se ujaly jen ty, které byly vysazeny v září. Ostatní byly slabé. Kolik bylo slabých sazenic?


A zcela nepřiměřené by pro budoucí ničitele Hirošimy a Nagasaki asi byly tyto úlohy, které řešily ruské děti ve školách Ruského impéria. 
Ačkoli američtí školáci asiatského původu by možná za oněch 3:45 hod., které SAT na zkoušku přiděluje, nejen přečetli zadání, ale třeba by dokonce i pochopili jeho obsah...


Takže docházím k závěru, že při srovnání ruské úrovně vzdělávání s Američany je to asi tak jako s tím nebem a dudami...


(z filmu Absurdistán, 2006)


zdroj:
http://ss69100.livejournal.com/1763763.html
překlad: Vlabi


(©)2015 myslenkyocemkoli.blogspot.com
Článek je povoleno publikovat v celé a nezměněné podobě s uvedením zdroje.

15 komentářů:

  1. Hmm, náhody neexistujú... http://aeronet.cz/news/analyza-ridici-procesy-globalniho-prediktora-a-jeho-uloha-v-soucasne-uprchlicke-krizi/ Pepo

    OdpovědětVymazat
  2. Asi něco bude na tom, že jednotlivé národy neboli rasy a jejich míšenci, mají prostě svoje IQ (schopnost myslet, přemýšlet, dávat do souvislostí,...) a čím tmavší, tím prostě tyto schopnosti jsou menší. Může se to nelíbit, ale je to prostě fakt. Je to stejné jako dávat na jednu roveň ženu a muže, přičemž každý tak nějak aspoň podvědomně ví, že ženský pracují a fungují spíše na krátkodobých cyklech a chlapi na těch dlouhodobějších.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ahoj Petře,
      moc jsem nepochopil komentář. U IQ je vcelku jasné, že čím méně, tím prostě méně. Ale co si mám představit v přípojeném podobenství úrovní muže a ženy? Co je méně a co více? Dlouhodobý cyklus nebo krátkodobý? Buď jsi srovnával podobné záležitosti nebo jsi smíchal jablka s hruškama. Nebo jsi opravdu chtěl opravdu srovnávat schopnosti mužů proti schopnostem žen stejně jako výši IQ?
      Kdyby jsi naznačil, že se vzájemně doplňují, pak bych tomu rozuměl, ale takhle to vyznívá, že jedni jsou vyvinutější, než ti druzí (není jasné, zda muži či ženy).
      Zkus mi to, prosím, objasnit.

      Vymazat
    2. Myšlenka v hlavě byla jasná, horší to je už s tím předáním písemné formě :D. Takže dovysvětlení: samozřejmě o žena/muž jsem měl na mysli, že se doplňují, protože mužům krátkodobé cykly prostě nejsou vlastní... stejně tak ženám dlouhodobé strategie, proto vzájemný doplňování je namístě.
      U ras je to podobný v tom, že jejich tendence je prostě u černých mít blíž k přírodě než k přemýšlení nad strategií života. Je nezajímá, co se bude dít v zimě, nezajímají je zásoby na horší časy, kvalita stavebních materiálů... oni žijí pro momentální uspokojování potřeb. Všechno roste na stromech, co neroste, to mohou ulovit, chýše stačí z rákosí, není třeba nic skladovat, všecko roste trvale pořád...
      Takže cykly u nich jsou ještě na vyšší frekvenci než jsou nastaveny bílé ženy... není to špatně, prostě to tak jen je... :)

      Vymazat
    3. Mohu-li do toho vstoupit, pánové - a musím to, jak vidím, stihnout v krátkém cyklu - pak vy tu řešíte inteligenci, což je jedinci zhůry daná dispozice, a dokonce ji spojujete s rasovou předurčeností, ale v článku se píše o školních výsledcích v závislosti na efektivitě školského systému. A to jsou také jablka a švestky... Nebo maliny?

      Vymazat
    4. Ono to vypadá jako maliny, ale je souvisí to spolu blíž, než by se na první pohled zdálo. V USA mají špatnej školní systém mimo jiný tak ščpatnej proto, že tam mají obrovský procento černochů, kvůli kterejm se musí přizpůsobovat (čti: zvolňovat tempo) osnovy. A tím se nejen nenaučí to co je třeba, ale obě dvě skupiny jsou prakticky v pr*. Černoši nestíhají a běloši se nudí. Tak vymysleli to, že aspoň je naučí něco konkrétního - úzce specializovanýho, úplně vynechají široký spektrum nauk a připraví je alespoň na nějakou konkrétní práci. Však stěhování za prací je v USA bežné.
      A z toho vyplývá to moje separování ras, mísením to totiž nikam nevede, tedy vede, tam kam slunce nesvítí...

      Vymazat
    5. Petře,
      před časem tu v jednom článku (http://myslenkyocemkoli.blogspot.cz/2015/07/pyramida-jidla-aneb-proc-jsem-prestal.html) byl zmíněn výzkum, který měl zjistit, zda horší školní výsledky barevných dětí jsou důsledkem jejich rasy. A bylo zjištěno něco úplně jiného: černošské děti pocházejí většinou z chudších vrstev a jejich jídlo tomu odpovídá. Ve zmíněném výzkumu sledovanou skupinu dětí převedli na vyváženou plnohodnotnou stravu a po nějakém čase byly jejich výsledky zcela srovnatelné s bílými spolužáky. To jen tak na okraj.
      Skutečnost, že v Americe se školní tempo přizpůsobuje těm slabším - tedy barevným - není podle mého názoru důsledkem jakési nedostatečnosti černochů, ale úmyslem státních elit, které programově pracují na "zhloupnutí" a tedy snadnější manipulovatelnosti celé společnosti. Konečně - i u nás čertík v posledních desetiletích vystrkuje růžky. Kdo je starší a má možnost porovnávat dnešní školu s tou třeba před padesáti lety, ví, o čem hovořím. A především o tom je článek nahoře.

      Vymazat
    6. Změní snad změna jídelníčku vrabce tak, aby změnil své chování? Minimálně, bude mít neustále tendenci se vrátit ke svému egregoriálně podmíněnému způsobu života. Evoluce podle Darwina nefunguje. To by se ten už zmíněný vrabec musel dávno změnit životními okolnostmi na dravce nebo něco jiného. Nezměnil jediné pírko, nezměnil chování, nezměnil ani inteligenci. Příležitostí měl miliardu, leč vždy se všecko vrátilo do "výchozího stavu". Tohle jsme tu už před časem s Michalem probírali, viz předloha.
      Já tvrdím, že ikdyž černochům dáme lepčí jídlo, plán života, tak stejně při první příležitosti se vrátí na svou egregoriálně podmíněnou úroveň. Tak jako stovky generací k králíkárnách žijící králík po vypuštění do přírody okažitě začne hrabat nory...
      Černoši mají napojení na svůj rodovej egregor, svoje informační pole, bílí mají taky svoje. Smísením vzniká jen chaos a bordel...

      Vymazat
    7. Jenže Petře,
      (a teď jen teoretizuju) - když by to bylo tak, jak píšeš, pak by ani vývoj (ne ten dle Darwina, ale náš lidský - řekněme Duchovní) nebyl možný. Nikdy by se žádný jedinec nemohl dostat přes hranice vytyčené egregorem jeho druhu/rasy (mluvím o člověku, nikoli zvířatech). Tudíž nebylo by možné tzv. překročit svůj stín. To by ovšem celé pozbývalo smyslu. Znamenalo by to, že horní hranice vývoje je předem daná.
      Podle mne ideální podmínky (strava, prostředí, výchova, vlastní iniciativa, vůle jít kupředu, atd.) mohou tento stín (hranice dané egregorem rasy) přesáhnout.
      Celkově si myslím, že ona Tebou zmiňovaná "egregoriální úroveň" je nepůvodní (nepřirozené) omezení člověka (snad možná je to právě to, o čem psala Vlabi v odkazovaném článku, kde se pojednávalo o vlivu stravy na funkci mozkových buněk - a je buřt o jakou rasu jde.

      Vymazat
    8. Jako dívej, možnosti vývoje u všech ras jsou až do jejich hraničních limitů. Ta evoluce, jak zmiňuješ existuje, ale je to jen v rámci naplnění bubliny, vytvořené mezi potenciálem "genetické" výbavy a stávajícím stavem. Jestli se nacházíme v půlce nebo někde jinde, nevím, ale do nekonečna to jistě nejde.
      Snaha o zlepšování stavu je jistě dobrá, ale jde to velmi pomalu, než se "přeprogramuje" rodovej egregor na vyšší level. Rozhodně to není kratší časový období než statisíce let. Pokud tedy někdo, kdo má znalosti ho neupraví jinak (viz manipulace "s-tvořiteli").
      závěr: vyvíjíme se, ale jen v rámci předem daného prostoru... a je ho zatím poměrně dost :) .. černoši toho prostoru mají vůči nám míň, pač jsme se je násilně snažili dorovnat na naši hladinu... proto taky ten rozkol v jejich evoluci, chaos vnesený do jejich kultur... nic se nedá uspichat.

      Vymazat
    9. Já se domnívám, že "genetickou výbavu" nemá jedinec danou. Pravda, s nějakou se narodí, ale to je pouze startovní čára. Koneckonců už neochotně prosakuje i vědeckým éterem, že tuto výbavu je člověk schopný měnit způsoby, nad kterými by si jeden ukroutil hlavu. A pokud lze něco měnit, pak těžko hovořit o nějakém rámci bubliny. O počáteční hranici ano, ale o konečné již nikoli. (hranice jsou limitovány pouze naší představivostí a i ta se neustále posouvá - pokud nezasáhne systém se svojí výchovou - proč asi?)
      A další věc - (opět můj názor) rodový egregor se nepřeprogramuje sám od sebe. To je možné pouze tak, že to udělají právě jedinci, kteří půjdou za jeho hranice, pokud jejich "zápis" do informační struktury egregoru bude dostatečně silný nebo nebude přepsán (přehlasován) jinými jedinci nebo většinou. Dokud se budou všichni pohybovat v "bublině" určené egregorem, tak ta se nemůže změnit v žádném z aspektů. Alespoň ne vývojově vpřed. Ale stagnovat nebo degradovat ano - a to je dost možná důvod v rozdílech mentality a momentálních schopnostech ras - ale jako důsledek vlivů působení vnějšího světa a nikoli jako konečných možností přidělených přírodou.

      Možnosti jednotlivých ras si netroufám porovnávat ani hodnotit, protože se snažím patřit k těm, co "neháží do jednoho pytle". Rozdíly tu jsou, to ano, ale necítím se být oprávněn určovat, která kritéria jsou z pohledu "Univerza/Tvořitele/Boha/Vesmíru,... směrodatná. Je to schopnost ovládat "dotykáč"? Vystopovat jelena po týdenním dešti? Napsat operu o šestnácti dějstvích? Vnímat myšlenky druhého člověka? Já to nevím. Možná ani jedno, možná vše. Možná je to schopnost přestat si klást a věřit v omezení a zkoušet realizovat svojí představivost.

      Vymazat
  3. S rodovým egregorem v základu s tebou souhlasím, sám od sebe se informacemi nenakrmí. Jenže udělat velkej krok kupředu bez zajištěnýho správnýho řízení většinou znamená dva kroku dozadu, tedy chaos a degradaci. Ono se to časem ustálí, ale bude to trvat staletí, neli tisíciletí. Domorodci v africe si ještě neprožili starověk, natož středověk, nemají v rodových egregorech žádné kvalitně zpracované vlastní informační sady, pouze ty nekvalitně vsunutý z míchání ras nebo jinýma způsobama. Pokud si ten vývoj neodžijí sami, třeba v důsledku nehostinýho životního prostředí a nutnosti sami od sebe přemejšlet, tak přeskočením se připraví o provázanost. Přesně jak se mluví i v sav: "cizím umem život nespoznáš a moudřejším se nestaneš. Je to jak nacpat miliardu znaků do aury pomocí nějakých technik a pak se postiženej diví, co se mu to děje za nemoci.
    Vývoj musí být, v tom souhlas, ale ne cizíma rukama. Drobné pošťouchnutí v rámci usměrnění vývoje, pokud se ubíral vyloženě špatným směrem by taky mohlo být ku prospěchu, ale zase těžko říct, aby to špatný taky nebylo k něčemu dobrý. "Chytrýmu napovez, blbýho nech bejt..."

    OdpovědětVymazat
  4. Zajímavý článek i diskuze. Za sebe si myslím, že genetická výbava je důležitá, ale ještě důležitější je, jak napsal Michal (a já pořadí jen seřadím podle svého přesvědčení) vlastní iniciativa, vůle jít kupředu, výchova a prostředí, strava.

    Co umí genetická výbava, to můžeme vidět a já dokonce znám osobně jeden případ, kdy ani jiné prostředí a výchova nepomohly, nakonec geny zvítězily.
    Taky je zajímavé sledovat, že jiná strava a prostředí moc nepomáhají, nebo alespoň ne hned, protože ve Francii i třetí generace přistěhovalců má problémy a tvoří většinu těch, kteří se dopustí nějaké kriminality. To samé je v USA, kde jsou přistěhovali ještě déle. Čím to tedy je?
    Čím to, že tyto jevy se týkají o dost méně přistěhovalců z Asie?
    Proč se tedy u nás generace rodičů Vietnamců, kteří sem přišli v 90. letech, naučila docela obstojně česky a jejich děti, první generace, která se zde narodila, umí dobře česky a dosahují dobrý studijních výsledků, a proč se toto, ve stejném prostředí, nedaří cikánům ani po 500 letech?

    Já bohužel jinou odpověď, než geny a vlastní vůle, neznám.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Alexandrie,
      zcela nezastupitelné místo v této věci má školský systém. A o tom především tento článek je. Dnešní systém vzdělávání je postupně přeformátováván s cílem, aby dítě chodilo do školy co nejdéle a co nejméně se toho naučilo.

      Vymazat
    2. Ano, to počítám do toho "prostředí". A ještě dodávám, aby to, co je mu přirozené, zapomnělo/potlačilo se.

      Vymazat

Podepsat se není povinnost, ale projev úcty k druhým.