Něco jsem si vyhledával a narazil jsem na rozpor, který mi možná někdo dostatečně vysvětlí.
Ropa a zemní plyn se těží z hloubek stovek metrů až do hloubek v řádu kilometrů. Nejsou výjimkou ani vrty hluboké 9 km a ne nutně pod hladinou moře.
Fosilie z prvohor, jak mi strejda google sdělil, se nacházejí nejčastěji v hloubce několika desítek metrů, méně často až do hloubek 1200 m, výjimečně i více, ale to jsou výjimky.
Fosilie z druhohor, třetihor a mladších hor jsou logicky ještě blíže povrchu.
Tak kde se, u všech rohatých, vzalo všechno to fosilní palivo, které se denně čerpá, když se do té hloubky organická hmota neměla vlastně dostat? Leda, že by tam po změně na kapalné uhlovodíky prosáklo. Moc si ale neumím představit, jak prosakuje horninami kilometry hluboko. Možná je to fakt jen mojí malou představivostí, protože bych se musel ptát, proč se stejně nevsákly i oceány. A i když by oceány byly fakt vsáklé a jen malý už nevsáknutelný zbytek zůstal na povrchu, uhlovodíky, protože jsou lehčí, by stejně byly nad nimi.
Vodíková Země mění paradigmu rozvoje lidstva. Ropa je absolutně nevyčerpatelná, obnovuje se, vyskytuje se v hloubkách přes 10,5 km, o čemž se teorii vzniku ropy z biologických složek může jen zdát, nynější těžba ropy pomalu přechází na hlubinnou anorganickou ropu. Známé zásoby ropy ve světě převyšují teoretické maximum objemu ropy, která mohla vzniknout organicky – i kdyby se veškerá biomasa Země proměnila v ropu, vzniklo by jen 7% známých zásob z nalezišť Perského zálivu. Velké ropné firmy teorii anorganické ropy tiše využívají, nahlas nepřiznávají.
OdpovědětVymazatVíce zde: http://leva-net.webnode.cz/products/vodikova-budoucnost-lidstva-prevratne-zasedani-vedecke-rady-ruske-akademie-ved-exkluzivne/
To čo navrtáme, to sú všetko len povrchové ložiská, ktoré už vyplavali k povrchu. U ťažiarov je pravidelná rutina, že keď poklesne tlak ropy pod určitú hranicu za ktorú je už príliš nákladné ropu čerpať, proste vrt zapečatia a čakajú rok/dva. Potom vrt odpečatia a tlak je taký aký bol na začiatku ťažby. Takže áno, ropa a iné "fosílne" palivá vôbec fosilné nie su. Ale pomáha to udržiavať cenu hore. Je to ďalší z tých prípadov kedy sa veda prispôsobuje byznysu, nie opačne. Resp. dnes tomu ani inak nie je.
OdpovědětVymazatStále tu naňho odkazujem, ale podľa prof.Konstantina Meyla je vnútorné zemské jadro ultrastudeným neutrínovým reaktorom (zachytáva v súčasnosti asi 50% slnečných neutrín na základe čoho získava novú hmotu), vo vonkajšom jadre prebieha studená fúzia prvkov, zemský plášť je najhorúcejší a je chemickou továrňou. Planéta z novej hmoty rastie (dnes asi 19cm v obvode ročne) a zároveň vytvára vodu, "fosílne palivá" a prakticky všetky nerastné suroviny, ktoré postupne migrujú k povrchu.
s0lar
Dobrý den, s0lare, mohl byste být více specifický a konkrétně vyjmenovat ještě další nerostné suroviny kromě ropy a plynu, které migrují k povrchu. Předem děkuji.
Vymazat