Jak sociální parazité dobyli Anglii
 |
| Harold skládá přísahu věrnosti Guillaumeovi. Gobelín z Bayeux |
Židé a dobytí Anglie Normany
Nejvěrohodněji je historie Židů v Anglii doložena od 11. století našeho letopočtu. V roce 1066 se normanský vévoda Vilém vylodil na Britských ostrovech, dobyl Anglii a stal se jejím králem pod jménem Vilém I. Známý je především jako Vilém Dobyvatel.
Motivy jeho chování nás nepochybně zajímají. Z pohledu laika je přirozeně lepší být anglickým králem než vévodou z Normandie. Guillaume však musel skloubit takříkajíc dvě polohy. A jak vnímavě poznamenal filmový hrabě Cagliostro, při sezení na dvou koních se může klidně ukázat, že „sedlo nestačí“. Byla to opravdu bolest hlavy.
Otázkou je, proč Guillaume přeplul přes úžinu, aby si nárokoval trůn jiné země, když právě udělal pořádek v Normandii, zpacifikoval hýřící barony a později porazil francouzského krále a hraběte z Anjou, když sám vlastnil značné množství pozemků, na kterých bylo nutné nastolit pořádek? Situace je přitom velmi nejednoznačná. Anglický král je v tomto případě vazalem francouzského krále, protože je také normanským vévodou.
S nárokem na anglický trůn navíc vyšlo najevo několik velmi temných příběhů. Zdá se, že Edward Vyznavač, který byl příbuzný Guillauma, mu slíbil anglický trůn. Vévoda se navíc oženil s dívkou, jejímž předkem z matčiny strany byl anglický král. A ano, z otcovské strany byl vévoda z Normandie prasynovcem dámy, která byla poctěna tím, že měla za manžele hned dva anglické krále.
Každopádně, tak by člověk mohl jít a usednout na anglický trůn. Jenže smůla, Edward zemřel a Anglosasové na jeho místo zvolili jistého Harolda Godwinsona z nejmocnější a nejbohatší šlechtické rodiny království, který se za Edwardova života věnoval státním záležitostem. Předpokládá se, že Harold složil přísahu věrnosti Guillaumeovi a uznal ho za dědice anglické koruny, když navštívil Normandii.
Anglosaská šlechta však nechtěla na anglickém trůně vidět nikoho jiného než Harolda, a tak musel Guillaume shromáždit armádu a vtrhnout na ostrovy. Podmanil si Anglii a odstranil Angličany, přesněji řečeno Anglosasy, kteří ostrovu vládli po pět století, ze všech důležitých církevních i státních postů, ale neustále pendloval mezi zeměmi a pacifikoval normanské barony a anglická hrabata, která toužila po vzpouře. Jednou se tři roky neobjevil v zamlženém Albionu a řešil jen normanské záležitosti.
A co, divíte se? Kdo to potřeboval? Ukázalo se, že někdo tu byl.
Je známo, že vévoda z Normandie Guillaume vzal s sebou do Anglie skupinu přátel sefardských Židů z Rouenu (hlavního města Normandie). Méně se ví, že právě tito „přátelé“ financovali jeho armádu, protože udržet sedmitisícovou armádu, to není jako pro vás nakrmit kočku, ale Židé, jak víte, měli spoustu peněz, které půjčovali s velkou radostí za válek a revolucí s vědomím, že během nich a po nich se všechny investice stonásobně vrátí.
Zde je odpověď na otázku: proč se Guillaume potřeboval producírovat průlivem a prolévat krev? Nebyl to William, kdo přivedl Židy, ale to oni ho podnítili, aby se zmocnil území a velkoryse mu přenechali veškerou slávu (jako zanechali slávu Tariq ibn Ziyadovi v muslimském dobývání Španělska, za nímž stáli španělští Židé). I když štědrost zde příliš nekvetla. Museli zatím zůstat ve stínu, „za trůnem vládce“. Někteří autoři si všímají skutečnosti, že Guillaume byl sponzorován Židy, i když opatrně, pomocí výrazů „s největší pravděpodobností“, „možná“, „částečně“ atd. Nicméně, Encyclopædia Britannica se vyjadřuje zcela jednoznačně: "Vilém Dobyvatel byl financován Židy vyhnanými ze Španělska, a když si zajistil shovívavou neutralitu císaře Svaté říše římské Jindřicha IV. a se souhlasem papeže Alexandra II., v roce 1066 napadl Anglii." [22]
Je zde však jeden nepochopitelný moment. Encyklopedie hovoří o Židech vyhnaných ze Španělska. Je jasné, že se jedná o Sefardy, protože je zmíněno Španělsko. Z historie ale nevíme, že by Židé byli v 11. století vyhnáni ze Španělska, a nebo z Anglie.
Není nic překvapivého na tom, že by Židé mohli být v 11. století z Anglie vyhnáni, vezmeme-li v úvahu fakt, že podle védských zákonů běloši zločince vyháněli, ale nepopravovali. A o tom, že Anglosasové raného středověku dodržovali védské zákony, nebo alespoň jejich prvky, které používali ve svém společenském systému, dokládá védské znamení – svastika – na Haroldově štítu v době jeho smrti v bitvě s Guillaumem, což je vyobrazeno na gobelínu z Bayeux (Bayeux Tapestry), který podle legendy vyšila Guillaumova manželka Matilda.
- pokračování -
Nejvěrohodněji je historie Židů v Anglii doložena od 11. století našeho letopočtu. V roce 1066 se normanský vévoda Vilém vylodil na Britských ostrovech, dobyl Anglii a stal se jejím králem pod jménem Vilém I. Známý je především jako Vilém Dobyvatel.
Motivy jeho chování nás nepochybně zajímají. Z pohledu laika je přirozeně lepší být anglickým králem než vévodou z Normandie. Guillaume však musel skloubit takříkajíc dvě polohy. A jak vnímavě poznamenal filmový hrabě Cagliostro, při sezení na dvou koních se může klidně ukázat, že „sedlo nestačí“. Byla to opravdu bolest hlavy.
Otázkou je, proč Guillaume přeplul přes úžinu, aby si nárokoval trůn jiné země, když právě udělal pořádek v Normandii, zpacifikoval hýřící barony a později porazil francouzského krále a hraběte z Anjou, když sám vlastnil značné množství pozemků, na kterých bylo nutné nastolit pořádek? Situace je přitom velmi nejednoznačná. Anglický král je v tomto případě vazalem francouzského krále, protože je také normanským vévodou.
S nárokem na anglický trůn navíc vyšlo najevo několik velmi temných příběhů. Zdá se, že Edward Vyznavač, který byl příbuzný Guillauma, mu slíbil anglický trůn. Vévoda se navíc oženil s dívkou, jejímž předkem z matčiny strany byl anglický král. A ano, z otcovské strany byl vévoda z Normandie prasynovcem dámy, která byla poctěna tím, že měla za manžele hned dva anglické krále.
Každopádně, tak by člověk mohl jít a usednout na anglický trůn. Jenže smůla, Edward zemřel a Anglosasové na jeho místo zvolili jistého Harolda Godwinsona z nejmocnější a nejbohatší šlechtické rodiny království, který se za Edwardova života věnoval státním záležitostem. Předpokládá se, že Harold složil přísahu věrnosti Guillaumeovi a uznal ho za dědice anglické koruny, když navštívil Normandii.
Anglosaská šlechta však nechtěla na anglickém trůně vidět nikoho jiného než Harolda, a tak musel Guillaume shromáždit armádu a vtrhnout na ostrovy. Podmanil si Anglii a odstranil Angličany, přesněji řečeno Anglosasy, kteří ostrovu vládli po pět století, ze všech důležitých církevních i státních postů, ale neustále pendloval mezi zeměmi a pacifikoval normanské barony a anglická hrabata, která toužila po vzpouře. Jednou se tři roky neobjevil v zamlženém Albionu a řešil jen normanské záležitosti.
A co, divíte se? Kdo to potřeboval? Ukázalo se, že někdo tu byl.
Je známo, že vévoda z Normandie Guillaume vzal s sebou do Anglie skupinu přátel sefardských Židů z Rouenu (hlavního města Normandie). Méně se ví, že právě tito „přátelé“ financovali jeho armádu, protože udržet sedmitisícovou armádu, to není jako pro vás nakrmit kočku, ale Židé, jak víte, měli spoustu peněz, které půjčovali s velkou radostí za válek a revolucí s vědomím, že během nich a po nich se všechny investice stonásobně vrátí.
Zde je odpověď na otázku: proč se Guillaume potřeboval producírovat průlivem a prolévat krev? Nebyl to William, kdo přivedl Židy, ale to oni ho podnítili, aby se zmocnil území a velkoryse mu přenechali veškerou slávu (jako zanechali slávu Tariq ibn Ziyadovi v muslimském dobývání Španělska, za nímž stáli španělští Židé). I když štědrost zde příliš nekvetla. Museli zatím zůstat ve stínu, „za trůnem vládce“. Někteří autoři si všímají skutečnosti, že Guillaume byl sponzorován Židy, i když opatrně, pomocí výrazů „s největší pravděpodobností“, „možná“, „částečně“ atd. Nicméně, Encyclopædia Britannica se vyjadřuje zcela jednoznačně: "Vilém Dobyvatel byl financován Židy vyhnanými ze Španělska, a když si zajistil shovívavou neutralitu císaře Svaté říše římské Jindřicha IV. a se souhlasem papeže Alexandra II., v roce 1066 napadl Anglii." [22]
Je zde však jeden nepochopitelný moment. Encyklopedie hovoří o Židech vyhnaných ze Španělska. Je jasné, že se jedná o Sefardy, protože je zmíněno Španělsko. Z historie ale nevíme, že by Židé byli v 11. století vyhnáni ze Španělska, a nebo z Anglie.
Není nic překvapivého na tom, že by Židé mohli být v 11. století z Anglie vyhnáni, vezmeme-li v úvahu fakt, že podle védských zákonů běloši zločince vyháněli, ale nepopravovali. A o tom, že Anglosasové raného středověku dodržovali védské zákony, nebo alespoň jejich prvky, které používali ve svém společenském systému, dokládá védské znamení – svastika – na Haroldově štítu v době jeho smrti v bitvě s Guillaumem, což je vyobrazeno na gobelínu z Bayeux (Bayeux Tapestry), který podle legendy vyšila Guillaumova manželka Matilda.
 |
| Haroldova smrt šípem do oka. Gobelín z Bayeux |
- pokračování -
autorka: Jelena Ljubimova
zdroj
překlad Bedřich
Lichva to byla neboli pujcovani penez za urok, ktere zalozily bohatstvi zidu i jejich moc nad krali i panovnickymi rody. Utajovani zednari a jejich organizace pak prevzali moc nad politiky, mediemi, bankami, hospodarstvim zemi vlastnictvim nejdulezitejsich podniku. Z tohoto kralovstvi penez a uctivani penez se uz nelze vymanit. Chamtivost zidu je zodpovedna za vse co se dnes spatneho deje ve svete.
OdpovědětVymazat"...Z tohoto kralovstvi penez a uctivani penez se uz nelze vymanit..."
VymazatAle jde.