V. Putin odpověděl na otázky k článku „O historické jednotě Rusů a Ukrajinců“

Otázka: Vážený pane prezidente, děkuji vám, že jste našel možnost odpovědět na otázky týkající se vašeho významného článku o ukrajinských otázkách. A pokud dovolíte, první otázka zní: proč jste se rozhodl napsat tento článek právě teď?

V. Putin: Nerozhodl jsem se tak až teď, ale už dávno, několik měsíců jsem o tom přemýšlel. Jeho název „článek“ je podmíněný, protože je to něco více než článek. Je to analytický materiál založený na historických faktech, událostech a historických dokumentech.

Proč se u mě zrodila taková myšlenka? V běžném životě se věnujeme své práci, výchově dětí, některým koníčkům - zpravidla zvlášť nemyslíme na otázky podobné povahy a charakteru, které jsou uvedeny v tomto materiálu. Ale situace si vyžádala, abychom se blíže podívali na to, v jakém světě žijeme, kdo jsme, jaké jsou naše vztahy s našimi nejbližšími příbuznými a sousedy. Proto tato myšlenka vznikla právě v této souvislosti.

Navíc, proč jsem právě teď aktivizoval tuto práci? Protože se objevují podmínky, které se kvalitativně mění ve srovnání s nedávnou dobou. Zdá se, že začala aktivní práce na projektu „anti-Rusko“, což v nás samozřejmě nemůže nevyvolat určité znepokojení.

Ano, samozřejmě, každá země má právo zvolit si vlastní cestu, to není zpochybňováno. Víte, každý člověk je svobodný, ale existuje tu známá věta: svoboda každého člověka je omezena svobodou ostatních lidí. Dojde-li ke konfliktu se svobodou jiného člověka, musíte přemýšlet o nějakém druhu omezení, sebeovládání. Totéž platí pro státy. Pokud vidíme, že vznikají určité hrozby, zejména v oblasti bezpečnosti, pak musíme pochopit, co s tím dělat. A toto je velmi upřímný rozhovor o všech tématech, o kterých jsem právě mluvil.

Jsou tu určité okolnosti, díky nimž jsem nyní s tímto materiálem přišel. Na Ukrajině skutečně existuje mnoho milionů lidí, kteří chtějí obnovit vztahy s Ruskem. Jsem si jistý, že jsou to miliony. A existují politické síly, které vystupují pro tuto normalizaci. Zjevně jim však není dána žádná příležitost uskutečnit své politické plány, jsou jednoduše nesystematicky a nezákonně odstraňovány z politické scény. Někdo je prostě na ulici zabit, ale vraha nikdo nehledá. Nebo upálí lidi zaživa, jako tomu bylo během tragických událostí v Oděse.

Uzavřeli celonárodní sdělovací prostředky, dali je do domácího vězení, jak se to děje s [Viktorem] Medvedčukem. Orgány na Ukrajině zároveň přijímají absolutně nezákonná rozhodnutí i mimo rámec svých pravomocí. To znamená, že oněm silám není dána žádná šance na legální politickou práci. To je další okolnost a podle mého názoru velmi důležitá.

A konečně, v zásadě - chci se vrátit tam, kde jsem začal - je stále velmi důležité, abychom všichni pochopili skutečný stav věcí dnes, na základě historického kontextu toho, jak jsme dospěli k současné situaci.

Otázka: Komu adresujete tento článek jako první: „jim“ nebo „nám“?

V. Putin: Nedělím na „jim“ nebo „nám“. I v tomto článku říkám, že se jedná o jediné společenství, proto všem nám: i těm, kdo žijí v dnešním Rusku, i těm, kdo žijí v dnešní Ukrajině i sponzorům politického vedení dnešní Ukrajiny. Oni také potřebují vědět, co představujeme a jaký máme jeden k druhému vztah. Podle mého názoru je to důležité pro všechny.

Otázka: Ve svém článku píšete o jedné z „časovaných bomb“ založených v Ústavě Sovětského svazu. Takže tam byly i další? Co jste tím myslel?

V. Putin: Otevřeně jsem tam řekl, že nejnebezpečnější „časovanou bombou“ je právo republik Sovětského svazu svobodně vystoupit z jednotného státu.

Musím vám říci, že když se po první světové válce rodil Sovětský svaz, tak dokonce i bolševické vedení mělo na tuto věc různé úhly pohledu. V tom svém materiálu, v tom článku nezacházím do podrobností, protože tento podrobný popis by byl podle mého názoru zbytečný. Ale například Stalin, který v bolševické straně řídil práce tohoto druhu, měl s Leninem v této věci vážné rozpory. Stalin trval na autonomii, na principu autonomie při budování Sovětského svazu a měl za to, že všechny ostatní sovětské republiky, které byly vytvořeny v prostoru bývalé říše, by měly vstoupit, být součástí RSFSR.

Lenin na to měl jiný názor, hovořil o rovnosti všech republik, které nevstoupí do sestavy Ruské federace (RSFSR), ale společně s ní vytvářejí nové státy za stejných podmínek. Stalin to nazýval národním liberalismem a otevřeně se o tom s Leninem přel.

Mimochodem i ten Leninův postoj, pokud si přečteme dokumenty, byl takový, že Stalin má v této věci v zásadě pravdu, ale že je příliš brzy o tom mluvit. Takže [Lenin] ustoupil, jak říkal Stalin, nacionálům. A samotný Stalin mluvil o tom, že ruský federalismus je přechodnou fází k socialistickému centralismu.

A ve skutečnosti to tak bolševici provedli, protože Sovětský svaz byl formálně federálním státem, pokud ne přímo konfederaci s přihlédnutím k právu z něj vystoupit, ale ve své podstatě to byl vysoce unitární centralizovaný stát. No a to právo na vystoupení zůstalo samozřejmě jednou z „časovaných bomb“.

A druhou „bombou“, o které jsem také mluvil, byla vedoucí úloha KSSS, udávající směr, vedoucí, hlavní. Proč? Protože se ukázalo, že to byla jediná věc, která udržovala celou zemi v rámci jednotného státu. A jakmile se strana začala rozpadat zevnitř, jak jsem v tom materiálu uvedl, začala se rozpadat celá země.

Byly tam však i jiné „časované bomby“. Pak si o tom možná ještě promluvíme.

Otázka: Píšete o projektu „anti-Rusko“. Ale kdy začal a je spojen pouze s Ukrajinou?

V. Putin: Samozřejmě, že ne. Píšu tam o tom dost podrobně. Ten projekt začal už v XVII. - XVIII. století v Rzeczpospolité, potom ho využívalo polské nacionalistické hnutí a před 1. světovou válkou v něm pokračovalo Rakousko-Uhersko. Cíl byl prostý, uvádím to tam: rozděl a panuj! Před 1. světovou válkou měli potenciální protivníci Ruska jednoduchý cíl, prostě oslabit zemi. Aktivně na tom pracovali, prosazovali tuto myšlenku, aby oddělili část jednotného národa od společného celku a oslabili tak svého protivníka. Proč potom bolševici na tuto myšlenku navázali a uplatnili ji při budování jednotného státu, není z historického pohledu tak úplně jasné.

Tehdy, v té době, to jistou logiku asi mělo, v tom, že potřebovali dát stát opět dohromady, a to tím spíše, že se domnívali, že jde pouze o přechodné období. Ale všechno to nechali tak, jak to je, a bohužel tyto „bomby“, o kterých jsem mluvil, potom zapracovaly.

Takže to všechno začalo dávno, ještě ve středověku, a pokračuje to do dneška. Stále využívají to, co už bylo dříve připraveno. Všechno nové je jen zapomenuté staré.

Otázka: Trojjediný národ – dá se říci, že zůstal navždy v minulosti a v budoucnu již nebude existovat? 

V. Putin: Ne, samozřejmě. Víte, v sovětských dobách se snažili vykořenit náboženské vědomí našich lidí. Co z toho pošlo? Jakmile začala Velká vlastenecká válka, Molotov, když hovořil v rádiu, obrátil se k národu oslovením „občané a občanky“. Ale Stalin, když si uvědomili celou blížící se katastrofu války zahájenou nacistickým Německem, už řekl: „bratři a sestry“. Toto je téměř církevní oslovení. A pak byl také obnoven patriarchát. Dnes církev zaujala v životě společnosti své oprávněné místo.

Nikam se to nepodělo, nikde to nezmizelo. A trojjedinství našeho národa také nikam nezmizelo a ani nikam to nepůjde, bez ohledu na to, jak moc se o to někdo snaží a bez ohledu na to, jak se někdo snaží tyto plány realizovat podle vzorů XVII. ‒ XVIII. století.

Mluvil jsem o této věci s běloruským prezidentem, který mi řekl, že když hrajeme spolu hokej a jeden se naštve na druhého, protože partner udělá chybu, něco řekne, a pak zařve od srdce: co děláš, nerozumíš, nejsi Rus? Jde to rovnou, víte, automaticky, od srdce, z duše ze srdce, chápete. A i na Ukrajině je mnoho takových lidí, miliony. Proto to nikam nezmizelo.

Otázka: Před několika měsíci Zelenský ve svém prohlášení, které učinil v ruštině, uvedl, že o všem již bylo na Ukrajině rozhodnuto a že jde vlastní cestou. Myslíte si, že se tato cesta s Ruskem někdy zkříží, nebo ne? 

V. Putin: Nejde o křížení našich cest, ale o propojení a propletení osudů milionů lidí, kteří žijí na území dnešní Ukrajiny a dnešního Ruska. Jedná se o historické prolínání, duchovní prolínání našich národů, které se formovalo v průběhu staletí. A to, co tam říkají současné úřady, neříkají o lidech. Mluví o volbě, kterou si udělali sami pro sebe. To ale vůbec neznamená, že tato volba je konečná.

Otázka: Ve svém článku říkáte, že ti, kdo se pokusí využít lidi žijící na našich historických územích proti Rusku, zničí tak svou zemi. Koho jste měl na mysli?

V. Putin: Pokud se vrátíme k vaší první otázce, proč se tento článek objevil právě teď, podíval bych se na to ještě z jiné strany. Tento materiál vyšel také proto, že se objevil návrh zákona a poté samotný zákon o domorodém obyvatelstvu. Ještě jednou zopakuji, o co jde. Jde o to, že ruští lidé na územích historického Ruska jsou prohlášeni za přistěhovalce a ve skutečnosti jsou z tohoto území vytlačováni - to se děje. A to byl jeden ze spouštěčů vzniku tohoto článku.

Pokud jde o to, komu je to všechno určeno a co jsem měl na mysli, když jsem mluvil o tom, co jsme právě zmínili, měl jsem na mysli jen jednu věc, že lidé žijící na Ukrajině pravděpodobně nebudou klidně pohlížet na ty dnešní vládce, kteří přicházejí k moci pod jedním heslem, a pak se přemalují jako chameleoni a hájí zcela odlišné pozice a zpravidla nechrání zájmy ukrajinského lidu, ale těch, kteří jim velí a platí je za jejich pobyt u moci.

Otázka: Prezident Zelenský řekl, že by s vámi mohl o tomto článku diskutovat při osobním setkání. A v Berlíně hodně mluvil o Nord Stream, o nezbytnosti diskutovat o tématu tranzitu plynu na nadcházejícím summitu v normadského formátu. Co na to říkáte?

V. Putin: Pokud mají přání diskutovat, domnívám se, že si musí dát nejdříve pauzu a článek si přečíst, pozorně od začátku, zanalyzovat ho, prohlédnout si dokumenty, myslím, že to tak i udělají, najdou něco, o čem by se hovořilo. Když říkám „oni“, mám na mysli politické vedení dnešní Ukrajiny. Tyto spory jsou dlouhodobé. S tímto článkem je však těžké polemizovat, protože je upřímný. Ve skutečnosti je založen na historických dokumentech. Mohou být interpretovány různými způsoby, to je pravda. Základem jsou však právě historické dokumenty, které leží v archivech.

Co se týká problému s plynem, co chci říct? Rusko, Gazprom, podepsali jsme pětiletou smlouvu na čerpání určitého objemu ruského zemního plynu našim zákazníkům v Evropě přes území Ukrajiny. Normandský formát a další formáty tohoto druhu jsou politické platformy pro diskusi o situaci na jihovýchodě Ukrajiny. To nemá nic společného s takovými komerčními projekty, jako jsou Nord Stream, Nord Stream 2 nebo tranzit našeho plynu přes území Ukrajiny. A navzdory všem obtížím dneška Rusko převzalo určité závazky vyplývající z této smlouvy a samozřejmě je bude důsledně plnit.

Otázka: V SSSR nebyla jen Ukrajina, existoval také Kazachstán, Bělorusko a mnoho dalších republik. Na základě článku, jaký druh modelu vztahů považujete za nejpravděpodobnější v budoucnu?

V. Putin: Není to jen o nás. Na mezinárodní scéně, dokonce i mezi velmi blízkými zeměmi, mezi sousedy, je budování určitého obrazu vztahů vždy výsledkem kompromisu. A nikdo nemůže, nemáme takové cíle, nutit někoho k určitému konání. Hledáme kompromis.

Chci však chci říct: není pro nás důležité, jak bude sousední stát, v tomto případě Ukrajina, budovat svůj zahraniční politický život a orientaci. Pro nás je důležité - když jsem hovořil o svobodě, v tomto případě je to totéž - aby pro nás nevytvářeli žádné problémy, aby pro nás nevznikaly žádné hrozby. Ale my vidíme, že začíná vojenské osvojení tohoto území, a to nás znepokojuje. O tom jsem už mluvil mnohokrát. A myslím si, že naše obavy nakonec uslyší i ti, kdo to dělají. To nedělá Ukrajina. Toto je teritorium Ukrajiny a tito lidé jsou takto využíváni. A velmi doufám, že naše obavy budou brány vážně. 

Pokud jde o ostatní země, pokud naznačujete, co se tam říká o tom, jak byly tyto republiky vytvořeny, nebo v tomto případě tato republika, ostatní republiky byly vytvořeny stejným způsobem. Ano, tak to je. Ale napsal jsem tam, že moderní Rusko uznalo dnešní geopolitickou realitu. Uznali jsme dnešní geopolitickou realitu. Přirozeně se obáváme hrozeb, které mohou někde vzniknout. Ale koneckonců, stejně jako v Kazachstánu, v mnoha dalších republikách bývalého Sovětského svazu rozvíjíme spojenecké, přátelské vztahy, s někým, na kom pracujeme na dvoustranném základě, naprosto přátelským způsobem, s někým, kdo vytváří ekonomické spojenectví, obranné aliance, jako je CSTO nebo nejprve celní unie a poté euroasijská hospodářská unie. Nikoho tam netáhneme. Opakuji ještě jednou, hledáme kompromisní způsoby, jež povedou ke stavu, který uspokojí naše partnery. Jedná se o složitý proces vyjednávání. Jsme však obrněni trpělivostí a hledáme řešení, která jsou přijatelná pro nás všechny. Tak je to ideální.

Podívejte se: Evropská unie se vyvíjí a nikdo ji neporovnává se Sovětským svazem. I když jsem o tom již hovořil, počet závazných rozhodnutí přijatých Evropským parlamentem je větší než počet takových závazných rozhodnutí, která učinil parlament SSSR během sovětské éry. Nikdo je neporovnává se Sovětským svazem. To je dobrovolná záležitost. Budeme docela spokojeni, pokud budeme mít přátelské a stabilní vztahy i v bilaterálním formátu. A jsme na to připraveni, opakuji ještě jednou - uznáváme současnou geopolitickou realitu. Pokud máme takové vztahy jako s Kazachstánem nebo s Běloruskem, s nimiž budujeme svazový stát, pak je to ještě lepší. Jsme připraveni i na tak hlubokou spolupráci.

Mimochodem, mluvíme o svazovém státě s Běloruskem. Ale v doslovném smyslu slova to není stát. Je to jen určitá úroveň integrace. Porovnáme-li s Evropskou unií, pak má Evropská unie mnohem hlubší úroveň integrace, než jakou máme v rámci svazového státu s Běloruskem. Mnohem hlubší. Existuje tam jednotná měna, velmi silná celní unie atd. A jediný prostor, pohyb. Je tam všechno, čeho jsme dosud nedosáhli. Zároveň s plným zachováním suverenity. Nicméně usnadňuje to lidem život, vytváří určité podmínky pro ekonomický rozvoj a zvyšuje naši celkovou konkurenceschopnost. Budou-li se vztahy vyvíjet tímto způsobem, pak samozřejmě budeme vztahy tohoto druhu všemi možnými způsoby podporovat. Budeme na tom pracovat ve spolupráci se všemi našimi sousedy a přáteli.

zdroj: http://www.kremlin.ru/events/president/news/66191

překlad: Vlabi