Ztracený klíč, část 3.

- předchozí část -

Kapitola 3. – Tajemství indických lingamů

Jak již bylo zmíněno dříve, v jižní Asii mnoho zajímavých artefaktů přežilo; jsou to většinou chrámy (alespoň se tak nyní nazývají). Některé jsou velmi slavné, a některé nikdo nikdy neviděl, protože jsou kdesi v divočině. Těch chrámů tam je tolik a všechny vypadají stejně, že je možné se mezi nimi ztratit, budete-li se je snažit katalogizovat. Zde jsou jen některé varianty takových chrámů:

«Htilominlo Temple», Bagan, Burma/Myanmar

«Bajra Sandhi Monument», Denpasar, Indonesie

«Abhayagiri Vihara», Anuradhapura, Sri Lanka

vlevo: «Adinatha Temple», Khajuraho, Madhya Pradesh, Indie

uprostřed: «Mahabodhi Temple», Bodh Gaya, Bihar, Indie

vpravo: «Pashupatinath Temple», Kathmandu, Nepál

Takových fotografií jsou na internetu tisíce, a stačí si jich prohlédnout jen několik a bez námahy si všimnete jednotného stylu provedení takových struktur, stejně jako všudypřítomné lokální symetrie. Kromě toho jsou na nich nám už známé architektonické (nebo spíše technické) prvky, jako jsou nádoby, sloupy a další formy.

Problém je pouze v tom, že studium toho všeho banálním hledáním obrázků na internetu je příliš časově náročné a málo efektivní. Proto jsem považoval za nejrozumnější najít si místního průvodce a tím se pro mě stal hinduista jménem Pravin Mohan a jeho výborný kanál na YouTube, který obsahuje obrovské množství videí na téma zapomenutých technologií minulosti. Pravin je fanouškem své práce, proto velmi pečlivě zkoumá starověké chrámy Indie a dalších blízkých jihoasijských zemí a někdy najde věci, které před ním nikdo neobjevil a které ve vyhledávači nenajdete.

Nás zajímá několik konkrétních videí. První má název «30 FEET CRYSTAL LINGAM Found in Cambodia? Ancient Koh Ker Pyramid reveals Advanced Technology?» (anglické titulky).

U každého videa poskytnu souhrnný náhled screenshotů, pro případ, že nemáte čas (nebo přání) je sledovat v plném rozsahu. A také pro případ, že jsou videa někdy smazána (a nelze je znovu nahrát).

V tomto videu Pravin zkoumá starodávný kambodžský chrám Koh Ker. Podle původních informací měl být v tomto chrámu instalován obrovský lingam vyrobený z průhledného krystalického materiálu. Když však Pravin vylezl na vrchol této pyramidové stavby, zjistil, že lingam tam už dávno není a na místě zůstala jen zchátralá stavba, uvnitř níž byl kdysi instalován. Mezi zajímavé detaily, které lze zaznamenat, patří přítomnost pravidelného otvoru vyřezaného podél osy pyramidy, který se táhne zdola nahoru. Na konci videa sám Pravin dospěl k závěru, že chrám byl spolu s krystalem jedním technickým zařízením, které bylo možné použít k navázání komunikace, a to jak s jinými podobnými strukturami, tak s bohy.

Nyní se patrně zeptáte: Co je to lingam? Proč byl krystalický? Kde a jak přesně měl být nainstalován? Podíváme se na to popořádku a začněme lingamy.

Nejprve se podívejme na Wikipedii, kde najdeme „oficiální“ informaci:

Lingam, také často Linga, (Skt. लिङ्गं liṅgaṃ – znak, značka, příznak) - ve staroindické mytologii a některých směrech hinduismu symbol božské generující moci. Nejrozšířenější v šivaismu jako uctívání Lingamu (symbolu Šivy) a ženskému symbolu "Joni" (symbolu Šakti (ženská strana) Šiva v jeho různých projevech - Parvati, Kali a dalších). Ačkoli některé směry šivaismu - hlavně lingajové - používají ve své praxi Lingam bez Joni.

Jako rituální socha je to svisle umístěný válec se zaobleným nebo polokulovitým vrcholem, obvykle stoupající z Joni - základny ve tvaru kruhu, méně často ve tvaru čtverce. Na bocích válce mohou být vyobrazeny reliéfní podoby bohů. Předpokládá se, že obraz „Linga-Yoni-murti“ symbolizuje nedělitelnou jednotu mužských (Šiva) a ženských (Šakti Šiva) principů ze spojení, z nichž vychází život. 

V podstatě nic neobvyklého. Jak se dalo očekávat, snaží se nás přesvědčit, že lingamy jsou jen kamenné genitálie. Mnoho z nich (zejména těch moderních) je však skutečně vyrobeno ve formě mužských pohlavních orgánů a většina lidí bude s touto verzí celkem spokojená. Já to však samozřejmě neberu a pokusím se i vás přesvědčit, že lingamy nebyly jen falické válce. Pouhá informace o instalaci krystalického lingamu na vrchol pyramidy vás už měla přimět k určitým myšlenkám. Než však budeme pokračovat o lingamu a dalších otázkách, je třeba se podívat na video s názvem «1000 Year Old ENERGY LINGAM Discovered? Advanced Ancient Technology at Koh Ker Pyramid, Cambodia», které navazuje na předchozí.

V tomto videu, po podrobnějším prostudování chrámového komplexu, ukazuje Pravin místo instalace dalšího velkého lingamu, který je také dávno zničený. Po rozhovoru s místními obyvateli se Pravin dozvěděl, že oblast, ve které se chrám nachází, se původně nazývala „Lingapura“ a samotný chrám nesl jméno „Sahastralinga“, což se překládá jako „1000 lingamů“ (navíc podle samotného Pravina v Kambodži je mnoho míst, která mají název „Sahastralinga“). Pravin zpočátku nechápe, kde se nachází zbývajících 998 lingamů, což naznačuje, že mohou být skryty uvnitř pyramidy nebo pohřbeny někde pod územím komplexu. Ale pak si všimne zvláštních válcových bodů na kamenném zábradlí, přesně po obvodu komplexu. Pravin dochází k závěru, že tyto hroty jsou zbývající lingamy, a že všechny fungovaly ve spojení s chrámem jako části elektronické desky. A umělý rybník vykopaný uprostřed komplexu byl zase používán jako chladicí systém.

Celkově již máme docela zajímavý obrázek: jednak jsme se znovu ujistili, že lingamy mohou mít různé tvary a nemusí to být zobrazení genitálií. Zadruhé můžeme znovu jasně pozorovat lokální symetrii - lingamy nestojí nahodile, ale jsou umístěny v jedné řadě, podle téhož principu jako obvykle byly na stavbu umístěny nádoby se speciální substancí. A co je nejdůležitější - při pohledu na místo, kde byl instalován druhý velký lingam, si nemůžete nevšimnout podobnosti s dříve uvažovanými kupolovými strukturami. Ale na základě jednoho videa je těžké říci, s čím máme co do činění, protože jsme neměli možnost vidět konfiguraci struktury a uvnitř nebylo žádné hlavní zařízení. Pokud však něco není na jednom místě, dříve či později se to najde na jiném. A jedno z těchto míst bylo nalezeno v následujícím videu– «India's Oldest Lingam - Evidence of Ancient Machining Technology»:

V tomto videu Pravin navštívil „Pobřežní chrám“ v indickém městě Mahabalipuram, kde se podle něj nachází nejstarší lingam. Samotný lingam je bohužel poškozený, ale i to, co z něj zbylo, udivuje kvalitou a přesností provedení. Lingam má 16 hran s naprosto shodnými úhly, což je extrémně obtížné udělat i se specializovaným vybavením. Tento chrám je také zajímavý tím, že na jeho vrcholu jsou dobře známé předměty podobné nádobám. V Indii se těmto vrcholům říká „kalasam“. Je třeba poznamenat, že v menší struktuře lingam chybí, ale samotný vrchol – kalasam - je pravděpodobně seříznutý (protože se liší od předchozího). Přesto má kalasam, který se tyčí nad hlavní konstrukcí, stejný počet hran (16) jako lingam umístěný níže, což nemůže být náhoda. Podle Pravina je důležitým detailem také to, že samotný chrám je postaven ze žuly, ale lingam a kalasam jsou vyrobeny z čediče. Podle jeho názoru tvůrci chrámu tak učinili záměrně, protože čedič je méně náchylný ke korozi než žula. Proto byly klíčové části chrámu vyrobeny z čediče (i na videu můžete vidět, že lingam a kalasam se zachovaly mnohem lépe než zbytek chrámu).

Pro mě osobně bylo toto video zlomovým bodem. Díky němu jsem se konečně přesvědčil, že jsem na správné cestě. Aby bylo jasné, proč je toto video důležité, pokusím se odhalit sled svých myšlenek.

Pokud se podíváte na konstrukci chrámu a odmyslíte si všechny „slupky“ jako ozdoby a jiné dekorace, získáme nejběžnější kupolovitou strukturu, jakou jsme zvažovali na začátku. Pouze tentokrát není prázdná. Jižní Asie je pravděpodobně poslední místo na planetě, kde stále můžete (i když s určitými obtížemi) najít zbytky takových instalací v úplné a původní kompletaci.

vlevo: «Shiva Temple», Pulwama, Kašmír

vpravo: «Matangeshvara temple», Madhya Pradesh, Indie

A pokud byly lingamy instalovány v kupolových strukturách v jižní Asii, je logické předpokládat, že podobná technologie by mohla být použita i v jiných částech planety. A vzhledem k tomu, že jsme již stopy jeho použití v jiných částech světa našli, měly by nálezy v Indii vyvrátit poslední pochybnosti. Navíc díky tomuto videu vyšlo najevo, že zařízení uvnitř kupolovité konstrukce je samostatná a nezávislá součást, nikoli však prostá analogie nádoby vyrobené v jiné podobě. A i když by nádoba mohla být umístěna také uvnitř kupolových instalací (jak jsme viděli v příkladech výše), zjistili jsme, že nejsou jediným a s největší pravděpodobností ani hlavním typem zařízení, která byla uvnitř instalována.

Ale přítomnost stejné symetrie na lingamu a kalasamu/nádobě jasně naznačuje přímé spojení mezi těmito dvěma prvky. To může také ukazovat na možnou nutnost synchronizovat všechny prvky místního systému. To je pravděpodobně důvod, proč lingam úplně nezničili a omezili se pouze na porušení jeho integrity a symetrie (což zase způsobilo nefunkčnost celé struktury).

Ale jak tato synchronizace probíhá? Co přesně může být hlavním tajemstvím - v materiálech, ve frekvenci vibrací, ve správném geometrickém tvaru nebo možná ve všem najednou? Když jsme našli odpověď na jednu otázku, čelili jsme ještě dalším otázkám. Ale nikdo přece neřekl, že to bude snadné, tak jděme dál.

Dalším videem, které si rozeberem je – «108 SECRET LINGAMS Hidden in Angkor Wat? Ancient Energy Machines Revealed»:

Pravin v něm hovoří o zajímavém nálezu spojeném s chrámem Angkor Vat v Kambodži. Než ukáže hlavní materiál, všimne si jednoho zajímavého detailu týkajícího se soch Buddhy umístěných uvnitř chrámu. Tyto sochy tam původně nestály (dokonce je vidět, že se liší od základen, na nichž stojí). Podle Pravina tam byly přeneseny v určitém bodě historie, kdy došlo ke změně v kultuře a náboženství. Původně byly na místě těchto soch umístěny lingamy.

Pravin poté přejde k hlavnímu tématu videa týkajícímu se zajímavého objevu provedeného v roce 2015 pomocí technologie LIDAR. Tato technologie má poměrně hodně aplikací, z nichž jednou je možnost geodetického skenování terénu. Když byl touto technologií prozářen chrám Angkor Vat, učinili vědci překvapivý objev. Ukázalo se, že pod zemí kolem chrámu je velké množství podivných válcových předmětů seřazených do pravidelné mřížky. Pravin je pevně přesvědčen, že tyto válcovité objekty nejsou nic jiného než lingamy. Na podporu svých závěrů demonstruje další zajímavý nález spojený s tímto chrámem. V národním parku "Pnomkulen", na hoře stejného jména, která se nachází asi 50 km od chrámu "Angkor Vat", můžete vidět zajímavý reliéf vytesaný přímo do skal. Tento reliéf se zcela shoduje s dispozicí chrámu Angkor Vat a jasně demonstruje známé válcovité objekty seřazené do rovnoměrné „matriční“ mřížky. Pravin dospěl k závěru, že tento reliéf je jakýmsi rozvržením nebo plánem z doby výstavby chrámu Angkor Vat. Navíc i podle oficiálních archeologických údajů byly kameny, ze kterých byl dotyčný chrám postaven, vyřezány přesně v této oblasti, což poskytuje další potvrzení souvislosti mezi zkoumaným chrámem a reliéfem.

Plán chrámu Angkor Vat však není jediným zajímavým artefaktem v parku Pnomkulen. Více informací o tomto místě najdete v dalším videu Pravina Mohana, které natočil ještě předtím, než se o nálezu dozvěděl pomocí LIDARU. Video se jmenuje «1000 Year Old UNDERWATER Lingams Found in Cambodia? Ancient Technology Revealed at Phnom Kulen»:

V tomto videu Pravin ukazuje reliéf podobný tomu, který jsme viděli v předchozím videu, ale vytesaný pouze podél dna řeky, která tam teče. Pokud však byl reliéf v předchozím příkladu s největší pravděpodobností jen vizuálním modelem chrámu bez konkrétního účelu, měl reliéf v řece konkrétní praktické uplatnění. Pokud se na něj podíváte pozorně, můžete vidět, že je složen z malých lingamů, seřazených ve stejných a sobě navzájem podobných čtvercových buňkách. I když je těžké na první pohled vysvětlit, v čem spočívá logika a technický smysl, můžeme uhodnout účel této mřížky lingamů z vyprávění Pravina. Říká, že podle místních pověstí je známo, že před mnoha lety se obyvatelé této oblasti pokoušeli založit rýžová pole na úpatí hory pomocí vody řeky, která z ní vytéká. Ale nedařilo se jim to, protože půda byla neúrodná. K tomu byly podél dna řeky postaveny lingamy, které mají podle přesvědčení místních obyvatel magické vlastnosti. Pravin se domnívá, že současný náboženský rituál nalití vody přes lingam je založen právě na této myšlence. Voda, která prošla hřebenem lingamů, získala vylepšené vlastnosti a učinila půdu úrodnou.

A teď je čas shrnout, co vyplynulo z posledních dvou videích, a vyvodit nějaké závěry. Záměrně jsem vám ukázal dvě videa za sebou, abych vám poskytl širší pochopení toho, jak lze dotyčnou technologii použít. Jak sami vidíte, jedním z klíčových aspektů hledané technologie je symetrie a vnitřní podobnost. Jsou pozorovány jak při návrhu „rámu“ architektonické (inženýrské) sítě, tak při uspořádání jejích klíčových komponent. Je zřejmé, že je za tím určitý fyzikální princip, díky kterému se projevují nebo zintenzivňují ony velmi neobvyklé vlastnosti, jako je zlepšování kvality vody.

A pokud stále máte pochybnosti o tom, že máme co do činění s lingamy a ne s nějakými obyčejnými kameny (i když mají pravidelný tvar), podívejte se na následující fotografii pořízenou ve tomtéž parku „Pnomkulen“:

Prozíraví inženýři té doby se moudře rozhodli zanechat stopy, zobrazujíce mřížku lingamů v boční části, abychom mohli pochopit, co přesně se tam nachází. A pokud jste se někdy podívali na starou architekturu jižní Asie, pravděpodobně jste si i na jiných místech všimli věcí podobného tvaru, aniž byste věděli, že mohou mít podobný účel.

vlevo: «Lingalakonda», Visakhapatnam, Andhra Pradeš, Indie

vpravo: «Dhamek Stupa», Sarnath, Uttar Pradeš, Indie

vlevo: «Bhaja Caves», Maharaštra, Indie

vpravo: «Ajanta Caves», Maharaštra, Indie

Nepřipravení lidé je často mylně považují za zcela odlišné struktury kvůli určitým rozdílům ve velikosti a tvaru. Pokud se však blíže podíváte na proporce těchto struktur a porovnáte je navzájem, není těžké si všimnout uniformity v jejich designu.

«Takht-e Rostam stupa», Samangan provincie, Afghanistan

Zmatek vzniká především kvůli tomu, že lidé nerozumí skutečnému účelu budov z minulosti. A když má „lingam“ náhodou trochu jinou podobu, stává se z něj již „stupa“. A navíc k tomu všemu se tu přidávají také kulturně-náboženské rozdíly.

Bagan, Burma/Myanmar

Čína, převzato z «Chine. Statuettes. Sculptures. Cloisonnes. Meubles. Architecture. Scenes de rue. Bronzes. Instruments de l'observatoire de Pekin».

«Borobudur», Magelang, Central Java, Indonesia

vpravo: «One Hundred and Eight Stupas», Qingtongxia, Ningxia, Čína

«Shaitthaung Temple», Burma/Myanmar

«Andaw Thein Temple», Mrauk U, Burma/Myanmar

«Erdene Zuu Monastery», Kharkhorin, Mongolsko

Všechna tato zařízení spojuje jeden mimořádně pozoruhodný detail, kterého jste si doufám sami všimli:

Už chápete, k čemu se přikláním? Všechny tyto lingamy, stupy, vadžry, „zvony“ jsou vzájemně zaměnitelné prvky, které fungují na stejném fyzikálním principu. Posledních několik příkladů velmi jasně ukazuje, jak lze jeden prvek systému nahradit jiným, aniž by se změnila podstata. Když víte, jak by měly vypadat všechny prvky v systému, můžete snadno najít jeho chybějící části tam, odkud byly kdysi odstraněny/zničeny.

Když jsem na začátku článku řekl, že v kupolových strukturách minulosti nebyly žádné zvony-zvonky, neměl jsem na mysli v podstatě nepřítomnost zvonovitých struktur, ale skutečnost, že tyto struktury v jejich původní podobě fungovaly úplně jiným způsobem. Jinými slovy, nikdo na ně neťukal. Navíc, jak již bylo zmíněno dříve, zvonovitá forma hledaných zařízení je pouze jednou z možných variací a nikoli jedinou, jak by si někdo myslel.

Ačkoli zlé síly už roky záměrně ničí a skrývají znalosti o minulých technologiích, nedokázaly to úplně. Informace se jen ztratily pod silným nánosem kulturních rozdílů v různých částech planety. Proto je obraz jasný až tehdy, když dáme dohromady puzzle nalezené v různých fragmentech kdysi sjednocené kultury.

Když lidé vidí visící zvon v jeho moderním chápání, nepřipadá jim divné, že se používá k vydávání zvuků. Ale když je struktura ve tvaru zvonu spojena s vadžrou, může to již vést k některým zajímavým myšlenkám (i když si laik bude s největší pravděpodobností stále myslet, že jde o obyčejné chrastítko).

A než skončíme se zvonky, chci vám ještě ukázat několik zajímavějších příkladů. Na následující fotografii je typ zvonu nalezeného v mnoha chrámech Asie:

«Kiyomizu-dera», Kjoto, Japonsko

Na něm je dokonce i zobrazení vadžry.

Na internetu najdete spoustu fotografií takových zvonů. Zde je několik dalších příkladů z různých buddhistických chrámů:

Všimněte si obrazu dvou lidí se sluncem na levém zvonu. Připadalo mi to zajímavé.

Všimněte si, jak jsou středové tyče nedbale vyřezány (byly nahrazeny obvyklými jazyky s řetězci).

Nyní se podívejte na následující příklad:

Fotografie vlevo je pořízena v chrámu "To-ji", Kjoto, Japonsko. Středová a pravá fotografie jsou pořízeny u mostu "Sanjo Ohashi", Kjoto, Japonsko

V Japonsku se takové typy nazývají „giboši“. Nejčastěji se nacházejí v chrámech, svatyních a tradičních japonských zahradách. Uvádím to, protože jsem si nemohl nevšimnout nápadné podobnosti s dříve uvedenými úzkými zvony. Pokud jste pečlivě prozkoumali všechny ty artefakty z jižní Asie, které jsem uvedl jako příklad, měli jste vidět, že mezi všemi existují určité podobnosti. Jinými slovy, jsou vyrobeny ve stejném stylu. Není to jen tak, že by na jednom místě měly lingamy válcovitý tvar a na jiném hranatý. Všechno je uděláno přibližně stejným způsobem. Pozorujeme zde totéž - giboši i ty výrobky, které se nám vydávají za zvony, mají stejné proporce. A pouze když se giboši nepodařilo vydávat za zvonící vědra, byly úspěšně „zneškodněny“ a vydávány za zvony v tradičním slova smyslu.

A tady jsou ještě některé zajímavější artefakty, ale už pouze z Číny, které vypadají jako hybrid instalace kupole a asijského zvonu:

Převzato z «Chine. Statuettes. Sculptures. Cloisonnes. Meubles. Architecture. Scenes de rue. Bronzes. Instruments de l'observatoire de Pekin».

Uvnitř už bohužel není „činidlo“.

Dalším zajímavým příkladem je takzvaný modlitební buben používaný v buddhismu:

Podle informací převzatých z Wikipedie význam otáčení tohoto bubnu úzce souvisí s konceptem „otáčení kola Dharmy“. Jednoduše řečeno rotace bubnu pomáhá očistit karmu a přivést do reality další pozitivní účinky. Za tímto účelem se na buben aplikují texty posvátných manter, jejichž rotace je považována za srovnatelnou z hlediska účinnosti s ústním čtením. Mantry jsou také psány na svitku, který je pak navinut kolem jádra uvnitř bubnu zvaného „strom života“. Předpokládá se, že modlitební kolo musí být otáčeno ve směru hodinových ručiček, vzhledem k povaze pohybu slunce. Ale ve vzácných případech je dovoleno ho otáčet proti směru hodinových ručiček, čímž se uvolní více zuřivé energie.

Nevím jak vám, ale mnoho detailů mi připadalo velmi zajímavých, zejména pokud jde o závislost efektu při otáčení ve směru a proti směru hodinových ručiček. V hloubce těchto tradic je zjevně mnohem víc, než by se na první pohled mohlo zdát. Ale bubny zobrazené v posledním příkladu nejsou příliš podobné těm zařízením, o kterých jsme uvažovali dříve. Lepším a názornějším příkladem jsou následující instance:

Zmenšené kopie modlitebních bubnů.

To, co vidíte, je další varianta kupolovité instalace. A ačkoli se nejedná o plnohodnotnou stacionární verzi, jako je ta z Indie, podstata zůstává stejná. Pro úplnější pochopení se podívejte na následující srovnání:

1 – «Shiva Temple», Pulwama, Kašmír. 2 – «Tibidabo» restaurant, Barcelona, Španělsko. 3 – «San Fedele», Milano, Itálie. 4 – zmenšená kopie typického modlitebního bubnu

Fotografie instalace z milánského kostela je jednou z mých oblíbených. Na území Evropy byly zabaveny téměř všude, ale tady se zjevně rozhodli nechat je na okrasu, díky čemuž jasně vidíme, že máme co do činění se stejným zařízením. V něm s největší pravděpodobností už není nic, ale najít na takovém místě alespoň skelet je již velká vzácnost.

Ačkoli všechny čtyři příklady evidentně fungovaly na stejném fyzikálním principu (vzhledem k podobnosti formy a místa instalace), je stále třeba poznamenat, že lingamy, na rozdíl od železných válcových bubnů a zvonů, byly mírně odlišným typem zařízení. Válcové bubny a zvony měly uvnitř jakýsi zabudovaný mechanismus, zatímco lingamy jsou svou strukturou pevnými minerály (a ve vzácnějších případech kovy).

Tak jsem dospěl k závěru, že obyčejné kupolovité skelety/kostry nejsou plnohodnotná energetická zařízení. Ve své původní podobě byly tyto struktury vybaveny jakýmsi doplňkovým zařízením přímo souvisejícím se sběrem / generováním energie. Toto zařízení bylo obvykle umístěno ve struktuře kupole. Existovaly nejméně dva (nebo dokonce tři) různé typy těchto zařízení - pevné minerály / krystaly (aka lingams), kovové zvonky a bubny s neznámým obsahem, stejně jako nádoby se speciální látkou. Vzhledem k tomu, že neexistují téměř žádné důkazy o přítomnosti těchto zařízení, přijde mi na mysl jen jeden závěr - někdo se velmi snažil tyto informace skrýt.

Stále však hledáme odpovědi na otázky jako:

Jaký je zásadní rozdíl mezi instalacemi z jednolitých materiálů a těmi, které byly nějakým způsobem vyplněny? Bubny a zvony v původní konfiguraci byly většími protějšky nádob, nebo to byl úplně jiný typ zařízení? Mohou krystaly obsahovat tajemství hledané technologie?

Otázky diskutované v tomto článku jsou jen jedním aspektem ztraceného klíče k energetickým systémům minulosti. Další část článku se pokusí odpovědět na mnohem důležitější otázky týkající se hledané technologie.

Pokud se někdy rozhodnete vypůjčit si z tohoto článku nápady na váš osobní web / skupinu / kanál, nechte prosím odkazy na původní materiál. Pokud jste však bezohledný člověk, pak se alespoň snažte, aby váš materiál šel podobně do hloubky, aby čtenáři, kteří si ho najdou, dostali informace v plném rozsahu.

Chtěl bych také poděkovat všem, kteří přispívají k hledání pravdy o naší minulosti. Někdy může hrát velkou roli i jeden nepodstatný obrázek, který někdo našel a zveřejnil na internetu. Protože informace tohoto druhu se shromažďují kousek po kousku a díky společnému úsilí všech nelhostejných lidí je možné psát takovéto články.

- pokračování -

autor: Antique Lighthouse

zdroj: https://www.tart-aria.info/utrachennyj-kljuch-chast-1/

překlad: Vlabi