13. 3. 2018

Divná místa 3

Česká Kanada 1


Jak už jste nejspíš pochopili, rád prozkoumávám potenciální zbytky dávnejch civilizací (nebo kultur pro ty, co lpěj na slovíčku). A když se tyto vyskytujou v krásný přírodě, tak tím líp :-)
Jednou z oblastí, kde se nachází obojí zmíněné, je tzv. Česká Kanada, území rozprostírající se na jihu republiky, zhruba mezi Jindřichovým Hradcem a Slavonicema.
Jako základnu pro naplánovaný túry jsem vybral vesnici Český Rudolec, která je známá hlavně kvůli polorozpadlýmu zámku kopírujícímu Hlubokou (a kterýmu se přezdívá „Malá Hluboká“):


Tentokrát jsme nebydleli v kempu (protože tam žádnej není), ale celou akci jsme pojali poněkud „masňácky“ a ubytovali se v místním pivovarským penzionu. Ono v podstatě člověk nemá moc na výběr a v pivovaru maj aspoň dobrý pivo (respektive několikero druhů piv). A byť nechci dělat pivovaru reklamu, musím zmínit i unikátní pivní lázně, který určitě stojej za vyzkoušení i pro dámy, co normálně pivo nemusej. :-)


Tak ale už k věci. První den pobytu jsme vyrazili po tzv. Grasselově stezce (jak mnozí tuší, z jeho jména vzniklo následně označení pro kriminálníky neboli grázly). Na stezku se dá napojit např. zde a pak budete pokračovat na jih. Je značená zvláštní značkou (bílý G se žlutým puntíkem) na stromech.

Najdete ho?
Jako první zajímavost, která se ovšem nijak netýká naší problematiky, budete moct vidět po levý straně stezky psí hřbitov. O kus dál, když přebrodíte potůček, narazíte na další zajímavost a sice kámen, popsaný staře vypadajícím francouzským textem. Když následně dojdete na rozcestník k vodní pile, nezabočíte, ale budete po stezce pokračovat dál. K pile se totiž můžete podívat při zpáteční cestě a hlavně, kdo má rád kozí sýry, bude si moct na farmě za pilou nakoupit zásobu. Teď se ale držte naší stezky, která není moc dobře značená a lepší je proto mít s sebou aspoň vytištěnou mapu, nebo ideálně nějakou elektronickou v telefonu nebo GPS přístroji. Jinak celkem snadno zabloudíte a přijdete o to podstatné, kvůli čemu jste se vydali na špacír. Zhruba odsud totiž začnete potkávat uskupení šutrů, který povětšinou jeví známky roztavenosti nebo jako by je někdo v těstovitým stavu kydnul na zem a nechal ztuhnout:


Poblíž najdete celou kamennou „horu“ ve tvaru kupole, odhadem 20 m vysokou, kameny jsou ovšem popraskaný, jako by jí někdo vyhodil do povětří zevnitř. Bohužel nemůžu najít fotky, byť jsem si jistej, že jsem todle místo fotil. Zajímavý taky je, že celá „hora“ je obehnaná plotem, jaký se v lesích stavěj kolem školek. Tady ale žádný ministromky nejsou... Zbytky plotu napůl zarostlýho v zemi najdete i o kus vejš, v podstatě na nejvyšším bodě cesty u tzv. Schillerova kamene:


Je to seskupení již zmíněnejch „těstoidních“ šutrů,...


...ovšem opět tam najdeme i rovný stěny a náznaky zdění:


Pohled na místo z jihu:


Nebojte se prozkoumat celou oblast, protože v lese najdete i takovýto úkazy:


Samozřejmě každej geolog vám k tomu řekne něco o vyvřelině, která následně ztuhla, no proč ne. Ale jak sakra vyvřelo todle:


A nemohl by todle bejt zbytek z obrovské sochy nějaké pradávné Venuše?


Z „těsta“ se zde vyskytujou i přístřešky"...


... nebo celý umělý jeskyně, ve kterejch měl bydlet i onen zmíněnej Grassel,...



... ale jsem si celkem jistej, že je svýma nepoctivýma rukama nevybudoval... A jelikož rozhodně nevznikly přírodní cestou, můžeme uvažovat, že je mohli stavět přeživší po katastrofě, když byly jejich původní obydlí rozmetaný po kraji.
Pakliže se budete cítit na další pokračování výletu, vyražte dál po stezce a u tzv. bodu záchrany zahněte ze stezky na zelenou turistickou. Po ní totiž dojdete do archeologickýho naleziště původně slovanský vesnice, která se ale kupodivu jmenuje německy.  Místo je poměrně rozsáhlý a krásně jsou tu vidět základy a spodní části zdí domů, co zde stávaly:


Tady si můžete v klidu udělat oběd, abyste nabrali sílu na zpáteční cestu. Podobně jako v minule popisovaným výletu totiž nikde po cestě nenarazíte na občerstvovnu, a tak je záhodno si všechno zabalit s sebou.
Jak jsem zmínil na začátku, můžete si udělat malou odbočku k historický vodní pile, důmyslný technický památce po předcích a o pár metrů dál se zastavit na kozí farmě, kde se daj koupit nejrůznější domácí kozí sýry. Jen si dejte pozor, ať vás samou láskou neolíže až na kost místní štěňátko.
Když už jsme u těch pochoutek: pakliže nevezmete večer zavděk ne příliš širokou nabídkou pivovarskýho penzionu v Českém Rudolci a budete po náročným výletě chtít něco zajímavýho spolknout, můžu vám doporučit návštěvu bizoní farmy, kde si za sice poměrně drahý peníz můžete dopřát typickou indiánskou flákotu z bizona  :-)  Farma je ale od Rudolce 7 km, takže to chce takle na večer nějaký přibližovadlo a jednu šoférující oběť, která nebude moct ochutnat zaručeně bizonní pivo :-).


Druhý den mám pro vás návrh na další zajímavou trasu, která bude opět plná zvláštních šutrů.
Protože mi paměť neslouží úplně tak, jak bych si přál, budete tentokrát trochu pátrat na vlastní pěst. Ale navedu vás: v Rudolci zahájíte výlet opět na Grasselově stezce, jen se nedáte směrem na jih, ale na severozápad podél Pilského rybníku. Po stezce budete směřovat k Měděnému vrchu, kde vlastně začíná dnešní šutropředstavení. Je to zvláštní stěna, která nemusí bejt přírodního původu.

foto Jan Mikula
Někde v okolí najdete i další zajímavý útvary, u kterých zapřemýšlíte, jaká to asi byla nepředstavitelná síla, co je takhle naskládala na sebe:


...a mezi nimi kamenný zídky, o jejichž přírodním původu je možný s úspěchem zapochybovat.



Proč měl někdo potřebu stavět zídky „uprostřed ničeho“, respektive vedle zvláštně rozházenejch a přes sebe ležících obřích „kamenů“?
Místo se nalézá někde mezi Měděným vrchem a rozhlednou u Jakuba, která je dalším bodem programu. Dojdete k ní částečně po Grasselově stezce a částečně po naučné stezce směr „Ďáblovu prdel“. U rozhledny je dětskej areál s prolejzačkama, dřevěnejma sochama, podzemníma chodbama a malým občerstvením:


Rozhledna je určitě taky pěkná, ale krom lesů toho z ní moc vidět není (ostatně jako z většiny v poslední době vzniklejch rozhleden hojně financovanejch z našich daní maskovanejch za evropský fondy)... 
Kousek dál po stezce kolem pěknejch rybníčků, ...


... ale dorazíte k další dnešní šutrozajímavosti, která se nazývá - z nepochopitelnýho důvodu - Ďáblova prdel :-) 


Tady bych se pozastavil nad jednou věcí: všimli jste si, že spousta potenciálně megalitickejch míst se jmenuje po „pekelnejch“ bytostech? Nejen u nás, ale všude v křesťanským světě. Mám na to svojí hypotézu, proč tomu tak je. Domnívám se, že v dobách násilný křesťanizace se pokoušela církev donutit lidi zapomenout na všechno, co souviselo s předkřesťanskou slovanskou kulturou. Něco dokázala fyzicky zničit (jako například posvátný háje nebo žrece a vědmy) a na něco jí prostě nestačily síly, a tak se pokusila aspoň lidi odradit od návštěvy těchto památek a míst pojmenováním po pekelnejch bytostech, kterejma svý nový ovečky strašili...  "Ďáblova prdel" tak asi nebude ďáblova, ale možná jako včera jsme viděli torzo ženské sochy zepředu, dneska vidíme torzo zezadu...
Na místě je však nestandartních kamenů víc a určitě stojí za prozkoumání. 
Posléze vyrazíme k nejvzdálenějšímu dnešnímu šutrocíli – „Ďáblovu chlebu“. Cestu si rozvrhněte sami, my to vzali zkratkou kolem samoty U panského lesa na červenou turistickou a u rybníku Zvůle zkratkou přímo k onomu útvaru. Jestli jsme dneska stále pochybovali o umělým původu navštívenejch útvarů, tady zůstaneme zírat s hubou dokořán. Jak by příroda dokázala vytvořit todle:



Opět vidíme těstovitou hmotu vytvořenou v přesnejch vodorovnejch vrstvách,...



... která ztuhla a vytvořila útvar v podobě rozpůlenýho bochníku s dalším pita chlebem na sobě:



Udělejte si na místě přestávku, sezobněte svačinu a zkuste si nacítit atmosféru. Já nejsem žádnej velkej cíťa, ale existujou místa, kde i mně vstávaj chlupy na zádech... A nemyslím to ve špatným. V okruhu desítek metrů kolem totiž najdete další a další velký šutry.
No a čeká vás cesta nazpátek, při který dostanete ode mě úkol. Při vzpomínání, kde se nachází další zajímavej skalní útvar, kterej byste měli potkat na zpáteční cestě, jsem na satelitní mapě narazil na spirály nebo labyrinty v obilí či trávě a rád bych, aby to někdo z vás na místě prozkoumal. Nejspíš to sice bude nějaká moderní performance, ale zarazilo mě, že je to i částečně zarostlý křovím a taky mi to celkem připomnělo labyrinty, co jsme viděli loni na Kolským poloostrově:


Jsou rozmístěný podél pobřeží a oficiální historií datovaný do období 2 000 let před n. l. Kdo se k těm labyrintům v Český Kanadě dostane, dejte pak vědět do diskuze nebo napište Vlabi, co zjistíte. Ten skalní útvar, o kterým jsem se zmínil, se pravděpodobně nachází tady na tom rozcestí. Jestli tam nebude, tak se předem omlouvám, ale jak jsem už psal, paměť není v ideální kondici...  Další cestu nechám na vás, ale můžete jít po červený, která pak naváže na Grasselovou stezku, po které jste šli ráno, a dovede vás nazpátek do Rudolce. Komu by výšlap nestačil a měl ještě dost sil a zároveň chuť na dortík a kávičku v naprosto unikátní cukrárně, může si cestu prodloužit přes Markvarec a navštívit místní bejvalej mlejn, kde se v interiéru původní mlýnská technika skloubila s pitoreskním vybavením. Kromě kávy a dortíků si tam můžete pořídit i stylovou ručně vyráběnou keramiku. Tím dnešní výlet můžeme završit a podle toho, kolik máte času, další den můžete zajet na hrad Landštejn a prozkoumat řadu prvorepublikových opevnění, který jsou si zatraceně podobný s jedním útvarem, kterej je k vidění v ruském Vyborgu v parku Monrepo (zmíním v článku o pátrání po Hyperboreji). Samozřejmě můžete navštívit i Slavonice nebo Dačice. Nebo můžete místo toho prochodit lesy zde, protože mapa slibuje další množství šutrů :-)
Všechny fotky z výletu do Český Kanady najdete zde

P.S. Když už jsme řešili ty různý „pekelný útvary“, musím zmínit náš poslední nález, na kterej jsme narazili o víkendu úplně náhodou a není od Český Kanady moc daleko. Jedná se o nejvyšší místo v okolí Jindřichova Hradce a sice Čertův kámen. Na místě prý stávala ve středověku jakási strážnice. Cha cha, já v obrovskejch rovnejch skalních stěnách s pravýma úhlama vidím spíš něco podstatně staršího. Šutry se „zámkama“ aby do sebe zapadly. Zvlášť když místo opět jako vždy vypadá jak po zásahu silným kalibrem :-) Pravidelný šutry jsou rozesetý po okolí, ale hlavně jedním směrem. Směrem, kudy se šířila tlaková nebo energetická vlna...

zdroj zde

zdroj zde
Ale na místě se dočtete hned dvě krycí historky. Na ceduli u místa je jednak explicitně „vysvětleno“, že pakliže vám budou nálezy opracovanejch kamenů podezřelý, tak prej proto, že do 60. let bejval v lokalitě lom :-D A kdybyste nechtěli věřit ani tomu, tak na další ceduli je pohádka o faráři, kterej měl donutit na tom místě nějakýho chudáka čerta postavit kostel, co mu následně zboural... Ano, jak příhodný, církev stavěla jak divá svoje kostely a kapličky na dějinama poznamenanejch místech. Hlavně aby se místo zamaskovalo a původní energie se překryly těma novejma, co krměj egregor Setha-Amona-Jehovy...
Moje fotky bohužel zachytily místo pod sněhovou nadílkou, a tak si obrázky z Čertova kamene vypůjčuju z internetu. Moje snímky naleznete zde a omlouvám se za jejich kvalitu, je to foceno starým mobilem.

autor: Chorche

11 komentářů:

  1. Hezký výlet:-) Osobně používám raději rychlejší přemisťovadlo s pohodlnější větší průchodností terénem.
    https://podkozibike.rajce.idnes.cz/Ceska_Kanada/#20161105_165526.jpg
    Po cestách se lze určitě pohodlněji přemisťovat, ale i mimo ně uprostřed lesů lze nalézt mnoho zajímavého.
    https://podkozibike.rajce.idnes.cz/Ceska_Kanada/#20160428_184041.jpg
    https://podkozibike.rajce.idnes.cz/Ceska_Kanada/#20160428_181515.jpg
    Ten Landštejn rozhodně doporučím.
    https://podkozibike.rajce.idnes.cz/Ceska_Kanada/#20160506_144415.jpg
    Popř. i zámek v Telči
    https://podkozibike.rajce.idnes.cz/Ceska_Kanada/#20160508_123008.jpg
    V letních měsících doporučím kemp na Zvůli. I tam se dá ledacos najít...
    https://podkozibike.rajce.idnes.cz/Ceska_Kanada/#20161106_114332.jpg

    Mám trochu jiný názor na "čertoviny", které byly katolíky přejmenovány na ďábelské.
    Ono podle mne křesťanství bylo původně křížení rodů - národů, které uměly používat energie "země, ohně, vzduchu, vody" a jejich znakem byl "kříž"(krest) dnes označovaný jako chi-rho.
    http://www.jesuswalk.com/christian-symbols/images/monogram-of-christ384x389vatican.jpg
    Nikoliv to, co používají katolíci jako ukřižování christa, to buhužel s původním křesťanství vůbec nesouvisí.
    Katolíci(a nejom oni) toto původní ovládání energií poněkud znásilnili.
    Ti, co uměli lépe ovládat energie země a ohně byli "čerti".
    Ti, co uměli lépe ovládat energie vzduchu a vody byli "sviati".
    Ani v jednom nebylo v podstatě asi nic "hanlivého", jen pak mezi nimi začaly boje a "nějak to dopadlo".
    Čili ta místa označovaná jako "čertoviny" budou nejspíše místa se silnými energiemi "země a ohně", nic katolicky ďábelského.
    nenimito

    OdpovědětVymazat
  2. Díky za komentář, s tim "křestem" to může bejt všelijak, třeba pan Kozák na to má zase svuj "védskej" názor (vykřesávání jiskry poznání). Každopádně církev budovala svý stavby na sterejch energetickejch místech a podle mě to bylo z toho důvodu, aby jejich původní význam nějak skryla nebo znásilnila. Jinak já taky používam rychlejší přemísťovadlo s větší průchodností terénem, ale v těch různejch CHKOčkách sou na to dneska dost háklivý :-) Moje přemísťovadlo má totiž ty kola 4 o velikosti 32" :-)
    Ohledně Zvůle Vlabi říkala, že připravuje zvláštní článek (snad se nebude zlobit, že sem jí prásknul...), sám sem na to zvědavej, protože já tam zatim stihnul vidět jen to co je v článku.
    Chorche

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ani se nedivím, 4x32" už dělá trochu víc hluku:-) A špatně se nosí na zádech do skal.
      Církev (katolická) těch staveb moc nevybudovala, jen obsadila a přetvořila na ukřižování.
      http://myslenkyocemkoli.blogspot.cz/2017/11/kod-trojjedinecnosti-znovuobjevena.html
      A nemyslím, že to bylo až zas tak dávno..... nejstarší kalvárie jsou z 14-15stol.? A to nic věrohodného, spíše až později.
      nenimito

      Vymazat
  3. jo, ten článek sem čet, hned mě napadlo se podívat na svý fotky z Kambodži a je to tam taky (věčinou prostřední otvor větší než ty dva boční). Nicméně nemam na to vyhraněnou teorii. Může jít jen o symetričnost třeba, protože ne každá stavba v rámci stejný architektury to tam má (mluvim furt o tej Kambodže). Každopádně všechny tydle stavby (globálně po světě) řadím spíš do režie nepřátel, nic pozitivního z toho necejtim. Taky nesdílím názor, že je svět výrazně mladší. Naopak třeba v tej Kambodži sem přesvěčenej o tom, že ty stavby sou výrazně starší a nestavěli je současný domorodci, ale úplně jiná civilizace (možná napíšu další článek :-) Mimochodem, včera dávali na zoomu Cameronův dokument o hledání Atlantidy a mimo spoustu balastu sem se dozvěděl pro mě novinku o pyramidách a megalitickejch stavbách na Azorách. Včetně "kolejí" stejnejch jako sou na Maltě. A to taky nejsou žádný 500 let starý záležitosti... :-)
    P.S. s přibližovadlem se po skálách jezdí, netřeba tam nosit na zádech :-) Disciplíně se v Pindostánu říká rockcrawling (na trubce nalezneš spoustu videí) :-)
    Chorche

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Nenapsal jsem, že svět je výrazně mladší, jen si myslím, že ta "moc" katolíků není od roku 1 - údajně narozeného ukřižovaného, ale posledních pár století. Což si myslím, že souvisí i se stářím kalvárií a "znovupohřbených" papežů v 17-18. století. Stavby jsou určitě starší, narozdíl od BereShit a starého zákona. A určitě je nestavěli současní domorodci, teda jde o to, co je po pojmem současní i domorodci:-)
      nenimito

      Vymazat
  4. Dobrý den, děkuji za článek, udělal mi radost. Máme chalupu v Markvarci kousíček od Rudolce, takže místní kraj dobře znám. Jako děti jsme zde trávily spoustu času a prosmejdily každej remizek. Kouzelných a tajemných míst je v okolí opravdu hodně. Babička s dědou nás treba brali do lesa k jednomu obrovskému kameni. Jako kluk jsem z toho byl úplně v pohádce. Obrovskej kámen, tak čtyřicet metrů čtverečních a třeba dva metry vysoký, lezi si uprostřed lesa a zadna cesta k němu nevede. Nějakou dobu trvalo, než jsem ho dokázal najít sám, bylo to vždycky zvláštní, někdy tam jakoby nebyl:-) V okolních lesích jich najdete docela dost. Další kouzelný místo je Zvůle. Nádherná čistá voda, kolem dokola les a všude spousta velkých kamenů. A myslím, že hned první malinká vesnička za zvůlí, když vyjedete z lesa se jmenuje Nový Svět. Prostě kouzelnej kraj.
    Martin

    OdpovědětVymazat
  5. Zdravím, trochu tu krajinu znám a článek je vemi zajímavý. Mám jednu, malou zcela nepodstatnou výhradu - je potřeba překousnout jeho jazyk - děsnou „pražštinu“. (Také jsem z Prahy, přesto jsem při čtení dost škobrtal :) ) Ale jinak vemi dobrý tip na jarní výlet do České Kanady. Stojí to tam za to.

    OdpovědětVymazat
  6. Rudolfe, představ si, že to ještě musela Vlabi upravit, protože jinak by čtenáři muj text neskousli vůbec :-) Nicméně nejedná se o pražštinu, nýbrš běžně píšu tak jak mluvim. Řekněme foneticky. De mi primárně o to, aby i psaná forma byla co nejvíc v souladu s mluvenou řečí. Protože předpokládám, že mluvená slovanská řeč je ve frekvenční harmonii s kvantovým vesmírem :-) Nicméně i tady v diskuzi se snažim psát trochu podle "pravidel" byť mi to moc nejde a ruce se tomu bráněj seč můžou... Ale kdybych psal tak jak sem zvyklej, ortodoxní češtináři by mě vocať vypískali :-) Což by mi vzalo chuť na psaní dalších článků :-)

    Pane Vencour, já děkuju za koment, ten kraj je opravdu nádhernej a pro mě byl velkým překvapením, protože sem na výlet razil naprosto nepřipravenej a trasy volil prakticky náhodně (nebo je "něco" volilo za mě :-) Určitě se tam ještě někdy chci podívat, hlavně na tu zmíněnou Zvůli na kterou už mě nalákala Vlabi. Tak se můžem pak třeba v Markvarci pak potkat a pokecat ;-)

    Nenimito - současnejma domorodcema sem měl na mysli současný obyvatele Kambodže. Voni sou v pohodě, hodný pracovitý lidi, nejsou to takový vyčůránci jako třeba thajci nebo vietnamci. Ale jestli něco neuměj tak je to stavění čehokoliv. Jejich současný stavby (řádově 100 let) sou dost mizerný až na pár vyjímek a rozhodně by nebyli schopný stavět podobný věci jako sou chrámy a pyramidy Angkoru. Krom toho se o ně vůbec nezajmaj a rozhovory na téma "vaši předci tady postavili epesní stavby, měli byste na ně bejt hrdý" odbejvaj mávnutím ruky. Pro ně ty stavby ani nejsou nijak zásadní po náboženský stránce, vnímaj je spíš jako něco západní turisti vykopali z jungle a voni se na tom teď můžou přiživit, nebejt turistů, tak by to ignorovali. I první "západní" návštěvníci v 19. století popisovali domorodce jako divochy z jungle, který sice o chrámovejch městech věděj, ale neberou je za vlastní. To vše mě vede k přesvědčení, že k tomu nemaj žádnej vztah a tim pádem to ani nestavěli a přišli k tomu jak slepej k houslím :-) Krom toho celá architektura těchle staveb (nejenom v Kambodži, ale i sousedních zemích) evokuje bizarní kosmický plavidla, elektrický izolátory, sochy i nástěnný obrazy krom lidí a zvířat ukazujou i jiný bytosti... Proto sem přesvěčenej, že "středověká khmérská říše" je nesmysl a stavby sou výrazně starší, podle stádia rozkladu i tisíce let. A stavěl je někdo úplně jinej než jednodušší kambodžani.
    Chorche

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Když se píše jak člověk mluví, více se zdůrazní nějaké emoční zabarvení a lépe se i dá vycítit, vnímat od druhého i to "mezi řádky".
      Podobně aspoň zčásti to funguje, když i ten, kdo píše spisovně, zařadí pro zdůraznění nějaký peprnější výraz.
      Prostě - když něco zcela nevyjde dle našich představ, tak je jasné, že to je celkově na hovno.

      Vymazat
    2. Mě vychovali ke spisovné češtině, takže já bych neřekl sprosté slovo ani pytel sraček :-)

      Vymazat

Podmínky pro publikování komentářů