30. 1. 2016

Jakým jazykem se mluvilo v západní Evropě v XI.- XV. století?

Jak mezi sebou komunikovali lidé v západní Evropě ve středověku? Jakým jazykem? Řečtinu nebo hebrejštinu převážná většina obyvatelstva západní Evropy neznala. Latina byla výsadou nepatrného množství kněží a tradiční historie říká, že hovorová latina už tou dobou zanikla, a to dávno, dávno. Současné evropské jazyky přitom ještě téměř neexistovaly.
Současný německý lingvista F. Stark (1) tvrdí, že úředním jazykem Evropy od Londýna po Rigu uprostřed 15. století byl jazyk Hanzovního svazu - "střední němčina", který byl poté nahrazen jiným jazykem, a to "horní němčinou", jazykem reformátora Martina Luthera. 

Nicméně Dieter Forte (2), opíraje se o dokumenty, vypráví o tom, že v roce 1519 při prvním setkání tehdy devatenáctiletého španělského krále Carlose I., budoucího císaře Karla V. Habsburského a jeho děda Fridricha Saského se nemluvilo německy, ani španělsky, a dokonce ani francouzsky. A také ne latinsky. A jak tedy?
Tentýž Karel byl pak v dospělém věku pokládán za polyglota a je mu připisován tento okřídlený výrok: "S Bohem hovořím španělsky, s muži francouzsky, se ženami italsky, s přáteli německy, s husami polsky, s koňmi uhersky a s čerty - česky." Tento výrok obsahuje velmi zajímavé informace. Zaprvé Karel zmiňuje tak osamocený evropský jazyk, jakým je maďarština, a přitom zcela ignoruje angličtinu. Zadruhé - Karel cítí rozdíl mezi blízkými slovanskými jazyky, jakými jsou polština a čeština. A když si uvědomíme, že pod pojmem uherský jazyk v Evropě ještě v 18. století byla rozuměna slovenština (3), pak Karel se může jevit jako znalec slávistiky!
Nebo jiný příběh. V roce 1710 švédský král Karel XII. obležený ve své rezidenci v Bendeře tureckými janičáry, vyšel k nim na barikády a svou plamennou řečí (o překladateli není řeč!) je za 15 minut přesvědčil, aby přešli na jeho stranu. Jakým jazykem to mluvil?


Současní jazykovědci oficiálního proudu hovoří o jakémsi jedinému indoevropskému prajazyku. Vytvářejí jazykový strom, vycházeje z živých i odumřelých větví ve snaze rekonstruovat společný kořen skrytý v temnotě staletí. Přitom příčiny způsobující to či ono rozvětvení jazykového stromu hledají v historických událostech, což by samozřejmě bylo v pořádku, kdyby se ovšem nedrželi tradiční chronologie.
Zvlášť oblíbeným argumentem těchto jazykovědců pak je sanskrt, přičemž nejstarší představa o něm se objevila až v 17. století. Sledování této stopy nás tak přivede k jednoznačnému závěru: že totiž sanskrt je středověký produkt misionářů - a nic víc.

A tak se vraťme k naší ověřené staré známé - Encyclopedii Britannica (1771). Ta mezi nejrozšířenější jazyky v 18. století řadí dva: jazyk arabský a slovanský, k němuž patří nejen nynější jazyky slovanské skupiny, ale i jazyk korintský: obyvatelstvo poloostrova Peloponésu mluvilo slovanským jazykem - makedonským dialektem.
Dokumenty římsko-katolické církve, zejména Tourského koncilu, svědčí o tom, že převážná část obyvatelstva Itálie (ale stejně tak i třeba Alsaska a dalších zemí) do 16. století hovořila takzvaným jazykem "rustico romano", ve kterém koncil také doporučil kázat, protože latině farníci nerozuměli.
A co že to je ono rustico romano? 

Není to hovorová latina, jak by bylo možné se z významu tohoto názvu domnívat. Rustico je jazykem Vandalů, tedy balto-slovanský(-germánský) jazyk, jindy zvaný také panevropský arianský, gótský nebo také etrusko-vandalský, jehož slovní zásoba je částečně uvedena v knize Maura Orbini zveřejněné v roce 1606 (4). Je totiž známo, že slovo "rustica" znamenalo ve středověku nejen "hrubý", "venkovský", ale také knihu ve vazbě kožené - safiánové (tj. perské nebo ruské výroby). Tomuto jazyku je dnes nejbližší chorvatština.
Proč etrusko-vandalský? Podle tradiční historie severní Itálii v 7. - 4. století př. n. l. obývali Etruskové (jinak také Tuskové), jejichž kultura měla obrovský vliv na "starořímskou". Jenomže "tysk" ve švédštině znamená “německý”, jute - “Dán” a rysk – “Rus”. Tyski nebo jute-ryski, jsou též Γέται Ρύσσι Lívia nebo Arsi-etae Ptolemaia – jsou to tedy oni legendární Etruskové, původem balto-slovano-germáni. V knižní latině je rčení “Etruscan non legatur” (Etruštinu nelze číst). Ale v polovině 19. století Tadeuš Volanský a A. Čertkov nezávisle na sobě přečetli desítky etruských nápisů díky tomu, že k práci použili soudobé slovanské jazyky.
Řecko-románská větev rustica, tedy téhož panevropského arianského jazyka, pod názvem grego byla dopravena s první vlnou portugalské conqisty do Brazílie, kde se ještě v 17. století katechismus indiánům kmene Tupi-Guarani podával výlučně v tomto jazyce, protože mu rozuměli, ale portugalštině 17. století - ne!
Zvláštní místo mezi evropskými jazyky zaujímá latina. Předpokládá se, že se v tomto případě jedná o uměle vytvořenou jazykovou konstrukci, která vznikla v jižní Evropě z původního rustica za významného vlivu jazyka judeo-helenského (středozeměmořská obecná řečtina), a to ve slovní zásobě i zvukové podobě. Geograficky lze její původ hledat na Pyrenejském poloostrově a v jižní Francii. 
Po pádu Konstantinopole v roce 1453 a následném odtržení západní části kontinentu od Byzance pak začala probíhat plošná latinizace všech vznikajících evropských jazyků.

 

Kdy a proč se původní společný jazyk začal dělit na jazyky národní - nebo řečeno slovy Bible: Kdy došlo ke zmatení jazyků?
Národní jazyky se
začínají formovat zhruba od 16. století, i když v některých zemích k tomu začalo docházet i daleko dříve (např. v Čechách). Impulzem k rozvrstvení společného evropského jazyka však nebyl jen pád Konstantinopole, jak se všeobecně tvrdí, ale došlo k tomu daleko dříve: prvotní a nejzávažnější příčinou byla výrazná změna klimatu a morové epidemie ve 14. století. Prudké ochlazení mělo za následek katastrofální dlouhotrvající neúrody v severozápadních oblastech kontinentu a obyvatelstvo postižených oblastí trpělo chronickým nedostatkem vitamínu C; v důsledku toho byly celé obrovské skupiny obyvatel postiženy kurdějemi. Děti, jejichž zuby vypadaly dříve, než stačily dorůst, nedokázaly vyslovit zvuky, na jejichž tvorbě se zuby podílejí, a jejich řečový aparát byl nucen se přestavět pro alespoň trochu srozumitelnou výslovnost nejjednodušších slov. To je skutečná příčina výrazných fonetických změn v oblastech, kde kurděje řádily! Zvuky odpovídající d, t, th, s, z "vypadaly" společně se zuby a od kurdějí oteklé dásně a jazyk nemohly vyslovit spojení dvou souhlásek. O tom mlčky svědčí francouzské circonflexes nad samohláskami. Hlásky tvořené špičkou jazyka, například r, byly nuceně imitovány hrdelními.
Kromě území Francie byla silně postižena výslovnost také na britských ostrovech, v Německu a částečně i v Polsku. Tam, kde kurděje nebyly - v Rusku, Pobaltí, Ukrajině, Slovensku, Čechách, Jugoslávii, Rumunsku, Itálii a dále na jih - fonetika neutrpěla
Tolik ke zvukové stránce evropských jazyků.

Co se týče slovní zásoby, pak celkový fond všech evropských jazyků (kromě ugrofinských, tureckých a dalších výpůjček) obsahuje v současnosti asi 1000 klíčových slov (nejsou započítána latinizovaná mezinárodní slova 17.-20. st.) patřících k asi 250 společným kořenovým skupinám. Slovní zásoba na základě těchto kořenových skupin pokrývá prakticky vše nezbytné pro plnocennou komunikaci, včetně všech dějových i stavových sloves. (Kdyby tohle věděl L. Zamenhof, nemusel vynalézat esperanto: bylo by bohatě stačilo oprášit rustico.)
A tak můžeme shrnout, že (nehledě na množství dialektů vzniklých v době po morové ráně a kurdějích ve 14.-15. století, které se staly základem řady současných evropských jazyků) ještě v 16. století se na celém území Evropy mluvilo společným jazykem, kterým s největší pravděpodobností bylo rustico (a nikoli hovorová latina).

V Encyclopedii Britannica najdeme také úžasnou analýzu jazyků, která popisuje situaci, jak ji viděli jazykovědci v 18. století.
Současné románské jazyky - francouzský a italský - jsou v ní zařazeny k barbarskému gótskému jazyku (góthic), jen trochu "zušlechtěnému latinou", přičemž se hovoří o jejich úplné analogii s gótským.
Jako španělský jazyk (castellano) encyklopedie nazývá prakticky čistou latinu a porovnává ji přitom s "barbarskou" francouzštinou a italštinou. (Vědí o tom současní lingvisté?)
O německém či o jiných jazycích germánské skupiny, chápaných dnes jako příbuzné gótskému, a tím spíše o jakékoli příbuznosti angličtiny ke gótskému jazyku není v encyklopedii konce 18. století ani zmínka!

A jak je to tedy s angličtinou?
Vlastní anglický jazyk tato encyklopedie totiž pokládá za syntetický, který do sebe pojal řečtinu i latinu i předchozí anglo-saský jazyk (přitom spojení s již od počátku 16. století existujícím saským dialektem německého jazyka zcela ignoruje!)
Je známo, že v Anglii byla ve 12. - 14. století oficiálním státním jazykem francouzština a před tím to by
la latina. Angličtina se na britských ostrovech stala oficiálním jazykem až v roce 1535, francouzština ve Francii v roce 1539.
Důležitá fakta nám v tomto ohledu nabízí Velký oxfordský slovník (Webster). Kromě tradičního výkladu a etymologie je každé slovo doprovázeno i datem, kdy se poprvé objevilo v písemných zdrojích. Slovník je bezpodmínečně uznávaný, přestože množství dat v něm uvedených je v rozporu s dnes přijímanou verzí světových dějin. Zde jsou některé termíny:

Dobře je vidět, že celý "antický" cyklus se v angličtině objevil v polovině 16. století, stejně jako samotné pojetí starověku: například Caesar v  roce 1567, August 1664. Přitom o Angličanech nelze říci, že by byli lhostejní ke světové historii. Naopak, Britové byli první, kdo začal studovat starověk na vědeckém základě. Avšak objevení se pojmu "Zlatý věk" nebo základních pojmů klasické antiky jako Vergilius, Ovidius, Homér nebo Pindaros až v roce 1555, hovoří o tom, že dříve byla tato jména Angličanům neznámá.
Pojmy vážící se k islámu, se objevily v 17. století. Pojem "pyramida" uprostřed 16. století. O prvním astrologickém katalogu Ptolemaia Almagest, který je základem současné chronologie, začalo být známo až ve 14. století. To všechno je v příkrém rozporu s tradiční historiografií!
V tomto slovníku je však i řada daleko prozaičtějších pojmů, které jsou pro anglickou historii neméně výrazné. Například je velmi dobře známo, jaké oblibě se v Anglii těší koně a jakou pozornost zde věnují jejich chovu. Derby je něco jako národní poklad. Britská encyklopedie z roku 1771 věnuje celou obsáhlou stať něčemu pro ně tak významnému, jako je podkovářství (“Farriеry”). V úvodu článku se zdůrazňuje, že je to "první odborné shrnutí veterinárních informací o koních existující v té době". Píše se tam o rozšířené negramotnosti "léčitelů" zabývajících se koňmi, kteří často
při podkování koně zmrzačí. Přesto se slovo "podkovář" v angličtině objevuje podle Webstrova slovníku až v 15. století, a to ještě jakoby jen vypůjčené z francouzštiny (ferrieur). A tento pojem odkazuje na profesi naprosto nezbytnou pro pohyb koně! A teď si můžete vybrat: buď do doby Henryho Tudora v Anglii nebyli koně, nebo nebyli podkovaní. (Anebo se tam nemluvilo anglicky...)
A ještě jeden příklad. Slovo "chisel" označuje nástroj, bez kterého se neobejde truhlář ani zámečnické řemeslo, a přesto se v daném slovníku objevuje až ve 14. století! Přitom švédské a norské slovo "kisel", které se vyslovuje skoro stejně jako ono anglické chisel, označuje - primitivní pazourkové nástroje.
O jakých objevech Rogera Bacona ve 13. století tedy může být řeč, když technická kultura byla na úrovni doby kamenné?
Své znamenité ovce mohli Angličané stříhat až od 14. století a to primitivním nástrojem v podobě železného pásu, kterému říkali "shears" (právě v této době se objevuje toto slovo označující nástroj na stříhání), a ne "scissors" moderního typu, který se stal známým v Anglii až v 15. století!
90 % slovní zásoby současné angličtiny (s výjimkou pozdějších internacionálních slov) tvoří zaprvé slova příbuzná s balto-slovansko-germánskými s jasně související fonetikou i sémantikou, a zadruhé slova, která jsou příbuzná s - opět balto-slovansko-germánskými, jež však prošla středověkou latinizací ("romanizací").
A teď si vezměte, že od druhé poloviny 20. století je snahou především Američanů zaujmout místo základního mezinárodního jazyka! 
Vezmeme-li přitom v úvahu, co zde výše bylo napsáno, je docela zábavné, že v anglojazyčných zemích fakticky přenesli pojetí pan-evropského jazyka civilizace z rustica na svůj vlastní - anglický. Oni (jediní na světě!) věří, že civilizovaný člověk se od barbara v kterémkoli místě Země odlišuje znalostí angličtiny, a jsou poněkud zmateni, když zjistí, že to tak není...


Poznámky:
(1)  (Faszination Deutsch. Langen/Müller. München, 1993)
(2)  ("Thomas Munzer a Martin Luther aneb Počátky účetnictví", Basel, 1970)
(3) (viz například v Encyclopaedii Britannica 1771, v. 2, "Language" se píše, že obyvatelstvo tehdejšího Uherska s hlavním městem Pressburgem, nynější Bratislavou, bylo převážně slovanské)
(4)  Origine de Gli Slavi & progresso dell Imperio Loro di Mauro Orbini R. V Pesaro appresso Gier. Concordia, MDCVI

Výtah ze studie Jaroslava Keslera na http://edgeways.ru.mastertest.ru/public/index.php?doc=61
překlad: Vlabi



příloha: 
Při pohřbu švédského krále Karla XI. (1697) byla dvorním ceremoniářem přečtena tato oficiální "Plačevnaja reč" (pohřební řeč). 
Švédština to asi nebude...


(©)2016 myslenkyocemkoli.blogspot.com
Článek je povoleno publikovat v celé a nezměněné podobě s uvedením zdroje.

40 komentářů:

  1. Vďaka za článok.Mnohé vysvetľuje, mnohé nazančuje.Zdanlivo veľmi korešponduje s teóriou Fomenko/Nosovského .Všetko bolo inak.

    OdpovědětVymazat
  2. Moc nového autor článku nepřinesl. Spíš nic. Ač nadpis slibuje 11. až 15. století, v článku se téměř výhradně hovoří o období pozdějším. Navíc se míchá dohromady úřední jazyk a běžná mluva obyvatel a to míchat nelze.
    V celém článku je podstatná v podstatě jen jedna informace, kterou přesně vystihl Karel V. - že tehdejší Evropa nebyla (oproti dnešku, jam my jsme zvyklí a považujeme za samozřejmé) diferencovaná jednotlivými přesně vymezenými a uzavřenými státy, ale společenskými třídami a vrstvami (samozřejmě i se vztahem k místu pobytu). Mezi jednotlivými společenskými třídami byly obrovské ekonomické a sociální rozdíly a bylo společensky téměř nemyslitelné, aby se tyto třídy mezi sebou nějak stýkaly, nebo spolu komunikovaly. Prostě to byly oddělené světy se všemi důsledky, tedy i rozdílným způsobem komunikace. Jinak spolu komunikovali členové šlechty, jinak obchodníci a měšťané, jinak prostí, chudí lidé na venkově. A jen ta poslední třída byla nositelem zvyků, tradic a národních a národnostních rozdílů a individualit, včetně jazyka. Pro nás, občany z rovnostářského světa, představa dost těžko pochopitelná. Ale tehdy to bylo jinak.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Prostě se nemůžeme ptát jak se v té době hovořilo, pokud se nezeptáme i kdo. Jak nám sám Karel V. prozradil, všechny jazyky samozřejmě existovaly a používaly se, ale na obecnou otázku Jak se hovořilo jednoznačně odpovědět nejde. Podobně nejde dát jednotnou odpověď ani na ostatní aspekty života, tehdy se prostě žilo jinak a i společnost vypadala a fungovala úplně jinak, než jsme dnes zvyklí. Proto si dáváme otázky, které našimi současnými měřítky sice dávají smysl, ale tehdejšími měřítky na ně odpovědět dost dobře nejde. A z toho pak vznikají všelijaká nedorozumění, omyly a překrucování, jak se neustále různě snažíme tehdejší svět vidět a popsat našima očima, nebo spíš přizpůsobit našim očím. Naše oči jsou ale navyklé dívat se jinak, takže i minulost my vidíme jinak a máme pak podivný pocit, že zde dochází k nějakému rozporu, nesrovnalostem, nebo dokonce úmyslnému pozměňování a zatajování :-) A čím víc se snažíme, tím větší bramboračku ve všem s odstupem času máme. Částečně toto popsal a vysvětlil Vladimír Renčín (nevím zda byl autorem) ve svém kresleném vtipu, kde to pojmenoval Dlabáčkův syndrom, s vysvětlením, že blbost, vzdalující se od nás, se zdá být menší :-)
      A něco na tom je. Při pohledu na nějakou událost s rostoucím odstupem času roste i entropie. Ti, kdo událost nezažili a znají ji už jen z doslechu, ji vnímají a chápou zcela jinak. Dlabáčkův syndrom :-)

      Vymazat
    2. Je to ovšem právě naopak: pokud existuje třídní společnost a je v ní uskutečňováno řízení, pak není možné ze zcela praktických důvodů, aby se vytvářela jazyková bariéra. Ta se tvoří až při snaze ukrývat informace mezi skupinami lidí. A tady jde především o bariéru mezi skupinami na blízkém či stejném stupni hierarchie. L

      Vymazat
  3. Ale tím nechci říct, že k pozměňování, manipulaci a cílenému zkreslování historie nedochází. Dochází k tomu úplně stejně, jako k čemukoliv jinému a nic s tím nenaděláme. Jen jsem chtěl ukázat, že se snažíme sice hezky, ale možná marně. I kdybychom dokázali zpětně dešifrovat někým před námi stokrát přežvýkanou historii, odstup času a změnu našeho vnímání a myšlení eliminovat stejně nedokážeme. Jediné co by nám pomohlo a něco vyřešilo, by byl stroj času.

    OdpovědětVymazat
  4. *** ten text si žiada opravu prekladu - vengerský znamenalo uherský a nie maďarský
    "" A když si uvědomíme, že pod pojmem ??maďarský?? uherský jazyk v Evropě ještě v 18. století byla rozuměna slovenština (3), pak Karel se může jevit jako znalec slávistiky!
    (3) (viz například v Encyclopaedii Britannica 1771, v. 2, "Language" se píše, že obyvatelstvo tehdejšího Maďarska Uherska s hlavním městem Pressburgem, nynější Bratislavou, bylo převážně slovanské)
    ""
    А если учесть, что под венгерским языком в Европе еще и в XVIII в. понимали словацкий язык, то Карл V вообще оказывается тонким славистом!
    (См. например, Британскую Энциклопедию 1771 г., v. 2, “Language”. Население тогдашней Венгрии со столицей в Прессбурге, нынешней Братиславе, было преимущественно славянским.)
    ---***
    Axiómy existencie etník - zákonitosti etnogenézy - zákonitosti mentalizácie

    1.) V minulosti existovali len tie etniká, ktoré sa vlastnou kultúrnou činnosťou dopracovali k tvorbe vlastnej etnickej hudby v materinskom jazyku.

    2.) Tvorba každého autentického skladateľa v minulosti vychádzala principiálne z vlastnej hudby , tancov a piesní etnika v ktorom skladateľ vyrastal.

    Pátrajte po etnickej hudbe a dopátrate sa k existujúcim etnikám .
    V inom podaní: Kde nebolo folklóru, tam nebolo etnika, tam nemohol byť iný materinský jazyk, než v akom sa pestoval folklór...

    OdpovědětVymazat
  5. zajímavé.. zrovna dneska jsem viděl materiály na téma, jakým jazykem se mluvilo ve švédsku v 12-17. století. Ještě v 17 století vydávali motlitební knížky v cyrilici i latince, duální texty, o něco později už psáno latinkou, ale jazykem čistě slovanský jazyk, čte se spatra (rusko-polsko-čeština...). Měsíc po smrti Karla 11. , jehož smuteční řeč byla také čistá slovanština (a to byla adresátem elita tehdejší švédské společnosti), bylo navršeno 17000 knih a 1000 rukopisů na Stockholmu a spáleno, následně byla švédská historie před tímto datem komplet zfalšována a přepsána (to je i oficiální postoj švédských historiků).

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Výborná připomínka!
      Pod článek jsem doplnila fotografii smuteční řeči, o níž píšete.

      Vymazat
    2. Ta smuteční řeč jen odráží tehdejší poměry, vztahy a vazby na švédském královském dvoře. Tehdy se tam nejspíš nejvíc používala právě tato staropolština.
      Popsáno je to např. zde: http://leva-net.webnode.cz/products/smutecni-rec-za-svedskeho-krale-karla-xi-/
      Není to tedy žádná "záhada".
      Ostatně, na českém královském dvoře po většinu času taky nezněla čeština, ale cizí jazyky. Například Jan Lucemburský, otec Karla IV., byl cizinec a neuměl ani slovo česky. Karel IV, jeho syn, vyrůstal v zahraničí a česky se později naučil jen pár slov (přesto ho dnes paradoxně označujeme za největšího Čecha). Panovníci tehdy často byli cizinci. Na to se tehdy nijak nehrálo, hrálo se na společenské třídy. Každá doba má svá specifika a jak už jsem psal, pozorováno našima očima se to zdá podivné až záhadné.

      Vymazat
    3. Třeba to bude tím, že na našem uzemí pojmenovali cizince žijící na našem uzemí tscheche, ti původní byli böhme.
      Čili Češi (později podle Husa s diakritkou), jsou cizinci na uzemí Bohémů nebo Bohemianů?
      Asi proto to byl Otec Vlasti, ale jen těch Čechů. Možná i proto, že onen "Otec Vlasti" byl první vládce, který povolil Židům se usídlovat na našem uzemí - koupit si půdu a platit za ni - samozřejmě Otci Vlasti.
      A kdo je dnes vlastně Čech, a kdo je Slovan?
      Myslím, že Čech není Slovan... Moravan je Slovan.

      nenimito

      Vymazat
    4. Ani Moravan nemusí být automaticky Slovan. Území našeho státu bylo trvale a bez přestávky osídleno už od pravěku. Navíc lidé v podstatě až do začátku středověku nežili pevně svázáni s jedním místem, ale v případě potřeby se dokázali přesunout za lepšími podmínkami, či migrovat jinam a kolonizovat další území. A i naše území procházelo podobným vývojem. Ač trvale osídleno, v podstatě průběžně stále někdo přicházel a přimíchával se k místním, nebo naopak odcházel. Tak se na naše území (které někteří nazývají Boiohaemum, podle Keltského kmene Boiů, odtud tedy Bohemia) ke stávajícím obyvatelům v několika vlnách přimíchali i Slované odjinud. Nelze tedy jednoznačně říct kdo jsou a kdo nejsou Slované, či kdo jsou a kdo nejsou původní obyvatelé, když se to tehdy míchalo živelně a bez centrální evidence obyvatel :-)
      To až my dnes se snažíme všemu dát nějaký systém a řád. Ale to nejde. Každý pokus popsat nějakou situaci jednotnou teorií vždy znamená určitý kompromis a nepřesnost. A ten kompromis pak vychází vždy z toho za jakým účelem onu jednotnou teorii vytváříme. A k tomu ještě onen Dlabáčkův syndrom, který jsem popsal výše :-)

      Vymazat
    5. Nebo jinak. Každá takováhle sjednocující teorie o historii pracuje s určitou logicky omezenou přesností či věrohodností, danou minulým i současným poznáním, kterou bych já odhadl tak na 60 - 70 %.
      30 - 40 % je tedy jakýsi balast, který do kolonek teorie nezapadá a k teorii se nehodí a je prostě vynechán.
      Jenže když my několikrát po sobě zpracujeme různé teorie o přesnosti 70 %, tak výsledkem je něco o přesnosti mnohem menší a už sotva si můžeme myslet, že jsme právě poznali pravdu, nebo že už víme jak to doopravdy bylo. Je to něco jako homeopatie. Při ní se lék ředí a ředí, až už je ho tam jen minimum. A my se teď snažíme v té ředině ten lék identifikovat.

      Vymazat
    6. Kdo je a neni Slovan poznam na 100% na prvni pohled. Jen bych osobne neradil Cechy mezi Slovany, ac se nam to snazi neustale vnutit. Cechove "vznikli" na nasem uzemi.
      A Keltove byli take Slovanske narody. Slovanske narody nebyly jen ty, ktere sem prisli vytlaceni Araby z jihovychodu.
      Jen ti uzasni vedecti hisTorici nam stale tvrdi, ze jejich hisTorie je ta pravdiva. A snazi se neustale Evropu rozdelit(a pote opanovat). Mozna byste si tu Toru mel precist, abyste pochopil, co znamena nenavist vuci jinym narodum. Je to stejne, jako kdyz ctete Manifest od Marxe nebo Koran, vnitrni myslenka je stale stejna - nenavist a likvidace.
      A korunu tomu nasadili Jungmann s Jiraskem a praotcem, to byli ti pravy Cesi, jen pochybuji, ze meli Slovansky puvod.

      nenimito

      Vymazat
    7. https://player.vimeo.com/video/137538562

      Vymazat
    8. nenimito, jasno!
      No, pokud si myslíte, že Slovana poznáte na první pohled, tak už se nedivím proč Čechy chcete vyřadit z obce Slovanů? Většinou jsme trochu do duhova, že?
      Ovšem když celá Evropa a nejenom ta je plná Slovanů a Vy přesto uprostřed předpokládáte jakýsi výpěstek jiné rasy? Mohl by jste mi sdělit o jakou se to vlastně jedná?
      Jenom bych Vás chtěl upozornit, že ve střední Evropě je jeden z největších výskytů haplo-skupiny R1a. V okolí má více pouze Polsko a Ukrajina. Jiné rasy jako takové jsou tady zastoupeny "doposud" pouze v řádu, stovek, či tisíců nedávných přistěhovalců. A potom už to obstarávají pouze a jenom naši Romové.
      Pokud se jedná o Jugmana s Jiráskem nevím, ale císař Karel byl tutový a 100% Slovan. Neboť jeho taťka byl Lucemburk a maminka Přemyslovna. 50% + 50% = 100%, ne? A Židé ať Chazaři, či Semité jsou rovněž haplo-skupiny Slovanů. Marx je sice nazýval z rozmaru obchodníky. Ale i obchodník může být soukmenovec, neboť tyto dva pojmy se nevylučují, že? Matěj

      Vymazat
    9. Omlouvám se nenimito,
      že jsem místo praotce Čecha uvedl císaře Karla´IV.. Jsem to ale Popleta, že ano? Psal jsem před tím pojednání o tvůrcích naší státnosti. A tak se mi to nějak pomíchalo. Matěj

      Vymazat
    10. :-) i ja mam v hlave staly chaos... informaci je proste mnoho.

      Ja si myslim, ze ona slova Český, Čech, Čechy mohly vzniknout az po Janu Husovi, ktery jim dal diakritiku. Cili to nemohl byt narod nebo rod a uz vubec ne RASA:-) Pred touto dobou jsem nalezl pouze slovo tscheche, ktere si myslim, je germanskeho puvodu. Ale treba ne...
      Jan Lucembursky byl i pro germany Johann von Bohmen. Cili nikoliv z Cech, ani Lucemburska, ale Bohemia..... jak uz zde bylo napsano Boiohaemum, Boiov. Take nam zustalo z toho slovo bojovnik:-)
      Premyslovce nepopiram, i kdyz jsou tam z meho pohledu take nejake nesrovnaloti v krizeni, ale v podstate byli z Moravy.
      Cili jim narozeny Vaclav byl Slovan, az po birmovani z nej "udelali"(vygumovali mozek) Karla IV. po jeho kmotrovi Karlovi IV. A od te doby byl pod dohledem i ochranou Vatikanu. Hlavne tim dohledem..... a plnil rozkazy Vatikanu.

      A myslim, ze i smichane Slovany se Semity pozna kazdy. Vsichni casem "zdedi" misto na jarmulku, aniz by chteli:-) Krom jineho....

      Marx byl Semita. Dostal za ukol vytvorit psanou ideu o rovnopravnosti vsech, protoze podle vedcu jsme vsichni na teto ZEMI stejni.
      Pak se doctete treba neco jako tohle http://www.thunder-bolt.cz/zajimavosti/zajim-2/5-27-183-kdo-poskodil-socialismus-89.php

      Tim nechci tvrdit, ze je nekdo spatny a nekdo dobry podle narodu. Jen se nas snazi ti spatne vychovani rozdelit z jednoty a ovladat. A nekdy i tim, ze nam tvrdi, ze jsme vsichni na teto ZEMI pry stejni, i kdyz kazdy jednotlivec musi jednoznacne poznat, ze je KAZDY jiny a tim je KAZDY VYJIMECNY - v tomto duchu by se meli vychovavat deti. Nikoliv, ze jsme ze stejne opice.
      A to je to, co by nas melo spojovat. Kazdy "umi" neco. Kdezto vytvarenim socialniho a demografickeho a demokratickeho uskupeni stavite proti sobe tabory, vzdycky. To je to, proc jsou umele vytvarena vsechna nabozenstvi, vsechna ta HisTorie a valky. Vc. vedy, i to je nabozenstvi, jen novodobe... a pokud verite vedcum, kteri vytvari haplo-duplo-maplo-biplo-dyplo skupiny zpoza mikroskopu nebo makrokosmu, aniz byste videli osobne, o cem vlastne mluvi, tak nejste jiny nez ti, co kleci pred umelym krizem s umelym Kristem. Jen nabudete falesneho dojmu, ze na Boha jdete vedecky.
      Rozdelena vira je mocna..... pro ty, co vytvari viru. Proto hani pohany, ti maji kazdy svou vlastni a nikomu ji nevnucuji:-)

      nenimito

      Vymazat
    11. nenimito,
      napíšu to velice krátce. Musíte se rozhodnout buď pro oficiální historii, jež je do 10. st. naprosto vycucaná z prstu, či z jednoho torza kroniky z přelomu 9. a 10 st. z oblasti středomoří. Nedoufejte, že jsou pro nás obyčejné lidi dostupné skutečně dobové kroniky ze starověku a středověku. Možná víte jaké množství knihoven bylo tehdy vypáleno, což se děje dodnes.
      Samozřejmě, že mnohé existují, ale pouze ve vlastnictví těch nejmocnějších. Jinak je celá historie účelovou konstrukcí z 16. a 17.st., jejímž základem je ono výše uvedené torzo. Se kterým v 16. a 17. st. pracovali chronologové Skaligery a Petávia, kteří byli autory Globální chronologie z titulu kurie.
      Z torza vyrobili fantazijní prefabrikát starověku. Pak velice málo hodnověrnou část středověku do 13.st., jemuž lze věřit pouze občas, když jde porovnat oficiální zprávy s těmi, které vedli soukromé osoby, jako vesničtí a měšťanští, či regionální kronikáři. Tedy pokud nebyly spáleny inkvizicí. Podobné je to se zbytkem středověku. Vezměte v potaz, že např. jinak husitské dějiny vnímá papežská kurie, obyvatelé Languedocu, Čech, Francouz, nebo Němec.
      Takže, až teprve od osmnáctého století jsou někde na policích knihoven uloženy oficiální kroniky, ovšem jsou zase neblaze ošetřeny ideologickými náhledy. Víte, že na světové války jinak nahlíží západ a jinak východ. Stejné se děje i po r. 1989. Takže je to pouze na Vás. Matěj

      Vymazat
    12. Reakce na Matěje Popletu z 2.2. 14:18 - s těmi haplogrupami to není tak jednoduché, protože v dané populaci mapují je výskyt přímých mužských linií, nedozvíme se nic o populacích mužů, po kterých nezůstali synové - a to i přesto, že zde skrze svoje dcery mohli zanechat silnou genetickou stopu. Haplogrupa nerovná se etnický původ, jednotlivé haplogrupy vznikly před mnoha tisíci lety a nekorespondují přímo se současnými etnickými skupinami. V ČR je nejčastější R1a (34%), která se zjednodušeně nazývá východoslovanská, ale 26% populace má skupinu R1b, zjednodušeně keltorománskou. 10% je skupina I2, jihoslovanská a 8% I1 (skandinávská), 22% mužů má skupinu jinou! Takže i kdyby to bylo tak jednoduché a bylo by možné klást rovnítko mezi haploskupinu a národnost, tak ke slovanským skupinám by patřilo "jen" 44% mužských linií v ČR.
      Tady je odkaz na výskyt jednotlivých haploskupin v ČR:
      http://www.genebaze.cz/cgi-bin/ydhd.cgi?lang=cz&n=cz

      A ještě k tomu "genetickému slovanství" Karla IV - i v té české větvi to dost skřípe, protože do rodu Přemyslovců se přivdávala řada cizích princezen, hned jeho babička byla Guta Habsburská :)

      Semité se Slovany nemají jazykově a velmi pravděpodobně ani geneticky nic společného, patří dokonce do jiné jazykové rodiny (Indoevropská x Semitská)

      anonym 3 :)

      Vymazat
    13. Moc by mě zajímalo, kde se teda vzala švédština? Nebo i dánština. To jsou jazyky, které mě bolí poslouchat. Tím nechci urazit. Ale opravdu dívat se na švédský či dánský film v původním znění je pro ně utrpení.

      Vymazat
  6. Cituji: "Nebo jiný příběh. V roce 1710 švédský král Karel XII. obležený ve své rezidenci v Bendeře tureckými janičáry, vyšel k nim na barikády a svou plamennou řečí (o překladateli není řeč!) je za 15 minut přesvědčil, aby přešli na jeho stranu. Jakým jazykem to mluvil?"

    To je taky hezká ukázka překrucování a vytrhávání věcí z kontextu za účelem vyvození vlastního závěru pro vlastní potřebu. Bender nebyla žádná královská rezidence, Bender je město v dnešním Moldavsku, kde nějaký čas Král Karel XII. žil v azylu u osmanského sultána.
    http://dejinyasoucasnost.cz/archiv/2006/1/turecka-partie-svedskeho-krale-/
    A jako správný král byl jistě velice vzdělaný (umět několik řečí bylo standardem každého panovníka) a tak se při svém pobytu v osmanské říši místní řeč prostě naučil, což byla pro něj v podstatě nutnost, když tam chtěl fungovat. Záhada se tedy opět nekoná. Ale je na tom hezky vidět, jak zavádějící bývá vytrhávání věcí z kontextu a interpretování pro vlastní potřebu. Tohle dělají vůdci a politici, či média, když chtějí někým manipulovat, ale pravda se takhle najít přece nedá. Takhle přece studovat a poznávat historii nemůžeme.
    Já bych se tedy znovu přimlouval, abychom se ve vymýšlení a hledání záhad tak neukvapovali. Nebo je to naopak cílem takového snažení? Nehledá se pravda, ale vyrábějí se záhady?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ano, je to presne to, co prave ted delaty Vy. Hledate si stale vlastni pravdu. A to je dobre! Pokracujte v tom, prosim.
      Jen mozna bude jina, nez jakou ji hledaji jini. Ale to se stava i v lepsich rodinach.....

      nenimito

      Vymazat
    2. Máte pravdu, že se snažím o vlastní vysvětlení. Pravda bude zcela jistě jiná, ale zároveň si nemyslím, že bude taková, jak je popsáno v článku, když i snadno dohledatelné informace říkají něco jiného. Kdybych používal stejnou logiku, jako autoři těchto článků, tak bych například odvodil, že když Rudolf II. mluvil německy, tak že v 16. století čeština neexistovala. A určitě i sám uznáte, že na takové teorii asi moc pravdy nebude. Toto dávám jen jako příklad toho jakým způsobem postupují a jak tvoří závěry autoři zde uvedených článků. Takové teorie a postupy nám při hledání pravdy příliš nepomohou, spíš naopak, jen zvětšují onen balast, kvůli kterému je stále obtížnější něco hledat.

      Vymazat
    3. Zkusím se zeptat i na váš názor. Když švédský král několik let aktivně žil v tureckém exilu, co je podle vás pravděpodobnější? Že celá Evropa hovořila jedním společným jazykem, nebo že se král naučil místní řeč?

      Vymazat
    4. Anonymní,
      vy ani nevíte, že téměř do konce 18. st. byla úřední řečí říše Habsburků latina? Němčinu zaved až Josef II., syn Marie Terezie. Jinak se všude v Habsburské říši běžně mluvilo nářečími Slovanů z Karpatské kotliny a širokého okolí. Rudolf II., neboť s dvorem přesídlil z Vídně do Prahy hovořil mimo jiné i ČESKY. To nejsou žádné teorie, ale fakta.
      Například by jste mohl vy-dedukovat proč bylo tak snadné a běžné z Čech po vyučení se řemeslu ihned odcházet na tovaryšské cesty po Evropě? Myslíte si snad, že tehdejší školské systémy pamatovaly u budoucích, obyčejných učňů s výukou němčiny, franštiny, italštiny, vlámštiny, atd., které ještě tehdy byly velmi mladými jazyky? Ne? Jasně! Máte svatou pravdu. Všude po celé Evropě jste se tehdy domluvili a to až do začátku 19. st. s nářečími Slovanů.
      Dodnes žije např. v části Apenin s názvem Molisanské hory, kde v r. 1900 při sčítání obyvatel tam bylo ještě nalezeno víc jak půl milionů Slovanů. Dodnes tam jsou názvy BRDO, DOLINA, DUBINA, BLATA, atd.! Zajeďte si tam a uvidíte. Dodnes je to ještě stále nádherný a ekologicky zachovalý kraj. Tak jak to vždy Slované praktikovali. A i dnes se tam totiž domluvíte se staršími lidmi po Slovansku. Možná se tam i leckomu rozsvítí v hlavě. Matěj

      Vymazat
    5. Proč by měl být nějaký problém chodit za vyučením do ciziny? Je to snad dnes nějaký problém? Sem k nám se hrnou cizinci, mnoho lidí od nás pracuje v zahraničí. Znamená to snad, že dnes celá Evropa mluví česky? :-)
      Jazyk v zahraničí pochytíte během pár týdnů, nic na tom není, tedy pokud nejste trdlo. No a když to jde dnes, šlo to stejně dobře i dřív, nba i líp, protože neexistovaly žádné uzavřené státy s pevnými hranicemi. Opět tedy žádná záhada, stejně jako to, že různě po světě existují enklávy, kde žijí lidé pocházející z jiných míst a kultur. Například v USA je české městečko s názvem Praha.
      Ano, latina byla používaná, byl to církevní a diplomatický jazyk, něco jako dnes angličtina. Ale třeba zde se dočtete, že na královském dvoře už od Rudolfových dob zněla němčina:
      https://cs.wikisource.org/wiki/Obrazy_z_kulturn%C3%ADch_d%C4%9Bjin_%C4%8Desk%C3%BDch/Habsburkov%C3%A9_a_%C4%8Desk%C3%BD_jazyk

      Vymazat
    6. A proč vlastně každý panovník běžně ovládal kolem pěti různých jazyků, když údajně celá Evropa mluvila jen jedním? :-)
      A co že to v článku popisuje ve svém citátu Karel V.? Už vím, že s každým mluví jinou řečí :-)

      Vymazat
    7. Reakce na Matěje Popletu: V současné době existuje v Evropě 225 jazyků (pravda, velká část z nich je slovanských) - odkaz: https://cs.wikipedia.org/wiki/Evropsk%C3%BD_den_jazyk%C5%AF
      Kdy a kdy se tedy tyto jazyky konstituovaly? Proč vůbec vznikly a šířily se, když bylo možné se všude domluvit slovansky?

      Údaj o půl milionu molisanských Slovanů předpokládám pochází z knihy pana Horáka, který je považoval za potomky původních obyvatel Itálie. Pokoušela jsem se tuto informaci ověřit, ale neuspěla jsem, oficiální vysvětlení je, že se jedná o chorvatskou menšinu, která se usadila na italském území někdy v 16. století při útěku před Otomanskými Turky. Pokud máte nějaké přesnější informace nebo kontakty na někoho kdo informace má (předpokládám, že někde by měla být k dispozici data o sčítání obyvatel Itálie kolem roku 1900, alespoň pro ČR jsou podobná data k dispozici), budu moc ráda za sdílení.

      Anonym 3 :)

      Vymazat
    8. Proc se konstituovaly? To je preci velmi jednoduche:-)
      Znate: "Divide et impera!"?

      nenimito

      Vymazat
  7. http://www.tajnedejiny.sgo.sk/?p=624
    Pohrebná reč švédskeho kráľa Karla XI.
    ....
    Oskár Cvengrosch
    Zdroj: “Placzewnaja recz…” univerzita v Uppsale (kópia z Uppsaly)
    V prípade záujmu zašle mailom celý text (4,9 MB) “plačevnej reči”...
    info*sgo.sk

    OdpovědětVymazat
  8. Děkuji za vynikající článek. Ta pohřební řeč na pohřbu ŠVÉDSKÉHO krále - to je hodně husté. Nejvíc mi to připomíná polštinu.

    OdpovědětVymazat
  9. Tak mám dočtenou i diskuzi. Tentokrát bez trollů. Takže děkuji, takto nějak si diskuze představuju.

    OdpovědětVymazat
  10. Ahojte, diskutéri
    čech, slovák, poliak, rus, ukrajinec, bielorus, bulhar a juhoslovanské jazyky >>> vy ne-vidíte a ne-počujete tú podobnosť? Mňa Život naučil prvé 4 jazyky a zrazu som zistil, že s ostatnými nemám problém. Skúste sa zamyslieť nad tým, prečo sú SLOV-ania = POH-ania, alebo žeby BOH-ania? Kto nás likviduje už 2 tisícročia? Kto nám stále programuje myseľ napr.: reklama pri športových podujatiach: "No to RAsism." Kto to zbrojí proti najsilnejšiemu slovanskému národu? kto sa nás bojí ako čert kríža? Kto deťom Slnka (RA)prekrýva každý deň oblohu? Žeby to bol Jóž-IN z bážíN ... ? prestaňme sa handrkovať, kto je akej národnosti a radšej povedzme spoločné NIE tým INtitám a pošlime ich tam, odkiaľ prišli.... MirOslav

    OdpovědětVymazat
  11. S tou makedonštinou na severu Řecka to je pravda. Po vyhnání Osmanů připadla Řecku jižní část Makedonie okolo roku 1920 a Řekové začali s terorem o kterém můj děda (z vyprávění mého otce a stále žijících příbuzných) říkal, že Turci byli barbaři, ale Řekové, které podporovali Angláni a Američani byli daleko horší. Proto byla po ukončení 2.WW vyvolána ta nešťastná revoluce a Makedonci zčásti vyhnáni, zčásti pozabíjení bombardováním.
    Po 2.WW byly v Řecku stavěny koncentrační tábory pro hlavně Makedonce. Spousta Mekedonců skončila v zahraničí a to díky Stalinovi, který požadoval ponechání otevřených hranic po Titovi. Ten ale poslechl západ a patrně si nechal zaplatit, hranice předčasně uzavřel a tisíce lidí bylo zabito.
    Dnes se s příbuznými nedomluvím, makedonsky umí jen generace mého otce, sestřenice a bratranci ne, až do konce fašistické vlády bylo trestné hovořit původním jazykem. Jejich děti už umí jen řecky a anglicky a na nás se loni dívali jako na divné cizince.
    Tak končí existence bývalého národa,dnešní Makedonie je jen zbytek velkého národa.
    Ještě perlička, loni jsme hovořili i o Albánií a zavraždění 2 turistů tam. Bratranec se dost divil, že by se to stalo na jihu Albánie, tam totiž žijí stále Makedonci a Řekové, i tahle část byla k Albánii připojena dobrodinci z Anglie.

    OdpovědětVymazat
  12. Poznámka k tem podkovám.

    Podkovy se masově začaly rozšiřovat až od 14 století do té doby nebyly potřeba.

    Podkova chrání kopyto koně při chůzi po kamenech a cesty v městech se dláždily až cca od toho 14 století a cesty mezi městy zase později.
    Jinak podkovy pro koně nejsou nic zdravého a spíš mu škodí. Tedy pokud kůn behá pouze po půdě a ne po zpevněných cestách tak je lepší když není podkovaný a proto nejsou známé starší podkovy nez ze 12 století

    OdpovědětVymazat
  13. Stále platí staré známé: Moudrému napověz a hloupého kopni!
    A co že to je ono rustico romano?
    Není to hovorová latina, jak by bylo možné se z významu tohoto názvu domnívat. Rustico je jazykem Vandalů, tedy balto-slovanský(-germánský) jazyk, jindy zvaný také panevropský arianský, gótský nebo také etrusko-vandalský, jehož slovní zásoba je částečně uvedena v knize Maura Orbini zveřejněné v roce 1606 (4). Je totiž známo, že slovo "rustica" znamenalo ve středověku nejen "hrubý", "venkovský", ale také knihu ve vazbě kožené - safiánové (tj. perské nebo ruské výroby). Tomuto jazyku je dnes nejbližší chorvatština.
    Tu je základ odkud se má vycházet.

    OdpovědětVymazat
  14. Hlavní je co nás spojuje dohromady a ne rozděluje.

    OdpovědětVymazat
  15. Super. Ďakujem za tento súhrn. Potvrdzuje hypotézu o jazykoch vyslovenú tu: http://www.kramola.info/vesti/letopisi-proshlogo/vsja-istorija-azii-v-odnoj-evropejskoj-karte . Nechcela som tomu veriť, ale áno - celá súčasná "história" je sfalšovaná. Prekrútená, vymyslená. Vrátane datovania. Všetci sme pôvodom Árijci a Tartárijci, akurát rozdelení a opanovaní. Dokonca aj tí pôvodní američania.

    OdpovědětVymazat

Podmínky pro publikování komentářů