Před časem jsme zde zveřejnili řadu článků o událostech kolem údajné popravy carské rodiny, které čerpaly z informací historika carské rodiny Sergeje Želenkova. Na tyto události přímo navazují další překvapivá sdělení tohoto historika, která rozčeřila hladinu veřejného mínění v Rusku snad více než sdělení o rodině Nikolaje II. Nabízíme vám překlad první části jeho rozhovoru na toto téma, který poskytl internetovým novinám "Prezident".
Vlabi
Jak píší „Argumenty týdne“ je to už více jak sto let, co Rusko vede nevyhlášenou válku. Válku proti světovým finančním klanům, které kvůli úplnému a konečnému vítězství nad námi používají všechny metody: podplácení, vydírání i vraždy. Málokdo například ví, že Federální rezervní systém USA je ve skutečnosti produktem notoricky známých Rotschildů. A jak se ukázalo, je navíc založen na ruském zlatě.
Dopisovatel vydání „Argumentů týdne“ se setkal se Sergejem Želenkovem, historikem carské rodiny, který se už více jak čtvrt století noří do soukromých i veřejných archívů a setkává se s potomky těch, kdo na přelomu 19. a 20. století byli v samotném centru událostí. Nedávno se se Sergejem Želenkovem setkal i dopisovatel internetových novin „Prezident“.
Alexandr a Lincoln podlehli Rotschildovi
Významný byl rok 1862 od narození Krista. Ruské impérium se po porážce v Krymské válce začalo „zvedat z kolenou“. V Novgorodu probíhaly oslavy tisíce let od vzniku Ruska. Sotva před rokem bylo zrušeno nevolnictví. Začínají revoluční vojenské reformy. Alexandr II. získává světovou proslulost. Nazývají ho a odteď navždy ho nazývat budou carem-osvoboditelem.
V tutéž dobu se tajně ze všech koutů velké a obrovské říše na základě zvláštního nařízení imperátora sjíždějí na Krym, přesněji do Sevastopolu, podivné vojenské kolony. Obvykle to jsou jeden nebo dva kryté vozy obklopené padesáti vybranými kozáky.
„Jménem cara,“ - volají, když si mění koně v hostincích.
„Snad ne zase válka?“ - křižují se rolníci.
Bylo to však prostší: na Krym se vezlo zlato říše. Čekala ho dlouhá cesta – do hor Španělska.
Mezitím na druhé straně světa, v Americe, zuří občanská válka Severu proti Jihu. Prezident-idealista Abraham Lincoln tam bojoval nejen s otrokáři, ale také s evropsko-anglickým bankovním klanem Rotschildů, kteří aktivně pomáhali Jihu na pokyn světové intrikánky-královny Viktorie. V Londýně na to neradi vzpomínají, ale jak se říká, z písně slova nevymažeš.
„Alexandr a Lincoln se shodli na společném nepřátelství k Rotschildům, jejichž nezbedné ručky se ponořily nejen do evropské, britské a americké ekonomiky, ale i do mezinárodní politiky. Radili jak Washingtonu, tak i Petrohradu, podplácejíce při tom politiky i vysoké úředníky obou stran. Osamělé státy se jednomu z největších finančních klanů nedokázaly finančně postavit. Tehdy se oba vládci rozhodli vytvořit společný rusko-americký trust, za jehož prostředky by bylo možné podpořit dynamičtější rozvoj ekonomiky obou zemí. Přitom jak Alexandr, tak i Lincoln měli vůči Rotschildům i osobní výhrady. Ale platilo to i obráceně – i tito finančníci viděli v americkém prezidentovi svého nepřítele číslo jedna za jeho odmítnutí obnovit zvláštní Centrální banku Ameriky a zavést do ní zlatý ekvivalent dolaru, při čemž velká část světového zlata už patřila Rotschildům,“ - vypráví historik carské rodiny Sergej Želenkov.
Je zajímavé, že Rotschildi financovali nejen Jih skrze svou pařížskou banku, ale i Sever – přes banku londýnskou. Mezitím se tento klan pokusil založit i jimi kontrolovanou Centrální banku v Rusku, ale Alexandr II. jejich plány zmařil.
Ruský monarcha se však neomezil jen na projevení sympatií svému zaoceánskému kolegovi. Z jeho nejvyššího nařízení k břehům Ameriky, přesněji San Francisca, 7. listopadu 1863 připlula eskadra ruské imperátorské mořské flotily pod velením kontradmirála Stěpana Lesovského. Vzápětí za ním zakotvila i Tichomořská eskadra admirála Andreje Popova. Celým světem proběhly hlasité hrozby ruského imperátora: „V případě, že Anglie a Francie poskytnou vojenskou nebo jakoukoli jinou pomoc Jihu, Rusko to bude chápat jako vyhlášení války.“ Londýn i Paříž byly zticha.
Zatímco probíhaly mezinárodní hrátky, na Krymu se shromáždilo téměř 50 tun zlatých prutů určených na vytvoření rusko-amerického trustu. Loděmi Ruské společnosti pro dopravu a obchod (ROPiT) bylo zlato - za doprovodu speciální vojenské jednotky 19 lidí vybraných osobně samovládcem celé Rusi - převezeno do zvláštního trezoru ve španělských horách. Celou operaci řídil úředník pro zvláštní účely z ministerstva vnitřních záležitostí a civilní poradce Platon Kuskov.
Ale celý projekt už se nepodařilo uskutečnit. V divadle byl zavražděn Abraham Lincoln a o několik let později na následky dalšího atentátu zemřel i Alexandr II. Zlato zůstalo ve Španělsku.
Mezitím na druhé straně světa, v Americe, zuří občanská válka Severu proti Jihu. Prezident-idealista Abraham Lincoln tam bojoval nejen s otrokáři, ale také s evropsko-anglickým bankovním klanem Rotschildů, kteří aktivně pomáhali Jihu na pokyn světové intrikánky-královny Viktorie. V Londýně na to neradi vzpomínají, ale jak se říká, z písně slova nevymažeš.
„Alexandr a Lincoln se shodli na společném nepřátelství k Rotschildům, jejichž nezbedné ručky se ponořily nejen do evropské, britské a americké ekonomiky, ale i do mezinárodní politiky. Radili jak Washingtonu, tak i Petrohradu, podplácejíce při tom politiky i vysoké úředníky obou stran. Osamělé státy se jednomu z největších finančních klanů nedokázaly finančně postavit. Tehdy se oba vládci rozhodli vytvořit společný rusko-americký trust, za jehož prostředky by bylo možné podpořit dynamičtější rozvoj ekonomiky obou zemí. Přitom jak Alexandr, tak i Lincoln měli vůči Rotschildům i osobní výhrady. Ale platilo to i obráceně – i tito finančníci viděli v americkém prezidentovi svého nepřítele číslo jedna za jeho odmítnutí obnovit zvláštní Centrální banku Ameriky a zavést do ní zlatý ekvivalent dolaru, při čemž velká část světového zlata už patřila Rotschildům,“ - vypráví historik carské rodiny Sergej Želenkov.
Je zajímavé, že Rotschildi financovali nejen Jih skrze svou pařížskou banku, ale i Sever – přes banku londýnskou. Mezitím se tento klan pokusil založit i jimi kontrolovanou Centrální banku v Rusku, ale Alexandr II. jejich plány zmařil.
Ruský monarcha se však neomezil jen na projevení sympatií svému zaoceánskému kolegovi. Z jeho nejvyššího nařízení k břehům Ameriky, přesněji San Francisca, 7. listopadu 1863 připlula eskadra ruské imperátorské mořské flotily pod velením kontradmirála Stěpana Lesovského. Vzápětí za ním zakotvila i Tichomořská eskadra admirála Andreje Popova. Celým světem proběhly hlasité hrozby ruského imperátora: „V případě, že Anglie a Francie poskytnou vojenskou nebo jakoukoli jinou pomoc Jihu, Rusko to bude chápat jako vyhlášení války.“ Londýn i Paříž byly zticha.
Zatímco probíhaly mezinárodní hrátky, na Krymu se shromáždilo téměř 50 tun zlatých prutů určených na vytvoření rusko-amerického trustu. Loděmi Ruské společnosti pro dopravu a obchod (ROPiT) bylo zlato - za doprovodu speciální vojenské jednotky 19 lidí vybraných osobně samovládcem celé Rusi - převezeno do zvláštního trezoru ve španělských horách. Celou operaci řídil úředník pro zvláštní účely z ministerstva vnitřních záležitostí a civilní poradce Platon Kuskov.
Ale celý projekt už se nepodařilo uskutečnit. V divadle byl zavražděn Abraham Lincoln a o několik let později na následky dalšího atentátu zemřel i Alexandr II. Zlato zůstalo ve Španělsku.
Byla to náhoda, že oba nepřátelé Rotschildů byli zavražděni a tím otevřeli klanu cestu ke světové finanční nadvládě?
zdroj:
http://www.prezidentpress.ru/news/2762-sto-let-nazad-rossiya-i-kitay-sozdali-frs-ssha.html#
(©)2015 myslenkyocemkoli.blogspot.com
Článek je povoleno publikovat v celé a nezměněné podobě s uvedením zdroje.
Tento komentář byl odstraněn autorem.
OdpovědětVymazattak to je mazec tento článek... ďakujem Vám Vlabi... leon
OdpovědětVymazat