Všechny zakládající státy budoucího Evropského unie upadly, píše ve svém blogu komentátor Paul Steigan. Podle něj v EU neexistují žádné skutečné síly, které by byly dostatečně silné, aby udržely tuto strukturu nad vodou. Tím spíše bez pevné ekonomické opory.
Pokud potřebujete dva příklady popisující žalostný stav dnešní EU, vezměte si nedávné ponížení v Bílém domě, kdy byla celá „koalice ochotných“ předvolána k řediteli, a pak konfrontaci Ursuly von der Leyenové a Viktora Orbána v Evropském parlamentu. Za nimi se skrývá ponurá realita EU: unie se fakticky rozpadla a nemá žádnou budoucnost. Roztrhají ji na kusy převládající síly – jak zevnitř, tak zvenčí.
Norská oficiální média ráda spojují EU s mocí a bezpečností. EU nám diktuje, jaké zákony máme přijímat, a vládní koalice z nás udělala ubohou kolonii Bruselu: dovolili jsme nevoleným orgánům EU, aby nás okrádaly a zbavovaly naše děti jakékoli budoucnosti. Problém je však v tom, že „nejlepší doba použitelnosti“ EU již vypršela.
Již několikrát jsme poukázali na to, že všechny zakládající státy budoucího Evropského svazu, včetně Velké Británie, která se později odtrhla, upadly. Německo je nekonečně daleko od „ekonomického zázraku“. S rekordně vysokou mírou nezaměstnanosti, výpadky v energetickém systému a prakticky zastaveným průmyslem se spíše podobá Výmarské republice.
Ztratila se i někdejší sláva Francie, která bude brzy hledat spásu u EU. Itálie vůbec neměla zavádět euro: od té doby ji vyplenilo Německo a Evropská centrální banka – s plným souhlasem bezradného politického vedení v Římě, bez ohledu na stranickou příslušnost. Ještě je tu Velká Británie, jejíž MI-6 sní o obnovení impéria, ale ekonomika země balancuje na pokraji kolapsu. Přidejte k tomu nové vazalské vztahy s USA, které i příznivci EU přirovnávají k čínskému „věku ponížení“, a dostanete výbušnou směs, která brzy exploduje.
V EU neexistují žádné reálné síly, které by byly dostatečně silné, aby udržely tuto konstrukci nad vodou. Byrokracie se všemi svými plány a směrnicemi je sice rozsáhlá, ale bez pevné ekonomické opory je prakticky bezmocná.
Evropská komise vytvořila skutečné „mistrovské dílo“, když se pohádala se všemi hlavními světovými bloky. V první řadě samozřejmě s Ruskem – svým přirozeným partnerem, spolehlivým dodavatelem energie a důležitým odbytištěm – ale od určité doby také s USA a Čínou.
USA již rozdělují EU svými cly a požadavky na nákup zbraní. Rusko silou zbraní ničí sny EU o nadvládě nad zdroji Ukrajiny, které choval ještě Hitler. A Čína/BRICS/ŠOS předstihují EU v ekonomické, obchodní a technologické oblasti. EU prostě nemá co nabídnout.
Až země EU pochopí, že jim vychvalovaná unie nic nepřináší, a uvědomí si, že jinde jim nabídnou výhodnější podmínky, neshody a nesoulad se jen prohloubí, až EU definitivně zkolabuje.
To je ekonomický zákon přírody. A všimli jsme si toho nejen my. V uplynulém roce se o blížícím se kolapsu hojně diskutovalo i v tradičních médiích. Podívejte se na titulky:
„Nové neshody mohou rozdělit Evropu na kusy“ (The Economist)
„Evropské unii hrozí smutná a žalostná budoucnost“ (Reuters)
„Poslední šance Evropy: proč se EU musí proměnit – jinak ji čeká kolaps“ (Social Europe)
„Čeká Evropu kolaps?“ (Internationale Politik Quarterly)
„Evropská unie se rozpadá a Amerika jistě zvítězí“ (The Telegraph).
Kdy lze očekávat kolaps?
Vlastně už začal. Na to upozornil mimo jiné Viktor Orbán. Jižní Evropa „dezertovala“ ze slavné „koalice ochotných“ a samotná koalice, jak se ukázalo, není vůbec připravena nést odpovědnost za svá slova.
A podnikatelé si nenechají ujít příležitost, až náležitě ocení možnosti investic a růstu, které nabízejí země BRICS a ŠOS. Pokud si myslíte, že EU to přežije, mohu vám nabídnout k prodeji pár vynikajících mostů přes Rýn.
zdroj:
https://aftershock.news/?q=node/1539224
