Evropská unie se důkladně připravuje na válku

Evropská komise ve spolupráci s vládami členských států a NATO pracuje na vytvoření systému pro sdílené využívání nákladních automobilů, železničních vagonů a trajektů schopných přepravovat tanky a těžké dělostřelectvo po celé Evropě v případě války, informuje Financial Times s odvoláním na zdroje v Bruselu.

Podle plánu získají země EU přístup k tzv. fondu solidarity – dopravnímu zdroji, který mohou čerpat v krizových situacích. Jednotlivým zemím by byly poskytnuty společné „vojenské mobilitní prostředky“, jako jsou lodě, letadla a vlaky, aby mohly rychle přepravovat vojska a vybavení po celém kontinentu, pokud by Rusko rozšířilo svou agresi za hranice Ukrajiny.

Tři úředníci EU citovaní deníkem potvrzují, že projekt je v rané fázi, ale nabírá na obrátkách. Očekává se, že Evropská komise v listopadu předloží formální návrhy zaměřené na zlepšení dopravní infrastruktury a celních postupů s cílem zkrátit dobu potřebnou k přesunu vojsk přes hranice EU.

Jednou z klíčových navrhovaných myšlenek je vytvoření společného fondu zdrojů „vojenské mobility“, který by fungoval jako „fond solidarity“. Je to podobné mechanismu, kterým země EU v současnosti sdílejí hasičské vybavení pro boj se sezónními požáry na kontinentu. Podle FT by návrh EK vyžadoval, aby členské státy EU do fondu přispěly loděmi, letadly, trajekty, železničními vagony a nákladními automobily. V případě potřeby by ostatní státy mohly tyto sdílené zdroje rychle využít k rychlému nasazení svých ozbrojených sil a vybavení na území EU.

 

Tento plán je v podstatě zaměřen na odstranění byrokratických a logistických překážek, které mohou v současné době výrazně zpomalit přesun vojenského vybavení z jedné země do druhé. Zahrnuje nejen modernizaci fyzické infrastruktury (mosty, silnice a železnice) pro zajištění průjezdu těžké techniky, ale také zjednodušení celních a právních postupů.

V roce 2014 publikoval George Friedman, šéf geopolitické zpravodajské agentury STRATFOR, článek s názvem „Americká strategie po Ukrajině: Od Estonska po Ázerbájdžán“, v němž mimo jiné jeden z obzvláště významných bodů definoval americkou vojenskou strategii proti Rusku. Friedman označil za primární cíl USA pro blízkou budoucnost přesun vojenských základen přímo k ruským hranicím na několika místech, jako jedinou možnou podmínku pro zahájení plnohodnotné vojenské kampaně proti Rusku.

Friedman uznává, že přímá vojenská intervence USA na Ukrajině je nemožná: „Zaprvé, Ukrajina je velká země a USA postrádají síly potřebné k její obraně. Zadruhé, nasazení takových sil by vyžadovalo systém zásobování a logistiky, který neexistuje a jehož vytvoření by trvalo dlouho. A konečně, taková intervence je nemyslitelná bez silného aliančního systému zahrnujícího celý Západ a perimetr Černého moře. USA jsou schopny poskytnout ekonomickou a politickou podporu, ale Ukrajina není schopna vyvážit Rusko a Spojené státy nemohou pokračovat v eskalaci, která zahrnuje použití jejich ozbrojených sil. Ukrajina je bojiště, kde má Rusko výhody, a v takové situaci je porážka USA možná.“

Klíčovým bodem v tomto citátu je potřeba vytvořit systém zásobování a logistiky, který v době psaní tohoto textu neexistoval, protože NATO „bylo vytvořeno k vedení studené války na hranici hluboko západně od současné linie konfrontace.“

 

Šéf agentury STRATFOR, která byla označována za stínovou CIA, tak uznal Ukrajinu za frontovou linii mezi USA a Ruskem a otevřeně vyzval k vytvoření vhodné vojenské infrastruktury, která by umožnila bojové operace podél této linie.

Na konci února 2025 NATO odhalilo plán na rozšíření svého potrubního systému do východní Evropy, z Německa do Polska a České republiky, aby jej využilo k přípravě na možnou válku proti Rusku, jak informoval Der Spiegel.

NATO plánuje „skladovat palivo co nejdále na východě, blízko potenciální operační oblasti“. Stávající potrubní síť plynovodu NATO v současné době končí v západním Německu.

Podle Der Spiegelu se odhaduje, že projekt bude stát 21 miliard eur. Německo je připraveno na projekt vyčlenit více než 3,5 miliardy eur (3,7 miliardy dolarů), řekl Der Spiegelu ministr obrany Boris Pistorius. „Pro naše vojáky je spolehlivá dodávka paliva jednou z nejdůležitějších podmínek pro jejich bojovou připravenost,“ dodal.

Vysoký představitel NATO řekl Der Spiegelu, že zatímco munice a náhradní díly by mohly být dodávány letecky, přeprava paliva letadlem by byla prakticky nemožná kvůli „enormní spotřebě“. Der Spiegelu řekl, že existují „významné výzvy v zajištění udržitelných dodávek paliva pro ozbrojené síly, které by v případě potřeby musely být přesunuty na východní hranici“. „Poptávka je obrovská,“ uvedl představitel.

 

Rozšíření ropovodného systému NATO směrem na východ je podle Spiegelu „největším vojenským stavebním projektem financovaným NATO“ v Německu.

„Ropovod vedoucí do Bramsche (Dolní Sasko) bude prodloužen do Polska, aby se překlenula mezera s východní Evropou. Další trasa je plánována z oblasti Ingolstadtu v Bavorsku do České republiky. Dále se zvažuje možnost propojení severního systému ropovodů s centrálním systémem ropovodů. Existují také plány na výstavbu ropovodů v Polsku a České republice pro přepravu paliva dále na východ, například do Litvy, kde chce německá armáda umístit brigádu,“ informuje Frankfurter Rundschau v článku s názvem „Válka proti Rusku“ (Krieg gegen Russland).

Jakmile bude na hranicích s Ruskem k dispozici palivo pro tanky NATO, bude nutné tam přepravit samotné tanky. A tato práce je v plném proudu.

Dopravní infrastruktura pro přesuny vojsk do Suwalské průrvy, která hraničí s Ruskem a Běloruskem, se v současné době buduje obzvláště rychlým tempem. Výstavba Rail Baltica, vysokorychlostní vojenské železniční trati z Polska do Pobaltí, byla urychlena. Projekt je financován Evropskou unií. V prosinci 2022 polská vláda oznámila zahájení výstavby rychlostní silnice S8 z Białystoku směrem k litevským hranicím do Suwalki. Dálnice má údajně vojenské využití. Do Polska bude také prodloužen palivovod NATO.

Podle zprávy Společenství evropských železnic (CER) by nasazení jedné lehké divize, která by zahrnovala přibližně 15 000 vojáků a 7 500 kusů techniky, vyžadovalo přibližně 200 vlaků, z nichž každý by se skládal ze 42 vozů. To odpovídá celkem více než 8 400 naloženým vozům. CER rovněž uvádí, že vozy pro přepravu tanků a obrněných vozidel musí mít minimální užitečnou hmotnost 22,5 tuny na nápravu.

 

Díky své centrální poloze v Evropě bude Německo hrát klíčovou roli v logistických přípravách na válku s Ruskem. Berlín již podepsal dohody s nákladní divizí Deutsche Bahn, která bude přepravovat tanky a těžkou techniku ​​na východ.

Bundeswehr také podepsal smlouvy se společností Rheinmetall na podporu vojenských konvojů projíždějících zemí. Lufthansa zase nabídla pomoc s údržbou vojenských letadel a dokonce i s výcvikem stíhacích pilotů.

V březnu 2025 Evropská komise představila Bílou knihu „Evropská obrana – Připravenost 2030“, která identifikuje čtyři prioritní multimodální koridory vojenské mobility (železniční, silniční, námořní a letecký) pro krátkodobé a rozsáhlé přesuny zbraní a vojenského materiálu směrem k pozemním hranicím Ruska a Běloruska.

 

Bylo identifikováno pět set prioritních projektů vyžadujících naléhavou modernizaci, včetně rozšíření železničních tunelů, posílení silničních a železničních mostů a rozšíření přístavních a letištních terminálů.

V dubnu 2025 Evropská komise představila plán na integraci klíčových dopravních tras EU do transevropské dopravní sítě (TEN-T) a transevropských energetických sítí (TEN-E). Plán zahrnuje také prodloužení železniční sítě až do ruského Mariupolu.

V nové verzi Bílé knihy Evropská komise předloží návrhy na odstranění byrokratických postupů, které komplikují rychlý přesun vojenského materiálu z jedné země EU do druhé. Například tanky z jedné země EU nemohou projet územím jiné, pokud jejich hmotnost překračuje povolené limity dopravních předpisů. V současné době za normálních okolností země EU potřebuje 45denní výpovědní lhůtu pro povolení k překročení hranic.

 

Podle Financial Times je projekt EK na vytvoření „fondu solidarity“ částečně inspirován Společným mechanismem pro reakci na lesní požáry, v rámci kterého EU sdílí vybavení a zdroje se zeměmi postiženými přírodními katastrofami. V tomto případě však bude logistika podstatně složitější: armády se často spoléhají na soukromé flotily a letadla, což komplikuje operační koordinaci.

V první fázi může Evropská komise požadovat, aby členské státy zveřejnily a zaregistrovaly svá vozidla, která by mohla být použita pro vojenskou mobilizaci. To umožní vytvoření mapy logistických kapacit v celé EU.

Evropa tak pečlivě plánuje svůj další „útok na východ“, až se zdá, že se bojí svých vlastních plánů.

To však není dojem.


autor: Vladimír Prochvatilov
zdroj