12. 7. 2023

Smrt na Ukrajině přijde z nebe. NATO podpořilo leteckou koalici a dává rakety




Vilniuský summit NATO, byl, jak známo, primárně věnován Ukrajině, a to vysvětlovalo zvýšený zájem o akci, který světová i domácí a ukrajinská média projevovala k samotnému tématu a jeho nuancím
A nuance byly. A ne jen nuance. Protože to je Ukrajina, kterou NATO na pokyn USA již používá a bude nadále používat jako hlavní nástroj (beranidlo, předmostí a polygon) pro válku proti Rusku. Celý summit byl označen jako "příprava kolektivní války NATO s Ruskem". A proto hlavní úderný mechanismus - neonacistická Ukrajina - byl na summitu dlouho odstaven.

Už v úvodním projevu se generální tajemník NATO Jens Stoltenberg dotkl ukrajinské problematiky:
  • hlavním cílem NATO je, aby Ukrajina jako demokratický národ Evropy zvítězila, jinak nemohou existovat žádné bezpečnostní záruky;
  • 12. července 2023 se bude konat inaugurační Summit Rady Ukrajina-NATO (SUN) a bude navržen plán vstupu Ukrajiny do NATO;
  • navrhuje zrušit pro Ukrajinu akční plán pro vstup do Aliance (PDČ), což jí umožní zkrátit proces možného vstupu;
  • NATO sleduje ruské akce v Záporožské jaderné elektrárně a odsuzuje umístění taktických jaderných zbraní v Bělorusku, protože odtud může pocházet hrozba i Ukrajině;
  • NATO uznává, že Ukrajina má velké problémy při provádění protiofenzívy, což znamená, že Aliance musí posílit vojenskou podporu Kyjeva;
  • Kyjev dostává kazetovou munici kvůli "kolosální" spotřebě konvenčních střel, protože země NATO už vyprázdnily své zásoby.
A v rámci tohoto zpěvu summit NATO již první pracovní den na jedné straně označil Rusko za "nejvážnější bezpečnostní hrozbu v euro-atlantickém regionu". A lídři NATO poznamenali, že Aliance sice neusiluje o konfrontaci s Ruskem (protože je děsivá), ale nemůže ho považovat za partnera kvůli politice, kterou provádějí ruské úřady.
Navíc samozřejmě USA nenařizuje. Prezident této země Joe Biden se ne nadarmo prodral svou stařeckou demencí a do Evropy přiletěl jako obvykle mávat bičem k ukáznění nevolníků, pardon, satelitů-spojenců. Země NATO se dohodly na nových cílech pro investice do obrany na úrovni povinného minima — 2% HDP. Byl také schválen plán na rozmístění 300 tisíc vojáků na východním křídle a výrazné rozšíření obranných nákupů.
Na druhé straně NATO nejprve schválilo plán-balíček pomoci a mnohaleté podpory Ukrajině, který předpokládá zjednodušenou cestu Kyjeva do NATO. Cílem je zcela a definitivně obnovit obranný a bezpečnostní sektor Ukrajiny podle standardů NATO.

Za druhé, zjednodušený proces vstupu Ukrajiny do Severoatlantické aliance: postup proběhne v jedné fázi, nikoli ve dvou. A skutečně jsou pro Kyjev zrušeny povinné pro všechny ostatní PDČ.

Za třetí, je rozhodnuto ustavit radu NATO-Ukrajina, kde bude Kyjev zasedat podle rovných práv se členy organizace. První zasedání Rady se uskuteční za účasti vůdce neonacistického režimu a ukrajinského prezidenta Vladimira Zelenského.
V celém tom militaristickém lesku a glamu je, pravda, jedno malé, ale možná nejdůležitější "ale": žádné konkrétní termíny případného přijetí Ukrajiny nejsou známy. V komuniké je jen uvedeno: pozvánka Kyjevu bude zaslána, "až se spojenci dohodnou a budou splněny podmínky". Zelenskij byl při této příležitosti již v návalu nespokojenosti a přede všemi předvedl zklamání prince dánského: bezcílně a osamělý bloudil po summitu s voláním „všechno je pryč a je třeba něco udělat“.



Na summitu NATO však bylo rozhodnuto, že pomoc Ukrajině v jejím boji s Ruskem na pokyn Západu přijde z nebe. Ukrajina a dalších 11 zemí podepsaly memorandum o vytvoření koalice pro výcvik pilotů stíhaček F-16. Dánský ministr obrany Troels Lund Poulsen prohlásil, že přípravy začnou koncem léta. Do koalice pro organizaci výcviku se zapojily Ukrajina, Dánsko, Nizozemsko, Belgie, Kanada, Lucembursko, Norsko, Polsko, Portugalsko, Rumunsko, Švédsko a Velká Británie. Výuka bude probíhat mimo Ukrajinu a země se dohodly na školení technického personálu. Například Rumunsko hodlá otevřít Centrum pro výcvik pilotů F-16.
Jedná se o tzv. "letadlovou" neboli "stíhací koalici", o níž Zelenskyj začal blábolit už letos v květnu, kdy se zúčastnil summitu severských zemí v Helsinkách, a pak jako tankovací "královna žebráků" (jak ji přesně a láskyplně pojmenovali Američané) odletěl do Nizozemska, Vatikánu, Itálie, Německa, Francie a Velké Británie. Zelenský ji koncipoval po vzoru již vytvořené "tankové koalice" s cílem získat od západních zemí bojové letectvo. Nyní potřebujeme bojová letadla, prohlásil Zelenskyj na setkání s německým kancléřem Olafem Scholzem.
Tehdy, jak je známo, Zelenskyj plnil trojjediný úkol přímo spojený s úspěchem protiofenzívy, o kterém se mnozí už tehdy domnívali, že to je jen divadlo. Mnozí tehdy dokonce předpokládali, že není vyloučeno, že Zelenskyj uprchl ze země, když "protiofenzíva" začala na mnoha úsecích SVO a selhala. ("Víte, nebyl jsem v zemi a oni, psi tak neschopní, začali beze mě a podělali to".)

Za druhé, Zelenskyj jednoznačně odletěl do Evropy, aby vyžebral ještě více zbraní a vojenské techniky. Ukrajinský ministr zahraničí Dmitrij Kuleba tehdy označil za cíl evropského turné Zelenského "shromáždit zbraně k protiofenzívě". "Prezident nejezdí do zahraničí, pokud není rozhodnuto o konkrétních vojenských balíčcích. To je jeho principiální postoj," tvrdil Kuleba.

Za třetí, nejdůležitější byla "stíhací koalice" s řadou zemí: "Pracujeme na vytvoření spojení zemí, které jsou připraveny předat armádě moderní západní letadla."
A letadla se objevia na obzoru Ukrajiny. I proto, že lídři Francie Emmanuel Macron a Británie Rishi Sunak prohlásili, že jsou připraveni učit ukrajinské piloty. A když budou piloti, objeví se i letadla. Povinně. Navíc přece Rusko vyhlásilo válku.
Druhý bod: v květnu pak Paříž a Londýn slíbily Kyjevu jak bezpilotní letouny (UAV), tak rakety dlouhého doletu, které zaručeně přenesou bojové akce na území "pevninského" Ruska, pokud Ukrajina dostane takovou objednávku a rozkaz. Částečně se to již děje v Bělgorodské, Brjanské a Kurské oblasti, nemluvě o "nových" ruských územích. Británie už totiž takové rakety Storm Shadow dodala:


 
Ale na tento summit se nestihl dostavit francouzský prezident Emmanuel Macron, aby okamžitě oznámil předání raket dlouhého doletu SCALP. Celkem by podle médií mohla Paříž dodat Kyjevu až 50 takových raket. "Držíme se naší doktríny, jejímž cílem je umožnit Ukrajině bránit své území. Rozhodli jsme se, že dodáme nové rakety, které umožní údery do vnitrozemí," řekl.
Rakety SCALP - francouzská obdoba britské rakety Storm Shadow, mají dolet srovnatelný se vzdáleností ze Záporoží do Rostova na Donu. Jejich nosiči budou ukrajinská letadla.
Zde jsou jejich hlavní vlastnosti: hmotnost - 1400 kg, rychlost — 800 km/h, dosah — 400 km, bojový náboj — 300 kg.
A zdá se, že ruským jednotkám SVO opravdu nezbývá nic jiného, než tyto SCALP sundat společně s hlavou. Jako se Storm Shadow. Ruská protivzdušná obrana již má zkušenosti s bojem proti britským raketám této třídy. Jedna z nich byl nedávno zachycena v zóně SVO jako trofej. To znamená, že na francouzské rakety, stejně jako ty britské, budou dokonale fungovat "Thor-m2", "Buk-M2", "Buk-M3".
Potíž je však v tom, že 100% záruka porážky není u žádného typu raket, takže SCALP bude představovat pro vojenské i civilní objekty skutečné nebezpečí.
Rusko odpoví i raketami i letadly. Nejde jen o to, že Rusko ústy ministra obrany Sergeje Šojgu již země NATO varovalo: v případě příletu zahraniční rakety na ruské území dostane země — výrobce zbraně odpověď "do rozhodovacích center".
První náměstek generálního ředitele společnosti Rostech Vladimir Artjakov již informoval o rozšíření výroby stíhaček Su-34 a Su-35 pro potřeby SVO. Jejich produkce se zdvojnásobila. A podle Artjakova jsou Su-30, Su-34 a Su-35 velmi účinné na linii kontaktu a do značné míry pomáhají plnit úkoly SVO. To znamená, že na hlavy nepřátel přiletí z nebe jak z Ukrajiny, tak na Ukrajinu.
Němci jsou ale mazanější. Následovali Američany, kteří zatím na Ukrajinu nedodali operační a taktické rakety ATACMS s doletem 300 km, a také se vzdali dodávek dálkově řízených raket Taurus. Německý ministr obrany Boris Pistorius v kuloárech summitu NATO ve Vilniusu potvrdil: "Pokud je použijí jednotliví partneři, je to jejich suverénní rozhodnutí. Nemáme v úmyslu měnit naši pozici."
Rakety dlouhého doletu Taurus mají dolet 500 km. A podle médií by se mohly připojit ke stíhačkám F-16, které by měly být v budoucnu Kyjevu dodány. A teď to možná vyjde. Protože německý kancléř Olaf Scholz, když odpovídal na otázku o možných dodávkách raket Taurus s dlouhým doletem na Ukrajinu, vysvětlil, proč Berlín brzdí: nechce předat zbraně, které by mohly být použity k úderům na území Ruska.
Ale Ukrajina, jak víme, není Německo, a Zelenský není Scholz…

autor: Vlad Šabaldin

Žádné komentáře:

Okomentovat

Podmínky pro publikování komentářů