Může se ukázat, že svět byl oklamán

Názor vojenského zpravodajce na korovinarovou hysterii

Na pozadí paniky „Všichni umřeme!“, děsivých vyjádření lékařů i pacientů, do karantény se uzavírajících států a apokalyptických zpráv z Itálie, si poslechněte hlas zdravého rozumu.

Alexander Jevsin – vedoucí situačního centra a zástupce vedoucího Centra pro řízení provozu vedení Moskvy – je v současné době zapojen jako dozor nad rozsáhlými protiepidemiologickými opatřeními hlavního města a zajišťuje především řízení provozu v oblasti výstavby nové nemocnice pro infekční choroby.

Sám Alexander Jevsin je specialistou na hodnocení stupně ohrožení různého druhu, včetně rozsáhlých epidemií. Je analytikem a jeho příspěvky na internetu jsou zajímavé především proto, že jsou klidné a logické.

— Jste kritizován za to, že píšete o epidemii bez afektu a se znalostí věci, ale nejste zdravotník.

— 17 let pracuji ve vojenské zpravodajství, kde se vždy se vší vážnosti probíraly možnosti globální hrozby. Vzděláním jsem inženýr-matematik. 25 let profesionálně pracuji v oblasti zpracování informací a jejich vyhodnocování. Mám rozsáhlé praktické zkušenosti s výzkumem údajů v nejširším spektru oblastí použití. To vždy zahrnuje ponoření se do oblasti předmětu, studium problému a konzultace s odborníky.

Samozřejmě jsem i tento problém studoval v míře potřebné pro posouzení rizik. Takže můžete považovat můj osobní názor na COVID-19 za pohled specialisty na pravděpodobnostní statistické metody analýzy.

— A co analýza říká?

— Aby bylo možné analyzovat vývoj procesu podle statistických charakteristik, je nezbytné mít data se srozumitelnou metodikou sběru, metodikou registrace prvotních údajů. A co máme v případě epidemie COVID-19?

Nejnedůvěryhodnější je, jak já to vidím, počet infikovaných lidí. Protože všude používají různé systémy počítání. Někteří cíleně vyšetřují všechny pacienty se známkami jakýchkoliv akutních respiračních virových infekcí, jiní se dívají pouze na ty nejzávažnější, třetí se dívají na mrtvé, čtvrtí na rizikové skupiny a pátí na malé skupiny náhodných lidí. A nikde nezkoumají všechny občany. Navíc v mnoha zemích nebo regionech jednoduše test COVID-19 neprováděli vůbec kvůli nedostatku testů.

— Ale mnohem přesnější charakteristikou je přece počet úmrtí pacientů s koronavirem?

— I zde existují jiné možnosti, které významně mění obrázek v místních klastrech, protože do skupiny úmrtí na koronavir jsou na některých místech zahrnuti i zemřelí s koronaviry.

Dovolte mi uvést příklad smrti Francisca Garcii: španělský fotbalový trenér zemřel na koronavir ve 21 letech. Takové novinové titulky vyšly po celém světě. Brzy však vyšlo najevo, že tento nešťastný mladý muž, který byl v nemocnici s příznaky akutních virových infekcí dýchacích cest a s pneumonií, měl leukémii, o níž ani on sám nevěděl. Leukémie mimo jiné způsobuje extrémní zranitelnost vůči jakékoli infekci. Ale byl zahrnut mezi oběti koronaviru.

Podobně v Moskvě byla v počátcích pacientka, která trpěla mnoha chronickými nemocemi, zaznamenána jako oběť koronaviru. Přitom zemřela na odloučenou krevní sraženinu. Pak to naši lékaři vyřešili, a pokud vím, přestali považovat koronavirus za příčinu její smrti.

V jiných zemích se však zdá, že každý zesnulý doplňuje statistiky obětí epidemie jednoduše jen na základě přítomnosti koronaviru v jeho těle. Bez ohledu na zdravotní účinky. Je zřejmé, že ruský přístup je správnější.

Co jiného lze říci o statistických údajích? Tok dat je nekvalitní, dramaticky znečištěn, takže v tuto chvíli nemůže být základem pro jakékoli spolehlivé modelování; není tedy možné sledovat, jak se události budou dále rozvíjet.

Situaci zhoršuje i skutečnost, že lidé nechápou rozdíl mezi úmrtností na infekci v populaci a smrtelností samotné infekce. Stejně vnímají rychlost identifikace infikovaných virem a skutečnou dynamiku procesu.

Dokonce i WHO již napsala, že skutečná smrtelnost způsobená infekcí je nižší než se v současnosti jeví. A čistá matematika říká totéž.

Pokud jsou mrtví detekováni dostatečně spolehlivě, pak je počet infikovaných velmi nevěrohodný. Těch je pak samozřejmě mnohem víc!

— Jak je to možné?!

— Není třeba se lekat. Ve velké většině infekce probíhá v mírné formě, a někdy dokonce asymptomaticky. Klidně je možné, že já i vy jsme nemoc už prodělali a uzdravili se, prostě nám jenom nedělali testy. Co to znamená? Že letálnost je výrazně nadhodnocena.

To není virologie, ale matematika. Pokud je ve výrazu M = (N zemřelých / N infikovaných) * 100 N infikovaných podceněno, pak výsledné M bude jednoznačně zveličeno!

— Jak tedy chápat stupeň nebezpečí?

— Z hlediska statistiky lze míru nebezpečí koronaviru stanovit pouze ve srovnání s „normální“ úmrtností v minulých letech. Letošním statistikám bohužel nemůžeme věřit kvůli jejich provokativně špatné kvalitě.

Pokusme se porovnat dvě další srovnatelné a poměrně spolehlivé charakteristiky - úroveň celkové úmrtnosti na nemoci v minulých letech a v letošním roce. Je-li letošní nárůst jasně patrný, můžeme říci, že se jedná o novou hrozbu extrémního stupně.

Ale takový nárůst zatím není vidět. Navíc v globálním měřítku po celém světě a po celý rok to nebude patrné, protože ročně zemře více než 57 milionů lidí, a od prosince 2019 bylo zaregistrováno pouze 16 tisíc obětí koronaviru. To odpovídá 0,03 % z celkového počtu úmrtí. Proto by se mělo zkoumat více místních a podrobnějších vzorků.

Nicméně máme prakticky on-line informace o obětech koronaviru, ale nemáme stejné informace o počtu úmrtí celkem. Internetové údaje o úmrtnosti jsou přibližné a nikoli primární. Přibližnost údajů samozřejmě nemůže ukázat novou příčinu úmrtnosti, která činí pouze 0,03 % z celkového počtu.

Nekonečně mě udivuje, že přesná čísla dosud nejsou zveřejňována na oficiálních, důvěryhodných zdrojích. Přitom analýza dostupných statistik navíc nedává žádný důvod očekávat apokalypsu.

Zdůrazňuji: pouze analýza statistiky. Protože existují zprávy z Itálie, kde podle toho, co píšou v médiích a na sociálních sítích, je vše velmi vážné a tragické: více než 6 000 úmrtí z přibližně 60 000 infikovaných. To dává příšerně vysokou úmrtnost 9 – 10 %. To není v žádné zemi. Například v Německu je úmrtnost 0,25 %, což obecně odpovídá míře rizika sezónní chřipky. Ale viry obvykle nezabíjejí na národní úrovni...

— Zdají se vám tedy informace z Itálie nepravdivé?

— Neberme v úvahu verzi o jejich nespolehlivosti. Obraťme pozornost na klíčové momenty toho, o čem píše chirurg nemocnice v Bergamu Daniel Mckinney, který se nachází v epicentru událostí.

"S úžasem jsem sledoval reorganizaci naší nemocnice, když nepřítel ještě nebyl tak silný. Pokoje vyprazdňovali pro nové pacienty, intenzivní péče byla rozšířena. Oddělení příjmu bylo přestavěno, aby se omezilo šíření infekce. V prázdných chodbách se rozprostřelo surrealistické ticho. Jako bychom se připravovali na válku.“

To znamená, že bezprostředně před přílivem pacientů byla nemocnice reorganizována, aby mohla přijmout velké množství lidí - a brzy na to skutečně začalo přicházet 20 – 30 lidí denně s těžkou pneumonií, SARS atd.

Výsledkem bylo, že respirátory a ventilátory přestaly stačit... Úřady tedy s největší pravděpodobností udělaly to, co od nich vyděšená společnost požadovala: izolovali pacienty s koronavirem na oddělené klinice, která se pod takovým přílivem zhroutila.

— To mohlo přivést ke kolapsu?

— Teoreticky ano. Nemocnice, která byla „přidělena koronaviru“, musela pojmout řádově větší počet pacientů ve vážném a velmi vážném stavu. Dovolte mi, abych vám připomněl, že v důsledku vývoje pneumonie dochází k život ohrožujícímu stavu způsobenému koronavirem. Nemocnice je tedy plná těžkých pacientů s pneumonií různých etiologií. Více než 17 milionů lidí na světě ročně trpí pneumonií a asi 300 tisíc jich zemře. Nemoc je nakažlivá.

Také by nemělo být podceňováno nebezpečí nozokomiálních infekcí! V historii medicíny existují případy, kdy v nemocnicích došlo k masivní křížové infekci. I široké používání ventilátorů se za takových podmínek může stát další hrozbou. Pokud se totiž infekce dostane do takového aparátu, může pak být zanášena přímo do plic ostatních pacientů.

— Vy tedy věříte, že skutečnou příčinou toho, co se děje v Itálii, nejsou zvlášť smrtelné vlastnosti viru, ale počáteční chyba v logistice pacientů?

— Nemohu mluvit o pravém důvodu. Ale věřím, že stejné onemocnění nemůže mít 50krát jinou úmrtnost. Hledám proto faktor, který určuje rozdíl mezi 10% úmrtností v Itálii a 0,25% v Německu. Abychom tuto verzi ověřili, museli bychom vědět, jak docházelo k rozdělení italských pacientů do nemocnic. Chápejte, útok DDos na jakoukoli nemocnici si můžete zařídit jednoduše tím, že uděláte špatná přepravní rozhodnutí.

Bylo hlášeno, že některé kliniky se panicky zbavují pacientů s COVID-19 a posílají je na specializovaná místa, kde však už není místo...

Pracuje v Itálii mezinárodní komise, která by zjistila, co se tam vlastně děje? Léčí se tam správně? Uvádí se, že v plicích zemřelých byly nalezeny plísňové infekce, a to je důsledek těžké imunosuprese, která se může objevit nikoli od samotného viru, ale z nadměrného užívání antivirových léčiv, včetně závažných léků používaných k léčbě HIV.

V podmínkách nadměrně nadhodnoceného nebezpečí jsou virem COVID-19 ohroženi pacienti s jinými závažnými onemocněními: od cukrovky až po srdeční choroby.

Když se klinický personál soustředí pouze na boj proti koronaviru - může to samozřejmě vést k novým úmrtím.

— Rusové se při sledování toho, co se děje na Apeninském poloostrově, přirozeně bojí o své starší příbuzné. Obzvláště děsivá je osmiprocentní pravděpodobnost úmrtí ve věku 70 – 79 let a 14,8 % úmrtí ve věku nad 80 let.

— Lidé bohužel umírají i bez koronaviru. Na internetu existují volně přístupné stránky, kde najdete obecné informace o úmrtnosti v určitém věku. Zde jsou uvedené například extrémní hodnoty ve věku 10 – 14 a 75 – 79 let. Údaje jsou pořízené v letech 1959 – 2009...

— ...co tam nalezneme?

— ...například v roce 2009 činila celková úmrtnost (z jakéhokoli důvodu) mezi 10 – 14 lety 0,2 %. Porovnejte si to s grafem úmrtnosti na koronavirus: je to stejných 0,2 %. Ve věku 75 – 79 let bylo celkové procento úmrtí (z jakéhokoli důvodu) 30 %. Porovnejte to s čísly pro koronavirus: zde pouze 8 %! Tři a půlkrát méně !!!

— V článku „Coronavirus: musíme jednat hned teď“, který byl šířen stovkami tisíc repostů, blogger Tomas Pueyo kreslí grafy s přímou extrapolací dat a prudkým geometrickým nárůstem počtu infikovaných a mrtvých v nejbližší budoucnosti...

— Kdo napsal tento článek? Matematik? Virolog? Lékař? Ne. Blogger! Co tento autor dříve publikoval? Zde jsou příklady jeho článků: „Jak se stát nejlepším na světě“, „Co může Skywalker naučit“, „8 důvodů, proč je tvůj přístup k vysvětlení důvodů pro chování ostatních nesprávný“, „Jak zvládat očekávání generálního ředitele“... Toto je borec, který píše o čemkoli na světě. Určitě mu záleží na virologii, ale pouze v mediálním plánu.

— A v čem nemá pravdu?

— Upřímně, v ničem. Počínaje zneužitím zdrojových dat a konče úplným ignorováním biologických, lékařských a administrativních složek souvisejících s šířením viru a jeho důsledky.

Jakýkoli patogenní virus, pokud je detekován a studován, nejprve poskytuje vysokou statistickou úmrtnost. Důvod je jednoduchý: když dojde k první detekci, podíl vážných výsledků je vždy vysoký. Protože vzorek pochází z nejzávažnějších případů. Nepojedete přece do centra virologie s rýmou...

Počáteční fáze pak vede k děsivé statistice. V novinách se objeví titulky jako: „20 % lidí zemře na nový virus! Každý pátý!“ Společnost je vyděšená. Tou dobou už odborníci hledají, odkud hrozba pochází, kolik má nositelů... A objeví se další děsivá cifra: dynamika růstu počtu nemocných. Každý den se najde 5, 10, 20, 100 lidí. Důvodem však není propuknutí choroby jako takové, ale cílené odhalování nových infekcí. Co však vidí běžný člověk? Jen další titulky: „Dynamika růstu – 200 %!“...

Podle mého názoru Thomas Pueyo vyvozuje nepřípustné aritmetické závěry z procesních indikátorů, aniž by pochopil podstatu samotných procesů. Mohu poskytnout vysvětlení na příkladu domácnosti, které ukazuje, proč nelze použít přímou extrapolaci dat. Například ve vaší rodině se v roce 2004 narodila dívka, v roce 2008 se objevilo druhé dítě – opět dívka, o tři - čtyři roky později je to znovu dívka. Nakolik rozumný je „logický“ závěr, že v roce 2024 budete mít vy a vaše žena 6 děvčátek? Vůbec. Toto je nesmyslný závěr z pohledu skutečného procesu, ale absolutně pravdivý z pohledu extrapolace dat.

Blogger se ve své pseudovědecké práci ptá: „V Jižní Koreji došlo k šílenému nárůstu COVID-19 – je však zvláštní, proč k tomu nedošlo i v Japonsku, na Tchaj-wanu, v Singapuru, Thajsku nebo Hongkongu?“ Můžu odpovědět proč. Protože Korea na začátku epidemie uspořádala masivní virový test. Každý, kdo kýchal, byl okamžitě diagnostikován. Ty ostatní země zkoumaly pouze těžké případy. Tam bylo méně infikovaných, zato však mezi nimi děsivá úmrtnost.

Nebezpečí COVID-19 není třeba bagatelizovat. Je tam. A pro některé ohrožené lidi to může být fatální. To však není důvodem ke globální panice. To je důvod, proč naslouchat radám lékařů.

— Je tedy nutná přísná izolace občanů? Wuhan, kde se nacházelo epicentrum epidemie, uvádí příklad dokonale organizované karantény - a najednou všechno začalo klesat...

— Jsem proti tvrdé karanténě, která zastavuje život města. Možná to dokáže přežít Čína se svou výkonnou ekonomikou, ale pro jiné země to může skončit mnohem hůř.

Považuji za správnější strategii ochrany před infekcí starších a chronicky nemocných. To je podle mého názoru účinnější model chování.

Příliš tvrdá karanténa, pokud vůbec vede k výsledku, jen přenáší vrchol epidemie například z března do května. Zároveň však velmi tvrdě zasáhne ve všech oblastech života.

Smrt každého člověka je bezpochyby tragédií. My tu však mluvíme o posouzení stupně nebezpečí. Například jen v Rusku v roce 2018 při dopravních nehodách zahynulo 18 tisíc lidí. Průměrně 45 lidí denně. Asi 2 osoby za hodinu! Ale nikdo nepropadá hrůze, kdykoli se posadí do auta. A kvůli koronaviru je přerušena letecká doprava, armádní kordony uzavírají města, utraceny jsou miliardy na ochranu před jediným ze stovek patogenů ARVI...

Buď proběhl skutečně spontánní mediální efekt, nebo se jedná o vypočítaný plán zvyšování napětí. Protože pokles trhů před týdnem byl odhadován na více než 4 biliony dolarů!

— Bezpečnostní opatření, která jsou nyní v Moskvě přijímána, až po nejpesimističtější variantu se zavřením města, se také zdají být zbytečná?

— Takto fungují moderní mechanismy sociální organizace. Musím říci, že dokonale rozumím úředníkům, kteří jsou nuceni tak činit. Je to logické, pokud jde o hromadnou komunikaci. I když je to ve vztahu k objektivní realitě iracionální. Velmi zajímavý jev, který by určitě měl být pečlivě prostudován.

Podle mého názoru je to skutečně epidemie, ale ne v lékařském smyslu, ale v komunikaci – virus paniky.

Nyní dokonce i skuteční liberálové naléhají na stát, aby zpřísnil úplně všechno. Zároveň však, buďme upřímní, z ohledem na objektivní údaje neexistuje k tak tvrdému omezení práv a svobod nebo zákazu podnikání důvod...

Panická očekávání spojená s narušením práce mnoha podniků mohou představovat mnohem větší hrozbu než infekce. Přerušení dodávek potravin do měst, nezaměstnaní, kteří zůstanou bez obživy, nejsou ani zdaleka iluzorními kategoriemi.

— Jste tedy spíš pesimista nebo optimista?

— Zvykl jsem si být pesimista. Ale zároveň mám analytické myšlení. Skutečný analytik by měl pochybovat a důvěřovat pouze spolehlivým datům a důsledným logickým závěrům.

Můj skepticismus ohledně paniky v posledních dnech není důkazem, že bychom já a moji kolegové byli nečinní. Navíc jsem si vědom toho, že možná něco nevím. Přesto mám obavy ohledně samotného viru jen mírné. Ať už se mu říká jakkoli, jedná se o druh akutní respirační virové infekce.

Navzdory všem mým osobním názorům však jsem povinen dodržovat všechny příkazy úřadů - a tak také činím. V současné době moskevské vedení neustále a s plným nasazením pracuje na velmi rozsáhlých protiepidemických opatřeních, která plně odpovídají již zformovaným panickým požadavkům veřejnosti. Úřady jsou v obtížné situaci: panické požadavky jsou tak silné, že úřady budou nuceny se mnohonásobně pojistit. Klíč k odstranění těchto omezení je tedy pouze v nás.

— Vlna boje proti koronaviru dosáhla už i Centra pro organizaci provozu?

— Samozřejmě! Centrum dokonce do takového režimu přešlo dříve, než si toho občané vůbec všimli. Od konce února jsou přijímána oficiální opatření k prevenci nemoci. Nedávno 34 km od moskevského dálničního okruhu, v oblasti obce Golochvastovo začala výstavba nové nemocnice pro infekční choroby, která by měla poskytovat potenciální léčbu, pokud dojde k prudkému nárůstu onemocnění COVID-19.

Silniční hlídky Centra organizují ve stavební oblasti provoz, mobilní situační středisko je centrem zpracování informací. Obsluha směny neustále sleduje údaje týkající se epidemiologické situace. Hledání a identifikace řidičů taxi, kteří vypadají nezdravě, chytí nachlazení,...

Při současném informačním pozadí by odmítnutí aktivity vedlo k lavině výtek, nedůvěry a rozhořčení. V Moskvě se děje vše a ještě daleko více, aby byla zajištěna jakákoli varianta příštích událostí.

— Představte si, že úřady dělají tolik, ale „konec světa“ nikdy nepřijde. A všichni pak řeknou: „Oooo! Takže to znamená, že se nic závažného nedělo?“

— Bude to neověřitelné a nepoznatelné. Uplyne šest měsíců a k apokalypse nedojde. Chtonická nepoznatelnost spočívá v tom, že přirozeně k žádné katastrofě nedojde, ale nikdy nemůžete dokázat, že by k ní dojít nemohlo.

Myslím, že už nyní se společnost ve vztahu k epidemii rozdělila. Je to věc víry. Někdo později bude věřit, že svět byl spasen, a někdo - že svět byl oklamán.

Autor: Jekatěrina Sažněva

zdroj: https://rusvesna.su/news/1585462509

překlad: Vlabi