Trolling na internetu – příčina fenoménu

Troll je v internetovém slangu účastník online diskusních fór, chatů či blogů, který začíná hádky, provokuje čtenáře na internetu a rozsévá neshody tím, že zveřejňuje záměrně provokativní, urážlivé nebo irelevantní příspěvky k citlivým tématům. Jeho cílem je vyprovokovat ostatní uživatele k emotivní odezvě nebo jinak narušit normální, věcnou diskusi a odklonit se od tématu debaty...

Činnost trollů neunikla ani sociálním inženýrům. Tak se stává, že je troll placeným, nebo i dobro-volným (z přesvědčení) spolupracovníkem nějaké agentury a jejich činnost bývá za účelem dosažení nějakého cíle koordinována. (Wikipedie)

Že existují jisté agentury, které si trolly platí, aby určitým směrem formovali internetový prostor, všichni dobře víme. Podívejme se však na osobnost trolla nejen z hlediska jeho pokřivené morálky, ale i z hlediska očividně narušené psychiky, jak o tom na své facebookové stránce píše psycholožka Olja Latuněnko.

Příčiny vedoucí člověka k trollení mohou být vědomé, ale častěji leží hluboko v podvědomí. Trolling je výsledkem hromady nevyřešených vnitřních problémů s projevem agrese vůči zástupnému objektu. Je to způsob, jak nepřímo reagovat na duševní stres vytvořený nesladěnými, neprohovořenými situacemi v soukromém životě. Nejčastěji trolling svědčí o nevyřešených problémech z období dospívání.

Blízký člověk je před agresivitou trolla ochráněn, ale internet se pak stává popelnicí, do níž se sype veškerý odpad z podvědomí. Troll naléhavě potřebuje očistnou proceduru, a proto hledá způsob, jak toho dosáhnout co nejsnadnějším způsobem. A tím je internet, do nějž vyprázdní svůj vnitřní psychický kontejner zloby, protože nevidí jinou příležitost, například popovídat si o tom s blízkým člověkem.

A pokud snad má troll ze své činnosti dokonce potěšení, může to naznačovat jeho sadistickou orientaci. 

Je zbytečné vést s trollem diskuzi a něco mu dokazovat, protože jeho úkolem není naslouchat, vnímat, že nablízku je někdo druhý a že mu třeba je takový rozhovor nepříjemný; jeho primárním úkolem je zbavit se monstrózního napětí zadržované agrese. Troll se bojí, že by přiznáním ztratil blízkého člověka (nebo jej vůbec nemá), a tak jde na internet a hledá tam „odpadkové koše“.

Troll si samozřejmě vybírá, kam svůj odpad vysype. Hledá si na internetu vhodné téma a na něm se vybíjí. Téma příspěvku, pod nímž se objeví, je tedy tématem přímo souvisejícím s jeho mentálním problémem.

První a neměnný způsob, jaký primitivní troll nejnižší kategorie používá, je útok na názor v poněkud šokující formě. Dále to je znehodnocení nebo kritika (ačkoli o ni nikdo nežádal). Nejvýraznějším rysem trollingu však je, že troll nic nenabízí, jen vše popírá, argumentuje kvůli argumentaci, jde mu jen o vítězství ve sporu.

Problémy vyplývající z popsaných mechanismů ochrany před vnitřním napětím z potlačené agrese trolla pocházejí zpravidla z nedostatku lásky a pozornosti (proto chce troll šokovat: „Dobře, věnujte mi alespoň pozornost, když už ne lásku“) a nízké sebeúcty v důsledku dlouhodobé frustrace z potřeby uznání a obdivu. Proto je troll ve svých soudech obvykle arogantní. Zvyšuje svou hodnotu znehodnocováním druhých a provokací. Cítí se být hrdinou, protože hoří ohněm a kašle vám na to, co si o něm myslíte (i když ve skutečnosti tomu je právě naopak). Troll ví, že ho dříve nebo později zablokujete a často se dokonce nedokáže zastavit a zeptá se v komentářích: „block me“. Nedokáže sám odejít. Protože takový člověk má skutečně pocit viny, skrytý, stejně potlačovaný a podvědomý jako jeho agrese. Někde v zádech mu sedí pocit, že něco dělá špatně. A tento pocit viny usiluje o trest v podobě blacklistu.

Pokud dítě nedokáže dosáhnout lásky rodičů, začne vyvolávat alespoň jejich hněv a tresty. Troll považuje za trest zařazení na černou listinu a je na to vždy připraven, a dokonce se o to zpočátku snaží. Skutečně chce být důležitý, významný, milovaný, ale neví, jak toho dosáhnout, protože skrze lásku a laskavost nemá zkušenosti. Taková raná zkušenost prostě neexistuje a on tedy používá jen to, co umí.

Takže věřím, že troll je ve skutečnosti velmi nešťastný člověk a žije v nedostatku pozornosti, uznání a lásky. A zlobí se na ty blízké lidi, kteří mu to všechno mohli dát, ale nedávají, protože je obtížné milovat ty, kteří to nejvíce potřebují. Uvnitř trolla není láska k sobě a sebevědomí, proto zrcadlí tuto neúctu a nelásku na internetu příspěvky, které se dotýkají jeho záležitostí.

Troll je otevřený – jeho příspěvek padá jako mokrý sníh za krk a vyprazdňuje se prudce a hnilobně. Troll je však i skrytý. Na začátku se vám dokonce zdá jako milý, příjemný člověk, ale pak se něco stane a ovčí kůže spadne. Je samozřejmě snazší se vypořádat s první kategorií trollů: „Nekecej a táhni do háje!“ Ale se „zdvořilými“ trolly je to obtížnější. Začnou proces svého vyprazdňování pomaleji a vy na zpočátku nechápete, co se děje a kde se vzaly v ovčí tlamě vlčí zuby nebo proč ta půvabná květina najednou páchne. Spřádají své sítě intrik pomalu, užívají si manévrů a sledují vás, jak se v situaci ztrácíte. A to jsou přesně ti praví trollové - požírají váš čas, energii a emoce. Ale nakonec i oni skončí v „háji“.

Na koho nejčastěji útočí trollové? Čím dále a odvážněji vystupujete ze stínu na úroveň publicity, tím větší je riziko přilákání pozornosti trollů. Protože troll je bytost od přírody závistivá a s pošramocenou hrdostí. Čím více se stáváte známými, tím více vás bude trolling zasahovat.

Nejdůležitější věcí pro trolla je, kromě zvýšení své sebeúcty, také získání vašich emocí. Proto je třeba se s nimi vypořádat jako s násilníky (ve skutečnosti se také o online-násilníky jedná), pokud je zjistíte, rychle přerušte kontakt a nereagujte na ně. Proto je v jakékoli sociální síti první věcí, kterou byste se měli naučit –  rychlý způsob zanášení na blacklist.

Zdraví je totiž nadevše. A trolla již nelze napravit.

autor: Olija Latuněnko

zdroj: https://www.facebook.com/juliettissa/posts/395483657559902

překlad: Vlabi