28. 4. 2019

Berija, jaký nebyl

aneb jak z odborníka udělat maniaka
Před 120 lety se 29. března 1899 narodil maršál Sovětského svazu Lavrentij Berija. Co o něm víme?


Obvykle: že v sedmatřicátém nechal všechny postřílet a že znásilnil tisíce školaček a jejich mrtvoly strkal do kamenodrtičky. Pokud ve světové historii jsou velcí státníci, kteří byli vymazáni a přemalováni na děsivou karikaturu, pak to na sto procent platí v případě Lavrentije Pavloviče Beriji, a když vzpomínáme jeho výročí, bylo by spravedlivé o tom pohovořit.

Berija, jaký opravdu byl
Skutečný Lavrentij Berija je případ, kdy dokonce i Wikipedie je trochu objektivnější než obecně šířené mýty. Narodil se v chudé rolnické rodině a dostalo se mu inženýrského technického vzdělání. Revoluce, pak práce v rozvědce a kontrarozvědce, stranická činnost v Zakavkazku do konce 30. let, vzestup ropného průmyslu v regionu. Mimochodem, právě pod jeho vedením se ve 30. letech žebrácká provincie ruského impéria změnila v prosluněnou bohatou Gruzii s efektivním agrokomplexem, rozvitým průmyslem a turistickými oblastmi - tedy v ten světlý obraz, který pamatujeme už od sovětských časů.
V roce 1938 byl převeden na práci do Moskvy. Do čela "Národního komisariátu vnitřních záležitostí SSSR" byl postaven 25. listopadu 1938 (pamatujme si toto datum). O něco dříve (22. srpna) se stal zástupcem Ježova, tedy fakticky tři měsíce před svým jmenováním.
Je konec listopadu 1938 a Berija je na nové pozici. Čím se zabývá on i jemu podřízené NKVD v letech 1939 - 1940 mimo běžnou práci? Přezkoumává případy z let 1937 - 38, na nichž se podepsal tým Ježova: propouští nevině odsouzené, v jejichž případech došlo... hm... k "chybě", osvobozuje zadržené, jejichž případy ještě nebyly předány soudu. Hodnocení této první berijovské rehabilitace se pohybují od 150 až 200 tisíc do 279 tisíc osvobozených lidí. Do začátku Velké vlastenecké války pod vedením Beriji ještě stihli přezkoumat okolo milionu vynesených rozsudků. Z nich zhruba polovina byla uznána za buď zcela nepodložené, nebo nepřiměřeně kruté.
Jakob Etunger, který figuroval v "případu lékařů", vzpomíná:

"V určitých kruzích společnosti měl Berija od té doby pověst člověka, který na samém konci 30. let obnovil socialistickou zákonnost."

"Případ lékařů" - připomeňme ho. Věc je v tom, že od konce prosince 1945 už L. Berija NKVD nevedl. Ministerstvo vnitra vedl znova jen 5. března 1953 (národní komisariáty se k tomuto datu staly ministerstvy). A vydal příkaz na revizi "případu lékařů". A revizi "leteckého případu". A ohlásil projekt široké amnestie více než 1 milionu vězňů, odbývajících si trest za drobnou trestnou činnost. V době pěrestrojky se to pak stane důvodem k dalším obviněním - prý zločince a bandity propustil! Známý film "Chladné léto 53. roku" k tomu výrazně přispěl (film natočený v roce 1987 líčící dramatické okamžiky vesničanů terorizovaných propuštěnými zločinci).
Mimochodem právě podobná absurdní rozporuplnost obvinění (je vinen, že zavíral..., je vinen, že propouštěl...) vytvářející stejně absurdní obraz založený jen na víře - jsou hlavním atributem mytologizace reálných událostí.
A ještě něco. Nový národní komisař vnitřních záležitostí nejen že vyvinul obrovské úsilí, aby zlikvidoval dědictví Ježova, ale zorganizoval i takzvané "šarašky" (konstrukční kanceláře uzavřeného typu vytvořené při závodech, výzkumných ústavech a laboratořích pro odsouzené vědce, konstruktéry a inženýry. Ti sice stále měli status trestance, ale mohli pracovat na projektech podle své odbornosti. Materiální podmínky pro takovéto trestance byly nesrovnatelně lepší, než v běžných táborech. Mezi nejznámější obyvatele šarašek patřil například A. N. Tupolev nebo S. P. Koroljov - pozn. překl.).

Služební povinnosti
Od března 1941 se do jeho sféry odpovědnosti dostaly také lesní, uhelný a ropný průmysl a také barevná metalurgie. Od začátku války (nebo od začátku února 1942, data se různí) má pod kontrolou tankový průmysl. V roce 1942 se zabýval obranou Kavkazu. Od roku 1943 má na starosti atomový projekt. Od května 1944 do září 1945 působí ještě jako náměstek předsedy "Státního výboru obrany" (výroba letadel, minometů a jednotlivých druhů výzbroje je od té doby také pod jeho dohledem).
Čím ještě se zabýval Berija?
Zaprve - výše zmíněným atomovým projektem. Nejen dozorem nad výrobou první atomové bomby, ale komplexním vytvořením toho, co později dostalo název Ministerstvo středního strojírenství: vývoj plovoucích jaderných elektráren, pohonných agregátů jaderných ponorek a kosmických raket, projektování a stavby jaderných elektráren v Rusku i za jeho hranicemi - to všechno můžeme dnes dělat díky tomuto ministerstvu, od jisté doby známému jako státní korporace "Rosatom".
Zároveň "Speckomitět č. 2". Vývoj protiletadlových raketových systémů, prostředků PVO i budoucí kosmický program - to také dozoroval Berija. Do sféry jeho zodpovědnosti spadalo i například KB-1 zabývající se vývojem protiletadlových raketových systémů. Jeden z následníků KB-1 je dnes známý jako koncern "Almaz-Antej" vyrábějící ZRK série S. Jeden z nejmodernějších výrobků komplexu této série (S-400) dnes chrání uskupení Vzdušných a kosmických sil RF v Sýrii.

ZRK S-400
Jenže potom umírá Stalin, přichází "chladné léto třiapadesátého roku" a Beriju - podle oficiální verze - uvězní. Potom, opět podle oficiální verze, ho údajně soudí. A už v zimě, opět podle oficiální verze - je popraven. I když s ohledem na nedostatek jakýchkoli důkazů o uskutečnění procesu - jsou všechny důvody se domnívat, že začali nejprve popravou, kterou teprve po půlroce "zlegalizovali".
Člen Zvláštního soudu, který Beriju měl soudit, N. Švernik, později řekl Berijovu synovi: 
"Sergo, nechci ti vyprávět o detailech, ale živého jsme tvého otce neviděli."
Nicméně tyto procesní detaily nic nemění na skutečnosti, že v roce 1953 Berija prostě zmizel.

Berija, jak je nám dnes předkládán
Na místě skutečně existujícího člověka byl vykreslen nový - ten, kterého dnes známe. Nebo spíš neznáme. Nejprve byl vykreslen jako britský špion, nepřítel a rozvraceč, mající desítky milenek (všimněte si výše vypsané úrovně vytíženosti národního komisaře Beriji - myslíte, že mu zbývala ještě hromada času na nevázanost a zábavu?). A právě toho popravili.
A potom, když se vážně obviňovat otce sovětské vojensko-technické síly z nepřátelství a špionáže stalo poněkud nevěrohodným - už druhé pokolení "chruščovců-vítězů", šedesátníci, vytvořilo zavražděnému maršálovi novou roli. A ten obraz se nám předkládá dodnes:
Temný, upjatý, plešatý chlap s cvikrem a v klobouku, jezdící v černém automobilu po Moskvě a vyhlížející si svou oběť. Tiše, jedním blýsknutím skel přikazující enkáveďákům za svými zády kohokoli chytit a za rohem okamžitě zastřelit.
Ústřední postava veškerého antisovětského "thrash-filmu" (takových filmů byly vyrobeny stovky!). 

Zde znásilňuje jednou:


...a podruhé:


Všimněte si, že ve všech "berija-filmech" znásilňuje, aniž by sejmul cvikr, což je nejenom podivné, ale fyzicky velmi složité.
A třeba spisovatel Aksjonov se vyžívá v detailním až pornografickém popisu, jak "jeho Berija" znásilňuje další nezletilou školačku a očichává její prádlo...
A zde jsou thrash-noviny "Argumenty a fakta", které argumentují fakty jako:

"Místní obyvatelé instinktivně ztiší hlas, když vyprávějí hrůzy o událostech na území staré usedlosti. Když dělníci kopali výkop pro centrální topení v ulici Kačalova, narazili na... kosti. Společný hrob se vztahoval k době stalinských represí. A čím víc se výkop blížil k zámku, tím více koster nacházeli. Tak zvěsti o Berijou znásilněných a zavražděných ženách dostaly hrůzné potvrzení. Jak líčí ve své knize o L. Berijovi Anton Antonov-Ovsejenko, ve sklepích zámku našli kamenodrtičku, s jejíž pomocí nejspíš likvidovali ostatky zavražděných žen před jejich shozením do kanalizace. Podle jiných zdrojů bylo na dvoře usedlosti instalované malé krematorium, ve kterém pálili těla obětí "kata žen".

Zvěsti o kamenodrtičce, zvěsti o krematoriu a obyvatelé stišující hlas - to jsou v podstatě všechna "historická" svědectví, že Berija byl vrah a násilník. Příčiny tohoto od dob krále Anglie Richarda III. bezprecedentního zfalšování skutečně existujícího člověka na karikaturní mýtus jsou zřejmé. Zákazníky a spoluautory tohoto zfalšování byli spiklenci, kteří tehdy provedli ve vedení země státní převrat. A obdařit poraženého těmi nejděsivějšími rysy bylo pro ně součástí vlastní legitimizace.
Spravedlnosti je třeba učinit zadost ještě jedním mýtem - přesněji protimýtem majícím stejně nereálný důvod, jako oficiální verze. V této protivariantě existuje nikoli maniak a vrah, ale dobrý chlap naskrz zasažený humanismem. Obraz samozřejmě chválihodný, ale ani ten se nemůže dost dobře vepsat do reálií kruté, triumfální a veliké epochy.

Místo doslovu
Žijeme ve svobodné zemi. Je možné být stalinistou. Je možné jím nebýt. Není nutné být stalinistou, aby bylo možné uznávat velkým maršála Žukova. Není nutné být stalinistou, abychom uznali za velkého spisovatele Michaila Šolochova. A není nutné být stalinistou, abychom uznali za velkého technokrata a budovatele imperia Lavrentije Beriju.
Dnes karikaturní mýtus vytvořený o tomto sovětském představiteli prostě ztratil svou aktuálnost - třeba i proto, že jeho zákazníci jsou už dávno mrtví.


autor: Ivan Zacarin, Viktor Marachovskij
původní zdroj: https://histrf.ru/biblioteka/b/bieriia-kotorogho-nie-bylo-kak-iz-proraba-impierii-sdielali-maniaka
přejato: https://www.matrix-2001.cz/clanek/berija-jaky-nebyl-aneb-jak-z-odbornika-udelat-maniaka-8830
překlad: Vlabi


10 komentářů:

  1. Vlabi, vďaka za preklad.

    s0lar

    OdpovědětVymazat
  2. Inak, nič nové pod slnkom. Démonizácia nepohodlných osôb je pracovnou metódou prepisovačov histórie, povinnou výbavou. Viď Rasputin,Mária z Magdaly, všetci, ktorí boli pre katolícku cirkev či vládcov a za nimi stojacich bábkovodičov nebezpeční. V "histórii" a oficiálnych "dejinách" je tých prípadov na mraky, preto pre mňa ich vierohodnosť prestala existovať už dávno.Nakoniec,ešte žijú nejakí pamätníci 2. svetovej vojnyu nás, máme plno dokumentov, a aké klamstvá a rozprávky sa nám snažia nanútiť! Jana

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jana!!! БРАВО. Ты умница. Твой комет лучший.

      Vymazat
  3. Vlabi,с уважением к вам и вашим читателям. - abysse.

    OdpovědětVymazat
  4. С праздником Вас и всех для кого Первомай был и остаётся праздником.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Чешские СМИ начинают утверждать, что это праздник влюбленных! :-)))

      Vymazat
  5. Ta chlupatá vypasená opička, co se předvedla parodii na diskusi
    (https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/pavel-novotny-ruska-televize-russija-1-rozhovor-vlasovci-pomnik-spor-rusko-moskva-katyn.A191130_103021_domaci_lre/diskuse), mi donutila se podívat na tu Katyni.
    Je trochu zvláštní, že údajně tento příkaz vydal Berija, ale pokud se pozorně podíváte na podpisy, tak si myslím, že to bylo asi poněkud jinak....
    https://cs.wikipedia.org/wiki/Katy%C5%88sk%C3%BD_masakr#/media/Soubor:1940-03-05_beria4.png
    https://ru.wikipedia.org/wiki/Берия,_Лаврентий_Павлович#/media/Файл:Lavrentiy_Beria_Signature.svg
    nenimito

    OdpovědětVymazat

Podmínky pro publikování komentářů