"Považují nás za problematickou civilizaci,"

řekl americký ufolog v rozhovoru pro RT o příchozích z vesmíru a jejich vnímání Země.

Existují nevyvratitelné důkazy o cizích návštěvách na Zemi, řekl v rozhovoru programu SophieCo na RT Dr. Stephen Greer, ředitel projektu Discovery a Centra pro studium mimozemské inteligence. Ufolog tvrdí, že zástupci mimozemských civilizací dlouhodobě provádějí tzv. průzkumné mise. Současně jsou podle něj tito mimozemšťané opatrní a ostražitě sledují vývoj lidstva, zejména pokud jde o výrobu zbraní hromadného ničení. Zároveň Greer dodal, že po dobu 25 let pracoval na zveřejňování "utajovaných" informací o UFO.

Z HISTORIE EVROPY 6

- předchozí část -

Migrační vlny Slovanů ve 4. - 2. tisíciletí př. n. l.
Stále vám dlužím jednu dost zásadní informaci: kdo vlastně byli obyvatelé oněch tří významných pravěkých evropských civilizací, o nichž jsme hovořili v minulých dvou částech? Vy jste však už jistě pochopili, že to nebyl nikdo jiný než naši slovanští předkové. Vlastní vývoj Slovanů tu kontinuálně probíhal už od 6. tisíciletí. Je tedy načase jim dát nějaká jména. Ale protože těch slovanských kmenů tu bylo opravdu, ale opravdu hodně, pohovoříme jen o několika nejznámějších.

Červeně vyznačené řeky Rýn a Volha rámcově vymezující území osídlená pravěkými evropskými civilizacemi protoslovanů.

PETER RUNZEL 6. kapitola

- předchozí část -

Ilja mne poprosil, zda bych se nemohl přemístit na velkou vzdálenost – do Mongolska, navštívit ukryté přátele. Mohl bych se jim věnovat, aby zvládli teleportaci tam na místě. Jinak se přes hranice nedostanou. Předal mi do mysli místo jejich pobytu a já se v mžiku ocitám u nich. Sedí u nízkého stolku na kožených polštářích a pijou čaj. Moc se nelekají z mého náhlého zjevení, zřejmě už si zvykli na veduny. Zvědavě si mne prohlížejí a přemýšlí, kdo jsem. 
„Perune!" vykřikne pak jeden z nich, odhaduji, že to bude Kolada. Usměju se:
„Ty jsi Kolada a ty budeš určitě Svantovít. Jsem moc rád, že jste v pořádku. Musíte mi vyprávět, co jste zažili." Obejmu jednoho po druhém a sedám si k nim na polštář.

Genetické zbraně jsou realitou

V poslední době se na stránkách novin a v televizi stále častěji objevuje téma nových hrozeb pro bezpečnost Ruska, spojených s nebývalým skokem v rozvoji nových technologií a mimo jiné – se skutečným průlomem v oblasti genetického inženýrství. Bohužel morálním aspektem problému je, že tento „skok" lze nazvat pokrokem pouze s velkými výhradami. V těsném spojení s genetickým vývojem tu totiž je i potenciální lidské klonování, reprodukce životně důležitých orgánů, geneticky modifikované produkty (jejichž účinek na lidské tělo je stále teprve studován) a mnohem více. Včetně dříve téměř neznámé, ale dnes už skutečné genetické zbraně – tzv. "chytré zbraně" – kvůli jejímu vysokému stupni selektivity zasažení cíle s určitým genetickým kódem. Základem vědeckého přístupu je schopnost takových zbraní selektivně působit jen na jednotlivce určité rasy, určité etnické skupiny nebo určitého národa.

PETER RUNZEL 5. kapitola

- předchozí část -

Víčka se mi rozevírají a mé tělo, nabité po několika hodinách spánku volně prostupující vesmírnou energií, rázně odmítá horizontální polohu. Vyskakuji z postele a vycházím do tmy. Na nebi září hvězdy a velký bílý měsíc blížící se do úplňkové fáze zvýrazňuje temné obrysy blízkých hor. Když si můj zrak zvykne na světelné podmínky, dávám se do poklusu. Lesní cesta se vine kolem vysokého kopce a jen tak z bujnosti nedbám na stoupání a zvyšuji tempo. Chci využít u mě neobvyklé potřeby intenzivního pohybu a transformovat jemnou a přesto dráždivou energii do silnějších a vytrvalejších svalů. Když začnou protestovat unavené nohy, dělám kliky a pak i sklapovačky na břicho. Mezitím protahuji i šlachy a po chvíli se zase rozběhnu, tentokrát zase zpět dolů. Narazím na řeku, ve které se třpytí bílé světlo věrného souputníka naší planety. Svlékám tepláky a vstupuji do prozářené, rychle tekoucí vody. Pocit chladu mizí po krátké chvilce a zjišťuji, že i tento element je plný síly, která naplňuje mé tělo i duši. Zmocňuje se mě neskutečná euforie. Myslím, že bych s klidem mohl i skály lámat. Nechápu, jak jsem mohl tolik let vydržet v nečinnosti. Po osušení, při kterém rozvádím přijatou energii do nejvzdálenějších koutů své tělesné schránky, se vydávám zpět do hotelu.

CO VY NA TO? 2

Bít či nebít? Toť otázka :-)

Dovolím i do placu předhodit trochu filosofické, trochu theologické a kdo ví, třeba i trochu téma ze Života. Poňoukl mě k tomu rozhořčený anonymní komentář pod článkem o Matce Tereze. Zkus se, čtenáři, zamyslet nad následujícím dilematem:

Je správné či nesprávné konat dobré věci ze zištných důvodů? (rozuměj nedobrých / zlých / chamtivých / vypočítavých atd.)

Je správné či nesprávné konat nedobré věci z nezištných důvodů? (rozuměj dobrých)

Uvedu příklady, ale určitě tě napadne kupa jiných a lepších. Je správné vystavět na vlastní náklady dětský domov, nemocnici, útulek aj. s vidinou tučných dotací a jiných zisků či výhod? Nebo je raději nepostavit? Lze o takovém člověku, že je to dobrý člověk, protože postavil domov pro opuštěné děti?

Je správné ublížit nebo i třeba zabít "nedotknutelného" člověka, který ubližuje druhým? (nikdo jiný s tím nic totiž dělat nehodlá a zákon se dívá jinam) Nebo si tzv. "uchovat čistou karmu" a starat se o své? Lze o člověku, který takto druhému ublížil nebo ho dokonce zabil, říci, že je to špatný člověk?

Který úhel pohledu má třebas u příkladu dětského domova "větší váhu"? Pohled zištného podnikatele nebo pohled osiřelých dětí? Má vůbec některý z těch pohledu větší váhu, než druhý nebo nikoli? A jak se na tyto pohledy asi dívá Vyšší inštance? :-)

Jak Google Maps skrývají artefakty

Všichni, kdo se zabývají hledáním na Google Maps, si všimli, že některé části map mají, patrně kvůli utajení, buď tak špatné rozlišení, že se na nich nedá nic rozeznat, nebo jsou zaretušované úplně. Přitom mapy Google jsou dnes pokládány za "lídra mezi moderními kartografickými službami nabízejícími satelitní interaktivní mapy online". Zvykli jsme si věřit všemu, co je na těchto mapách znázorněno, i když chápeme, že armáda musí skrývat některá svá tajemství kvůli obecné bezpečnosti. Ale ve firmách, jako je Google, pracují tisíce specialistů s odpovídajícími stupněm přístupu k utajeným informacím, kteří dokážou nejen změnit vzhled objektů, ale dokonce změní i povrch krajiny: vyrovnají hory, zasypou propadliny, změní obrys pobřeží a podobně. Jenže my tu přece nehovoříme o počítačové hře, ale o mapách založených na snímcích z vesmírného a oceánografického výzkumu pomocí echolokačních zařízení!

To nejsou prázdná obvinění, můžete si to ověřit. Na následujícím obrázku je severní okraj Nové země na mapách Google. Všimněte si řetězu „pahorků“ pod vodou nedaleko pobřeží:

Zobrazení souostroví Nové Země na mapě Google

Mozek uchovává jakoukoli informaci, aneb proč se vyhýbat destrukci

Proč komunikace není hlavním úkolem jazyka, je pro mozek nebezpečné odkládat práci na poslední chvíli a proč je tvrzení, že nervové buňky nejsou obnovovány, dávno zastaralé? O tom všem hovoří profesorka Petrohradské státní univerzity, doktorka filologie a biologie, představitelka moderní vědy v Petrohradě Taťána Černigovská.