Bydlím v Brně. Tento web jsem objevil zcela nedávno a čirou náhodou. Zaujal mě a přečetl jsem ho od A do Z. A stalo se to, že jsem se na svět okolo sebe začal dívat úplně jinak. Věci, které mi doposud přišly normální a nezajímavé, dostaly zničehož nic úplně jiné obrysy. Začal jsem si mnohem více všímat úplných ,,maličkostí.“ A tak se stalo, že jsem si při návratu ze štatlu všiml i tohoto:
 |
Klášter v Zábrdovicích byl založen Lvem z Klobouk nedlouho před rokem 1209. Vznikl v těsné blízkosti Lvova dvora, poblíž meandrující řeky Svitavy. Jako první vznikl pravděpodobně v letech 1209 – 1211 kostel svaté Kunhuty, jenž byl řeholníky, kteří přišli ze Strahovského kláštera, přechodně využíván. Během následujících desetiletí vznikly i konventní budovy a výstavba byla zakončena zbudováním klášterního kostela Nanebevzetí Panny Marie, který byl dokončen ve druhé polovině 13. století. Menší kostelík svaté Kunhuty byl v dalších staletích využíván jako farní. Viz Wikipedie.
Pro objasnění důvodu, proč mě to zaujalo, přidávám vedutu F. B. Wernera, která údajně vznikla mezi lety 1740 až 1755:
 |
Povšimněte si prosím rozdílu ve výšce oken tzv. "přízemního podlaží". Byl snad mistr Werner, který byl mimochodem uznáván jako velmi pozorný a pečlivý dokumentarista své doby, takový patlal, že by umístil okna kláštera o minimálně 2 m výš, než byla ve skutečnosti?
 |
Já si to nemyslím. A přidávám ještě jednu fotku vstupního prostoru do kostela Nanebevzetí Panny Marie. Z jakého důvodu je toto založeno o cca 1,5 m níž než okolní prostor? Byl snad stavitel takový nelida, aby nutil dělníky zakopat základy kostela o půl druha metru níž než bylo nutné?
 |
Mnozí teď namítnou, že se jedná o kulturní sloj. Jistě. Možné to je. Jen se naskýtá otázka, zda zrovna v této ulici vedoucí k dnešní Zbrojovce byl tak čilý ruch v té době, aby dal možnost této kulturní sloji vzniknout.
Rekonstrukce Zábrdovického mostu se blíží. Má vypuknout letos v říjnu. Bude to spíš ale demolice starého a výstavba nového mostu. Třeba nám něco ukážou stavební práce v tomto prostoru. Bydlím nedaleko a budu to se zájmem sledovat.
autor: Margon
Nejsem z Brna, ale zmiňované budovy v tomto článku jsou součástí vojenské nemocnice, jestli se nemýlím, tudíž jsou mi známé. Ta "prohlubeň" před vchodem do kostela mne také udivila. Našel jsem obrázek tohoto kláštera od stejného autora, mistra Wernera - zde: http://www.zidenice.eu/aktualne/temata/kapitulni-sin (obrázek se nachází asi ve 3/4 webové stránky), a v těchto místech jsou vyobrazeny zahrady, obehnané docela vysokou zdí. Tak mne tak napadlo, co když tato místa byla užívána jako hřbitov a v určité éře prostě bylo jednodušší tyto zasypat a zvednout úroveň terénu, než ostatky zemřelých exhumovat, případně provést průzkum a něco řešit?
OdpovědětVymazatVlastimil
Já si spíš myslím, že po nějaké katastrofě v pro nás v dávné době, pro Zemi celkem nedávno , na naše území spadlou spousty nové zeminy.
OdpovědětVymazatDavid
Davide,
Vymazatjelikož je budova jen kousíček od řeky Svitavy, nebude přece jen pravděpodobnější, že zemina nespadla zhůry, ale že byla (klidně i díky nějaké katastrofě) naplavena od jinud, obzvláště, když převýšení od řeky je minimální? :-)
No Michale, o tom by se dalo uvažovat. Ale. A má to hned dvě ale. Jak je vidět na vedutě, kterou uvádí Vlastimil v prvním komentáři, tak ještě v polovině 18 st. tekla Svitava o kus dál. Napřímena byla až v polovině 19.st. To druhé ale je, proč by se možné nánosy měly usazovat ausgerechnet zrovna tady ? Jak je na té vedutě patrno, tak pozemky kanonie byly obehnány zdí. Za zeď by se nánosy dostali pouze za předpokladu, že by záplava dosáhla takové výše, nebo síly, že by šla buďto přes, a nebo by zdi strhla. Já jsem ale žádný záznam o tak katastrofické povodni na Svitavě, mezi lety 1752- 1850,a ani v jiném období, nikde nenašel.
VymazatMargon
V metropolích u nábřeží je dost problém poznat, co bylo uměle, a co vodou(bo něčím jiným).
VymazatKlasický případ je Rašínovo nábřeží a Podskalí.
http://www.starapraha.cz/pohlednice-praha-podskali.php
https://praha.idnes.cz/foto.aspx?c=A131114_135931_metro-extra_jbs&foto=JBS4f393d_122_B.JPG
Dnes na půvoní úrovni zůstala jen Podskalská celnice(hospoda u Koppů).
https://www.google.com/maps/@50.0678888,14.4138199,88a,35y,90h,45.02t/data=!3m1!1e3
Mě se na článku nejvíce líbí "A stalo se to, že jsem se na svět okolo sebe začal dívat úplně jinak. Věci, které mi doposud přišly normální a nezajímavé, dostaly zničehož nic úplně jiné obrysy."
Mě se tenhle "pohled stal" v 17ti... i když měl asi daleko pomalejší nástup, tehdy byly jen knihovny, známí a známí v knihovnách:-)
nenimito
Nie je to len u nas, podobne obrazky su z Omska ci Kazane 2-3m v zemi zapustene vchody do 200 rocnych budov
VymazatNo, tak to je teda argument...Tak nejak jste jeste nikdy neslyseli o postupnem zvysovani terenu ve mestech? Napr. v plzni se teren zvysoval tak, ze prizemi se ocitlo ve sklepe. Nanosy vrstev spiny a odpadu zpusobuji zvyseni terenu zejmena ve mestech.Netreba hledat zahadu tam, kde zadna neni.
OdpovědětVymazatDocela by mne zajímalo, za jak dlouho způsobí nánosy špíny zvýšení terénu třeba o tři metry ve stotisícovém městě? Je na to nějaká tabulka? Nebo definice?
Vymazatnenimito
Nenimito
VymazatO.Brachtel nejspíš vychází ze skutečnosti Košického sídliště Lunik.
Margon
:-D checht, přesně to mě taky napadlo (i když místo Košic jsem měl na mysli Ústí nad Labem :-)
VymazatChorche
To dava logiku. Len obycajne listie zo stromov moze zdvihnut zem aj o milimetre rocne. K tomu prach, bio ci ine odpadky. Ked sa po par rokoch pozriem na neudrziavanu zamkovu dlazbu na parkoviskach, tak je fakt tazke presne urcit, ci len sadla alebo sa nakopila zem.
VymazatPri tom klastore to vsak mohlo byt aj zaplavami. Ak bol obohnany murom, museli tam byt aspon dva vchody, ktorymi sa voda mohla dostat dnu. Mury potom vodu dlhsie zadrzali a tak sa mohlo nakopit viac bahna. Rieky vtedy neboli regulovane. Mozno trochu vo vacsich mestach, ale v malych mestach a na vidieku na to neboli ani peniaze ani ludia. Rieky sa tak aspon raz za 10-20 rokov vylievali z koryt a zaplavovali velke plochy. Nebolo to vtedy mozno nic vynimocne. Pokial neslo o 100 rocnu vodu, tak sa o tom asi ani velmi nepisalo.
Milan
Tak nevím, mě to právě logiku moc nedává Milane. Pochopím, že "napadne" milimetr špíny nebo listí za rok. Ale mám pocit, že stejně jako ve městech existovali ponocní a hlásali hodiny, lampáři, co rozsvěcovali lampy, tak byli i metači, co uklízeli ulice - alespoň občas.
VymazatA opačně, pokud tedy napadne milimetr špíny, listí a jehličí i jinde, což je metr za tisíc let(?), jak je možné, že nacházíme po lesích pravidelné a spasované bloky kamenů údajně z době ledové nahrnuté ledovci, co tu prý byla před 12tis. lety(?), možná mnohem dál. Nebylo by na těch kamenech 12 metrů špíny?
nenimito
Keby neexistoval proces usadzania, neboli by ani vykopavky stavieb. Tu sa treba zamerat na kroniky, kde sa nic zasadne nepise. Keby sa naozaj nieco velke udialo, urcite by to bolo v kronikach. Vtedy totiz vznikaju skody na majetku a tie treba odstranit. A na to treba peniaze z vlastnych aj cudzich zdrojov. Preto musia byt skody presne zaznamenane. Cize da sa temer s istotou tvrdit, ze ide o dlhodoby proces usadzania.
VymazatMilan
Všechny kroniky jsou "přepsané" jezuity po 15.stol. do latiny. A bohužel jezuitům nevěřím ani pozdrav. Existuje pár staročesky, ale ty jsou zařazeny jako zábavná literatura do mýtů a bájí.
VymazatI vykopávky mohou(podle mne jsou) pohřbeny uměle zasypáním na novější základy staveb nebo pohřbeny po katastrofách, ať už malých nebo velkých.
Tvou istotu bych chtěl mít, nic by mne nenakopávalo, seděl bych na zápraží s rukama zkříženýma s pivem vedle sebe a vychutnával bych si s libostí všechny ty systémové istoty v hlavě:-)
Někdy v květnu prolítly kroupy okolo Prahy, veškeré plody byly dobyty a poničeny, mnoho lidí mělo díry v pergolách nebo rozbitá skla u aut, pojištovny vše proplácely, aniž by se šly podívat. Před vchodem a přes půlku zahrady jsem měl 10cm "špíny" a na ní 5cm krup. Myslíš, že to najde někdo v kronice za 100let nebo 500let?
nenimito
Ještě něco z Prahy, resp. pod ní:-)
OdpovědětVymazat"Pod Staroměstskou radnicí tak můžete procházet chodbami, které jsou dnes sice v podzemí, ale dříve to byly ulice a přízemní podlaží domů."
http://www.blesk.cz/clanek/regiony-praha-praha-zpravy/421561/pod-soucasnou-prahou-se-nachazi-puvodni-ulice-i-domy-podivejte-se.html
http://www.praha-archeologicka.cz/presentation/310/L38-01-rez-vozovkou-Exp_5a685734e6753_h27qigy2qz.jpg
nenimito
https://www.youtube.com/watch?v=EkAu-IK6sQ4 ruské video Rozumím každé páté slovo, tak doufám, že je to k tématu.
OdpovědětVymazatV té souvislosti mě napadlo - možná je to známé, jen já nedávala pozor - Gronsko, které má znamenat Zelená země. Je pod sněhem. Teda na mapách je tak zobrazováno. https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/e/ec/Azimuthal_equidistant_projection_SW.jpg A to i v místech, kde jiné země jsou zobrazovány zeleně/hnědě, prostě bez sněhu. ?????
A ještě jedno video od stejného autora https://www.youtube.com/watch?v=JfdQQVnt7L4
VymazatNejspíš je to proto, že většina území je trvale zaledněna.
VymazatCož je ale asi prima výmluva, protože kdyby tam kartografové zanesli zelenou, museli by také vykreslit podrobnosti povrchu. A to bychom asi neměli vidět. :-)
akl
Vymazathttp://files.leva-net.webnode.cz/200007269-7c1747d114/kazan.jpg
Odpověď najdete zde: https://myslenkyocemkoli.blogspot.com/2015/02/zkaza-velke-tartarie-5.html
OdpovědětVymazatJsou informace, které na pár kliků na internetu prostě nejsou. Zde bych se doporučoval pídit v jiných zdrojích. Jeví se mi jako pravděpodobnější (oproti těm ruským zasypaným budovám a městům) zde na nábřeží uvažovat směrem k umělému navýšení nového koryta řeky, navyšování terénu pro pozvolný nájezd na tehdy nový most, zvyšování terénů a nábřeží se opakovaně dělo ve všech městech. Zde je zřejmé jak je silnice na most výše a okolní terén u kláštera níže, a stoupá směrem k hraně břehu u řeky (aby se voda nevylila do Zábrdovic) Ale pozorný pohled autora je skvělý a jistě nalezne skutečné záhady díky takto je třeba trénovat mysl. Díky.
OdpovědětVymazat