2. 6. 2017

...řekla: Ahoj, templáři! 2

Dnes přenecháváme slovo Matějovi, jehož pokračování příběhu s Amadeou si můžete stáhnout v odkazech na publikace čtenářů.
Vybrali jsme z něj kapitolu, která sice není zrovna pro knihu nejtypičtější, ale zato přesně zapadá do současného dění kolem sporu zlé České republiky a chudáka firmy Diag Human.













33.  kapitola
No vidíte, takhle hezky jsme si udělali pořádek nejenom v autech, ale Amadea mi „profesionálně“ vysvětlila, že Tantra je naprosto něco jinýho, než jsem tušil. Pak  nasedla do černokněžníka a byla pryč. V garáži zůstala bělounká chuligánka s modrým čírem, na kteréžto výměně jsem nejspíš vydělal majlant, neboť tahle kára je jeden z velmi perspektivních veteránů. S Amadeou je fakt sranda. A člověk se od ní hodně doví. Tedy pokud si ona v instruktorským zápalu nezačne plíst Sympatika s Parasymatikem. A taky je velmi štědrá, anebo spíše špatnej obchodník? To je fuk. Protože dokonalou třešničkou na dortu je u ní to, že se umí udělat vzácnou a ví, kdy se vypařit. A naprosto nechápu, čím si starej tajtrlík jako já zasloužil mít takovouhle kliku. Teda ženskou! No vidíte, je to jen pár hodin, co zmizela, a už mi chybí.


Amadea, jméno i ona je posledních několik let mým ujištěním, že tahle civilizace má ještě šanci. Je i potvrzením, že prožít život na týhle planetě má obrovskou cenu. Že opravdu stojí za to třeba i pár desítek roků čekat na to, že se potkáme s někým, kdo chápe, proč jsme se na tuto planetu, kde zatím platí ono Ellnerovo „vše je naruby a vzhůru nohama“, inkarnovali. Hm, i já Popleta teď už vím, že jsme tu proto, abychom zde konečně vytvořili prostředí, kde by skutečně – navzdory Ellnerovu tvrzení – začalo platilo, že je zde všechno tak, jak má bejt.
A teď, když odjela, začal se mi sypat naplánovanej program. Tým muzikantů na koncerty a natáčení desky se rozběhl za lepším kšeftem do Prahy. Systém šoupnul s hodinama na letní čas a zkušenosti s účastí posluchačů v knihovnách na pátou či šestou, když většina lidí ještě maká či cestuje domů, řekly šlus, nechme to zas na podzim. A začalo bejt taky zvláštní, že už rozjetý čtení v institucích, kde má dohled Systém, jako jsou knihovny a muzea, najednou jejich šéfové stornovali a zůstala pouze sféra klubů, čajoven a bytová či rodinná čtení!
Takže bylo víc času a dostal jsem chuť na nějakej experiment. A opět zcela „náhodně“ mi do rukou přišla jedna, následně pak i několik dalších knížek R. A. Monroa o jeho metodě astrálních cest. Při tom jsem si vzpomněl, že mi nedávno tohohle autora Amadea připomínala s tím, abych si od něj přečetl rovnou všechno. A protože jsem měl už několik pro mne nevysvětlitelnejch zážitků tohoto druhu, kdy to prvně bylo s Amadeou v Civitelle, pak s Josefem v Peru a nedávno se něco událo při našem výletu na Pernštejně, kdy u toho byla i teta a průvodce Pavel, chtěl jsem si udělat trochu jasno v tom, co jsme to vlastně prožili. Ty knihy jsem četl, nechápal, četl a návody, jak je mým zvykem, komolil! Pak jako správnej popleta, kterej nepochopil lautr nic, jsem to začal  dělat „na koleně“ po svým. A přihodilo se to, že jsem skončil s dost pošramoceným nervstvem na návštěvách u paní psychiatr. Když jsem se z nejhoršího vybabral, začaly se mi těsně nad ránem opakovaně zdát až příliš živý a velmi divný sny. Prej se jim říká lucidní. Někdo mi v nich totiž sděloval zvláštní texty, co na mě působily jako četba z nějakejch starejch, ale přesto mně něčím povědomejch knih. Možná to dokonce bylo, a nevím, proč si to myslím, skoro vždy v nějakým cizím jazyku. Pro mne ovšem bylo nejzávažnější to, že jsem se musel, nebo byl jsem nucen, po několika slovech automaticky přidat a simultánně říkat naprosto stejný slova, jako ten předříkávač. Byla to dost šokující záležitost a nakonec jsem pochopil, že jde asi nejspíš o nějakej program, který funguje pouze v přítomný chvíli onoho snu a pak se okamžitě vymaže, protože když jsem se probudil a pokusil se hodit to na papír, vždy zůstalo z textu pouze toto: DOBŘE MÍNĚNÁ ZEMĚTŘESENÍ! A já při tom měl vždy pocit, že mi je sdělováno cosi rozsáhlejšího, hlubšího, než tenhle pitomej fragment! Pak jsem si vzpomněl, jak v nějaký, nevím, do jaký míry chytrý knížce, jsem četl něco o tom, že centrum řeči je ve snech vypnuto. A to je divný, že?
No, a pak jednou zazvonil telefon a starší syn, kterej má s bráchou malinkou stavební firmičku, mi sděluje, že by potřebovali pár tejdnů pomoct s doděláním nějaký důležitý zakázky. Ta firmička sestává z mejch už velmi dospělejch drahoušků, jejich kamarádů a podle rozsahu zakázky též i neumětelů typu uklizeč-přidavač, jako jsem já. Takovej skoro rodinnej tým, kterej maká ve stavebnictví a jeho hlavní činností je strojní omítání, což mi občas dovolí udělat si finanční rezervu. No, a takhle to klukům pár let docela slušně fungovalo, byť s občasnými problémy dostat včas za provedený zakázky chechtáčky. Ale letos první tři měsíce hoši nezavadili o kšeft. No co, byla divná a dlouhá zima. Bez slunce, s vysokejma vrstvama mraků a tady na Vysočině dost sněhu a vrchovatě mrazů. Až teprv na začátku dubna se objevila nabídka, jejíhož zadavatele doporučil člověk, u kterýho kluci už několkrát dělali a vše včetně vejplat při tom klapalo. Byla to velká německá firma, která vyrábí všechny možný filtry, hlavně do zdravotnictví. Taky, pokud si dobře pamatuju, vyskytl se u nás její obchodní název v souvislosti s nějakým miliardovým čachrem s krevní plazmou. Což se přihodilo za vlády, kde byl jejím předsedou současnej prezident Zeman. Je to zřejmě velmi zazobanej podnik a i v Čechách, zdá se, přímo  kvete, neboť se zde velkoryse roztahuje. Tedy zřejmě jen do doby, než celej krám zas odstěhujou do levnějších krajin na východ nebo na jih. I když zrovna teď to začíná alespoň s tou východní expanzí západních liberál-buržoustů jaksi vadnout. A ví jen Universum, a možná Putin, čím to je. Ale právě teď a hned oni, potřebujou omítnout spousty metrů zdí někde u Třebíče... Bezva! Kluci odpočatí a natěšení sepsali smlouvu, odvezli cajk na místo a začali makat. Já upatlanej uklízeč občas s nima. Když jsem prvně uviděl objekty, docela to na mě udělalo dojem. Sice to vypadalo dost sterilně, tedy fakt německy a přesně, jako u nich doma. Ale co, kšeft je kšeft, ne?
Jenomže už na vrátnici jsem začal mít pocit, že spíš než ve fabrice jsem se ocitl u Orwellů. Nasadili nám helmy, dali uniformy, na prsa přišpendlili vizitky s paradoxním nápisem  „host“ ! Což mě velmi dojalo, protože jsem hned vypadal „skoro“ jako v utajení pracující vysokej důstojník FBI. Pak klukům prošacovali brašny a vercajk. Tedy u mne pouze dva kýble, neboť koště, škrabku a širokou hliníkovou lopatu zřejmě šacovat nelze, hm? No, ale to už jsem si fakt nepřipadal jako americkej lampion, či dokonce „host“, nýbrž jako špion. Zvláště když nám pak vymezili teritorium a zakázali vzdalovat se z něj během pracovní doby. Rovněž zakázali pod pokutou chodit čurat a kakat jinam než do mrňavejch, chemickejch a velmi smradlavejch buněk. No a pak následoval příkaz poslouchat dozorčí a velitele pater. Fakt hotovej Orwell 1984!
A představte si naším Big-Brotherem byl bejvalej soudruh „pan Popovič“, tedy pardon spíše trockista a nejspíš dle chování vylíhlej v banderovským hnízdě někde na Ukrajině. Naše vrchní to kápo, jež nás bude dozorovat a dokonce i vyplácet. No, a Popovič byl zřejmě velmi obratnej, zkušenej a „světa znalej muž“, neboť ho nikdy ani nenapadlo se fyzicky na stavbě ukázat, přestože měl na starosti omítnutí všech tří pater tý největší ze všech budov v areálu, v tomhle případě v přízemí, obnášejícím halu větší a vyšší, než jsou moderní hokejový stadiony. Jeho obratnost zřejmě spočívala v úplný ne-existenci svědomí, neboť klukům zapomněl dát dohodnutou zálohu. Což je v týhle stavební sféře ona dobře známá developer aplikace. Tedy pro mne zas a znovu nejenom už při probuzení, ale teď již stále přítomná „dobře míněná zemětřesení“, která mne a nás měla z toho našeho téměř kapitalistickýho snu probudit!
První, čeho jsem si všimnul, bylo to, že jeho ukrajinskej tým v přízemí měl podstatně lepší, ba přímo ideální podmínky k vydělávání peněz. Šest metrů vysoký zdi téměř bez oken, dveří a malejch kamrlíků. Téměř žádný zdržující špalety a stovky a stovky, možná tisícovky hladkejch čtverečních metrů. Navíc tam už bylo postaveno lešení a na podlaze pouze štěrk, kterej umožňoval neuklízet a nechávat seškrabanou omítku rovnou na zemi pod budoucí betonovou podlahou, jež tuto neprovedenou, ale jistě proplacenou operaci navěky skryje. A „Ukrajinci jeli“ taky proto, že se jim tam už nepletli řemeslníci jinejch profesí! Flákali stovky metrů s kvalitou výborně špatnou, leč jak se v tomto případě zdálo, tolerovanou! My ve třetím patře měli výšku, cca 3,5 m, a to bez instalovanýho lešení. To jsme museli neustále přestavovat, aby ostatní řemesla měla prostor k tomu rovněž si vydělat nějakou kačku. Navíc tu byly spousty oken, dveří, spojovacích chodeb, záchody, umývárny, sklady a kamrlíky bůh ví na co. No prostě samá nimračka. A k tomu ještě ono, co výše zmínění Ukrajinci nemuseli a na co si Němci moc potrpěj: uklízení, uklízení a uklízení. Stařík s dvěma kýbly v rukách běhal tři patra dolů s plnejma do kontejneru a tři patra s prázdnou nahoru. 10 hodin to děsně inspirující zábavy! Ale co, aspoň budou k důchodu nějaký chechtáčky na struny a benzín.
Jenomže natěšení kluci udělali s důvěrou 1000 m2 stále bez zálohy a v den, kdy už konečně měla bejt podle nový dohody vyplacená, tak světa znalej Ukrajinec Popovič poslal přes důvěryhodnou osobu pouhou desítku s tím, že 14 tisíc Kč je pokuta za opětovně neuklizený schody, po kterejch ovšem chodil kde kdo, jíž nejspíš „ohleduplní Němčouři“ naúčtovali všem zúčastněnejm. Jo, a 10 tisíc Kč je prej pokuta za to, že stařík byl natočen kamerou jak mimo kadibudku čůrá - bez přílby!! - na chudinku trávník. A zbejvajících 46 tisíc, vážení, dostanete až v pátek, pokud se budete chovat v rámci direktiv. Tedy opět „dobře míněná zemětřesení“! Vysmátí Ukrajinci dole v přízemí popíjeli direktiva-nedirektiva pivo, kouřili a mocně čůrali do štěrku pod nádherně hrbolatou omítkou. Takže jsme si velmi rychle, leč už pozdě uvědomili, že:
Díky našim „kolegům“ na stavbě, tedy občanům bejvalýho SSSR a Němcům, kteří nám kdysi i teď velmi milosrdně vládli v éře tehdejšího sovětskýho marx-trockismu a německýho fašismu už od roku 1939 až do roku 1989, jsme se stali ve vlastní zemi dvojnásobnými gastarbaitry! No, a ti soukmenovci Merkelový ze Západu nám prostřednictvím ohleduplnýho EU vládnou dodnes!
A je tu opět a stále ono plíživě účinný „rozděl a panuj“! Tedy, slovanští Češi, naserte se na slovanský Ukrajince a dělejte si všechno natruc. My slovanští Němci vám při tom budeme v klidu velet a dle úvahy i dozorovat kvalitu vaší práce. A jestli vám váš ukrajinskej developer nedodrží smlouvy a nezaplatí, tak je nám to fuk. A je nám fuk a vlastně i vhod, že vy v tomhle „právním-EURO-státě“ nemáte na právnický honoráře. Jak je to jednoduchý v EURO-státě okrádat partnery, že? A proto se už naprosto nedivím, že rozumný lidi v poslední době začínaj říkat:
Je bezpodmínečně nutný vystoupit z EURO-zóny a pak ihned poslat Ukrajince tam odkud přišli. Tedy opět a zase „dobře míněná zemětřesení“!
Práci jsme dokončili včas respektujíce již všechna direktiva. Má to však jeden háček: je už víc než měsíc po akci, developeři si jistě namastili kapsy, velkomožný pan Popovič je nedostupnej, možná již i v zahraničním „čudu“ a českej trumpeta Honza už ani nemusí za hranice, protože mu bylo milostivě umožněno dělat okrádanýho gastarbaitra bez zbytečnýho cestování rovnou doma. A opět mně vstoupil na mysl ten snovej fragmet „DOBŘE MÍNĚNÁ ZEMĚTŘESENÍ“! Tedy něco, co by dnes i s běžně otupělým Čechem mělo, či alespoň mohlo trochu zatřást.
A pak, že astrální zkušennosti jsou pitomost...


Poznámka.
Korektorka se omlouvá, že v textu knihy udělala Matějovi zmatek v termínech "ezoterický" a "esoterický". Čtenáři tedy nechť chybu přičtou na vrub jí. :-)

(©)2017 myslenkyocemkoli.blogspot.com
Článek je povoleno publikovat v celé a nezměněné podobě s uvedením zdroje.

19 komentářů:

  1. Matěj, ďakujem za pokračovanie, prvú časť som zo zúfalstva prečítal dva razy :-) ( nevedel som sa dočkať pokračovania). Prvá kniha po 20 rokoch, čo som dva razy po sebe čítal. Ešte raz ďakujem a prajem plodné múzy.
    Miki

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Matěj, čím som starší, viac a viac si uvedomujem, ako sú SLOVÁ nedokonalou formou dorozumievania sa. A písaná forma (hlavne diskusie) je na tom ešte horšie.
      Chcem tým povedať, že nedokážem vystihnúť (???) otázky vyplívajúce z knihy (aj z I. dielu). Zasa na druhú stranu, je lepšie čakať na odpovede spôsobom, že ŽIVOT ich prinesie sám vtedy, keď to bude mať ten "správny" efekt (efekt?!).
      S tou BUKVICOU asi máš pravdu (možno by som sa vedel s ŇOU lepšie vyjadrovať)...
      A zasa mi to "beží v hlave" :-) sled obrazov, pocitov a niečoho neidentifikovateľného... Nieje dôležité klásť otázky. Ale klásť správňe (áno, nieje to preklep, ak by bolo písané "správne" - tvrdo - malo by to úplne iný význam...) otázky. No ako to tak čítam po sebe - odpovedám si rovno sám... :-)  to je to potvrdenie bukvice a asi aj iného... Trochu som odbočil...
      Knihu si prečítam ešte raz, keďže sa nám predlžujú dni a začína leto (dnes ráno bolo "letných" 11˚C...) neviem, kedy sa k nej opäť dostanem, ale určite ju prečítam. Je v nej totiž oveľa viac informácií, ako je na prvé prečítanie vidieť... A hlavne ich potrebujem nielen prežuť, ale aj trochu stráviť. Okrem toho, je (a možno nieje) dôležité si informácie "usporiadať" na úrovni rozumu (intelektu) - teda - pre mňa.
      A možno ma kniha(y) zaujala preto, lebo sám som taký "popleta" najprv všetko pomiešam a potom to s námahou skúšam opäť roztriediť (zasa ten ROZUM...).
      Vlabi, ospravedlňujem sa, ale Tvoju námahu s opravou replík ako Slov(ák)en čítajúci (hltajúci?) knihy v češtine i slovenčine a zároveň nepamätajúc si v akom jazyku bola kniha písaná neviem oceniť... Našťastie na mojom názore až tak nezáleži, však áno :-)
      Svojrázny jazyk Matěje to vlastne celé posúva do hlbšej (vyššej?) úrovne. Hovorové slová mi prídu "trefnejšie". I keď si každý predstaví to čo chce (pozná) v každom texte.

      P.S.1: Matěj, k tej vlajke ČSR - to je vlastne súčastná vlajka ČR? Akosi si ma tým zmiatol :-) hneď som sa pýtal uja Googla že ako to s tou vlajkou vlasne je... Tak teraz neviem - hovorí (googl), že vlajka ČSR = ČR - alebo mi niečo ušlo???

      P.S.2: keďže vždy sa nájde nejaký "nespo-kojenec", tak som teraz ja zaňho. Dalo by sa vložiť knihu aj vo formáte .txt, .doc, .docx (vpodstate akýkoľvek textový súbor)? V poslednom čase čítam knihy na tablete (cez program(y) e-book) alebo v mobile. A to .pdf-ko sa nezmestí na obrazovku mobilu... (program e-book si "porobí" s písmenkami čo potrebujem...). A prevod z .pdf na .doc zvykne "miešať" písmenká...
      Ospravedlňujem sa za moju "nespokojnosť"...

      Ďakujem za knihy a ich sprostredkovanie. Teším sa na III. časť. 
      Prajem všetkým pekný deň...
      Miki

      Vymazat
    2. Ahoj Miki, tady jsem si PDF převedl na DOC, doplnil si čísla stránek a pak převedl na další formáty .
      http://pdf2doc.com/

      Vymazat
    3. Ahoj, Miki,
      slova jsou jenom artikulovanej zvuk, nesoucí mnoho informačních vrstev. Podobně fungovala i stará písma, jako jsi uváděl bukvici. A nám, tedy davu bylo postupně výchovou a vzdělávacími systémv umožněno vnímat pouze onen standartní prach usazenej na slupce tý nejmíň důležitý vrchní vrstvy. A proto během téměř celý historie týhle civilizace vše /tedy mimo dole uvedený Velký Rassenie a Velký Tertárie/ důležitý kráčelo a dosud kráčí mimo drtivou většinu obyvatelstva planety, jež je stiženo démonem informační asymetrie. Zvláště pak když žrečstvo degenerovalo ve znacharstvo.
      Pokud se jedná o vlajku ČSR, tak je opravdu stejná jako vlajka současný ČR, ale byla i vlajkou vás Slováků, a to celejch sedmdesát let. A já mám pocit, že většině Čechů, Moravanů a Slezanů vy Slováci chybíte. Byť jsme po 1. sv. válce vznikly jako umělej stát z dopuštění vítěznýho panstva. A já myslím, že by bylo opět velmi dobrým, aby se tyto slovanský kmeny opět spojily. A vůbec, aby se vytvořila unie států, který se skutečně citěj a považujou za Slovany. Jako to kdysi dávno přirozeně fungovalo desátky tisíc let ve velký Rassenii a potom ve Velký Tartárii.
      Pokud se jedná o ty převody txt, doc, docx, tak mi to lautr nic neříká, neboť jsem počítačovej anafabet. V tom, Ti, poradí Vlabi, či Nal.
      Dík za podnětnej komentář. Matěj

      Vymazat
    4. Těch možností konverze dat je samozřejmě víc, zde jsem uvedl jen jeden vyzkoušený a lehce dostupný.
      Slovo... bylo na počátku, provází nás a bude i na konci. Určitá vibrace dle současného stavu naší mysli s namodulovanou informací více či méně přesnou s nutností poslouchat i mezi slovy a vnímat současně i dalšími smysly. Pak by měl naslouchající odbourat filtry svých předsudků atd a pokusit se vnímat, co bylo původně skutečným obsahem... atd. A nedělat z toho vědu a nespekulovat, co ten druhý chtěl vlastně říci atd... pokud se do sítí vlastních spekulací zamotá hovořící nebo naslouchající (častěji oba), je někdy možná lepší mlčet, koukat na mraky a naslouchat srdcem.
      .......

      Vymazat
    5. Aho Miki i Nale!
      Miki, jak výše uvádí Nal, tak těch přeměn a obratů je mnoho. Já jsem to s tou vlajkou ČSR, byť to možná tak vypadalo nemyslel tak, že Slováci by měli vyvěšovat z důvodů protestu právě tuhle. Nemělo by to v týhle době, když máte svůj vlastní stát i vlajku žádnej smysl. Musím si holt dát bacha, když o něčem začnu žvanit, že? Nale, mraky jsou fakt velmi zajímavej jev, ale existujou ještě dneska? Tedy mimo těch chemickejch řasnáčů? Matěj

      Vymazat
    6. Občas prý ano. Normální mraky jako kdysi.

      Vymazat
    7. Ahoj, tak som opäť objavil Ameriku, dakujem Vám páni za info o konverzii súborov. Vyriešilo sa to nakoniec "samo". Na mobile je "Android 5.1" a na otváranie kancelárskych súborov program "WPS Office". Dole na otvorenej stránke dokumentu ponúka tlačidlo "Zobrazenie pre mobilné zariadenia" . Z jednej .pdf stránky knihy "... Ahoj..." vie spraviť cca 9 stránok dostatočne veľkého písma. Akurát že rozdeľuje slová na konci vety, ako mu to príde... Ale to mi až tak nevadí... Príjemný bonus na formát .docx je prepnutie do nočného režimu - bledé písmo, tmavé pozadie. Píšem to pre tých čo používajú tel. a netušia, ako využiť jeho možnosti :-) Je veľa programov čo sa dajú nainštalovať, snažím sa im ale vyhnúť... Telefon je "zdedený" v podstate určený na vyhodenie - ja ho len "recyklujem" (dajme veciam druhú šancu) ako čítačku-pozeračku.
      Miki
      P.S.: oblaky teraz u nás nemáme, len modrú oblohu od horizontu po horizont... väčšinou do obeda, potom sa zamračí... Počasie na objednávku :-(

      Vymazat
  2. Ahoj, Miki,
    dík za komentář. A těším se na, Tvůj, posudek druhýho dílu ve kterým se při opravách Vlabi v rozhovorech a forbínách velmi profesionáně vyrovnala se svérázným jazykem Matěje, střetávajícího se v textu se spisovnou češtinou Amadey. Což byl taky její moc dobrej nápad. Matěj

    OdpovědětVymazat
  3. Už jsem se na pokračování moc těšil. Připojuji se s poděkováním jak Matějovi jako autorovi, tak Vlabi za to, že udělala vše pro to, abychom si to mohli stáhnout v této podobě.
    Doufám s ostatními, že další díl bude dříve, než dočteme tenhle. ;-)

    OdpovědětVymazat
  4. Já si říkal, že je to nějaké dlouhé na čekání, a VlaBi se dramaticky pustila do Amadeiny spisovné mluvy. Pravda, je to přeci jen inteligentní a vzdělaná žena:-)
    Připojuji se k díkům....
    ... a pokud bych mohl jakkoliv "revanšovat" a podpořit spisovatele v důchodu, vynasnažím se, co bude v mých silách a čase.
    nenimito

    OdpovědětVymazat
  5. Moc hezké. Líbí.

    OdpovědětVymazat
  6. Děkuji za komentáře.
    A, nenimito, když nabízíš pomoc, tak bych potřeboval menší éro. Nebo rači loď? Vlastně spíš éro-loď. Jo, to je vono. Tak budu moci přistávat rovnou na svejch oblíbenejch ostrůvcích. Nojo, ale k tomu bych potřeboval pilota, že? Vlastně raději pilotku. Jasně, pilotku! Protože až ta éro-loď na nějakým pustým ostrůvku přestane fungovat a pak nadobro zrezatí, tak tam asi budem muset zůstat, hm? A s chlapem by to fakt byla nuda, že? Matěj

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Zdravím Matěji:-)
      Je mi líto, ale éro-loď s pilotkou není v mých silách. Pokud někde objevím, určitě dám vědět.
      Při čtení Tvého textu mi vyskočila v mysli jedna výborná kniha od R.Bacha Jak hypnotizovat Marii, doporučuji.
      Sluníčkový den přeji
      nenimito

      Vymazat
  7. Áááách jóóó, nenimito!
    Já si fakt myslel, že s éro-lodí je možný bejt za vodou. Jako si to kdysi naivně myslelo mnoho z nás, včetně mne. Jenomže E/u/ro-loď byla postavena k jinýmu účelu, než k naší spokojenosti. A dneska oproti němu mám furt vyvěšenou vlajku ČSR, jíž jsem nikdy před tím na chalupě pověšenou neměl. A jestli se ona rozpadne, jako kdysi ten stát, tak zas s nadějí vyvěsím fungl novou ... NEROZPADLOU. A tak to ten starej blázen bude dělat furt dokola. Zkuste to taky. Říká se, že příklady táhnou. Vona když vlaje je opravdu moc krásná ... Matěj

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jsem poněkud zapomalený:-)
      ...a budeme doufat, aby nás kvůli té fungl nové vlajce nezavřelo érostébé za šíření kulturního tradicionalismu.
      nenimito

      Vymazat
  8. nenimito!
    Představ si, co kdyby už byly na mnoha obyčejnejch i neobyčejnech domech, domečcích, chalupách, chatách i chatičkách vlajky našeho srdce, svědomí a touhy po skutečný svobodě. Byť ta vlajka byla kdysi symbolem státnosti vzniklý stejně nepřirozeně, jak je to běžný u většiny ostatních moderních států, vzniklejch jen pro napnění tužeb nej-mocnějších. A ty jak víme mají trvanlivost leklejch ryb. Dokládaj to nejen naše vlastní dějiny, ale i dějiny většiny moderních států. A dnes hlavně EU.
    A my bychom mohli tímhle, téměř duchovním způsobem naši vlajku očistit a udělat z ní mírumilovnej symbol vzpoury nejenom proti EU, ale i vůči nechápavý nadřazenosti našich nepřirozeně vytvořenejch elit majících dosud pocit naprostý sociální bezpečnosti. A to aniž by si uvědomovaly, že jejich bezpečí může skutečně zaručit jenom to, čím oni teď pohrdaj. A to něco, není armáda a policajti, ale jsme to MY, byť pro ně zatím jen dav. Takže si zkusme začít vážit tý nepříliš starý vlajky, jež by tímhle způsobem ještě měla šanci státi se symbolem vstupu svědomí do tohoto světa. Matěj

    OdpovědětVymazat
  9. Ahoj, Alexandrie,
    děkuju za pochvalu, ale kvůli tomu jsem to nepsal. Měl jsem pocit, že by tahle forma protestu mohla bejt přijatelnou svou jednoduchostí, neboť již sama v sobě zahrnuje myšlenku i její přijatelný a dokonce mnoho desetiletí zažitý obrazový vyjádření. Tohle totiž petice, demonstrace, či mentální, nebo dokonce fyzickej teror postrádaj. Je ovšem pravdou, že vlajka je dost často vnímána dle úsloví "kam vítr, tam plášť". Hm? Ale já mám furt pocit, že my snad nejsme elitářský paraziti, co střídaj prááápory jako fusakle. A protože většinou nemáme pajšl na ony výše uvedený formy nátlaku, tak jsem si myslel, že tato jemná forma vyjádřenýho vlastenectví by "možná" neměla nikoho soudnýho urazit, či dokonce nasrat, ale mohla leckoho vzít za srdce. No, asi jsem se zmejlil. Ale přesto, Ti, ještě jednou děkuju. Matěj

    OdpovědětVymazat

Podmínky pro publikování komentářů