Velká čínská "novostavba" 1

"Jsou cesty, po kterých se nechodí; jsou armády, které neútočí; jsou pevnosti, které se nedobývají; jsou oblasti, o které se nebojuje; jsou rozkazy panovníka, které se neplní". "Umění války". Sun-c'

Nejviditelnějším důkazem, který svědčí ve prospěch starobylosti a moci čínské civilizace je takzvaná Velká čínská zeď. Podle oficiální historické verze ji začali jako ochranu země před nájezdy kočovných národů stavět už tři století před naším letopočtem, a to na příkaz legendárního císaře Čchin Š’-chuang-ti, prvního vládce, který Čínu sjednotil do jednoho státu. Čínští historici dokonce věří, že výstavba zdi začala už v pátém století před naším letopočtem, v éře válčících států.

"Velká čínská zeď - starověké opevnění - je symbolem Číny. Byla stavěna v průběhu mnoha staletí, počínaje pátým před naším letopočtem a konče stoletím sedmnáctým, a táhne se od pobřeží Žlutého moře do pouští severozápadní Číny."

A Velká sovětská encyklopedie říká o Velké zdi toto:

„Opevněná zeď v severní Číně je grandiózní památkou architektury starověké Číny. První úseky byly postaveny ve 4. - 3. století před Kristem. Po sjednocení Číny (221 př. n. l.) císař Čchin Š’-chuang-ti nařídil postavit souvislou zeď, aby ochránil severozápadní hranici říše od útoků kočovných národů. V následujících letech se nejednou dostavovala a opravovala. Táhne se z východu na západ od města Shanhaiguan, ležícího na pobřeží Liaotungského zálivu, do středu Ťia-jü-kuan (v provincii Kan-su). Délka Velké čínské zdi není podle některých názorů větší než 4 tisíce kilometrů, podle jiných má více než 5.000 kilometrů. Výška zdi je 6,6 m (v některých úsecích až do 10 m), spodní část má šířku kolem 6,5 metru, horní má přibližně 5,5 m. Po celé délce jsou postaveny na ochranu kasematy a strážní věže a v hlavních horských průsmycích pevnosti. Značná část Velké čínské zdi přežila do našich dní."

„Značná část“ Velké zdi je tedy zachována, takže se bude na co dívat.

Stavba se opravdu táhne podél severní hranice starověké Číny od mořského pobřeží do hlubin mongolské pouště. Její délka – kupodivu – není přesně stanovena a udává se od 4,5 do 6 tisíc km, šířka je několik metrů (v průměru 5 m) a výška 6 - 10 metrů. Tvrdí se, že součástí zdi je 25 tisíc věží.

Uvádí se tři hlavní historická období aktivní výstavby Velké zdi: éra Čchin ve III. století před naším letopočtem, éra Chan v III. století našeho letopočtu a éra Ming. Předpokládá se, že do současnosti se zachovala část postavená převážně v době dynastie Ming (1368 – 1644). V podstatě tedy název „Velká čínská zeď“ slučuje nejméně tři hlavní projekty z různých historických období, které podle odhadu specialistů mají celkovou délku ne méně než 13 tisíc kilometrů (další odlišný údaj!). S pádem dynastie Ming a založením mandžuské dynastie Čching (1644 – 1911) byly stavební práce zastaveny. Takže se v podstatě zachovala zeď, jejíž stavba byla dokončena v polovině XVII. století.

Na Wikipedii se nachází kompletní mapa Velké čínské zdi, kde jsou barevně vyznačeny části postavené během jednotlivých etap. A asi nás dost překvapí, že stěna není jedna, ale Čína je těch Velkých zdí plná: 

Překvapuje nejen velké množství zdí, ale i to, že některé z nich se objevují dokonce až na severu Mongolska a zasahují i na území dnešního Ruska, přičemž tvoří podivné záhyby a některé zdi postavené během stejné epochy jsou dokonce souběžné! Na podrobnějších historických mapách můžete vidět oblasti, kde je vedle sebe umístěno až deset souběžných zdí! Co tohle může znamenat? Kromě dalšího důkazu o tajemnosti starověké čínské civilizace zjevně ještě něco dalšího.

Zvídavé mysli také mate dobře známá skutečnost, že v Číně schází věrohodné pozůstatky jakýchkoliv významných starobylých kamenných budov, s výjimkou právě Velké zdi. Nu což, budeme si myslet, že třeba všechny síly starověkých čínských architektů a stavitelů pohltila právě stavba této zdi (tedy zdí, abychom byli přesnější). Proč ne?

Je zřejmé, že výstavba tak velkolepého opevnění vyžadovala ze strany čínské vlády mobilizaci obrovských finančních a lidských zdrojů, a to až na hranici možností. Historici tvrdí, že současně na stavbě pracoval milion lidí, a byla doprovázena obrovskými ztrátami na životech (jiné zdroje dokonce mluví o třech miliónech stavebních dělníků, což by znamenalo polovinu veškeré mužské populace starověké Číny!).

Jenže... pak jaksi není jasné, jaký smysl vláda ve stavbě Velké zdi viděla, protože Čína neměla potřebnou vojenskou sílu ani na obranu celého svého území, natož pak ještě na kontrolu této zdi po celé její délce. Pravděpodobně v důsledku této okolnosti není známo nic konkrétního o úloze, kterou Velká zeď v obraně Číně vlastně sehrála. Přesto však čínští vládci tyto zdi po celé dva tisíce let tvrdohlavě stavěli a stavěli. Logika starověkých Číňanů nám asi poněkud uniká...

I mnoho sinologů si uvědomuje, že racionální důvody, které podle vědců měly vést starověké Číňany ke stavbě Velké zdi, nepůsobí moc důvěryhodně. A pro objasnění více než podivné historie unikátní stavby pronášejí filosofické tirády například v takovémto smyslu:

„Zeď měla sloužit jako krajní severní hranice možného rozšíření samotných Číňanů, měla chránit občany „Říše středu“ před přechodem k polokočovnému stylu života a splynutím s barbary. Zeď měla jasně stanovit hranice čínské civilizace a podporovat konsolidaci jednotné říše nedávno spojené z několika dobytých království.“

Takže staří Číňané postavili Velkou zeď z důvodů spíše ideologických a mystických? Aby vyznačili hranice „Říše středu“ a symbolicky se oddělili od okolních barbarů? No není to nádherná verze vysvětlení tak megalomanského projektu?

Nicméně ve skutečnosti je situace ještě mnohem bizarnější. Jistě vás ohromí pohled na Velkou zeď, stejně jako svého času i mě. Ale ještě více mne překvapilo, že pokud je mi známo, nikoho nepřivádí do rozpaků poněkud nelogická konstrukce Velké zdi. Cožpak to nikdo nevidí? Uvádím na ukázku několik typických obrázků, ale na internetu je plno dalších, každý si je může najít a pokochat se.

Když jsem poprvé uviděl fotografie Velké zdi, byl jsem překvapen do očí bijící nesmyslností tohoto opevnění. Velkou zeď nemůžeme nazvat pouze neefektivním obranným objektem, protože z jakéhokoliv rozumného vojenského hlediska je nehorázně absurdní. Jak můžete vidět, stěna vede po hřebenech nepřístupných hor a kopců. Proč stavět zeď v horách, kam nejen kočovníci na koních, ale dokonce i pěchota sotva vyleze? Nebo se stratégové Nebeské říše obávali útoku kmenů divokých horolezců? Zdá se, že hrozba invaze hord zlých alpinistů opravdu silně děsila dávné čínské úřady, když i při těžkostech vyplývajících z jejich primitivní technologie stavitelství stále obranné zdi v horách tak neuvěřitelně přibývaly. A koruna fantastické absurdity - když se podíváte pozorně, můžete vidět, že zeď se v některých místech při překračování horských hřbetů větví a tvoří přitom nesmyslné smyčky a odbočky.

Pojďme pečlivě prostudovat dostupné materiály. Jak známo, turistům se obvykle ukazuje jedna z částí Velké zdi, která se nachází asi 60 km severozápadně od Pekingu. Jedná se o oblast hory Badaling a délka zdi je tu 50 km. Stavba je ve výborném stavu, což není překvapivé – "rekonstrukce" této části byla provedena v 50. letech 20. století. Ve skutečnosti však byla zeď postavena úplně znovu, i když prý na starých základech. Turistický průvodce o tom nadšeně vypráví:

„Badaling je nejvýstavnější částí Velké čínské zdi. Její rekonstrukce byla provedena v roce 1957. Mimochodem, zeď zde vytváří dojem, že při rekonstrukci byla postavena znovu (na starém základu, samozřejmě). Výška zdi je asi 8 m, šířka vrchní části je 5,5 m. Nicméně čím více se jde do hor, tím je stěna nižší a užší. I přesto je dojem z Velké zdi ohromující."

V blízkosti Pekingu jsou ještě dva úseky Velké zdi: 90 km severně Mu Tian Yu a 110 km severovýchodně Simatai a Jinshanling. Tyto úseky nejsou přestavěny o nic hůř než Badaling, ale nejsou už tak okouzlující. Fragmenty Velké zdi se nacházejí také na pobřeží, ale ty už vypadají jako očividná novostavba pro turisty.

A co dál?

Vpodstatě nic. To je vše!

Navzdory optimismu Velké sovětské encyklopedie se vám z inzerovaných několika tisíc kilometrů žádné další části zdi uvidět nepodaří. Kromě čerstvé „rekonstrukce“ v blízkosti Pekingu jsou po celé délce už jenom čím dál zchátralejší zříceniny:

Dále nemají Číňané co ukazovat, žádné jiné důvěryhodné zbytky od údajně existujících tisíců kilometrů Velké zdi nejsou k dispozici.

Nebo jsme závěry uspěchali? Možná, že těžce dostupný terén pustiny ukrývá další majestátní zbytky. Proč by ne? Není sice jasné, kdo, jak a proč by stavěl obrannou zeď v málo osídlené pouštní nebo hornaté oblasti, ale my jsme se už dohodli, že budeme považovat starověké Číňany za lidi s nepochopitelnou mravenčí logikou. Připusťme tedy, že stavět Velkou zeď na nemožných místech a nevědět přitom proč, je donutil slepý pud budovatelství, kterému prostě nedokázali odolat...

- pokračování -

zdroj: 
http://www.kramola.info/vesti/letopisi-proshlogo/velikij-kitajskij-novodel

http://masterok.livejournal.com/1589749.html

překlad: Ladislav

(©)2017 myslenkyocemkoli.blogspot.com
Článek je povoleno publikovat v celé a nezměněné podobě s uvedením zdroje.