Revoluce jako pomsta dlužníka-Rotschilda
Karel Marx napsal ve svém díle „Kapitál“: Zajistěte kapitálu zisk 10 % a zůstane lhostejným, při 20-tiprocentním zisku ožije, při zisku 50 % je připraven si srazit hlavu, při 100 % pošlape jakákoli lidská práva a při 300 procentním zisku neexistuje žádný zločin, který by se neodvážil spáchat, i kdyby měl viset.
„Po nezdaru s Rasputinem bylo jasné, že bez odstranění Nikolaje a všech jeho příbuzných ohrožení FEDu a Rotschildovců bude trvat věčně. Přes bankovní domy bratrů Rjabušinských, Poljakových, Rafavoličů a Životovských (strýcové Lva Trockého) byla zafinancovaná nejprve Únorová a potom Říjnová revoluce. Pravou rukou Rotschildů v Rusku byl místopředseda Státní dumy, zednář a kadet Nikolaj Někrasov. Dirigoval prakticky všechny bankovní domy tím, že jim umožňoval přístup k západním kreditům přes svá spojení. Později v roce 1939 byl uvězněn. Při výsleších vyprávěl vše o financování Únorové i Říjnové revoluce (protokoly výslechů jsou utajené dodnes).
Po první revoluci rodinu imperátora poslali do Tobolska. Po druhé do Jekatěrinburgu. Z Tobolska část carských archívů, včetně tří exemplářů rusko-americké dohody a 12 „zlatých“ certifikátů dokázal vyvézt a uschovat náčelník ochrany cara Jevgenij Kobylinský,“ - pokračuje Želenkov.
„V chaosu občanské války a následného boje o moc v sovětské věrchušce si nikdo na ruské zlato ukryté v amerických úložištích nevzpomněl. A kde jsou k němu dokumenty, nikdo nevěděl. Ale už koncem 30. let minulého století se téma opět vynořilo. Stalin velmi dobře chápal, že země stojí na kraji nové velké války. A jakákoli válka – to jsou finance, finance a ještě jednou finance. Podle některých zpráv však, ale ne oficiálně potvrzených (archívy byly za Chruščova prakticky zcela zničeny) přibližně v letech 1936 – 1937 se sovětský představitel Vjačeslav Molotov zabýval myšlenkou vystoupit na zasedání Ligy národů a říci celému světu o dluzích USA vůči sovětské republice. To by způsobilo grandiózní mezinárodní skandál. A tak velmi „vhod“ byl v roce 1939 SSSR z této mezinárodní organizace - údajně za válku s Finskem - vyloučen. Pak vypukla Velká vlastenecká válka. V roce 1953 umřel Stalin. A úvahy o splácení dluhu opět umlkly.
Centrální banka Ruska jako filiálka FED USA
V poválečném období až do rozpadu Svazu a také v naší době finanční imperium Rotschildovců (a jim náležejícího klanu FED USA) posilovalo svou světovou nadvládu. Prakticky všechny státní, ale i soukromé banky světa jsou součástí systému „LIBOR“. To znamená, že odečítají na jim neznámý účet 4 % ročního zisku. Všechny tyto trilionové prostředky se usazují na účtech klanu Rotschildovců. Mimochodem částka „LIBOR“ existuje i v Centrální bance Ruska. Netají se to, ale také nezdůrazňuje. Status CB RF je fakticky tak nepochopitelný a tak zmatený, že mnozí nezávislí ekonomové ji nazývají ruskou filiálkou FEDu.
Na světě je jen několik centrálních bank států, které se skutečně jeví být státními a ne „soukromými rotschildovskými kšeftíky“. Je to Sýrie, Venezuela, Kuba, Írán a Vietnam. Maďarsko před několika lety jen naznačilo pokus o znárodnění své centrální banky a okamžitě dostalo po prstech pozoruhodnou formulkou: „za narušování demokracie“.
Občas vyšší management některé velké banky nezasvěcený do intrik „madridského dvora“ se vzbouří a přestane posílat peníze neznámo komu. Pak se vedení takové neposlušné banky ukáže na černém seznamu. A následně „náhodou umírá přirozenou smrtí“. Za několik posledních let se více jak šedesát velkých západních bankéřů z toho či onoho důvodu vydalo do nejlepšího z možných světů.“
„V roce 2006 se dostal na stůl vrchnímu velení naší země oficiální dokument FEDu o tom, že od roku 1913 do roku 2006 byla na účet „LIBOR“ ze světové ekonomiky „odkloněna“ suma s hodně nulami. Je vůbec v matematice pro takovou sumu termín?
Kvůli lepší kontrole svých peněz skrze Kongres a Senát USA bylo v lednu 1995 „jistými silami“ rozhodnuto o vytvoření suverénní mezinárodní organizace Department mezinárodní finanční kontroly (OITC). Společnost má centrálu v Thajsku a filiálky po celém světě. Kvůli realizaci jakéhokoli infrastrukturního projektu, v němž probíhá přesun valut přes hranice, je potřebný souhlas OITC. Pak ještě existuje BISbanka v Bazileji. Přes ni jdou všechny velké mezinárodní platby. Například když Ukrajina platí Rusku za plyn, platba probíhá přes tuto banku. A hádejte, kdo to kontroluje?“ – klade řečnickou otázku historik carské rodiny.
Neruští carové Ruska Marja a Georgij Hohenzollern
 |
| Neruští „ruští“ carové Georgij a Marja Hohenzollern spolu se Světlanou Medvěděvovou |
Po neúspěšných pokusech o krádež se klan Rotshildovců rozhodl jít jinou cestou. Bylo rozhodnuto najít dědice aktiv FEDu, kteří by se po té, co by byli uznáni za legitimní, svých práv vzdali a přenechali je ve prospěch dárců. Na tuto roli byli vybráni takzvaná „velkokněžna“ Marja Vladimirovna a její potomek Georgij.
„Za přispění Borise Němcova a Pavla Borodina byli Marja a její syn představeni na dvoře Borise Jelcina. „Píár“ za západní peníze byl grandiozní. A i po odchodu z kremelské „rodiny“ drží Marja Vladimirovna na pulzu ruské politiky ruku. Létá po celé zemi na soukromém letadle z letky „Rossia“ Dmitrije Medvěděva. Setkává se s gubernátory, s plnomocnými představiteli různých organizací, vyššími zástupci Ruské pravoslavné církve, Státní dumy a dalších státních institucí. Zajímavé je, že kříž pravoslavného monarchy na krku „následnice“ zaregistrován nebyl, zato prakticky vždy má brož jako Madeleine Albrightová,“ – říká Želenkov a ukazuje fotografii. „Vlastně proč by nenosila brož hlavního zastánce protiruské politiky? Vždyť otec Marie Vladimirovny – velký kníže Vladimír Kirilovič Romanov – nosil titul SS-Obergruppenführer. A do posledních dnů byl v bunkru Hitlera, velel jemu podřízeným vojskům KIAF (Sbor imperátorské armády a flotily). Jen pár dní před Vítězstvím se mu podařilo uprchnout do Lichtenštejnska. A dvě její tety (sestry Vladimíra) měly za muže vysoce postavené nacistické důstojníky – pilota a námořníka.“
Historik také tvrdí, že v roce 2013 na ostrově Malta Marii Vladimírovně, coby „legitimní dědičce a nástupkyni“ Nikolaje II. mělo být předáno právo na jeho majetek, včetně tří „amerických“ exemplářů dohody. Kvůli tomu se na ostrově sešli představitelé předních zemí světa, které v začátku minulého století podepsaly dokumenty o reformování Světového finančního systému. Ale ruským speciálním službám se podařilo tuto událost narušit tím, že přítomným včas ozřejmily informace o nacistické minulosti otce „následnice“. Ale podobných pokusů bude ještě mnoho. Cíl světí všechny prostředky.
Poznámka Sergeje Želenkova: Poté, co vyšla tato stať v novinách Argumenty týdne, shořela knihovna INION a konkrétně celý archív Ligy národů, OSN a Kongresu USA a následujícího dne v New Yorku shořela stejná knihovna se stejnými dokumenty. Popřemýšlejte – je to náhoda?
- konec -
zdroj:
http://www.prezidentpress.ru/news/2762-sto-let-nazad-rossiya-i-kitay-sozdali-frs-ssha.html#
(©)2015 myslenkyocemkoli.blogspot.com
Článek je povoleno publikovat v celé a nezměněné podobě s uvedením zdroje.
Tento komentář byl odstraněn autorem.
OdpovědětVymazat