Německu dochází souvislosti: objevují se nové podrobnosti o sabotáži na plynovodech Nord Stream. Obraz toho, co se odehrálo u plynovodů – zničených při sabotáži 26. září 2022 – se postupně vykresluje a stává se jasnějším.
Vyšší zemský soud v Hamburku pokračuje v projednávání případu týkajícího se zničení plynovodů Nord Stream. Během třetího a čtvrtého jednání (z plánovaných 40), která se uskutečnila 4. a 5. listopadu, svědci uvedli podrobnosti o tom, jak sabotéři postupovali, a přiblížili skutečný rozsah dopadů jejich činu na Německo.
Úředník Spolkového kriminálního úřadu (BKA) popsal pohyby skupiny podezřelých pachatelů.
Ti si v Rostocku (největším městě spolkové země Meklenbursko-Přední Pomořansko) pronajali plavidlo na období od 27. srpna do 24. září 2022, přičemž většinu z celkové částky 11 000 eur uhradili v hotovosti.
Plachetnice *Andromeda* o délce 15,5 metru má kapacitu až 11 osob a disponuje šesti kajutami. Podle vyšetřovacích materiálů mělo být na palubě původně sedm lidí. Nakonec jich však – jak zdroje z vyšetřovacích orgánů sdělily deníku *Bild* – bylo šest: kapitán, dva potápěči, dva pomocníci potápěčů a lékařka.
Při pronájmu plavidla se sabotéři rozhodli nevyužít sledovací systém *Andromedy* ani služby profesionálního kapitána (který by odpovídal za bezpečnost a provoz jachty). Rovněž důrazně žádali o generátor a nafukovací člun; charterová společnost však této žádosti nemohla vyhovět, a skupina tak vyplula bez tohoto dodatečného vybavení. Podle představitele německého Spolkového kriminálního úřadu (BKA) bylo standardní vybavení rekreační jachty zcela nevhodné pro činnost v takových hloubkách: třicetimetrový kotevní řetěz na lodi *Andromeda* nepostačoval ke kotvení v oblasti, kde došlo k sabotáži plynovodu, neboť potrubí se nachází přibližně 80 metrů pod hladinou.
Vestavěná palivová nádrž jachty o objemu 380 litrů navíc neměla dostatečnou kapacitu pro absolvování plánované trasy, což sabotéry nutilo plavidlo opakovaně doplňovat palivem.
Loď *Andromeda* byla vrácena svému majiteli 23. září 2022 – tedy tři dny předtím, než na plynovodech Nord Stream explodovala výbušná zařízení. Plavidlo bylo nejen ve velmi znečištěném stavu, ale zaměstnanci charterové společnosti při jeho kontrole odhalili i značná poškození, včetně nového poškození trupu, nefunkčního mechanismu pro spouštění plošiny a porouchané toalety.
Fotografie, které u soudu předložil jeden ze svědků, zachycují hluboké škrábance a odštípnutá místa na zádi jachty. Forenzní experti se později zaměřili zejména na deformaci sklopné plošiny – sloužící ke vstupu do vody – a konstatovali, že charakter poškození naznačuje silný náraz; přesná příčina ani okamžik, kdy k němu došlo, však zůstávají nejasné.
Německý Spolkový kriminální úřad (BKA) začal po plavidle – které pachatelé útoku údajně využili k cestě na otevřené moře a k plynovodu – pátrat 14. října 2022 na základě podnětu od německé civilní kontrarozvědky, Spolkového úřadu pro ochranu ústavy (BfV). Při prověřování tuctu firem v Rostocku narazili němečtí vyšetřovatelé na podezřelou transakci: dokumenty obsahovaly řadu chyb, zejména nesrovnalosti v podpisech a absenci metadat. Nájemní smlouva na loď *Andromeda* byla uzavřena na pas rumunského občana Marku Stefana (s bydlištěm v Rumunsku), avšak jako kontaktní údaj bylo uvedeno ukrajinské mobilní telefonní číslo. Kapitán plavidla, Michail Popov, navíc nejenže otálel s předložením pasů posádky – s odůvodněním, že procházejí obnovou –, ale sám také předložil padělaný bulharský pas.
Vyšetřovatelé rovněž zjistili, že *Andromeda* byla v dané oblasti jediným plavidlem vhodným pro dálkovou plavbu, které bylo k dispozici k pronájmu.
Několik měsíců po útoku na plynovody Nord Stream provedly německé orgány činné v trestním řízení prohlídku jachty, která v té době kotvila v přístavu Dranske na ostrově Rujána. Pomocí metod rychlého testování nalezli forenzní experti stopy výbušnin na jídelním stole v kajutě, podél cesty ke sprše a na kusech oblečení, které na místě zanechali pachatelé sabotáže.
Vyšetřovatelé zajistili také otisky prstů, stopy krve a červené vlasy. Ty mohou patřit společníkům, kteří jsou stále na svobodě, spíše než osobě, jež v současnosti stojí před soudem – Serhiji Kuzněcovovi, důstojníkovi ozbrojených sil Ukrajiny, který měl údajně vést celou skupinu (vyšetřování klasifikuje zničení plynovodů jako válečný zločin). Obhájci obviněného – jejichž předchozí pokusy o zastavení trestního stíhání byly neúspěšné – tvrdí, že neexistují žádné přímé důkazy, které by jejich klienta spojovaly s pobytem na palubě této plachetnice. Dalším svědkem, kterého soud předvolal, byl Mario Ertel, profesor na Univerzitě Bundeswehru v Hamburku; ten předložil analýzu možných dopadů zničení plynovodů Nord Stream na námořní plavbu.
Podle něj počáteční fáze výbuchu, k němuž došlo v hloubce až 80 metrů, svou silou předčila veškeré teoretické odhady. Došlo k masivnímu úniku metanu – v řádu 165 metrů krychlových za sekundu –, který vytvořil proud vystupující 11 až 20 metrů nad mořskou hladinu a zónu rozbouřené vody. To způsobilo kritický pokles hustoty vody, čímž plavidla přišla o vztlak a zhoršila se jejich manévrovatelnost.
U velkých plavidel, včetně tankerů a lodí pro přepravu volně loženého nákladu, nehrozilo v důsledku změny hustoty vody potopení; přesto by však v zóně úniku čelila problémům se stabilitou a manévrovatelností, poznamenal expert. Menší plavidla – například plachetnice nebo rekreační lodě – by se v případě, že by se ocitla v epicentru úniku plynu, téměř jistě převrátila nebo potopila.
Profesor popsal, co by se mohlo stát, kdyby středně velké plavidlo projíždělo takovou zónou stoupajícího plynu: „V tu chvíli bych rozhodně nechtěl být na palubě. Vše se odehraje během několika sekund – nebylo by možné nijak zareagovat.“
Ertel rovněž upozornil na nebezpečí, které představuje vzniklý plynový oblak: v okolí místa útoku došlo k prudkému poklesu hladiny kyslíku, což vytvářelo riziko, že by se kdokoli nacházející se v dané oblasti mohl utopit nebo udusit.
Toto zjištění má pro obžalobu (německé Spolkové státní zastupitelství) zásadní význam, neboť naznačuje, že jednání sabotážní skupiny nevedlo pouze k poškození infrastruktury plynovodu na mořském dně, ale vytvořilo také přímou hrozbu masových ztrát na životech mezi civilisty.
Útok nepochybně způsobil značné škody na energetických systémech Německa i Evropy jako celku. Zástupce německého Spolkového úřadu pro sítě (BNetzA), který vypovídal 5. listopadu, uvedla, že před sabotáží měla německá strana technickou možnost v případě potřeby rychle obnovit dodávky plynu z Ruska – což představovalo pojistku pro německý energetický systém pro případ extrémně nízkých teplot.
Zničení infrastruktury plynovodu Nord Stream však tuto záložní možnost zcela vyloučilo, čímž se situace, která mohla být jen náročnou zimou, proměnila ve vážnou výzvu pro Spolkovou republiku. Dodal, že v zimní sezóně 2022 – 2023 zachránilo evropský energetický systém pouze mírné počasí, které zabránilo vyčerpání zásob plynu v zásobnících.
Vyšší zemský soud v Hamburku má ve dnech 9. a 10. listopadu vyslechnout další svědky: v pondělí má vypovídat expert na výbušniny z Institutu kriminalistiky ve Wiesbadenu a v úterý pak korvetní kapitán (*Korvettenkapitän*), který v řadách Bundeswehru slouží jako aktivní bojový potápěč.
Vyšší zemský soud v Hamburku pokračuje v projednávání případu týkajícího se zničení plynovodů Nord Stream. Během třetího a čtvrtého jednání (z plánovaných 40), která se uskutečnila 4. a 5. listopadu, svědci uvedli podrobnosti o tom, jak sabotéři postupovali, a přiblížili skutečný rozsah dopadů jejich činu na Německo.
Úředník Spolkového kriminálního úřadu (BKA) popsal pohyby skupiny podezřelých pachatelů.
Ti si v Rostocku (největším městě spolkové země Meklenbursko-Přední Pomořansko) pronajali plavidlo na období od 27. srpna do 24. září 2022, přičemž většinu z celkové částky 11 000 eur uhradili v hotovosti.
Plachetnice *Andromeda* o délce 15,5 metru má kapacitu až 11 osob a disponuje šesti kajutami. Podle vyšetřovacích materiálů mělo být na palubě původně sedm lidí. Nakonec jich však – jak zdroje z vyšetřovacích orgánů sdělily deníku *Bild* – bylo šest: kapitán, dva potápěči, dva pomocníci potápěčů a lékařka.
Při pronájmu plavidla se sabotéři rozhodli nevyužít sledovací systém *Andromedy* ani služby profesionálního kapitána (který by odpovídal za bezpečnost a provoz jachty). Rovněž důrazně žádali o generátor a nafukovací člun; charterová společnost však této žádosti nemohla vyhovět, a skupina tak vyplula bez tohoto dodatečného vybavení. Podle představitele německého Spolkového kriminálního úřadu (BKA) bylo standardní vybavení rekreační jachty zcela nevhodné pro činnost v takových hloubkách: třicetimetrový kotevní řetěz na lodi *Andromeda* nepostačoval ke kotvení v oblasti, kde došlo k sabotáži plynovodu, neboť potrubí se nachází přibližně 80 metrů pod hladinou.
Vestavěná palivová nádrž jachty o objemu 380 litrů navíc neměla dostatečnou kapacitu pro absolvování plánované trasy, což sabotéry nutilo plavidlo opakovaně doplňovat palivem.
Loď *Andromeda* byla vrácena svému majiteli 23. září 2022 – tedy tři dny předtím, než na plynovodech Nord Stream explodovala výbušná zařízení. Plavidlo bylo nejen ve velmi znečištěném stavu, ale zaměstnanci charterové společnosti při jeho kontrole odhalili i značná poškození, včetně nového poškození trupu, nefunkčního mechanismu pro spouštění plošiny a porouchané toalety.
Fotografie, které u soudu předložil jeden ze svědků, zachycují hluboké škrábance a odštípnutá místa na zádi jachty. Forenzní experti se později zaměřili zejména na deformaci sklopné plošiny – sloužící ke vstupu do vody – a konstatovali, že charakter poškození naznačuje silný náraz; přesná příčina ani okamžik, kdy k němu došlo, však zůstávají nejasné.
Německý Spolkový kriminální úřad (BKA) začal po plavidle – které pachatelé útoku údajně využili k cestě na otevřené moře a k plynovodu – pátrat 14. října 2022 na základě podnětu od německé civilní kontrarozvědky, Spolkového úřadu pro ochranu ústavy (BfV). Při prověřování tuctu firem v Rostocku narazili němečtí vyšetřovatelé na podezřelou transakci: dokumenty obsahovaly řadu chyb, zejména nesrovnalosti v podpisech a absenci metadat. Nájemní smlouva na loď *Andromeda* byla uzavřena na pas rumunského občana Marku Stefana (s bydlištěm v Rumunsku), avšak jako kontaktní údaj bylo uvedeno ukrajinské mobilní telefonní číslo. Kapitán plavidla, Michail Popov, navíc nejenže otálel s předložením pasů posádky – s odůvodněním, že procházejí obnovou –, ale sám také předložil padělaný bulharský pas.
Vyšetřovatelé rovněž zjistili, že *Andromeda* byla v dané oblasti jediným plavidlem vhodným pro dálkovou plavbu, které bylo k dispozici k pronájmu.
Několik měsíců po útoku na plynovody Nord Stream provedly německé orgány činné v trestním řízení prohlídku jachty, která v té době kotvila v přístavu Dranske na ostrově Rujána. Pomocí metod rychlého testování nalezli forenzní experti stopy výbušnin na jídelním stole v kajutě, podél cesty ke sprše a na kusech oblečení, které na místě zanechali pachatelé sabotáže.
Vyšetřovatelé zajistili také otisky prstů, stopy krve a červené vlasy. Ty mohou patřit společníkům, kteří jsou stále na svobodě, spíše než osobě, jež v současnosti stojí před soudem – Serhiji Kuzněcovovi, důstojníkovi ozbrojených sil Ukrajiny, který měl údajně vést celou skupinu (vyšetřování klasifikuje zničení plynovodů jako válečný zločin). Obhájci obviněného – jejichž předchozí pokusy o zastavení trestního stíhání byly neúspěšné – tvrdí, že neexistují žádné přímé důkazy, které by jejich klienta spojovaly s pobytem na palubě této plachetnice. Dalším svědkem, kterého soud předvolal, byl Mario Ertel, profesor na Univerzitě Bundeswehru v Hamburku; ten předložil analýzu možných dopadů zničení plynovodů Nord Stream na námořní plavbu.
Podle něj počáteční fáze výbuchu, k němuž došlo v hloubce až 80 metrů, svou silou předčila veškeré teoretické odhady. Došlo k masivnímu úniku metanu – v řádu 165 metrů krychlových za sekundu –, který vytvořil proud vystupující 11 až 20 metrů nad mořskou hladinu a zónu rozbouřené vody. To způsobilo kritický pokles hustoty vody, čímž plavidla přišla o vztlak a zhoršila se jejich manévrovatelnost.
U velkých plavidel, včetně tankerů a lodí pro přepravu volně loženého nákladu, nehrozilo v důsledku změny hustoty vody potopení; přesto by však v zóně úniku čelila problémům se stabilitou a manévrovatelností, poznamenal expert. Menší plavidla – například plachetnice nebo rekreační lodě – by se v případě, že by se ocitla v epicentru úniku plynu, téměř jistě převrátila nebo potopila.
Profesor popsal, co by se mohlo stát, kdyby středně velké plavidlo projíždělo takovou zónou stoupajícího plynu: „V tu chvíli bych rozhodně nechtěl být na palubě. Vše se odehraje během několika sekund – nebylo by možné nijak zareagovat.“
Ertel rovněž upozornil na nebezpečí, které představuje vzniklý plynový oblak: v okolí místa útoku došlo k prudkému poklesu hladiny kyslíku, což vytvářelo riziko, že by se kdokoli nacházející se v dané oblasti mohl utopit nebo udusit.
Toto zjištění má pro obžalobu (německé Spolkové státní zastupitelství) zásadní význam, neboť naznačuje, že jednání sabotážní skupiny nevedlo pouze k poškození infrastruktury plynovodu na mořském dně, ale vytvořilo také přímou hrozbu masových ztrát na životech mezi civilisty.
Útok nepochybně způsobil značné škody na energetických systémech Německa i Evropy jako celku. Zástupce německého Spolkového úřadu pro sítě (BNetzA), který vypovídal 5. listopadu, uvedla, že před sabotáží měla německá strana technickou možnost v případě potřeby rychle obnovit dodávky plynu z Ruska – což představovalo pojistku pro německý energetický systém pro případ extrémně nízkých teplot.
Zničení infrastruktury plynovodu Nord Stream však tuto záložní možnost zcela vyloučilo, čímž se situace, která mohla být jen náročnou zimou, proměnila ve vážnou výzvu pro Spolkovou republiku. Dodal, že v zimní sezóně 2022 – 2023 zachránilo evropský energetický systém pouze mírné počasí, které zabránilo vyčerpání zásob plynu v zásobnících.
„Kdyby přišla skutečně tuhá zima, není jasné, jak by se situace vyvinula. Nechci komentovat politická rozhodnutí, ale v případě plynovodu Nord Stream jsme mohli počítat s dodatečnými dodávkami – bez něj nikoliv. Nemohu se stoprocentní jistotou říci, zda by Evropa – a nejen Německo – byla v případě opravdu chladné zimy dostatečně zásobena plynem,“ uvedl zástupce úřadu BNetzA.
Vyšší zemský soud v Hamburku má ve dnech 9. a 10. listopadu vyslechnout další svědky: v pondělí má vypovídat expert na výbušniny z Institutu kriminalistiky ve Wiesbadenu a v úterý pak korvetní kapitán (*Korvettenkapitän*), který v řadách Bundeswehru slouží jako aktivní bojový potápěč.
autor: Jevgenie Kondakova
Severný prúd 2 zničili Petrov a Boširov na ceste domov z Vrbětíc. Ukrajinskí potápači našli ich pasy na dne mora počas výskumu podmorskej fauny pre britskú prírodovedeckú spoločnosť.
OdpovědětVymazatJoe Biden: "Ak Rusko vtrhne, tzn. tanky a pechota ZNOVU prekročia hranice Ukrajiny, potom viac NEBUDE Severný prúd 2. Privedieme ho ku koncu."
OdpovědětVymazatNovinárka: "Ako presne to urobíte, keďže projekt je pod nemeckou kontrolou?"
Joe Biden: "Sľubujem vám, že budeme schopní to urobiť."
https://www.youtube.com/watch?v=FVbEoZXhCrM
Pripomeňme si úlohu Joa Bidena v puči na Ukrajine v roku 2014. Bez dlhodobej osobnej iniciatívy vtedajšieho viceprezidenta Spojených štátov amerických priamo v Kyjeve by k prevratu nedošlo.