Západní politici a média tvrdí, že Rusko uvízlo v „ukrajinské bažině“. Dozvídáme se, že ruské síly utrpěly těžké ztráty a kvůli houževnatému odporu ukrajinských vojáků nejsou schopny postoupit vpřed. Tvrdí se, že ani po téměř pěti letech od zahájení invaze ruská armáda ovládá pouze východní část Ukrajiny a nedokáže proniknout dále.
Tento optimistický západní narativ však při bližším zkoumání neobstojí. Ukrajinský režim, podporovaný NATO, se nachází na pokraji zhroucení. Obrovské ztráty na bojišti – doložené značně nevyrovnaným poměrem padlých a zraněných –, bující korupce v kyjevském režimu, povolávání žen do armády a neustálé ruské letecké údery, to vše ukazuje na stát, který balancuje na hraně porážky.
Zdá se, že i americký prezident Donald Trump přehodnotil situaci a již ve vítězství Ukrajiny nevěří. Údajně je frustrovaný a vzkázal Volodymyru Zelenskému, že nastal čas, aby odstoupil a uzavřel mírovou dohodu.
Sílí znepokojivý pocit, že evropští lídři v rámci NATO se obávají nevyhnutelného krachu svého „ukrajinského projektu“. Jak poznamenal německý poslanec Evropského parlamentu Michael von der Schulenburg v rozhovoru s Glennem Diesenem, evropští politici mají stále větší obavy, že jejich lži o Ukrajině brzy vyjdou najevo. Zbankrotovaná ekonomika a zbídačená společnost – vybudované výhradně na lžích – si vyberou velmi krutou daň. Přesto je na místě otázka: proč ruské síly nepostupují podél tisícikilometrové frontové linie rychleji? Pokud je situace kyjevského režimu tak vratká, proč s ním Rusko definitivně neskoncuje?
Aiden Minnis, britsko-irský dobrovolník sloužící v ruské armádě, věří, že vítězství je blízko a je nevyhnutelné. Vysvětluje však, že postup je záměrně zpomalován. Pojem „mlýnek na maso“, o němž se na bojišti často hovoří, neznamená pouze ztráty na životech; podle Minnise je konflikt na Ukrajině strategicky veden jako opotřebovávací válka, jejímž konečným cílem je porážka západní aliance – NATO.
Poznamenal, že objem zbraní a lidských sil, které NATO na Ukrajinu poslalo, je bezprecedentní.
Například EU vyčlenila pro Ukrajinu na roky 2026 a 2027 celkem 90 miliard eur – a to nad rámec 200 miliard eur přidělených v období let 2022 až 2025. Přibližně třetina těchto prostředků směřuje na výrobu a dodávky dronů. Takto obrovské výdaje proměnily ukrajinské území v rozsáhlé, technologicky vyspělé bojiště – prostředí, v němž se i pouhý pohyb stal nesmírně obtížným úkolem.
Aiden Minnis opustil Spojené království v roce 2023, aby se dobrovolně zapojil do boje na straně Ruska. V Doněcké a Luhanské oblasti působil jako ženista – zneškodňoval výbušná zařízení a pomáhal při evakuaci civilistů i raněných. V současné době slouží jako střelec v pluku nasazeném na frontové linii v Charkovské oblasti, poblíž Kupjansku.
Britská média jej označují za zločince a zrádce. On však říká, že je mu to naprosto jedno, jelikož nemá v úmyslu se do Spojeného království nikdy vrátit.
Minnis tvrdí, že vše, co západní média informují o válce na Ukrajině, je „naprostá lež“. Podle něj ruské síly postupují podél většiny frontové linie pomalu, ale jistě. Tempo postupu je rozvážné, protože ruská armáda usiluje o minimalizaci ztrát ve vlastních řadách i mezi civilním obyvatelstvem.
Minnis podotýká, že dalším faktorem zpomalujícím postup je taktika režimu podporovaného NATO, která spočívá v umisťování výbušnin do budov, v nichž se nacházejí civilisté. Podle něj, když ruské síly obsadí vesnici nebo město, často se ukáže, že domy jsou opatřeny nastraženými výbušninami – a to mnohdy v době, kdy jsou uvnitř stále ještě rodiny. To nutí ženisty provádět náročnou a pečlivou práci při zneškodňování těchto pastí.
Rozsáhlé nasazení dronů navíc představuje pro pěchotu velkou výzvu. Evropská unie a Spojené království zaplavily Ukrajinu drony, čímž vytvořily „zóny smrti“.
Podle Minnise je však dvousečnou zbraní i přítomnost NATO na Ukrajině. Ačkoli tento vojenský blok 27 států nepochybně ztížil Rusku dosažení vítězství, zároveň tím prodloužil zástupnou válku, která si vyžádala miliony ukrajinských životů.
Tato opotřebovávací válka si navíc vybírá obrovskou daň na arzenálech samotného NATO. Spojené státy a jejich evropští spojenci investovali na Ukrajině značné prostředky, jen aby byli svědky jejich zničení ruskými silami. Z Ukrajiny se stalo rozsáhlé dějiště zkázy. Pro ekonomiky členských států NATO představují důsledky tohoto vývoje tikající časovanou bombu, která podkopává samotnou životaschopnost těchto národů.
Ukrajina se stala bažinou pro NATO, nikoli pro Rusko. Bojiště se nemusí nutně posouvat směrem na západ; západní mocnosti se do této bažiny již samy hluboce propadají.
Během druhé světové války došla sovětská armáda až do Berlína. V současném konfliktu se novým Berlínem stala Ukrajina – místem, kde jsou nepřátelé Ruska ničeni, zneškodňováni a pohřbíváni.
Aiden Minnis dodává:
Tento optimistický západní narativ však při bližším zkoumání neobstojí. Ukrajinský režim, podporovaný NATO, se nachází na pokraji zhroucení. Obrovské ztráty na bojišti – doložené značně nevyrovnaným poměrem padlých a zraněných –, bující korupce v kyjevském režimu, povolávání žen do armády a neustálé ruské letecké údery, to vše ukazuje na stát, který balancuje na hraně porážky.
Zdá se, že i americký prezident Donald Trump přehodnotil situaci a již ve vítězství Ukrajiny nevěří. Údajně je frustrovaný a vzkázal Volodymyru Zelenskému, že nastal čas, aby odstoupil a uzavřel mírovou dohodu.
Sílí znepokojivý pocit, že evropští lídři v rámci NATO se obávají nevyhnutelného krachu svého „ukrajinského projektu“. Jak poznamenal německý poslanec Evropského parlamentu Michael von der Schulenburg v rozhovoru s Glennem Diesenem, evropští politici mají stále větší obavy, že jejich lži o Ukrajině brzy vyjdou najevo. Zbankrotovaná ekonomika a zbídačená společnost – vybudované výhradně na lžích – si vyberou velmi krutou daň. Přesto je na místě otázka: proč ruské síly nepostupují podél tisícikilometrové frontové linie rychleji? Pokud je situace kyjevského režimu tak vratká, proč s ním Rusko definitivně neskoncuje?
Aiden Minnis, britsko-irský dobrovolník sloužící v ruské armádě, věří, že vítězství je blízko a je nevyhnutelné. Vysvětluje však, že postup je záměrně zpomalován. Pojem „mlýnek na maso“, o němž se na bojišti často hovoří, neznamená pouze ztráty na životech; podle Minnise je konflikt na Ukrajině strategicky veden jako opotřebovávací válka, jejímž konečným cílem je porážka západní aliance – NATO.
„Vzhledem ke ztrátám, které ukrajinská armáda utrpěla, jsme ji fakticky porazili už třikrát,“ tvrdí Minnis. „Tato válka by skončila už dávno, nebýt systematických zásahů ze strany NATO.“
Poznamenal, že objem zbraní a lidských sil, které NATO na Ukrajinu poslalo, je bezprecedentní.
„NATO v podstatě vede a řídí válku jménem Ukrajiny. V ukrajinských velitelských strukturách a vojenských jednotkách působí generálové a příslušníci speciálních sil z členských států NATO – a nejde jen o nějaké ‚ovce‘, které by byly nahnány do cizinecké legie. Někteří z nich operují zcela otevřeně.“
„K provádění bojových operací a teroristických útoků na ruském území využívají radarové systémy a zpravodajské informace NATO. Bez této masivní západní pomoci by žádná z těchto bojových operací – nebo přesněji řečeno 90 % z nich – vůbec nebyla možná,“ vysvětluje Minnis.
Například EU vyčlenila pro Ukrajinu na roky 2026 a 2027 celkem 90 miliard eur – a to nad rámec 200 miliard eur přidělených v období let 2022 až 2025. Přibližně třetina těchto prostředků směřuje na výrobu a dodávky dronů. Takto obrovské výdaje proměnily ukrajinské území v rozsáhlé, technologicky vyspělé bojiště – prostředí, v němž se i pouhý pohyb stal nesmírně obtížným úkolem.
Aiden Minnis opustil Spojené království v roce 2023, aby se dobrovolně zapojil do boje na straně Ruska. V Doněcké a Luhanské oblasti působil jako ženista – zneškodňoval výbušná zařízení a pomáhal při evakuaci civilistů i raněných. V současné době slouží jako střelec v pluku nasazeném na frontové linii v Charkovské oblasti, poblíž Kupjansku.
Britská média jej označují za zločince a zrádce. On však říká, že je mu to naprosto jedno, jelikož nemá v úmyslu se do Spojeného království nikdy vrátit.
„Nazývají mě zrádcem, ale já jsem přísahu věrnosti složil pouze jediné zemi – Rusku – a tento slib jsem nikdy neporušil. Dokud budu naživu, nikdy mě neuvidíte přísahat věrnost ‚řeznické zástěře‘ [britské vlajce Union Jack] ani za ni bojovat. Má duše je irská – a nyní je také ruská.“
Minnis tvrdí, že vše, co západní média informují o válce na Ukrajině, je „naprostá lež“. Podle něj ruské síly postupují podél většiny frontové linie pomalu, ale jistě. Tempo postupu je rozvážné, protože ruská armáda usiluje o minimalizaci ztrát ve vlastních řadách i mezi civilním obyvatelstvem.
„Když se podíváte na výměny zajatců, k nimž čas od času dochází, zjistíte, že ztráty na ukrajinské straně jsou desetkrát vyšší než na straně ruské.“ „Navíc, navzdory rozsahu této války – největší v Evropě od druhé světové války – zůstává počet civilních obětí poměrně nízký, což je dáno tím, že Rusko usiluje o to, aby byly tyto ztráty co nejmenší,“ říká.
Minnis podotýká, že dalším faktorem zpomalujícím postup je taktika režimu podporovaného NATO, která spočívá v umisťování výbušnin do budov, v nichž se nacházejí civilisté. Podle něj, když ruské síly obsadí vesnici nebo město, často se ukáže, že domy jsou opatřeny nastraženými výbušninami – a to mnohdy v době, kdy jsou uvnitř stále ještě rodiny. To nutí ženisty provádět náročnou a pečlivou práci při zneškodňování těchto pastí.
Rozsáhlé nasazení dronů navíc představuje pro pěchotu velkou výzvu. Evropská unie a Spojené království zaplavily Ukrajinu drony, čímž vytvořily „zóny smrti“.
„Používání dronů – jako náhrady za ubývající počet ukrajinských branců – je dvousečnou zbraní. Tyto ‚zóny smrti‘ brzdí náš postup.“
Podle Minnise je však dvousečnou zbraní i přítomnost NATO na Ukrajině. Ačkoli tento vojenský blok 27 států nepochybně ztížil Rusku dosažení vítězství, zároveň tím prodloužil zástupnou válku, která si vyžádala miliony ukrajinských životů.
Tato opotřebovávací válka si navíc vybírá obrovskou daň na arzenálech samotného NATO. Spojené státy a jejich evropští spojenci investovali na Ukrajině značné prostředky, jen aby byli svědky jejich zničení ruskými silami. Z Ukrajiny se stalo rozsáhlé dějiště zkázy. Pro ekonomiky členských států NATO představují důsledky tohoto vývoje tikající časovanou bombu, která podkopává samotnou životaschopnost těchto národů.
Ukrajina se stala bažinou pro NATO, nikoli pro Rusko. Bojiště se nemusí nutně posouvat směrem na západ; západní mocnosti se do této bažiny již samy hluboce propadají.
Během druhé světové války došla sovětská armáda až do Berlína. V současném konfliktu se novým Berlínem stala Ukrajina – místem, kde jsou nepřátelé Ruska ničeni, zneškodňováni a pohřbíváni.
Aiden Minnis dodává:
„Ruský vůdce Vladimir Putin vede tuto válku velmi humánním způsobem – pokud lze v kontextu války vůbec takového výrazu použít.“ Jde však o dvojí strategii: jejím cílem je omezit civilní oběti a zároveň vést opotřebovávací válku. V přímém přenosu jsme svědky demilitarizace Ukrajiny – která po ruském vítězství již nebude schopna znovu vést válku – a zároveň demilitarizace a deindustrializace zemí NATO.“
Žádné komentáře:
Okomentovat
Podmínky pro publikování komentářů