Jak tvrdí zasvěcení, mnoho problémů našeho současného života souvisí s tím, že neznáme své poslání, své cíle a úkoly v tomto životě, a proto ho trávíme bezúčelnou a zbytečnou a často i škodlivou pro nás i naše okolí honbou za přeludy falešného systému hodnot, který nám vnucuje světový parazitický systém. A pro udržení tohoto systému jednotlivé jeho prvky dělají vše pro to, abychom v intenzivním rytmu každodenního života neměli ani čas zamyslet se nad tak naléhavými otázkami: proč žijeme a proč jsme tady? Co děláme v tomto světě fyzické reality? Opravdu je naším jediným posláním celý život dřít pro parazitický systém jen kvůli hromadě hadrů a cetek, nových aut a gadgetů, vil a jachet? A přitom pro mnohé to i přes každodenní tvrdou práci stejně bude nad jejich síly.
Proč nás tedy někdy na naší životní cestě pronásledují neštěstí a neúspěchy? Proč se navzdory každodennímu shonu štěstí od nás stále více vzdaluje? Zasvěcení tvrdí, že je to proto, že nenásledujeme své poslání. Ale jak se o něm může dozvědět obyčejný člověk, kterému se již při narození služebníci temnoty snaží vymazat paměť o předchozích životech a posmrtné zkušenosti existence mezi fyzickými vtěleními, stejně jako o karmických úkolech stanovených v současném vtělení? Aby člověk našel své poslání, šamani například navrhují podniknout šamanskou cestu vědomí do světů šamanské reality, kde nám duchovní pomocníci, spojenci a učitelé mohou pomoci tuto informaci obnovit.
O tom píše dědičný sibiřský šaman Bachrach ve své „Velké knize šamanských praktik“:
Proč nás tedy někdy na naší životní cestě pronásledují neštěstí a neúspěchy? Proč se navzdory každodennímu shonu štěstí od nás stále více vzdaluje? Zasvěcení tvrdí, že je to proto, že nenásledujeme své poslání. Ale jak se o něm může dozvědět obyčejný člověk, kterému se již při narození služebníci temnoty snaží vymazat paměť o předchozích životech a posmrtné zkušenosti existence mezi fyzickými vtěleními, stejně jako o karmických úkolech stanovených v současném vtělení? Aby člověk našel své poslání, šamani například navrhují podniknout šamanskou cestu vědomí do světů šamanské reality, kde nám duchovní pomocníci, spojenci a učitelé mohou pomoci tuto informaci obnovit.
O tom píše dědičný sibiřský šaman Bachrach ve své „Velké knize šamanských praktik“:
„Jste spokojeni se svým osudem? Bohužel, málokdo může odpovědět „ano“. Důvodů je několik:
- buď člověk nezná smysl svého života a poslání;
- nebo se svému poslání brání;
- nebo dělá chyby, když v osudových situacích nevolí nejlepší rozhodnutí, protože si nevěří, omezuje se ve výběru a příliš se spoléhá na názor jiných lidí.
Každý člověk má své poslání. A každého z nás osud tak či onak vede cestou jeho naplnění. Ale jsou lidé, kteří nechtějí následovat osud, brání se mu. Důvodem je nevědomost. Je třeba umět vidět znamení osudu, která vás vedou po cestě, jež je pro vás určena. A není třeba se jim bránit.
Osud není totéž co předurčení. Přesněji řečeno lze říci, že tomu, kdo následuje svůj osud, je předurčen ten nejšťastnější život. A v rámci tohoto osudu má téměř neomezenou svobodu. To znamená, že podle svého přání může žít skromně nebo bohatě, osaměle nebo obklopen velkým množstvím blízkých lidí, ve městě nebo na vesnici, v jakékoli zemi světa. Hlavní je plnit své určení a všechny cesty, všechny možnosti budou pro vás otevřené.
Pokud následujete své poslání, znamená to, že ve vašem životě je vše víceméně hladké a šťastné. Samozřejmě, nikdo není pojištěn proti chybám, proti nesprávné volbě. Proto i v životě člověka, který žije smysluplně a následuje své poslání, se vyskytují problémy a nepříjemnosti. Ale v tomto případě je mnohem snazší je odstranit než u toho, kdo žije nevědomě a nenásleduje svůj šťastný osud.
Proto je nejdůležitější podmínkou pro nalezení šťastného osudu následovat své poslání. Všimněte si: není pozdě ho najít v žádném věku! I několik let, i rok – i měsíc následování cesty, která je vám předurčena, z vás udělá šťastného člověka a dá vašemu životu zcela nový smysl. Proto je nutné práci na řízení osudu začít s vyjasněním svého poslání.
- nebo se svému poslání brání;
- nebo dělá chyby, když v osudových situacích nevolí nejlepší rozhodnutí, protože si nevěří, omezuje se ve výběru a příliš se spoléhá na názor jiných lidí.
Každý člověk má své poslání. A každého z nás osud tak či onak vede cestou jeho naplnění. Ale jsou lidé, kteří nechtějí následovat osud, brání se mu. Důvodem je nevědomost. Je třeba umět vidět znamení osudu, která vás vedou po cestě, jež je pro vás určena. A není třeba se jim bránit.
Osud není totéž co předurčení. Přesněji řečeno lze říci, že tomu, kdo následuje svůj osud, je předurčen ten nejšťastnější život. A v rámci tohoto osudu má téměř neomezenou svobodu. To znamená, že podle svého přání může žít skromně nebo bohatě, osaměle nebo obklopen velkým množstvím blízkých lidí, ve městě nebo na vesnici, v jakékoli zemi světa. Hlavní je plnit své určení a všechny cesty, všechny možnosti budou pro vás otevřené.
Pokud následujete své poslání, znamená to, že ve vašem životě je vše víceméně hladké a šťastné. Samozřejmě, nikdo není pojištěn proti chybám, proti nesprávné volbě. Proto i v životě člověka, který žije smysluplně a následuje své poslání, se vyskytují problémy a nepříjemnosti. Ale v tomto případě je mnohem snazší je odstranit než u toho, kdo žije nevědomě a nenásleduje svůj šťastný osud.
Proto je nejdůležitější podmínkou pro nalezení šťastného osudu následovat své poslání. Všimněte si: není pozdě ho najít v žádném věku! I několik let, i rok – i měsíc následování cesty, která je vám předurčena, z vás udělá šťastného člověka a dá vašemu životu zcela nový smysl. Proto je nutné práci na řízení osudu začít s vyjasněním svého poslání.
No a pokud se bojíte šamanských cest, můžete se obrátit o pomoc na specialisty na regresivní hypnózu, kteří jsou schopni pomoci vašemu vědomí vrátit se do stavu „mezi životy“ a k okamžiku komunikace s učiteli a mentory, kteří s vámi byli v kontaktu před novým pozemským vtělením. Tyto praktiky velmi dobře popisuje americký hypnoterapeut M. Newton. Existuje však ještě jeden způsob, jak zjistit své poslání, ale vyžaduje čas a trpělivost a je přímo spojen s probuzením a rozvojem intuice, která je hlasem našeho vyššího „já“.
Naše vyšší „já“, na rozdíl od nás, si je plně vědomo našich cílů, úkolů a poslání v tomto životě. A proto, při určité úrovni rozvoje intuice, můžeme tuto informaci získat ve formě okamžitého prozření nebo jasného snu-obrazu, či ve formě „náhodně“ zaslechnuté hlasové informace. To vše závisí na způsobu, kterým vám vaše vyšší „Já“ dá odpověď na vaši otázku. Ale k tomu je nejprve třeba požádat naše vyšší „Já“, aby nám poskytlo informace o našem určení. Stejným způsobem od něj můžeme získat i jakékoli jiné informace, které jsou našemu vědomí přístupné.
zdroj
Naše vyšší „já“, na rozdíl od nás, si je plně vědomo našich cílů, úkolů a poslání v tomto životě. A proto, při určité úrovni rozvoje intuice, můžeme tuto informaci získat ve formě okamžitého prozření nebo jasného snu-obrazu, či ve formě „náhodně“ zaslechnuté hlasové informace. To vše závisí na způsobu, kterým vám vaše vyšší „Já“ dá odpověď na vaši otázku. Ale k tomu je nejprve třeba požádat naše vyšší „Já“, aby nám poskytlo informace o našem určení. Stejným způsobem od něj můžeme získat i jakékoli jiné informace, které jsou našemu vědomí přístupné.
zdroj
Nevim proc bych si mel uvedomovat sve poslani. K cemu mi to ma byt dobre? Mam jinou zkusenost co je treba delat. A ze uz hodne dlouho slapu zemekouli.
OdpovědětVymazatZustat v kazde situaci klidny, byt zdvorily a skromny, pradomluvny a snazit se pomahat. Vedet, ze vas uspech nezalezi jen na vas jako spise na vasem chovani k druhym. Dobro a laska ke vsem a ke vsemu co delate. Musite byt v zivote aktivni a flexibilni. Nikdy neztracet nadeji v pomoc Vsemohouciho. Existuje prislovi - clovece pricin se a Pan Buh ti pomuze. Jako kluk jsem jeste zazil, jak se vesnicane pracujici na poli zdravili: 'Pomahej Pan Buh'! A oni odpovidali 'Dejz to Panbuh!'
Tohle všechno je jen jiný druh náboženství = příkazů.
VymazatA poslouchat příkazy "nadřízených" - opovažte se zpochybnit nařízení Boha (bohů)! Tak pro nevěřící se vymyslelo "poslání". a - jen momentální nápad - nejsou ta slova o "hledání našeho poslání" třeba jen odváděním pozornosti od hledání skutečných viníků veškerého zla kolem nás? Především válek za jediným účelem - majetek (peníze) + moc z nich plýnoucí?
Albi
Krásně a moudře napsané, tesat do kamene.
VymazatVše podepíšu a přitom souzním i s článkem. Hledání poslání neberu jako příkaz nadřízeného a zaujmutí jen poddajného postoje.
Beru to jako pobídku, objevit svůj potenciál a nejlepší verzi sám sebe a také inspiraci tvořit a život nepromarnit. Spoléhat se především na vlastní vědomí a nepodléhat módním trendům - to znamená nastavit správně svůj žebříček hodnot.
V článku je stejná myšlenka jako ve výstižném komentáři, jen slova byla jinak pochopena a každý si vytvořil svůj obraz.
Tam kde je Pán, tam sú aj otroci. Nezabúdajte na Sama Chalupku - "neprávosť je Pána mať, ba väčšia byť Pánom". Nikdy som nepochopil nelogické tvrdenie, že "všemocný Pán nás stvoril aby sme slúžili jeho vôli a jeho plánom". Všemocná bytosť totiž nepotrebuje nikoho a nič, lebo už všetko má. To len démonická bytosť potrebuje energiu svojich uctievateľov a preto im hovorí: "nebudeš mať iných okrem mňa". Alebo pripadá niekomu normálne, že stvoriteľ vytvorí živé bytosti na Zemi a potom jednej skupine povie: "vy ste vyvolení, choďte a podmaňte si tých ostatných"?
Vymazats0lar
Přesně!
VymazatTaké to říkám.
Většině to ale nedochází,protože "tak" jim to bylo řečeno a tak to "tak" berou.
Zamýšlet se nad významy slov a vět není čas.
( Pokud se něco stane normou,pak je to normální - pro většinu ).
Obrázek mne zaujal ba přímo nadchl, a řekl jsem si "tyto otázky by mělo vidět každé malé dítě a připomínat si je celý život". Proč? Protože podle mého názoru přesně to plácání se ve vyšperkovaném systému "hodnot" odvádí všechny lidi od základní otázky: Proč jsem tady a co je dobré dělat, a co je dobré nedělat. Nebo prostěji "jak být šťastný".
OdpovědětVymazatAle článek co mě maličko navádí spojit se s bůhvíkým a nechat se od něho vést... ten už mi tolik radosti neudělal ;-)
Klást si tyto otázky je skvělé a podle mne navýsost potřebné. Nechat si na ně odpovídat od někoho kdo mi z jiného světa řekne co mám dělat je podle mne nezodpovědné a nebezpečné.
Všechno co potřebujeme k nalezení odpovědi máme v sobě - srdce a rozum - a oči abysme viděli co se kolem nás skutečně děje.
Buďte zdrávi i v této pohnuté době, Alchy
Rozum a cit.
VymazatKdo máš uši k slyšení,slyš; kdo máš oči k vidění,zři.
:-)
Přidám se k pochybovačům... I já mám divný pocit z toho názvosloví (Pán, jeho vůle, služba, atd..) a to už pár let. V poslední době se k tomu přidalo tohle: Bůh stvořil člověka s neutuchající touhou po Lásce, souznění, přijetí, přátelství, citu... I když jsme unavení, obouchaní životem, naštvaní.. tak tohle v nás je pořád, někdo si to uvědomuje, někdo po tom touží podvědomě. Je to pro nás jako dýchat vzduch - nedokážeme se bez toho obejít.
OdpovědětVymazatA přitom...
Jsme opakovaně stavěni do situací, kdy se děje pravý opak. Maminky přicházejí o (ne)narozené děti, ženy i muži se setkávají s bolestivou zradou toho, koho upřímně milují, lidé strádají hlady, ve válkách, jsou svědky tak strašlivých věcí, že v nich to božské málem umře.. A jsme "učeni", že to máme všechno přijímat, nedotčeni emocí, bez lítosti, vědomi si toho, že je to "vyšší plán".
Tedy - bytost z celé existence toužící po vsem krásném a vznešeném je zároveň "školena" v tom, že na tom vlastně vůbec nezáleží a má se radovat i po krk v utrpení, protože jen tak postoupí na další úroveň poznání a rozvoje.