Proč Vatikán upálil Jana Husa?

Jednou z nejvýraznějších kapitol násilného katolicizování Evropy je koncil v Kostnici (1414 – 1418), který se konal v době rozkolu latinské církve s cílem ukončit jej a sjednotit celou západní křesťanskou církev pod vládou jediného papeže. Právě na tomto koncilu byl zvolen papež Martin V., s nímž začalo upalování takzvaných „kacířů“, kteří neuznávali papežské reformy a samotného papeže jako „zástupce Boha na Zemi“. Mimochodem, právě tato hereze papismu nebyla nikdy uznána východní křesťanskou církví.

Kdo tedy ve skutečnosti byli ti, které římská církev latinského ritu  prohlásila  za „kacíře“?  Pokud věříme oficiální historii, na jejíž přepisování a falšování se právě podílel Vatikán, byli to výhradně čarodějové a čarodějnice – služebníci temných sil. V poslední době se však objevuje stále více důkazů, že pod záminkou boje proti „kacířům“ a „čarodějnictví“ byla zničena védská společnost rané Evropy, stejně jako křesťané, kteří nedokázali přijmout kacířství samotného papežství.

A není vůbec náhodou, že právě na tomto koncilu latinská církev, která se tehdy ještě nenazývala „katolickou“, přijala rozhodnutí o potrestání Jana Husa, který byl následně upálen spolu se všemi svými spisy. V důsledku toho pak v Evropě vypukly husitské války. Později byli podobně  spolu se všemi svými knihami upáleni i další „kacíři“, kteří nepodporovali vatikánskou verzi historie a neprosazovali vatikánskou herezi.

O tom se lze dočíst v knize „Jak a proč se písma stávají „posvátnými“?“ vydavatelství „Konceptual“:

„Lze říci, že na koncilu v Kostnici v letech 1414 – 1418 došlo ke sjednocení římskokatolických církví do jedné organizace. Ačkoli koncil nevyřešil všechny úkoly, již tato sjednocená organizace ukázala, co se stane s těmi, kteří se nepodřídí jejím rozhodnutím. Právě s takovým hříchem před Bohem začala svou činnost latinská sjednocená církev, která byla později pojmenována „katolická“, zřejmě od slova „kat".

O Janovi Husovi není známo vše, natož o tom, jaké náboženské učení hájil. Jsou však známy některé body tohoto učení:

- Nelze slepě poslouchat církev, ale je třeba myslet samostatně.

- Moc, která porušuje Boží přikázání, nemůže být Jím uznána.

- Každý člověk je přímo spojen s Bohem bez jakýchkoli prostředníků, proto není církev jako prostředník mezi člověkem a Bohem potřebná.

- Zpověď je násilím na svědomí, a proto stačí vnitřní lítost člověka před Bohem.

- Je nutné přeložit Bibli z tradiční latiny do národních jazyků.

Jaké křesťanství tedy Jan Hus kázal? Nepřímo o tom vypovídá skutečnost, že na pomoc husitům, kteří se bránili proti křižákům papeže římského, „přišla jednotka  z  řad  pravoslavných poddaných Velkého knížectví litevského, kteří bojovali proti katolizaci své země. Osm let spolu s tábority bojovali proti polským, německým a maďarským vojskům. Zdá se, že pravoslavní pomáhali pravoslavným v boji proti latinské církvi.

Takový byl ve skutečnosti Jan Hus! A kým ve skutečnosti jsou ti, kteří se ve jménu Krista samozvaně prohlásili za „Boží zástupce na Zemi“, provedli totální přepisování historie a likvidaci jinak smýšlejících, stejně jako písemných zdrojů a knih, které odporovaly herezi papežství a verzi historie vymyšlené Vatikánem? Nejsou snad „inkvizice“, masakry křesťanů jiných vyznání a védského obyvatelstva, stejně jako „křížové výpravy“ ve skutečnosti krvavými lidskými obětmi planetárnímu démonu temnoty? Témuž „bohu společnému s Židy“, o kterém Vatikán již nyní otevřeně hovoří po II. vatikánském koncilu, když uznal nad sebou nadvládu „bohem vyvoleného národa“?

Proč tedy současná „věrchuška“ RPC udržuje tak úzké kontakty s těmi, které svatí otcové východního křesťanství vždy nazývali „papežskou herezí“, a odmítá přijmout reformy, které vnucuje nikoli křesťanský, ale židovsko-křesťanský Vatikán, který již neskrývá svou luciferiánskou podstatu?

zdroj