Zima, sníh, mráz, sáňkování, hokej, lyžování, klouzačky. To vše je tak pevně součástí našeho života v zimě, že je pro nás někdy těžké si představit, že by to mohlo být jinak. A pokud v zimě začne pršet, okamžitě pociťujeme nepohodlí.
 |
| Zimní radovánky |
Je pochopitelné, že období globálních změn bylo vždy těžší než období stability. Smutné duševní rozpoložení mnoha lidí způsobené zimním deštěm může být také ozvěnou nedávné tragédie minulosti. Ale není to přesně tak.
Pro nikoho není tajemstvím, že v naší době asi polovina obyvatel Země za celý život neviděla sníh, léto je u nich po celý rok a je to pro ně naprosto přirozená situace. Ale položme si otázku, byla vždy zima? Nebo tomu bylo vždycky tak, jak to známe - se sněhem a mrazem? A co když vám řeknu, že docela nedávno, jen před 200 lety většina obyvatel naší země sníh a mráz neznala? Léto pro ně bylo jediným obdobím v roce.
Samozřejmě se dá hodně polemizovat o tom, zda došlo ke změně klimatu nebo ne, ale na rozdíl od všeobecného přesvědčení se pravda nerodí ve sporu. Akademická věda fakt změny klimatu v minulosti nepopírá, byť tuto událost posouvá do starověku. Pojďme si však rozebrat fakta, která máme, a vyvodit střízlivé závěry.
Úplně prvním a dosti závažným argumentem jsou sochy a obrazy minulosti, na kterých jsou postavy vyobrazeny v lehkých letních šatech, v tunikách, sandálech a na vozech a neznám jedinou starou sochu, na které by byla postava zvěčněna v kožichu, s lyžemi nebo sáněmi, nebo alespoň v kabátu. Přitom, když se podíváte na sochy 20. století, uvidíte postavy oblečené do rozpoznatelných kabátů nebo i krátkých kožichů.
Samozřejmě, můžete říci, že za starých časů byla móda jiná, ale podívejme se na módu dvacátého století. Vidíme bundy, čepice, klobouky.
 |
| Móda z poloviny 20. stol. |
Na ukázkách módy 17. - 18. století vidíme totéž, jen s malými rozdíly - kabáty, klobouky, čepice.
 |
| Móda 17. století |
Nějak to nesouhlasí: ve 20. století jsou sochy zobrazovány v oděvu podle módy 20. století a v 17. - 18. století jsou sochy v lehkých tunikách, zatímco podle tehdejší módy se oblečení v podstatě nelišilo od dnešního. Přátelé, pokud někdo viděl antickou sochu v kožichu, kabátu a čepici s klapkami na uši, nebo na saních a ne na voze, napište o ní prosím do komentářů.
Druhým argumentem jsou přestavby chrámů na teplé. Ale netýká se to jen náboženských staveb. Dochovalo se mnoho budov, jejichž provoz nebyl v zimním období zajištěn. O úpravách chrámových budov bylo na Youtube kanálu „Neoficiální historie“ zveřejněno už více než 40 filmů, na našem webu je také mnoho článků, ve kterých je toto téma rozebráno na konkrétních příkladech. Proto nyní, abych se neopakoval, to vezmu zkrátka.
Během přestavby se v cihlových zdech starých budov dodatečně probourávaly komínové kanály pro zajištění vytápění a byly také zhotoveny šikmé střechy. (Psali jsme o tom i v souvislost s Jekatěrinským palácem) Tyto pozůstatky po komínech jsou velmi dobře viditelné například na opuštěných kostelech. A pokud s vybouranými komíny pro kamna je vše víceméně jasné, pak šikmé střechy chci trochu vysvětlit. K ochraně před deštěm totiž stačí plochá střecha s minimálním sklonem k odtoku vody. Šikmá střecha ve své obvyklé podobě je však nutná, aby se na ní nehromadil sníh, protože mokrý sníh může být hodně těžký a střecha by se mohla propadnout.
Srovnání s moderními pětipodlažními budovami není vhodné, protože plochá střecha dnešních budov je tvořena vyztuženými železobetonovými deskami. Tato konstrukce je mnohem složitější a dražší než šikmá střecha, která je vyrobena z trámů a jednoduchých prken. A protože se drážky pro šikmou střechu dodatečně vysekávaly do již hotové stěny, je jasné, že původně se šikmou střechou projekty vůbec nepočítaly, stejně jako s vytápěním kamny. Proč to v žádném případě nesouvisí s opomenutím stavitelů, podrobně analyzujeme v každém článku o chrámech.
Konečně třetím argumentem pro změnu klimatu jsou nerostné suroviny na severu, přesněji ropa a plyn. Existují různé teorie o původu ropy a plynu na severu, ale nejsnazší způsob, jak získat metan, je rozklad organické hmoty, tedy rozpad toho, co bývalo živé. Při přirozeném rozpadu organické hmoty může metan vznikat doslova za pár dní a vzhledem k tomu, že na severu je plynu hodně, lze si představit, kolik tam kdysi organické hmoty muselo být.
Je nemyslitelné, že by tolik organické hmoty narostlo v permafrostu, což znamená, že klima v této oblasti muselo být v minulosti výrazně teplejší. Vědci nám samozřejmě budou vyprávět o milionech let, které uplynuly od změny klimatu, nebo o tom, že Západosibiřská deska se za tyto miliony let plazila na sever takříkajíc sama. Nicméně opakuji, plyn z organické hmoty se začíná uvolňovat už po pár dnech, to nevyžaduje miliony let. Navíc v permafrostu organická hmota nemůže hnít a tím pádem se ani nebude uvolňovat plyn. Znamená to tedy, že plyn vznikal ještě předtím, než vše zamrzlo, což vlastně potvrzuje naši verzi kataklyzmatu, kterou uvádíme v článku „Byla povodeň? A co kyselé deště?"
Abychom pochopili, jak fungují klimatické zóny, musíme zjistit, jak je v naší době regulována teplota na Zemi. Hned první a samozřejmá otázka zní: proč se za miliony let historie Země stále neohřála vlivem slunečního záření a vlastní sopečné činnosti, nebo naopak úplně nevychladla? Pokud totiž vzhledem k Zemi vezmeme v úvahu pouze teorii termodynamické rovnováhy, kdy se příkon tepla rovná jeho spotřebě, dostaneme situaci, kdy se slunečním svitem ohřívá pouze malá plocha zemského povrchu a celý ostatní povrch se podílí na ochlazování Země. Protože plocha zahřívaná slunečním zářením je několikanásobně menší než plocha Země, která se neohřívá, ale ochlazuje.
Přitom je třeba vzít v úvahu, že při dnešní, průzračné atmosféře není ohřev zemského povrchu ani zdaleka rovnoměrný a je tím větší, čím přímější je úhel mezi slunečním zářením a povrchem. To znamená, že maximální ohřev bude na rovníku, a na pólech se prakticky rovná nule. Zároveň teplo vydává celý povrch, dokonce i ta jeho část, která je na slunečné straně.
Koho z nás například nespálil horký čaj nebo káva? Je někdo, kdo necítil chlad, když jedl zmrzlinu? Tento jev se ve fyzice nazývá přenos tepla. A vzpomínáte, když jste v dětství pekli na ohni brambory? I když už nešlehaly plameny, z uhlíků stále vycházelo velmi silné teplo a toto teplo jsme cítili na dálku.
Tento jev se ve fyzice nazývá tepelné záření. A tyto dva jevy jsou způsoby přenosu tepla ze Země do atmosféry. Atmosféra se ohřívá přenosem tepla z povrchu a sáláním.
A tady je to nejzajímavější - takovým tempem by se zemská atmosféra už dávno zahřála na stovky a tisíce stupňů, nebýt jedné věci. Atmosféra Země zase sama vyzařuje teplo do vesmíru, a to i ze slunečné strany, a vzhledem k tomu, že plocha atmosféry je mnohem větší než povrch Země, teplo prostě v atmosféře nezůstává. Rovnováha ohřívání a ochlazování atmosféry tedy směřuje k její základně a v kombinaci se zemským povrchem je dosaženo rovnováhy. Velmi vratké a křehké, ale rovnováhy.
A to je samoregulační rovnováha. Co se stane, když se látka zahřeje? Rozšiřuje se. Pokud je tedy atmosféra nadměrně zahřátá, pak se také rozšiřuje, proto se oblast záření zvětšuje, a když se atmosféra ochladí, smršťuje se, čímž se oblast záření zmenšuje.
Pokud lidé nejsou spokojeni s výslednou teplotou na povrchu země, pak použijí velmi jednoduchý způsob, jak únik tepla z povrchu Země snížit – skleník. Ve sklenících je uměle omezen přenos tepla ze zemského povrchu a vyzařování do atmosféry.
A co když se celá Země ocitne ve skleníku, co se stane potom? Pojďme se společně zamyslet. Průměrná roční teplota se zvýší na celém povrchu Země. Přechody mezi klimatickými zónami budou plynulejší. Půda se prohřeje do velké hloubky. Ledovce a permafrost roztají. Vlivem nárůstu teploty se zvýší odpařování vody z oceánů, klima se stane vlhčím a jednotným po celé zemi. Lesní požáry a prachové bouře ustanou, zemědělství bude možné i v pouštích, což znamená, že vzniknou nová území pro zemědělství. Kvůli zvýšenému výparu z oceánů jejich hladina klesne a tak se také otevřou nová území.
A to vše je realita, protože k tomu již v minulosti došlo. Samozřejmě se ptáte, kam se poděje ta všechna voda odpařená z oceánů. Je to jednoduché - vodní pára je téměř 1,7krát lehčí než vzduch, proto bude stoupat do horních vrstev atmosféry a vytvoří tam vrstvu páry. Dokonce i Bible druhého dne stvoření popisuje nebe oddělující vodu:
„A Bůh učinil oblohu a oddělil vodu, která byla pod oblohou, od vody, která byla nad oblohou. A stalo se tak. A Bůh nazval oblohu nebem. A byl večer a bylo jitro: den druhý." /Genesis 1:7,8/
Vrstva vodní páry, která se tvoří v horních vrstvách atmosféry, zadrží škodlivé ultrafialové záření a sluneční radiaci, to znamená, že se na Zemi zlepší životní podmínky a sníží se počet rakovin. Navíc takové množství vody nad atmosférou povede ke zvýšení skutečného atmosférického tlaku, což následně povede ke zlepšení metabolismu v tělech lidí a zvířat. Tímto způsobem se zlepší zdraví lidí a zvířat, a tím se prodlouží délka života. O tom, že lidé a zvířata v naší době ve svém přirozeném atmosférickém tlaku nežijí, vypovídá přinejmenším to, že potřebujeme kuchyňskou sůl. Vztahu kuchyňské soli, osmotického tlaku a vrstvy vodní páry se podrobně věnujeme v článku „Skleníkový efekt. Je to dobré nebo špatné?" takže se teď nebudu opakovat.
Není těžké spočítat, že pokud se odpaří všechna voda z ledovců Antarktidy, Grónska a z horských štítů i světového oceánu jen o 100 metrů, zvýší to atmosférický tlak 8krát. Zajímavé je, že pokud hladina světového oceánu klesne právě o těchto 100 metrů, pak Beringův průliv zmizí a Asie a Severní Amerika budou spojeny širokou šíjí. Akademická věda opravdu říká, že v minulosti byly tyto kontinenty propojeny, avšak představitelé oficiální vědy tuto událost datují do starověku.
 |
| Berinigie |
Můžeme tedy vyvodit zcela jednoznačný závěr, že v minulosti se klima měnilo a změnilo se i poměrně nedávno, byla zaplavena města, která již postavili lidé, a přineslo zimy do severních šířek, takže i kostely musely být vybaveny topením.
Přátelé, a nyní mi dovolte položit otázku: proč si myslíte, že slunce se v lidových pověstech nazývá červené a les tmavě modrý? Mohou v tom hrát roli klimatické změny? Jsem si jist, že pokud jste si článek přečetli pozorně, znáte na tuto otázku odpověď.
 |
| Rudé slunce |
 |
| Modrý les |
Téma klimatu je ve skutečnosti velmi rozsáhlé, takže pokud máte co dodat, napište své myšlenky do komentářů a já se s vámi v tomto neloučím, to nejzajímavější bude teprve před námi. Děkuji za pozornost, vše nejlepší, brzy na viděnou!
autor: Neo Ficial
překlad: Vlabi
Žádné komentáře:
Okomentovat
Podmínky pro publikování komentářů